Diskuse Elektrika.cz

... použití kabelu 3x2,5 + 1x1,5 (zřejmě CYSY) pro 3fázové napájení elektro patrony. Označení jednotlivých žil: černá, hnědá, modrá ve 2,5, žlutozelená v 1,5. Nelíbí se mi, že nejtenčí žíla kabelu má plnit funkci ochranného vodiče. Modrá žíla má sloužit jako třetí fáze, což se přeznačit může?

Dle horní fotky na kabelu vidím čínské znaky, je k tomu nějaká přesnější dokumentace?
jaké proudy to má snést?
je to součást nějaké technologie?(a jaké)
Bylo by dobré uvést více podrobností v dotazu.

Pozor, ne všichni izolují PE plnohodnotně, tak jak je zvykem u nás, takže to klidně může být 2,5 se slabší izolací.
Pokud se jedná skutečně o 1,5 ,  pak je to takové hlazení psa proti srsti, ale nemusí to nutně znamenat že nás vždy pokouše.
V případě, že by byl kabel pro méně výkoné patrony celý 1,5, pak nad tím nedumáme....
Přitom zkratový proud (poruchový) bude stejný při jakémkoli jištění.
Další otázkou je, jestli nemá kotlík zemní šroub na pospojení, často se na něj zapomene...... ..

Na spodnej fotke je v detaile vidieť označenie:  "3*2,5+1*1,5"

Začal bych u tohoto......má kabel označení CE?
Pokud ne, nemáme se dál o čem bavit.

Trochu pozor na to, že u kabelu nás nezajímá jen jeho zatížitelnost.

Kabely musí totiž splňovat i nějaké parametry základní izolace ... která je pro sítě 400/230 V kolik? ... která je 4 kV impulsně / popř. 2,5 kV AC ... splňuje to daný kabel?

Je to třeba typický problém většiny MaRáků a revizáků ... MaR zvesela pouští 230 V po kabelech JYTY, které mají 1 kV AC pro 1 mm² / 2 kV AC pro 1,8 mm², ale všichni se usmívají, a revizáci k tomu píší, kterak je prý zařízení "schopno bezpečného provozu".

To se vám nelíbí správně.
ČSN 33 2000-5-54 ed. 3, Tabulka 54.2
Minimální průřez ochranného vodiče až do S = 16 mm2 musí odpovídat průřezu vodičů fázových.

Nebo průřez vypočten dle.....

Platí to také v případě, kdy je v síti použita koordinovaná ochrana proti přepětí s dostatečně nízkou ochrannou úrovní?

Jako že by SPD trvale snížily požadavky na koordinaci izolace v instalaci?
Takové kouzelné krabičky, že by to byly?

Běžně se používají i kabely bez izolace ochranného vodiče.
Tato je nahrazena (mnohdy jen častečně) "zvýšenou" izolací pracovních žil.
A ano SPD se instalují aby snížil hodnotu přepětí.
Na místo ukvapených závěrů raději přiznejte svoji totožnost.

A mohl bych být tak smělý, a požádat o článek normy, kde se uvádí, že pomocí SPD jde snížit požadavky kladené na impulsní odolnost zařízení?

Protože např. v -4-43 ed. 3 se píše něco jiného:

Měl jsem totiž za to, že se SPD volí podle toho, jakou úroveň zařízení mají chránit. Čili pokud spotřebiče, pak mají mít Uimp maximálně 2,5 kV. Pokud instalace, pak mají mít Uimp maximálně 4 kV. Atd. Ale je možné jak píšete, že dělám ukvapené závěry.

Co to je "dostatečně nízká ochranná úroveň"?
Standardně T2 udrží hladinu na max. 2,5kV, T3 má udržet napěťovou hladinu na max. 1,5kV, ale jen na omezenou vzdálenost (5m),  takže T3 se používá jako ochrana konkrétního koncového zařízení (spotřebiče),  nikoliv pro nějaký rozvod.

Svodič sníží hladinu jak pro kabel tak spotřebič.
Velice důležitá je poznámka kol.Schwarze o max.délce chráněného vedení.

To stále nedává odpověď na mou otázku, kde ve které normě je napsáno, že by pomocí SPD bylo možné snižovat požadavky na impulsní odolnost zařízení (a nebo i kabelů)?

Mám za to, že instalace a zařízení musí splňovat impulsní odolnost pro tu kterou kategorii přepětí. A SPD pouze slouží k tomu, aby případná přepětí srovnaly na onu normově stanovenou hladinu. A pokud je pro pevné instalace stanoveno 4 kV impulsně / popř. 2,5 kV AC, pak těmto parametrům musí vyhovovat i instalované kabely.

A SPD se pak volí podle tohoto požadavku -4-443 ed. 2:

Nebo ne?

SPDčkem si kategorii přepětí v tom kterém úseku tvoříte.

Dostatečně nízká úroveň je ta, které je menší než impulzní odolnost zařízení, např. toho kabelu.
Běžně se vyrábí SPD typu T2 s ochrannou hladinou menší než 1,5 kV. Skutečná úroveň je poté ovlivněna délkou připojovacích vodičů. Účinná ochranná vzdálenost je následně dle normy 10 m, viz 5-534 ed. 2, čl. 534.4.9.


On byl spíše myšlen fyzikální princip řízení přepětí v zařízení než obecný požadavek normy pro instalace na nějakou konkrétní hodnotu.  Přeci jen je koncepce kategorií přepětí, která vznikla někdy v šedesátých letech, spíše pravděpodobnos tního charakteru a s vlastním útlumem nebo řízením přepětí nemá moc co dělat.

Asi nikdo nepochybuje, že nn rozvody jsou minimálně kategorie III. Opravdu ale spadají do této kategorie i obvody MaR, pokud je v nich 230 V? Běžně jsou součástí těchto rozvodů rozvaděče se systémy, které mají spíše charakter koncových zařízení.


Je tedy vhodné tyto kabely označovat jmenovitým napětím např. 300/500V? Není to matení spotřebitele, když se v podstatě na úrovni 230 V v běžné instalaci nedají použít?

Ty JYTY jsou ostatně na pranýři celkem dlouho. Také se někdy argumentuje nesplněním podmínek ochrany dvojitou izolací dle čl. 412.2.4.1 aktuální 4-41.

Který článek které normy něco takového definuje?

Doufám že tak jasnou věc nedefinuje článek žadný.

V aktuální ČSN EN 60664-1 se zdůrazňuje „spíše pravděpodobnos tní charakter“ kategorií přepětí. Nebylo tomu však vždy. Ve staré ČSN 33 0420 čl. 1.3.18 (zrušena 2002) bylo např. uvedeno následující:

Kategorie přepětí. Smluvní číslo, založené na omezování (nebo řízení) hodnot předpokládanýc h přechodných přepětí, která se objeví v obvodu (nebo v rámci elektrické soustavy s různými jmenovitými napětími) a jsou závislá na prostředích, která ovlivňují přepětí.

V elektrické soustavě se dosáhne přechodu od jedné kategorie přepětí na jinou nižší kategorii vhodnými prostředky, které jsou v souladu s požadavky na součinnost např. přepěťové ochrany nebo sério-paralelní uspořádání impedance na rozptýlení, absorbování nebo převedení energie na výbojový proud, která sníží hodnotu přechodného přepětí na hodnotu, která odpovídá požadované nižší kategorii přepětí.

Dále lze podobný přístup nalézt v platných výrobkových normách, např. v Příloze I ČSN EN 62477-1, která se týká výkonových elektronických měničů. Ta příloha má ostatně velmi příhodný název: „Příklady snížení kategorie přepětí“.

Takže otázka také může znít trochu jinak. V jakém článku normy je uvedeno, že se takovýto přístup použít nesmí?

Od počátku je zde v tématu řeč o instalaci. Na fotce je kousek rozvaděče s kouskem kabelu. Jak by takové snižování kategorie přepětí mělo v instalacích vypadat, když
To v té instalaci bude maximálně co 10 m SPD, aby se udržela snížená kategorie?


Ano, v případě výrobků souhlas. Ostatně i všechny ty obrázky v oné Příloze I ukazují výrobky, které mají na přívodu osazen SPD, a uvnitř onoho výrobku za SPD pak může být uvažována snížená kategorie přepětí.


Ale nepleťme tu dohromady hrušky s jabkama.
Ehm, instalace s výrobky.

Svodiči je jedno, jestli je za ním pevná instalace, či výrobek.

Jedná se o patronu s orig. kabelem. Prohlášení o shodě "už hledají",  takže uvidíme, zda něco najdou. V prohlášení musí figurovat jak patrona, tak i kabel - jde o ucelený set. Mám za to, že najdou prd a z revize sejde. Zítra k zákazníkovi jedu. Chráničku sundám úplně a mrknu, co se na kabelu píše dál.
AKU nádoba je vybavena zemnící svorkou. Dotažení ochranného vodiče na ni je zítra mou prací.

Díky za věcné rady. SPD řešit nebudu.

Přidávám fotku patrony, kde je vidět i zemnící svorka AKU nádrže.

Revíziu môžete vykonať, jej záver je ale neistý.

Čo sa týka JYTY, tak výrobca PRAKAB v datasheete uvádza:

Jmenovité napětí:
250 V pro ∅ jádra 1,0 mm
380 V pro ∅ jádra 1,8 mm

POUŽITÍ
Kabely jsou určeny v pevném uložení pro měřící, řídící a automatizační systémy.

Tak nevidím dôvod, prečo by som ich nepoužil na ovládanie servopohonov s napájacím napätím 230V/50Hz, napríklad Belimo pre pohon VZT klapiek.

Priznám,..celkom tomu nerozumiem...v y ste ten kto spotrebič aj prvotne pripája do siete, alebo ste len dostal objednávku na revíziu?
Píšete, že nič nenájdu, a preto z overenia bezpečnosti spotrebiča zíde,..ale na druhej strane ho ponecháte v prevádzke a zvýšite jeho bezpečnosť zaradením do doplnkového pospájania...

Asi nie ste v jednoduchej situácii,...zákazník chce jednoznačný záver: „vyhovuje – alebo – nevyhovuje“,  a záver ktorý zas vyhovuje vám, že „nič z toho“, .. mu asi veľmi nepomôže..
Predpokladám že prehliadke a revízii el. parametrov by spotrebič aj vyhovel,..no na druhej strane, ponechať v prevádzke výrobok ktorý pravdepodobne ani nie je v zhode s predpismi...? ?

Čiastočným riešením by napr. mohlo byť, že rozhodnutie o legálnom použití v prevádzke písomne necháte na majiteľovi, a výrobok ako RT overíte ako nezapojený len z hľadiska bezpečnosti pred NDN...

Ano, ale jedno není vzdálenost od toho svodiče, toť oč tu běží ... Doporučuji si přečíst celý ten čl. 534.4.9 v ČSN 33 2000-5-53 ed. 3, jaké podmínky je nutné splnit, aby byl svodič účinný pro celou instalaci.

Ale o tom není sporu, nasazením svodiče snížím úroveň na zamýšlenou mez, přičemž musím respektovat hraniční hodnoty danné normou, či a nebo výrobcem.

Pořád nerozumím tomu, jak chcete prakticky pomocí SPD snížit kategorii přepětí pevné instalace, např. aby se mohly použít kabely s nižším zkušebním napětím (viz výše uvedené JYTY),  když:

Použití SPD pro ochranu zařízení, včetně snížení jejich kategorie přepětí chápu.
Ale nechápu jak pomocí SPD snižovat kategorii přepětí celé instalace.
To mi přijde jako naprostá utopie ...

Pokud není výrobek schválený pro trh Evropského hospodářského protoru...a tím si nejsem vzhledem k čínštině na kabelu uplně jistý.....není potřeba se nějakou revizí vůbec zabývat.

Vy se tu dohadujete o technických parametrech a přitom je třeba již dávno rozhodnuto.

Z hľadiska kompatibility s CE máte samozrejme úplnú pravdu,..a pri tomto konkrétnom „rozsypanom čaji“ zvlášť..
Jak sa ale zachovať, keď na také EZ, ktoré je už v prevádzke, prijme RT objednávku na revíziu, a na chýbajúcu zhodu pri kontrole má len podozrenie..
Osobné rozhodnutie každého RT na odmietnutie posúdenia bezpečnosti po prijatí objednávky ľudsky úplne chápem, a mohla by to byť zaujímavá zvlášť debata,..no myslím že je tu aj právo prevádzkovateľ a na odborný posudok, na základe ktorého by také zariadenia vedel odstaviť,..napr. bez zbytočných škôd...

Všechny úkony k el. revizi vykonány, vydání mám podmíněno doložením prohlášení o shodě. Takže čekám. Cítím mrtvý bod, dlouhé čekání. Firma se zachovala chvályhodně, zaplatila, slíbila, že prohlášení o shodě dohledá nebo vymění topnou tyč včetně kabelu za něco schváleného. až to proběhne, revizi samozřejmě dostanou.
Díky za věcné připomínky a omlouvám se za ignorování příspěvků, které řeší SPD a jiné, pro mě v tuto chvíli nepotřebné náležitosti.

Ještě připojím jeden dotaz ke stejné instalaci: tepelné čerpadlo má havarijní zdroj v podobě té el. topné tyče, ke které jsem ještě neviděl prohlášení o shodě. Zapnutí si dle návodu má provést sám zákazník, až zjistí, že tepelné čerpadlo je v poruše nebo tím, že si sám nahodí příslušný jistič.
Může si osoba bez el. tech. kvalifikace sama nahazovat jističe?
Jedná se o domovní instalaci. Určitě je to přinejmenším nestandartní a nekomfortní řešení. Ale je to i napadnutelné z hlediska revize?

Samotné nahození jističe, je považováno za obsluhu. Pokud byl zákazník prokazatelně poučen, nevidím v tom problém. Pokud tedy místo bude splňovat podmínky pro laickou obsluhu. TO znamená například minimální dovolené krytí, použité přístroje vhodné pro laickou obsluhu, .....

Díky za rychlou a věcnou odpověď.