Diskuse Elektrika.cz

Potřebuji regulovat výkon zařazením diody do přívodu k topení 2kW. Zůstane i při sníženém výkonu 1kW zachována ochranná funkce proudového chrániče? Nepřesytí se jádro magnetického obvodu v chrániči? Má v tom někdo zkušenost? Děkuji

Zkušenost ne, ale myslím si, že pokud budete usměrňovat za chráničem, chránič by neměl protestovat.

TO Kuklík.
Proudovému chrániči by to nemělo teoreticky vadit. Pkod by se ukázal probléb v podobě vypínání FI, doporučuji použít proudový chránič typu "A". Tomu by to nemělo vůbec vadit.

Zařazením diody do série se zátěží nevznikne stejnosměrná složka, pouze pustíte do zátěže jen jednu půlvlnu střídavého proudu a výkon se sníží na polovinu. Ovšem odpor zátěže/topení zůstává stejný a protékající proud také, pouze teče polovinu doby- efektivní výkon je poloviční. 50% doby teče proud do zátěže a druhých 50= doby je odpojeno diodou. Protože do zátěže teče cca 10A, dioda by měla dimenzována na nejméně na 10A, lépe 16-20 A s příslušným chladícím žebrem. A samozřejmě umístěna v příslušném krytu, aby se zabránilo úrazu elektrickým proudem. Na povrchu diody i chladiče může být fázové napětí.

p. Novák napsal:
"Zařazením diody do série se zátěží nevznikne stejnosměrná složka, pouze pustíte do zátěže jen jednu půlvlnu střídavého proudu "

Druhá věta popisuje princip jednocestného usměrňovače, na jehož výstupu je stejnosměrné tepavé napětí a do zátěžě teče stejnosměrný tepavý proud.Takže o stejnosměrné složce proudu by nemělo být pochybováno.

 Jde mi hlavně o magnetický obvod chrániče, zda se nepřesytí při průchodu jedné půlvny k zátěži a opačnou magnetizací půlvlnou zpět. Pokud je chránič konstruován výhradně pro 50Hz, nemusí si poradit se stejnosměrnou složkou, kterou odhaduji na cca na 1/4 Im.

[/quote]

Jak napsal pan Novák, vy pouze omezíte průchod jedné půlvlny napětí, žádná stejnosměrná složka nevznikne. Ano, skutečně popisujete základ jednocestného usměrňovače, ovšem v obvodu chybí kapacita, která by vyplnila mezery mezi procházejícími půlvlnami a dala tak vzniknout stejnosměrné složce. Výsledkem bude jen oříznutá sinusovka. Proudovému chrániči toto bude naprosto jedno,  proud vstupující do obvodu se bude zase vracet.

No, pekne slovickareni.. .

Stejnosmerna slozka je stredni hodnota signalu za periodu - integral u(t) (nebo i(t)) podle t od nuly po T (periodu). Pokud zaradim diodu, bude proud nebo napeti na zatezi napajene signalem s nenulovou stejnosmernou slozkou.

(pro stourave - mrknete treba na http://cnx.org/content/m0061/latest/ )

Pokud jde o chranic, tazatel mel mozna spis nez presyceni (to se vam povede i AC proudem) na mysli stejnosmernou magnetizaci obvodu a zmenu jeho parametru. V normalnim stavu (bez poruchoveho proudu) se ale indukce od vodicu L a N prochazejicich jadrem trafa chranice vyrusi a je uplne jedno, jestli ma proud stejnosmernou slozku nebo ne. Sinusovy poruchovy proud by mel chranic vybavit bez problemu bez ohledu na to, jaka je DC slozka provozniho proudu (tohle jsem jednou zkousel - DC zdroj 5 A + do jednoho vodice pridano 30 mA AC a chranic spolehlive padal).

Trochu otazka je,  jak bude chranic citlivy na nesinusovy poruchovy proud, treba pri svodu topneho telesa "za diodou" na zem. Tohle asi nejde vypocitat, to chce odzkouset (teoreticky by citlivost nemela byt horsi nez polovicni - viz odkaz a Fourierova rada v nem, ale nebyl bych si moc jisty).

Jeste prakticka poznamka - pokud muzete, dejte pred ten usmernovac s topnym telesem nejaky sitovy filtr. Spinani diody s takovou zatezi muze delat dost slusne ruseni, pokud se zadari, tak je chytite jako vrceni i na DV pasmu radia.

Pokud chapete funkci proudoveho chranice, musi vam byt jasne, ze v idealnim pripade nesmi vzniknout ZADNY magnetizacni proud. Proud jdouci do zateze fazi a proud vracejici se nulovym vodicem se navzajem vyrovnavaji, protoze maji stejnou velikost i casovy prubeh ale opacny smer, at je to proud impulzni, oriznuty sinus nebo jakykoli jiny. Takze zadna magnetizace nevznikne a jadro se nenasyti. Jakakoli magnetizace jadra ma u chranice za nasledek naindukovani proudu do vypinaciho vinuti a teda vybaveni chranice.

Jediny pripad kdy se stejnosmerna a vysokofrekvenc ni zlozka proudu nemusi snest s chranicem jsou sitove filtry jako LC clanky pocitane na 50 Hz a prepetove ochrany.

Chrániče určené pro pulzní proud se stejnosměrnou složkou (spotřebiče  s usměrňovačem) jsou označeny na štítku značkou půlvlny a používají se zejména do koupelen, protože mnoho fénů má na první regulační stupeň vřazenu do série s topením a motorkem diodu. A dnes 1,5kW fény nejsou neběžné, to znamená že s diodou mají příkon 750W. Neviděl jsem zatím tento typ chráničů ve čtyřpólovém provedení, pouze v dvoupólovém a myslím, že jsem je viděl i jako dvoupólové chráničojistič e 16A/30mA.
Jde o spolehlivé vybavení při poruchovém proudu (rozdílovém) se stejnosměrnou složkou a jsou to chrániče s konstrukcí magnetického obvodu se zvýšenou ochranou proti remanenci (lepení) a shodnou citlivostí na obě polarity tepavého proudu. Problém stejnosměrné složky poruchového proudu tedy není vypadávání, ale nevypadávání chrániče a tudíž nebezpečný stav.
Jinak pozor při výběru mezního proudu diody pro tepelný spotřebič, je nutné u takto velkých příkonů počítat s tím, že za studena je odpor topení nižší než za tepla a opakovaný mezní proud diody bude až 325V / Rstudený pro napájecí napětí 230Vef. Studený odpor topení bude nejlepší změřit ohmmetrem a bude rozhodně nižší než 26 Ohmů při topení 2kW za tepla.