Diskuse Elektrika.cz

Neplatí ta nulová vzdálenost na úrovni terénu na obrázcích pana Horského jen za předpokladu společného zemniče pro MET a LPS?
V kladném případě by vyvstala otázka na tazatele, zda toto spojení přes zemnič má a nebo nemá.
Vím, že zde mám aktuálně omezené znalosti příslušných norem, proto nediskutuji ale ptám se.

Ochrana před bleskem navržená izolovaným hromosvodem, je pro plechové střechy ideální řešení (to samé platí pro FVE na střeše). Musí to, ale navrhnout a realizovat elektrotechnik který zná souvislosti, ne jelito. Uvedení zemničů a MET na stejný potenciál zemně, včetně koordinované ochrany SPD se předpokládá. Celkové provedení uzemnění, jímací soustavy, svodů a vnitřní ochrany by mělo být v souladu se souborem ČSN EN 62305 ed.2, souvisejícími předpisy a montážními návody výrobce.

Nic takového na těch obrázcích není.

Ty hodnoty 0 cm na obrázcích tedy platí pro "úroveň potenciálu -2m"? Stejně pak ale minimální dovolená izolační vzdálenost od vodivých částí na úrovni terénu vyjde velmi malá.

Ještě výňatek z 62305-3 ed.2: 6.1.:

Nebezpečným jiskřením mezi rozdílnými částmi může být zabráněno:
- ekvipotencioná lním pospojováním podle 6.2, nebo
- elektrickou izolací mezi částmi podle 6.3


Z tohoto by šlo vyvodit, že vzdálenosti určené dle 6.3 nutně nevyžaduji pospojování dle 6.2.

K tomuto i ČSN 332000-5-54 (minimálně v ed.2):

"uzemnění hromosvodu a silového zařízení se nemusí spojovat, je-li vzdálenost mezi oběma uzemněními v zemi větší než 5 m"

Jen je pak otázka, jsou-li v případě nespojení MET s LPS vzdálenosti dle 6.3 dostatečné, když už jen na 10Ohm zemniči LPS při rázové vlně blesku 100kA bude cca 1MV. Docela by mne zajímala odpověď.

Pane Jakeši, zřejmě si pletete diskuse s vyučujícím portálem. K tomuto účelu diskuse určitě neslouží. Zkuste si na netu pohlídat školení s tématem návrhu ochrany před bleskem a přepětím, hromosvody atd.
Věřím, že jich bude po Novém roce k nabídce více než dost.
Doporučuji návštěvu školení firmy DEHN a uplně nejlépe konané v hromosvodném centru LUMA Plus Chomutov. Tam si můžete vše i osahat.
Pak určitě vše pochopíte.

Pokud se však této větvi našeho oboru nechcete dál aktivně věnovat, zapomeňte na to.
Ochrana před bleskem a přepětím je tak rozsáhlá, že ji bez neustálého vzdělávání nebudete dělat nikdy dobře.

Ohmův zákon znáte
Teď už si jen představit správnou aplikaci pro tento případ.
Proti čemu tam bude ten 1MV?
Proti nějakému teoretickému potenciálu tzv. vzdálené země.
Na toto téma se dá v odborné literatuře narazit na vzdálenost 20m, když už se to považuje za stav, kdy se dál potenciál země nemění.
Takže při vzdálenosti uzemnění 5m tam nebude celý ten  1MV
A pak jde o to, že pro podobné napětí je nějaká "izolační vzdálenost",  jiná bude ve vzduchu, jiná bude pro pevné stavební materiály, které se považují za nevodivé (beton, cihla,...)
Takže dejme tomu, že nám to "nepřeskočí",  ale nesmíme tam vytvořit vodivou cestou, která tu vzdálenost 5m sníží. Při troše fantazie mě vychází nad objektem a kolem něj šílené monstrum  :o

Znám i Paschenův zákon (včetně odvození). Pro zajímavost, přeskokové vzálenosti v atmosféře za 101,3kPa jsou dle něj takovéto:

10kV      2,29mm
100kV    32,5mm
1MV       418mm

To je ale jen pro homogenní el. pole. Pro nehomogenní pole tento zákon v jeho výsledné podobě nelze použít a muselo by se to už řešit detailně numericky. Jen velmi hrubě bych odhadl přeskokovou vzdálenost mezi 2 paralelními 8mm vodiči při 1MV na 1m.


No nejčastěji to bude právě proti všemu s potenciálem PE vodiče.

Pane Horský, cením si vašich typů na školení, některou z nabídnutých možnosti pravděpodobně i v dohledné době využiji. Snažit se ale získávat komplexní znalosti z diskuze by mne osobně moc nenapadlo, neboť když už se na něco zaměřím, chci pak vědět o problematice pokud možno úplně všechno. Diskuze zde mi může posloužit spíš jen pro takový úplně nenásilný začátek  :).

Motivací mého dotazu bylo jen upřesnění, zda vzdálenosti uvedené zde:

Platí jen za podmínky spojení MET s LPS přes společný zemnič. Podle mého zatím zcela laického názoru to jinak být nemůže ale tento předpoklad mi moc nešel dohromady s textem v normě. A přišlo mi to i jako zajímavý a dost důležitý detail k diskuzi.

No, ono odpovědět na otázku kde začíná referenční zem je dosti náročné a bojím se, že nemožné.

Pokud je zemnič provedený jak má být a kvůli přechodům mezi různými materiály použiji FeZn10 s PVC izolací, pak tvrdá zem začíná právě na samotném zemniči. Ale protože to tak většinou není a montážní firmy to pořádně dělat neumí a nebo nechtějí, pak je to jak píšeš ty  ;)

Např. konkrétně rozlehlá budova ve svahu/rozdíl v terénu skoro 10m.
Základový zemnič, nejsem si jist jestli je žádoucí se v její horní části"vzát" oněch metrů uzemnění a použít izolovaný vodič v kuse.

Já jsem v mém příspěvku mysle něco jiného - i když udělám sebelepší uzemnění a pospojování v objektu, pořád je tam nějaká "konečná hodnota uzemnění" a pokud mi tam projde do země nějaký proud, vznikne rozdíl napětí proti "vzdálené zemi",  jejíž potenciál si ale do objektu přivedu po napájení, telefonním nebo datovém rozvodu, ...