Diskuse Elektrika.cz

Máte někdo z kolegů za sebou první VRZ elektro, dle NV č. 190/2022 Sb, přílohy č. 1 a 2?

Mám na mysli, doplnění do textu vlastní revize, požadavky dle přílohy č.1 a 2. A nebo to v revizní zprávě vůbec neuvádíte?

Mám.


Uvádím.

Ano, uvádím.

Doplňující otázka.

Jak ověřujete funkčnost přepěťových ochran?

Kontrola stavu SPD je dobře popsaná na stránkách illko.
https://www.illko.cz/images/dokumenty/mereni_prepetovych_ochran.pdf

Zdeňku, toto znám.
Ale můj dptaz zněl jak to měří ostatní kolegové.
A dále, jak provádíte zkoušky přiloženým napětím, v případech, že použité elektrické předměty, nemají doloženo zajištění požadovaných vlastností výrobcem?

Neuvádím.

A revize elektro děláš?

https://www.youtube.com/watch?v=VPWER8m_F6A

 :D :D :D :D

Samozřejmě. To bych se k tomu jinak nevyjadřoval. ;)

Hlavní důvod, proč se na to ptám, je ten, že dřív jsem revize prováděl dle ČSN. Do záhlaví revize jsem uváděl toto :  Revidováno dle ČSN 33 1500, včetně změn Z1,Z2,Z3,Z4, a dle ČSN 33 2000-6, ed.2 březen 2017.

Obecně platí i doposud, že ČSN jsou nezávazné. Pokud ji nějakým právním krokem, například prohlášením o shodě, kde bych měl uvést všechny relevantní předpisy, dle kterých je ten výrobek vyroben (například rozvaděč),  jsou tyto ČSN, uvedené v tom prohlášení o shodě, stávají se pro mne, jakožto výrobce, závazné. (norm)

Tím, že tvůrce nové legislativy, uvedl do NV č. 190/2022 Sb.,  několik ustanovení z ČSN 33 2000-6, stávají se pro mne závaznými pokyny při provádění revizí, VTZ(E). Tudíž bych je měl v revizní zprávě také uvádět.
Pokud mě paměť neklame, (což už se mě občas stává),  jsou zákony NV a vyhlášky, obecně závazný právní předpis, a tudíž bych měl při revizích, podle těchto předpisů postupovat.
Je to pouze můj náhled na tuto problematiku, takže jak k tomuto přistupujete páni kolegové?
 ??

Je to tak . Záväznosť :
Zákon → vyhláška → návod výrobcu → norma

Jak říkám. "je to rebel" :-D

Pavle  (dance) (dance) (dance)

Dobrý večer, rád bych se zeptal na měření přepěťových ochran při revizi jak tady bylo zmíněno. Když provádím pravidelnou revizi tak přepěťovou ochranu změřím. Ale jak by se tedy mělo správně postupovat při výchozí revizi, když dostanu protokol o kusovém ověření rozvaděče, kde je přepěťová ochrana instalována. Provádíte měření, nebo se spokojíte s průvodní dokumentací k rozvaděči, která obsahuje protokol o kusovém ověření, ale o měření přepěťové ochrany tam není samozřejmě ani čárka.

Když v revizní zprávě uvádím, že je provedena ochrana proti přepětí, tak ji samozřejmě změřím a napíšu naměřené hodnoty. To snad dá rozum bez ohledu na to, že to normy nepožadují.

To Novák: Pane Nováku děkuji za odpověď. Jak jsem již dříve psal tady na fóru tak s revizemi začínám a snažím se sbírat zkušenosti (hlavně odborníků z praxe) kde se dá, abych dělal revize správně tak jak se má. Fórum elektrika navštěvuji již delší dobu a poznal jsem, že jsou tady opravdu odborníci. kteří nám začínajícím revizním technikům mají co předat. Pokud jsem se vás, ale mým triviálním dotazem dotknul tak se omlouvám.

V NV je šikovná větička o měření potřebného.... ...

Jen doplnění....
díval jsem se na databázi RTE a čísla opět začínají od čísla 1 .

TO Řehánek: Samozřejmě že jste se mne nikterak svým dotazem nedotkl.
A mimochodem - v dokladu o Kusové zkoušce rozvaděče se SPD nezmiňují i proto, že při měření výdržným napětím tam z logiky věci SPD nemohou být (připojeny).

Děkuji za odpověď a budu rád když se tady i v budoucnu budu moct v oblasti revizí poradit se zkušenějšími lidmi.

Také je vhodné zmínit, že ne všechny přepěťové ochrany lze měřit. Měří se pouze ochrany s varistory. Hlavním důvodem je odhalit degradaci varistoru v důsledku stárnutí. Při výchozí revizi toto měření může mýt význam např. v případě, pokud došlo k použití starších nebo podezřelých přístrojů. Hlavním bodem výchozí revize SPD je tudíž vizuální kontrola, zejména potom instalace dle návodu, např. dodržení připojovacích délek vodičů, průřezů vodičů, posouzení jmenovitých hodnot atp. (to už by však součástí protokolu o kusovém ověřování rozvaděče zřejmě být mělo).

U rozvaděčů se může do jmenovitého proudu 250 A použít ke kusovému ověření dielektrických vlastností měření izolačního odporu napětím 500 V namísto měření přiloženým napětím. V novém vydání normy je tato hodnota dokonce zvýšena na 630 A. Některé typy přepěťových ochran se tudíž při tomto měření odpojovat nemusí.


Zajímalo by mne, jakým způsobem výrobce elektrozařízen í dokládá, že byla provedena zkouška výdržným napětím? Píše se tam o "zajištění požadovaných vlastností".  Myslí se tím vlastnosti ověřované kusovou nebo typovou zkouškou?

Výčet činností dle uvažovaného odstavce nařízení vlády je pouze demonstrativní .  Analogicky by tedy stejný požadavek měl týkat i jiných zkoušek, např. krytí, mechanická odolnost, povrchové cesty atd.

Merani SPD v rozvádzači vykonávam vždy, bez ohľadu na druh revízie.
Ešte som sa nestretol s rozvádzačom, ktorý by mal v dokladoch uvedené meranie SPD.
Som potešený, keď výrobca rozvádzača správne umiestni všetky komponenty vzhľadom na zamedzenie vzniku indukčných slučiek.
A som priamo šťastný, keď je k takému rozvádzaču aj dokumentácia.

Škoda, že je takých šťastných chvíľ málo.

Tak výraz "šťastné chvíle" bych v souvislosti s prací sám nepoužil.
A je mi celkem jedno, jak moc nebo málo se výrobcům rozvaděčů daří používat mozek.
Když je to špatně, tak to prostě napíšu.

Ale jinak ani nevíš jak je to na západ od vás stejné...  :-[   ;)