Diskuse Elektrika.cz

Dotaz pravděpodobně hlavně pro pamětníky.
Dnes jsem byl v průmyslovém závodu ohledně proměření izolačních stavů kabelů mezi objekty.
Na přiložených snímcích je kabel s kabelovou koncovkou, dle štítku rozvaděče z roku +/- 1969.
V předešlé RZ je uveden AYKY, ale to je evidentně nesmysl.
Mohl by někdo z pamětníků napovědět, jaký typ kabelu to je? Tento kabel je "ve zkratu",  takže nefunkční, ale nechci psát do RZ nesmysly...  :-[

Jen ze zvědavosti - konce žil tohoto kabelu jsou opatřeny hliníkovými kabelovými oky, která ale nejsou nalisována, ale vypadá to jako pájení. Tak, jak tomu bývá u kabelových ok na Cu vodičích.
Je možné, že se Al kabelová oka v té době nějak pájela ?   :-\
 

Domnívám se, že šlo o kabely s papírovou izolací, u kterých bylo použito impregnantu nestékavého (MIND),  nebo se stékavým impregnantem (MI). Dodnes je nazývám olejovými kabely. Pak záleží na tom na jaké napětí byly určeny. Do 10kV se často používaly kabely ANKOP, ANKOPV, ANKOYPV, ANKOY, CNKOY, CNKODY
U stékavých impregnantů se používaly u koncovec nádoby, kam se "olej" pravidelně doléval, ale mnohem častěji se používaly kabely s "nestékavé". Hádám že jde o ně i v tomto případě a že koncovka je proti vysoušení kabelu zalita eprosínem, nebo uzavřena do těsného pouzdra a zalita asfaltem. 

Zrovna nedávno jsem se na to trochu ze zvědavosti koukal a tak čerpám ze svých krátkých poznámek. Pamatuji tyto kabely z rozvoden a trafostanic, kde jsem se dříve často pohyboval, díky firmě kde jsme prováděli výměny těchto kabelů za PVC kabely. Ale to už je přes 30 let.

Ale o jaký konkrétní kabel se jedná, ti ale nedokážu odpovědět.  ;) Třeba tě to jen nasměruje správným směrem.

V šedesátých létech se ještě hodně používaly panceřováné kabely většinou označované KP.
Měly papírovou isolaci napuštěnou olejem, následoval olověný plášť dále asfaltová papír a napouštěná juta a pak plášť z ocelových pásků a opět asfaltovaná juta.

Kabely měly různé označení výrobce. Na příklad AGKPH 3x120, což značilo Al vodič s pryžovou isolací, Pb pláštěm a pancířem bez obalu. Kabel do 1 kV o průřezu 120 mm²

Pro kabelové koncovky se používaly "litinové hlavy",  které se zalévaly asfaltovou hmotou. To proto, aby z kabelů nevytékal olej, kterým byl napuštěný papír.

Začátkem 60. let se začal používat na koncovky epoxid a eprosin. Upouštělo se od mohutných litinových koncovek a spojek. Na fotce máš krásně zachycený ten dobový přechod.

Kabelová oka se v té době nelisovala ani nekrimpovala. Také se "neletovala" ale svařovala.
V některých případech se používala  kabelová oka šroubovací. Tak zvaný systém Schrader.
Na svařování tehdy vydával EZ Brno technologické předpisy a pořádal také kurzy na svařování.
Každá montážní organizace měla svoji "kabelovou skupinu",  kde byli specialisté na spojování a na koncovky.

Již v 60. létech byl ke každé spojce a koncovce vypracovaný protokol o zkoušce. Měřilo se zkušební napětí a odpor smyčky na 5 minutové zatížení jmenovitým proudem. Obvykle se tato služba objednávala s měřícím vozem.

Kabelové oka mohl svařovat je svařeč s průkazem a proškolením.

V šedesátých létech jsme měli ve velkém průmyslovém závodě elektroúdržbu, kde montážní skupina měla 160 pracovníků a kabelová četa asi 20 pracovníků. V roce 1962 jsem přišel z vojny a nastoupil jsem jalko mladý průmyslovák na rok k této skupině jako technik. Vzpomínám na ten velký sklad litinových spojek a koncovek. Pracovali jsme i na vn tehdy do 5 kV. 22 kV již dělali specialisté z podnikové "elektrárny". Byl to velký přerod, kdy se přecházelo na zalévací hmoty z epoxidu a také na kabely AYKY. Jenže z těch starých kabelů byla celá síť v v závodě. Tehdy asi 35 km kabelových kanálů....a také bylo velké investiční budování průmyslu. Tehdy jsem přivezl z Kremnice hydraulické nůžky na kabely a výměnné hlavice na krimpování kabelových ok. Nikdo tehdy nevěřil tomu lisování.....d neska zase nenajdete nikoho, kdo by zavařil hliníkové oko.

Kamile je dobře tyto rarity "starověku" dokumentovat. Ani se nedivím, že do RZ se píše kabel AYKY místo A   KP. Dneska by se s tím panceřákem montér asi ani nevěděl rady.

Honza byl rychlejší a popsal to podrobněji.... .

Ten kabel s olejovo-papírovou izolací bude určitě starší než z r. 1969.  Tomu datování by odpovídaly ony vpravo od něj umístěné AYKY s barevnými žilami černá, červená, modrá a zelená. Ten oleják bude tak o 10 až 20 let starší. Přesné označení souvisí s konstrukcí pláště a jak naznačil Honza F. může být různé. Provedení bylo hodně, lišilo se v průběhu doby a také od výrobce a účelu použití kabelu. To už asi není až tak podstatné, když je vadný. Měl už být dávno vyměněn:

Našel jsem jednu bakalářskou práci, kde je "klíč" ke značení těchto kabelů. Jen nutno dodat že se tam mluví převážně o kabelech nn spíš okrajově a důraz je kladen spíš na vn a že jsem nedokázal zde citované normy prozatím objevit.¨

Možná někdo z kolegů dohledá a podělí se s námi, nebo nás nasměruje k lepšímu zdroji.

Obaval by som sa, ci tie kable nepouzivaju na napustenie papiera nieco s obsahom PCB, cize polychlorovany bifenyl, nebezpecnu toxicku chemikaliu, s ktorou mame na vychode velke problemy (kontaminacia pody v okoli vyrobneho zavodu, zakaz konzumacie ryb atd).
Trafo olej a kondenzatory to obsahovali ...

Sú to nn ANKO káble papier napustený olejom. Je ich hafo dodnes a napodiv izolačné vlastnosti ako za mlada. Podobne ako vn. V pohode prežijú ďaľšie desaťročia. Odhad tak 1959-1965

Tak tato jsou právě chvíli před smrtí a to jsem ještě použil staré hodnoty pro Ri z ČSN 34 1010.
Podle ČSN 33 2000-6 by byly už KO.
No a dle štítku na rozvaděčích na koncích jde o rok 1969.

Všem  d ě k u j i  za nápovědy.

Ještě k tomu izolačnímu stavu: při měření izol.stavu u těchto kabelů(zvlášť po deší odstávce)
se jeví ve zkratu, ale osvědčilo se nám v případě nouze připojit kabel pod napětí přez žárovky
a po několika hodinách se Riz vyšplhal třeba i na kOhmy.

Ešte som tieto káble zažil ako prívody pre elektromotory 315kW, 380V.

Bežný, prevádzkovateľ ný izolačný stav bol okolo 1000 Ohmov/Volt. Izolačný stav menej ako 0,3Mega už bol rizikový a káble sme začali postupne vymieňať. Bolo to jednoduchšie, ako hľadať skraty a opravovať ich.

Moje osobní zkušenost jako montážníka s těmito kabely byla taková, že dokud se na ně nesáhlo, tak OK. Ale stačilo s nimi z nějakého důvodu mechanicky pohnout a pravděpodobně docházelo k trhání roky vysoušené izolace a k odejití kabelu a to hned, nebo během pár hodin.  V té době jsem nebyl RT a neprováděl jsem měření, tak nevím z jakého přesně důvodu. Jen si pamatuji například sídliště protkané těmito kabely a naše firma tam prováděla přípravu nové kabeláže, kabely AYKY. Několikrát se stalo, že jsme ráno přišli do práce a z nově položených kabelů poruchová služba STE, použila jednu fázi, protože v noci jeden z těchto olejových kabelů odešel. Stačil právě jen malinko pohnout s původním kabelem, v rámci přípravy výměny těchto kabelů do stávajících pojistkových skříní SR.
Mimochodem jsem vyměňovali i stávající olejový kabel vn ANKTOYPV (sakra dřina),  za vodiče AXECEY (jestli si to správně pamatuji) s izolací ze zesítěného polyetylenu, do místní trafostanice.

Pak jsem ještě pár těchto kabelů potkal v průmyslových provozech, kde se ale vyměňovali mnohem dříve, protože nesplňovali požadavky na bezporuchový provoz. Nevím jestli kvůli přetěžování, nebo třeba vibracím, ale je pravdou že tam tyto kabely byly většinou nahrazovány dříve, než v bytové výstavbě.

Prečo KO a prečo revidovať podľa 332000-6 ?

1) a vždyť jsem psal "kdyby"
2) protože 33 2000-6 je ohledně minimálního izolačního odporu přísnější (1 MOhm)?  (norm)

Na toto téma je tu výborný  článek:
https://elektrika.cz/data/clanky/eh-pohled-na-kabelova-vedeni-kolem-roku-1970

Pred pol rokom sme sme osádrzali SR na mokrom kábli z roku asi 1960+ jedna prechodová spojka .  Riz 650Mohm. A hybridy na vn kábloch sú aj dnes bežné