Diskuse Elektrika.cz

Jako praktický každý se snažím snížit odběr elektřiny. Mám tepelné čerpadlo, které vytápí dům a ohřívá vodu (ohřevu vody zároveň napomáhaji solární panely). Od minulé sezony jsem doma přestal topit. Vytápění jen obývací pokoj dřevem.

V domě občas jede sušička, samozřejmě pračka a myčka, ale neřekl bych, že nijak často. Pracuji z domova, tak dobijim notebook. Dávám si hodně pozor na to aby se nejde moc nesvítilo.

Zhruba rok a půl každý měsíc kontroluji elektroměr a v průměru jsem se dostal na 670 kWh měsíčně, což jak mi bylo dnes řečeno, je stále dost. Když vůbec netopim.

Tepelné čerpadlo občas špína, dohriva vodu.

Vyplatí se mít puštěné tepelné čerpadlo, když doma netopim? Nedojde ke snížení odběru elektřiny ve chvíli, kdy tepelné čerpadlo kompletně vypnu? Je možné, že když dohriva vodu, tak pořád tolik žere?

(Původní nesmysl = Je možné mít tak vysokou spotřebu u tepelného čerpadla?)

Zkuste na TČ nastavit, aby ohřívalo vodu na 40 až 50°C.

Pozor na legionellu. Zkuste si něco přečíst o jejím množení a likvidaci v závislosti na teplotě vody v systému.

670 kWh měsíčně ? To je téměř 1 kW běžící "24/7".
Jaké máte čerpadlo, kolik je lidí v domácnosti, jakou máte měsíční spotřebu vody? (dá se z ní cca odhadnout spotřeba teplé 70% studené / 30% teplé %). Nemáte domácí vodárnu ?

Když odstavíte čerpadlo, tak se voda dohřeje počítám "přímo elektřinou". Čerpadlo dokáže dodat stejné teplo vodě daleko ekonomičtěji než přímý el. ohřev. Teda do doby než zjistíte že v čerpadle neustále jede výkonný ohřev oleje kompresoru např. - nemusí být váš případ.

Doporučuji si pozvat elektrikáře a odhalit měřením žrouta el. energie..

Tak oni tam mohou být i další spotřebiče
- trvale běžící rekuperace
- lednice
- oběhová čerpadla (ty stará si vesele berou 40-65W) která trvale ochlazují zásobník TUV
-  oběhová čerpadla vložky krbu
- stará HiFi
- vyhřívání okapů
- atd
bez toho, že si sepíšete co všechno doma máte a hlavně s jakými příkony a dobami běhu toho moc nezjistíte. Měření je samozřejmě možné(a nejpřesnější),  také ale nevyloučíte nějakého žrouta, který je v době měření zrovna vypnutý. A jen tak mimochodem podívejte se co máte za NB ,  ta moje hračka si při plném zatížení bere i s 2xmonitorem a dalšími potřebnými zařízeními
130-150W ,  při běžném zatížení "jen 60W" . Pak tam máte asi i nějakou wifi switch router atd a tady prostě ty minimální odběry ve výsledných součtech dělají zajímavá dvouciferná až tříciferná čísla. Třeba příjmač starlinku má průměrný roční příkon 80W ,  to čitě jen pro představu.

Příkon tepelného čerpadla běžně od (2 - 5) KWh, výkon běžně (7 - 9) kW,
 jinými slovy tepelným čerpadlem získáte max 3 násobek dodané energie. Musím dodat, že optimálně z titulu tepelného spádu je potřebné změnit běžnou topnou souistavu na podlahové vytápění.
Odpověd na vaši otázku: nevyplatí se

Nevím zda to někdo počítal ale u nás si dlouhodobě "přifukujeme" teplo klimatizací, tedy než zvedat teplotu vody topného systému o jeden stupeň. Je to rychlejší.

Málinko se ze zvědavosti zajímám o TČ co jsou již vybudované....
Zatím podle rozhovorů s lidmi co to bez rozmyslu nechali namontovat, není to žádná hitparáda....T o vám výrobci a montážníci nikdy neřeknou.
Jak psal kolega je výkon TČ pro RD 6-9kW je v zimě tak na přitápění.Poku d nemá dům dobrou izolaci (dnes od 30cm výšše, podlaha, plášť a střechu nevyjímaje) a podlahové topení,zatím jen sci-fi na topení v zimě bez plynu nebo dotápění elektřinou,nebo dřevem!
Byl jsem v také v pasivním domě, cca 10x10m a celou zimu to vytápí a ohřívá vodu TČ o příkon cca 2kW (napojeno na jistič 1f-16A, na štítku odběr max11A bez přídavného tělesa na pomocný přítop-nezapojeno).Jenže je dobře zateplený od podlahy až po strop 50cm stříkaná izolace a podlahové topení.

Pozor, pokud byste měl TČ v provedení monoblok a bez nemrznoucí kapaliny, tak se vám při odpojení od sítě (například i při déletrvajícím výpadku ele.) při prvních větších mrazech nejspíš roztrhne výměník, což může zničit i kompresorovou jednotku.

U TČ lze nastavit, že ohříváte TUV nad tepelný rozsah kompresorové jednotky, pak se dohřev TUV může realizovat jen pomocí elektrické patrony, tj. s účinnosti 1 a nikoliv pomocí kompresorového cyklu s účinností cca 3.

Takto to paušalizovat nelze. V mnoha případech stačí zateplit i 14cm EPS a pak i původní otopná tělesa mohou pracovat s teplotou vody cca 35-40°C. Více než na celkovou tloušťku izolace bych se zaměřil na provedení detailů, jako zateplení základů (lze i dodatečně) špalety (ideálně okna předsazená nebo zároveň s původní fasádou = špaletu pak tvoří jen EPS)  atd..

Mimochodem 9kW TČ by vám mělo stačit pro dům s roční tepelnou ztrátou cca 18.000kWh.

A jsme opět u toho. Neexistuje univerzální řešení. Už jsme to zde psali mnohokráte. Pokud není dobře zateplený dům a původní vytápění bylo na teplotní spád třeba 60-90°C, je potřeba udělat ještě další krok a to například navýšení topné plochy, aby byl dostatečný tepelný výkon i při teplotách do 50°C. Často tedy přechod na TČ ve starších domech, znamená i výměnu některých radiátorů. V opačném případě jinak ano, pravděpodobně dojde ke zklamání.
Dnes není problém koupit TČ i s COP 4 až 5, tedy že získáte z 1kW elektřiny až 5 kW tepla (zjednodušeně řečeno) To samozřejmě za určitých podmínek. Nicméně i když je potřeba dotápět třeba plynem, nebo elektřinou, největší úspory se projevují v období, kdy jsou teploty mezi -5 až 15°C, což v poslední době představuje většinu topné sezóny. ALe to jsou všeobecné údaje, nezohledňující konkrétní místní podmínky konkrétní nemovitosti. Zde se opět dostáváme k tomu, že projekt od zkušeného topenáře, nám může ušetřit nemalé prostředky na dalším provozu objektu, bez ohledu na to čím vytápíte.

Nevím jak to přesně funguje, ale známý mě říkal, že když chci dotaci na TČ tak musím vyhodit plynový kotel, jinak nedostanu ani korunu??
Údajně to chodí kontrolovat, kotel na plyn musí být odpojen a vyhozen třeba na dvorek?
Máte někdo zkušennosti?

Cituji poslední častý dotaz ze stránek NZÚ
https://novazelenausporam.cz/caste-dotazy/

"Mohu požádat o dotaci na výměnu kotle na tuhá paliva, když mám doma i funkční kotel na plyn?
Ano, ale pouze v případě, že hlavním zdrojem tepla na vytápění je kotel na tuhá paliva a kotel na plyn je pouze doplňkovým (bivalentním) zdrojem.

Pozn.: Hlavní zdroj tepla na vytápění je zdroj, který zajišťuje největší podíl dodávky tepla pro vytápění budovy za celý rok vzhledem ke všem případným ostatním zdrojům a je pro tento účel přiměřeně dimenzován. V případě navrhovaných zdrojů musí jeho jmenovitý výkon krýt minimálně 60 % tepelné ztráty budovy. Pro novostavby (do 2 let od dokončení) je hlavní zdroj určen v platném průkazu energetické náročnosti předloženém ve stavebním řízení."

Pokud uvažujete nad tepleným čerpadlem, tak je ale vhodné nejprve vyřešit otázku případného zateplení. Pokud totiž nadimenzujete TČ na současné ztráty, následně dům výrazně zateplíte a snížíte ztráty například na cca 50% původních, tak čerpadlo bude předimenzované, což je pro provoz špatně a ani invertorovému to nebude dělat vůbec dobře. U TČ neplatí čím silnější tím lepší, naopak může to být škodlivé. 

670 kWh měsíčně je už dosti vysoká spotřeba, to je přes 8 MWh ročně. By mě zajímalo tedy, co to reálně znamená, "přestat topit" - jelikož 8 MWh tomu prostě neodpovídá. Nevíme sice, kolik lidí bydlí v té nemovitosti, ale troufám si tvrdit, že pokud 4-5 lidí, TČ je využíváno pouze pro ohřev TUV, tak byste se se spotřebou měli dostat aspoň na 6 MWh/rok. 8 MWh je prostě moc.

Dovolím si doplnit ještě jeden pohled na problém. Pokud máte instalovaný třeba plynový kondenzační kotel s výkonem 20kW tak ve vetšině času pojede na menší než 1/3 výkon nebo bude cyklovat a plný výkon se využije jen v okamžiku extrémně nízkých teplot, ohřevu zásovníku TUV nebo při natápění z režimu temperování na normální teplotu..
Svou roli hraje materiál budovy: dřevostavba  má velmi nízkou tepelnou kapacitu (setrvačnost) zděný dům, kde máte z venku třeba i kvalitní izolaci ale pod izaolací je pár desítek metrů kubických vychladlého zdiva je úplně jiná liga. Tuhle hmotu musíte ohřát a k tomu je potřeba po nějakou dobu dodávat určitý tepelný výkon. Po přechodnou dobu kdy zdi jsou studené a teplota topných tělěs  ne cca 40 stupňů to opravdu není o teplné pohodě, i když tepelné čerpadlo pojede na plný výkon.  Výkonová rezerva  tam není tak velká jako u plynového kotle a proto ten proces natápění trvá podstatně déle. Takže úspora daná vypínáním asi nějaká bude ale rozhodně ne tak výrazná, jak byste očekával. Svůj vliv na tom má i charakteristik a tepelného čerpadla, které má COP závislé na rozdílu teplot vstupního média a otopné vody.  Venkovní teplotu neovlivníte (pokud nemáte akumulační nádrže a nemůžete využít pro vetšinu získané energie vyšší denní (odpolední) teploty) a tak nejvyšší COP dosáhnete při nejnižší teplotě otopné vody. To znamená trvalý provoz  čerpadla pokud možno bez cyklování. Topným faktorem převyšujícím číslo 4 bych se neoháněl,hlavní je teplotní rozdíl vstupního a výstupního media, když je to vzduch voda tak je to sice nejlevnější varinata instalace ale nižší COP, když topíte radiátory tak musí mít vždy vyšší teplotu než podlahovka a to zase degraduje COP atd... vždu se jedná o nalezení ekonomického kompromisu. Kompromis který byl vyprojektován v době, kdy se počítalo s cenou 1kWh cca 2,50 Kč, se při dnešních cenách už nemusí nejevit jako optimální z hlediska nákladových cen.

Snížit nominální tepelné ztráty o 50 % znamená defacto udělat prakticky veškerá myslitelná zateplovací opatření - tj. vyměnit okna, zateplit střechu, zateplit obvodové zdi, pokusit se o zateplení podlahy v přízemí (obvykle se nepodaří nic vymyslet) - a to nemluvím o nějakém marginálním navýšení technologickéh o standardu, ale o generačním pokroku (tj. místo špaletových nebo komunistických dřevených oken alá 80tá leta dát 3skla, zcela nezateplenou střechu změnit na nadstandardně zateplenou atp.).
-50 % je prostě hodně a obvykle se tak velkého pokroku reálně nedosáhne.
Už jsem slyšel hodně nářkových povídaček o tom, jak si za těžký peníze nechal někdo zateplit obvodové zdi ("to paninko, budete teď za topení dávat jen polovičku") a reálná úspora byla třeba jen -15 až 20 %. A je to logické, protože ztráty se dělí zhruba na čtvrtiny - zdi, okna, střecha, podlaha. Pokud tedy srazím ztráty zdmi o 70 % dolů, tak je to defacto jen 0,7 x 0,25 = 17,5 % celkové ztráty dolů.

Jestli má tazatel "monoblok",  tak o COP=4 si může tak leda nechat zdát. Popravdě, do dneška jsem nepochopil, proč se za každou cenu tlačí ty monobloky a ne prostě klasická klimatizérní koncepce, kdy až do domu jdou prostě trubky s chladivem. Monoblok znamená buď další výměník navíc a nebo musím do otopného okruhu lít nemrznoucí kapalinu (což málokdo má, takže má ten mezivýměník).

A z čeho vaše tvrzení vychází? Já osobně nevidím žádný relevantní údaj, dle kterého by se nechala taková úvaha obhájit. NEvidím nic o konstrukci domu, jeho velikosti podlahové plochy a další. Ani kolik lidí je v domácnosti, jestli mají jednu, nebo dvě koupelny. SPotřeba TUV se velmi liší i dle toho jestli jde hlavně o ženy, nebo muže, jestli se nádobí oplachuje, nebo myje v myčce a podobně.
Především máme málo informací o přesném způsobu ohřevu TUV, který je spojen s provozem TČ a tak dál.
NAše domácnost (stále 4 a občas 5),    má spotřebu okolo 14-16MWh ročně a to topíme TČ (monoblok) s dotápěním elektrokotlem, bojlerem 125L, kompletním vařením na elektrice a se systémovkou, kamerovým systémem, EZSkou a nebo například se silným WIFI routerem a podobně. V podstatě zde neustále běží nabíječky mobilů, NTB, nebo herní PC. Lednice, mrazák, nebo občas čerpadlo ve studni. K tomu všemu jsem jako řemeslník občas v dilně, kde občas svářečkou něco "přilepím",    stále něco vrtám, brousím a podobně. Na rovinu, i když se snažíme šetřit, není to na úkor komfortu. Topíme o cca 1°C méně, zkrátili jsme dobu svitu u PIR čidel na chodbách i venku okolo domu a vyměnil jsem zdroje o některých technologií. Změnu poznáme až za cca půl roku, po celoročním vyúčtování.

Protože téma šetření energií a regulací topení se zabývám celkem dlouho, vím že je mnoho podobných domů jako mám já, má spotřebu také velmi podobnou. U nových domů, které jsou lépe stavěné/zateplené, se pohybuje podobný dům pak někde 7-10MWh ročně.  Tedy pokud srovnáme podobnou podlahovou plochu, podobné osazenstvo a podobný styl vytápění a vaření.

Bohužel od původního dotazu nemáme žádnou další informaci od tazatele, jen mnoho spekulací a samozřejmě i dobrých rad, či postřehů  od kolegů.

COP vyšší než 3,5 je povětšinou z říše snů. Ano Monoblok vzduch voda je nečastější řešení TČ a hlavně také nejlevnější co se týče pořizovací ceny a nákladů na instalaci. Hlavně ne každý má možnost zahrabat 2m do země cca 500-1000metrů trubek nebo využít teplo nějaké tekoucí vody. Klasická  klimatizační koncepce při systému vzduch voda vychází dráž kvůli složitější instalaci a spočítat návratnost je daleko zložitější než knížecí rady od stolu, kde ani nevíme jaký objekt se vytápí a v jakých klimatických podmínkách má TČ pracovat.  Podobné je to s odhadem kolik bude stát po skončení životnosti instalace nového TČ. To také nikdo neodhadne. Obecně se dá říct, že práce levnější nikdy nebude ale TČ samotné může  být dražší o něco méně, než co by se dalo očekávat při promítnutí inflace do ceny produktu. Dá se v budoucnosti očekávat zlevnění výroby, zaplacení patentů a částečné nasycení trhu. Nikdo neví co udělá za 10-20let trh, regulace a green deal s cenama energií. Zateplení které sníží energetickou náročnost o těch zde uvádných 17,5 procenta dosáhne podobné úspory jako zvýšení COP ze 3 na 3,5 ale při tom se dá říct, že  životnost zateplení bude několikrát vyšší, než životnost TČ.