Diskuse Elektrika.cz

 (mimo)  zeptal bych se znovu jako neznalý silnoproudař který si prostě musí nechat poradit a je nerozhodný. Přípojka už vzniká, je vy výstavbě. Já ted do výkopu k přívodu vody zároveň pokládám chráničku pro kabel Cyky a radím se s elektrikáři jakou dimenzi pro nás koupit a dát do země rovnou s chráničkoui kabel (jak mě radí zkušenější). Zopakuji data, připojení máme 3x25A, největší spotřebič je elektrokotel 14kw (který teda loni ani letos moc zapínán nebyl) pak už běžná domácnost. Délka kabelu od sloupku ČEZ (na hranici pozemku) do rozvaděče na domu bude cca 31 až 34metrů, budu to ještě znovu měřit s manželkou kolik teda je to přesně.
Dotaz je: stačí pro toto zatížení a délku kabelu Cyky 4x10, nebo koupit Cyky 4x16? Do chráničky půjde zároveň Cyky 3x1,5 na ovládání HDO.
Dík za odpověď

Kdybyste věděl něco o provedení síťě u vás (jaká trafačka, jak daleko, jaké vedení...) nebo znal parametry sítě na začátku vaší přípojky, dá se to dosadit do programu SICHR a ten dokáže spočítat nejen minimální verzi, ale i ekonomickou variantu

Kde bude elektroměr?

Chránička jinde než ve vjezdu, nebo kameničce, je známka fušeřiny a o snížení zatižitelnosti nemluvě. Ve 30m při 25A HJ to sice nehrozí, ale řemeslo vypadá jinak.
Ekonomická varianta s lepšími parametry je AYKY 4x25. Byla-li povolena nějaká rezervovaná kapacita, neměla by být Zs nějak tragická, ale i tak je ověření velmi vhodné.

Jsem myslel, že na pozemku chránička umožňuje ukládání do min 350mm hloubky. Naopak bez chráničky že je to do min 700mm hloubky.

Tam je také potřeba počítat s ekonomikou provozu. Větší průměr kabelu - menší ztráty ve vedení...
Nakonec Al vedení je levnější, ač je větší průřez žil.
Je potřeba také zjistit parametry přípojkové skříně, kde je dán maximální půřez připojovacího kabelu. Už jsem narazil na problém s připojením, když ČEZ nechtěl povolit připojení kabelu s větším průřezem.
Nakonec vyřešeno, výrobce se zaručil, že je možné připojit kabel s větším průřazem.
Dodal nový výrobní štítek a vše OK.
Kolega Pedol měl na toto speciální tabulku s výpočty.

Lámu si hlavu, co je to ta kamenička, ale zatím bezvýsledně. Napovíte mi prosím?

Kamenička bude nějaký kamenolom : ))

a) skládka kamení z pole na mezi či v remízu
b) krajově užívaný výraz pro třídu 5 a vyšší dle 73 3050
c) název vodního díla, obce…

Kabel 3x1,5 pro HDO je dnes málo. Stačí jen mít solární elektrárnu na střeše a budou chybět povelové dráty pro její vypnutí. A kdoví co bude chtít Smart metering řídit od elektroměru.

Také se při pokládce zapomíná na napájení elektrického pohonu brány a osvětlení u branky.

A zapomíná se na zvláštní chráničku pro slaboproudé přípojky - Internet po drátu nebo optickým kabelem, domovní telefon nebo zvonky od branky (elektrický vrátný),    zabezpečovačka apod.

A nezapomenout na zemnicí pásek napojený na hromosvodnou soustavu a MET svorkovnici!

Na pokládce je nejdražší to kopání a po zatravnění nebo zadláždění už se znovu kope se smutkem v oku.

Proto přemýšlejte, jestli ve stejné stopě nepůjde kabel pro čerpadlo  a hladinoměr dešťové vody, hadice vzduchování čističky, čerpadlo a senzory přečerpávání splašků nebo tlakové kanalizace, vývod pro nabíjení a pro osvětlení stání auta,  vývod pro zahradní domek či altán, sloupek se zásuvkou pro elektrickou sekačku, čerpadlo vodotrysku a osvětlení zahradního jezírka a trpaslíka a jiné libůstky, pro které se rozhodnete později a pro které nyní položená rezervní prázdná chránička s nehnijícím protahovacím provázkem se v budoucnu hned najde a může velmi potěšit.

Ve veřejném osvětlení se jedná o již historické svítidlo, viz fotka (svítidlo VS125W, Výrobní podnik Kamenice nad Lipou).

Zde bych si dovolil nesouhlasit (25 v Al znamená použití přechodových svorek nebo prvků (jistič, vypínač) s atestací pro hliník, těmito kšunty podkládám nanejvýš nohu kývajícího se stolku.
Za mne každopadně 5x10 Cu.

Na straně HDS na AL nalisovat AL oka a v ER 25mm2 AL zavést buď přímo do jističe a nebo do neměřené TVS? V tom bych za sebe problém neviděl, hliník na dlouhá vedení do země vždy patřil vzhledem k jeho ceně ve srovnání s cenou mědi.

Já spíš nerozuměl důvodu zatracení použití chráničky. Dosud jsem to bral tak, že chránička ochrání kabel proti pohybům země při jejím zamrzání a rozmrzání, takže v některých případech velmi usnadňuje výkopové práce a pokládku.

Přečetl jsem si dokument "BONEGA: LZE PŘIPOJOVAT HLINÍKOVÉ VODIČE K MODULOVÝM PŘÍSTROJŮM?" a už chápu, že svorky dnešních přístrojů nejsou s AL běžně kompatibilní.

Pak bych v ER asi použil kabelovou spojovací redukci AL-CU, např. Erko ACL_25-16/1.

Pokud by byl ER na domu, tak rozvoďáci pro HDV požadují TN-C.

Jednodušší je použít bimetalická kabelová oka, stačí vám jen jeden (běžnější) typ lisovacích kleští na hliník.


Ale když se podíváte na cenu a máte v rozvaděči prostor, není nic lepšího, než svorkovnice HLAK (Eleman, nebo Pollman). Na jeden vodič jsou dva šrouby a jsou certifikované pro Al i Cu. Dělají se ve velikostech do 25mm² do 35mm² a do 70mm².
Kolega Hudec může oželet počet vodičů a jeden vodič přitáhnout čtyřmi šrouby najednou, některé dutiny nejsou slepé, ale průchozí :-;
Jsou v provedení pro skládání po jednom pólu (barvě) nebo ve trojicích až pětičích v nedělitelném pouzdře. Jejich kvalita je výborná kudy chodím, tudy je chválím a všechny rozvaděče s nimi začínám i před hlavním vypínačem. Na něj jdu slaněným vodičem, který jde s dlouhou dutinkou do těchto svorek také připojit.
Jedinou jejich nevýhodou podle mne je, že nevychází jejich šířka do modulu jističů.

Další možnost jsou "tlapkové" přechodky certifikované pro hliník i měď.

Tudíž není třeba se bát hliníku v těchto průřezech a se správným připojováním, "zdroje jsou".

Moje představa byla, že potřebuji s vodiči přívodního kabelu zajet do jističe nebo TVS se svorkami na vodiče. Kdybych měl kabel v ER zakončený oky AL-CU, jak bych pak připojení provedl? Zatím popravdě nemám moc představu : ))

U hliníku se samozřejmě vždy obáváme tečení, což lze eliminovat buď použitím pružného elementu a nebo snížením namáhání pod mez tečení, tedy zvýšením styčné plochy. Jak prosím vypadají ty svorky HLAK uvnitř? Je tam přenos přítlačné síly jen přes šroub? Jaký pak má tento šroub průměr? Typuji to na M5, M4 by mi přišla už malá. Mez tečení hliníku lze jistě dohledat.

Souhlasím s p.Kurkou, Hlaky používám víceméně standardně.
Zejména u Al dodržuji technologii postupné síly utahování šroubků, tj.první od bužírky dětsky, s postupným přidaváním, vodič se takto prakticky neulomí.
Pro PEN naprosto super.
Mosaz těla i šroubky jsou sakra poctivé, ještě jsem nestrhl.
Pozor na typové řady, pro Al je certifikovaná jen ta hranatá.

Už asi vím, použil bych v ER toto:

Kryt ke svorce (výrobce LEGRAND) vypadá takto:

Technicky máte samozřejmě pravdu, ale v obdobných případech (zpravidla se jedná o větší průřezy na odvodu) se buď přidá na odvod, provedený Cu 10 vodičem/kabelem ješte SS či SP 100, případně 200 při svodičích, kde se provede přechod pomocí V-třmenů.
Alternativou pro doporučovanou hlínu, bych viděl ve spojce, provedené přechodovým lisovacím spojovačem Al25 Cu10, umístěné s rezervou na kabelu v podstavci pilíře.
5x10 Cu, ještě doplněná o zemnič v celé trase, by byl kvalitnějším, avšak méně ekonomickým řešením.

Konkrétně 2510 ALU-KU-ZE od GPH

Pardon, trochu žoviálně.
Hoši nestavíme elektrárnu, ale blbou 30m přípojku 25A, dejme tomu s rezervou na 40A.

AYKY 4x25 je levnější i než CYKY 4x10 a na dlouhou vzdálenost se ten velký průřez využije. Za připojovací pojistkovou skříní sice rozvoďácí dovolují min 4x16 AL nebo 4x10 Cu, není ale vždy dobré jít cestou minimální dovolené hodnoty.

Svorky s přítlakem jen dříkem šroubu? Jsem použil doposud jen u trhacích svorek na nastavování kabelů v zemi, ale ty používají šroubky o maximálním možném průměru. Hliník prostě teče, stejně jako jiné kovy, např. olovo. Návod na jemné utahování šroubků není nic moc pro mne osobně důvěryhodného a někdo holt musí dělat věci tak, aby sám věřil, že je zařízení nebo instalace dlouhodobě bezproblémová.

Mně zas přijde měď příliš vzácná, než aby se používala na silové kabely do země. A u opravdu velkých průřezů má hliník podstatnou výhodu, že se s kabelem dá vůbec pracovat. Na rozdíl od mědi lze ohnout a má mnohem nižší váhu.

A nakonec jedna malá pravda. Velké věci přece můžeme dělat dobře jen tehdy, když dokážeme dělat dobře ty malé. Nebo ne?

Našel jsem i toto od SCHRACK. CU strana se upevní do klasické přístrojové svorky. Pravda, je to už trochu dražší, takže bych taky volil tu klasickou lisovací spojku.

Ta svorkovnice na oka by zas posloužila, když bychom potřebovali i spolehlivé a rozbočení.

Aby Al tekl, musí být překonána jeho pevnost.
Pokud je spoj dobře chlazen (v případě svorky Hlak s mohutným tělem tomu takto je),  není pro tento jev prostor.
Chování lze vypozorovat u zásuvkových okruhů, kdy je spoj na zásuvce vlivem přídavného tepla z kontaktu vidlice "vachrlatý" ale spoj v krabici na věnečku toho samého okruhu nedotčený.
Dále u šín starých rozvaděčů se při kvalitní prvotní montáži spoj i po desetiletích ani nehne.
Cit pro utahování je ovšem společnou podmínkou, ideální přítlak vychází ze vzorce:
Pevnostní mez, > tlak hlavičky při montáži + dodatečný tlak způsobený oteplením/ zvětšení vodiče.
Zkušený elektrikář má tento moment v ruce.
Vzpomínám, jak jsme coby mlaďoši zapojovali věnečky jen jemným dotažením a závěrečný cuk provaděl mistr.

Kdybyste ohledně tohoto nic nepsal, udělal byste mnohem lépe. Vaše materiálové znalosti jsou naprosto pod úroveň obecných znalostí. Tečení probíhá sice pomalu ale i hluboko pod mezí pevnosti. Na mezi pevnosti Rm se materiál poruší. Na mezi kluzu Rp se materiál neelastickou deformací zpevňuje. U materiálů s tečením je neelastická deformace přítomná již při malých zatíženích, od toho se to také nazývá tečení. Celkem běžně řeším tečení olova (používáme ho jako stínění proti gama záření). Tečení hliníku neřeším - používám lisovaná oka.

Viz Sbor dobrovolných hasičů Krásná-Mohelnice.

Příčinou požáru objektu byla elektroinstala ce. Až na výjimky běžné pravidlo. Ale co s tím má společného SDH Mohelnice nechť mi raději zůstane utajeno : ))

Jo,jo. Také stodoly, která byla již 40. let od sítě odpojena. Takto kdysi zaperlil hasičský vyšetřovatel, který se ani nenamáhal podívat do rozvaděčové skříně, že je úplně prázdná.

To by ovšem byla chyba, na jejich stránkách je krásně popsané chování hliníkových vodičů.

Tak nějak jsem to nenašel...

http://www.sdhkrasna-mohelnice.cz/?page_id=2134

Stránky SDH jsem našel, k tomuto jsem se ale nepropracoval. Je vidět, že někdo z dobrovolných hasičů bude elektrikářem. Vřele d....i.

Já to znám jako možný výraz pro štěrkovanou, kamenitou cestu. Zřejmě po vzoru polnička, tedy polní cesta.

Ještě k názvu tématu, možná by ho stálo za to přejmenovat. Off topic = mimo téma. Tady ovšem téma je celkem jasné, v převážné míře se zde hovoří o použití hliníku, práci s ním a jaký materiál a nářadí je vhodný.