Diskuse Elektrika.cz

V jistém prostoru je několik světelných okruhů, na každém několik panelů se světly s elektronickými předřadníky.
Vypínače tam moc dlouho nevydrží (nechci dělat negativní reklamu, taková klasika, žádná "bauhračka")
Máte nějaké zkušenosti jaké vypínače jsou odolnější, které mají větší životnost při spínání více "moderních" svítidel s proudovou špičkou při zapnutí?

Berker

Všechny vypínače jsou na 16AX a to je jistota  ;)

Co vidím v praxi, tak kde je více zářivek s el. předřadníky tak se za 12 let měnil asi jednou,
ale pokud jsem se dostal k projekci nových věcí tak tam kde je třeba 8 a více zářivek s el. předřadníky, tak jsem chtěl vždy spínání relém! Tam není žádný problém.
Dnes u LED zářivek to samé, kde jej jich "moc" tak chci od projektanta razantně vždy ovládání přes relé....
A vlastní spínače vždy ABB, jiné nechci naprojektovat!!(pokud to lze ,  mimo výběrka)
Tam se nebojím říci, že jsou v pohodě.

U tohoto typu se kontakt povedl vyladit jak směrem k 16A trvalému zatížení, tak ohledně nárazových proudů velice dobře.

Jirko, jak jsem uváděl v jiném vláknu, zkus pětku v serii.

Uz 6 rokov mam 18W led panely ,  vzdy jeden kus na jeden rozpoleny Schneider Unica a bez problemu.

To asi nikoho nepřekvapuje. Ne protože je to Unica, ale protože se jedná jen o jedno světlo. S tím problémy často nebývají, pokud nepůjde o staré 6A vypínače. Problém nastává, když se spíná více světel/zdrojů najednou a sčítají se tak i proudy při zapnutí.  ;) ;) ;)

Velky narazový prud po zapnuti maju i klasicke ziarovky. V com je tam rozdiel, ze u nich problem s vypinacom nebyva?

Klasická žárovka - pokud na ní bude výkon 100W, by při napětí 230V měla mít odpor přibližně 530 Ohmů
Vzal jsem žárovku 100W a malým napětím, tedy "za studena",  jsem na ní naměřil 42 Ohmů.
To je při napětí 230V proud necelých 6A při zapnutí po omezenou dobu

V předřadníku je usměrňovač a kondenzátor, který se při zapnutí na minimální dobu chová jako zkrat. Něco bude v obvodu omezovat impedance sítě, nějak se projeví usměrňovač, ale pořád bych čekal, že podle toho v jakém okamžiku to zapnu, tam může být velmi krátká špička více než desetinásobná proti té 100W klasické žárovce.

P.S. kdo má možnost to změřit? Bylo by zajímavé porovnat i více různých výrobků více výrobců a výkonů.

Když budeme provnávat žárovku od jejího počátku, tak zjistíme, že původní Edisonova žárovka s uhlíkovým vláknem měla nejmenší proudový náraz při zapnutí a barevná teplota byla 2200 až 2400K. Přesnější informace chybí, žárovka s uhlíkovým vláknem je dnes již rarita a ani literatura se jí nezabývá podrobněji.

Další ve vývojové řadě je žárovka s wolframovým vláknem, barevná teplota 2700K a zhruba desetinásobný proudový náraz při zapínání.

Zdokonalením vznikla žárovka halogenová, kde je proudový ráz zase vyšší, 15 až 20 násobný a barevná teplota 3000K.

Na polovodičovém principu pracující žárovky LED potřebují předřadné obvody, které obsahují elektrolytický kondenzátor vyšší kapacity a způsobují proudový ráz ještě daleko vyšší, ovšem jeho změření není jednoduché. V různých materiálech se uvádí 50 až 100 násobný.

Je třeba rozlišovat dva typy LED žárovek, které se svými vlastnostmi odlišují - LED s čipy a LED filament = vláknové. Rozdíly mezi oběma typy jsou nejen ve světelném projevu ale i ve způsoku provedení. Filament jsou celoskleněné a předřadný obvod je umístěn v patici, čipové jsou z plastu, kde část navazující na patici je neprůsvitná a obsahuje jak elektroniku, tak čipy a vše je zakryté průsvitným nejčastěji polokulovým krytem. Vyzařování filament je téměř všesměrové, kdežto čipové mívají úhel vyzařování kolem 200°. Zajímavé jsou i příkony a protékající proudy. Filament provedení 806lm (odpovídá klasické 60W) odebírá 5,2 a 5,4W (dva kusy různých výrobců) a proud shodně 42mA a čipové provedení 806lm odebírá 8,3 a 8,4W (opět dva kusy různých výrobců) a proud 67 a 68 mA. Z naměřeného spočítaný zdánlivý příkon je kolem 10 a 15 VA, z čehož vyplývá, že charakter odběru má daleko k vlastnostem klasické žárovky. Pro kontrolu proměřena i klasická žárovka 15W (do ledničky) naměřeno 12,9W, 57mA (při napětí sítě 224V),  t.j. 12,8VA.  Všechny LED vyrobeny v Číně, žárovka 15W Narva.

Špičku při zapínání  není jednoduché změřit. Dala by se asi změřit osciloskopem jako změna napětí na předřazeném dostatečně dimensovaném resistoru. Použiji-li dostupné informace o 50 až 100 násobku provozního proudu při zapnutí, dostáváme se k hodnotám několika A na jednu žárovku, což není dobrá zpráva pro kontakty vypínačů.

Ona ta špička je hodně krátká.
Pokud by byl MP, který měří tolik hodnot za časovou jednotku, aby jeden měřicí cyklus trval kratší dobu, než je délka špičky, nějaký výsledek bychom získali pokud MP mám funkci záznamu nejvyšší naměřené hodnoty.
Ale ta špička může být kratší než jedna půlvlna, takže mám strach, že by to bylo "co měření, to jiná hodnota" podle toho jak bychom se trefili do jakého okamžitého napětí, jak by se nám "zachvěl" kontakt, jak by se nepatrně zajiskřilo...
--------
Takže výzva?
Dokáže někdo připravit na Spojku nějaký přípravek, pomocí kterého by se to dalo alespoň orientačně měřit a porovnávat?