Diskuse Elektrika.cz

Firma mi bude instalovat FVE na RD. Měniče a rozvaděče včetně SPD pro FVE budou umístěny v technické místnosti č.2. RH a MET jsou v tech. místnosti č.1. Instalační firma navrhuje do projektu uzemnění SPD pro FVE připojit CYA 16 v liště do MET což je cca 10metrů. Je tento návrh správný?
Nebylo by lépe instalovat CYA 50 a pod rozvaděči FVE vytvořit druhou MET?

Pokud zpracováváme bleskový proud, pak je správně 50, nejlépe přes dvě paralelní svorky.
Mnohdy vzniká žertovná situace použití echt silného vodiče napojeného svorčičkou nevalných kvalit.

A nie je to ekonomicky zbytočné?..keď ani pre SPD1 norma nepočíta s rovnakým bleskovým prúdom jak pre zvody ..

Přesně tak.
Musíme si říci, že zde nejde o svedení plného bleskového proudu, ale jen jakousi velmi malou poměrnou část. Kyždý výrobce má u svého výrobku přiložený návod zapojení s průřezy vodičů, tak se ho držme. Proč vymýšlet něco, co je už vymyšlené?

Je-li FVE na střeše galvanicky oddělena od jímací soustavy, je-li jí chráněna před přímým zásahem blesku a jeli v určené vzdálenosti od jímací soustavy, tak je zde 16mm2 Cu určitě OK. Samozřejmě, zde budete muset mít MET spojenou s uzemněním hromosvodu, oddálený hromosvod předpokládám nemáte.

Já jsem to tedy pochopil tak, že je účelné mít MET co nejblíž SPD umístěných v místnosti č.2 a protože tam nyní MET není, tak se vytvoří tak, že se potenciál zemniče co nejlépe přenese do místnosti č. 2 a to se rozhodně stane lépe vodičem Cu 50 než Cu 16. Obráceně řečeno mi Cu 16 připadá nevyhovující pro přesunutí MET o 10 metrů a Cu 50 mi připadá možná vyhovující.

Budu hodně stručný. 1m přímého vedení má indukčnost cca 1uH a to ať je to 16 nebo 50mm2. Představte si, že by tím vedením měl protéci proud se změnou jen 10kA/us, rázem máte na 1m vedení úbytek cca 10kV. Snad z tohoto pochopíte, že něco jako zajištění stejných potenciálů u rychlých rázových pulsů moc dobře nelze. Ještě dodám, že zde SPD u měniče má chránit jen měnič samotný, nic jiného chránit ani nemůže.

Ještě doplním:
Dům má izolovaný hromosvod se třemi svody. Bezpečná vzdálenost S je dle výpočtu 47cm a bude dodržena.
Panely nebudou připojeny k hromosvodu, ale budou pospojeny CYA 16 a přivedeny v liště po fasádě do technické místnosti č.2 odděleně od svodů stringu. (dvě lišty od sebe na fasádě nic moc:-( )
V tm č.2 SPD pro DC před měničemi a pro AC za nimi. V tm č.1 na přívodním kabelu mezi HR a MET krabice se svodičem B+C a bodem rozdělení PEN, odkud bude pokračovat pro FVE.
Nakonec kabel z FVE zpět do HR, kde již svodič není.
OK?
 

Pro upřesnění v tm č.2 žz 16 od panelů a svodičů bude propojeno svorkou a odsud zmíněná trasa 10m do MET.

Já se zatím v této problematice rozkoukávám (tj. nevím všechno - primárně mám trochu jiný obor),  ale za sebe zde problém nevidím. Podle toho, co jste popsal, tak firma, která vám to realizuje, zřejmě ví co dělá.
Jenom se divím, proč vedete PE ze střechy odděleně od DC stringů. Podle mne k tomu není jediný - mohlo by to vést společně.

Keď dobre chápem, tak panely máte na chránenom dome v LPZ0b a dodržanú „s“..
Bleskový prúd vám teda potečie polovica do jednej zeme  cez základový zemnič, a druhá polka cez SPD1 a prívod do druhej zeme, ..distibučnej.
Skúste si nakresliť, že jaké bleskové prúdy sa vám dostanú na galvanickú cestu ku panelom, a kam by z nich asi tak odtiekli...,  či si dakto myslí že existuje aj tretia polovica bleskového prúdu..? ?
Potom už podľa normy a výrobcu SPD sa dá ľahko určiť minimálny prierez pospájania jak na pripojenie panelov, tak na pripojenie SPD..
SPD sú zvodiče jak bleskových prúdov tak i bleskového prepätia, a teda jedna vec je spratanie bleskového prúdu do zeme, a druhá je zas riadenie potenciálu prepätia počas toho spratávania... ..

Přesně tak.
16mm spojujeme dvě přípojnice, nebo svodič k těmto (max délka 0,5 či 1m v ohledu na typ zapojení)
50mm pak prodlužujeme stávající přípojnici do míst, kde není možno provést uzel, ale např.je potřeba jen připojit svodič.

Pán to nebude mít na střeše galvanicky spojené.

Čo máte na mysli pod tým "to"..?

Neživé části fotovoltaickýc h panelů a vodivé části nosné konstrukce versus jímací soustava.

To je to, co zde pán bude mít nejen galvanicky, ale i prostorově oddělené - viz. diskuze výše.

To mi samozrejme došlo,..a rátal som s tým hneď v prvej vete svojho príspevku..


Tu vidím popis galvanickej cesty ku panelom z METky:
Mňa zaujíma, že jaké bleskové prúdy podľa vás potečú z METky pri RH cez SPD v tm2 ku panelom, že tam treba 50tku?..
A kam vlastne ďalej z panelov a kade potečie bleskový prúd. keď všetky SPDčka budú zopnuté bleskovým prepätím, a teda všetky vodiče budú na rovnakom potenciály?

A ony jsou ty TM1 a TM2 na střeše? V mé poznámce jsem napsal, že to nebude galvanicky spojené na střeše. Tím jsem nemyslel, že tam galvanické spojení není vůbec ale jen že není přítomno na střeše.

Celý smysl toho, že to není galvanicky spojené na střeše je, že bleskový proud nepronikne skrz vedení FVE do vnitřních obvodů. V takovém případě by nastávaly děje, které by byly naprosto mimo chápání lidí bez opravdu dokonalých vysokoškolskýc h znalostí teorie elmg. pole a elektrických vedení a proto za normálních okolností opravdu nelze jinak, než se takovému spojení vyhnout. V opačném případě by celý hromosvod plnil prakticky jen funkci ochrany před požárem od blesku.

Zajímá vás, jaké bleskové proudy potečou zde z MET do panelů? Za předpokladu takové vzdálenosti mezi částmi uzemněnými na PE a jímací soustavou, že zabraňuje přímému a povrchovému průrazu to bude součet ohmických proudů vlivem částečné vodivosti plynných, kapalných a pevných látek, které budou přítomné v oblasti potenciálového spádu vyvolaného atmosférickým výbojem společně s indukovanými proudy vlivem blízkých elekromagnetic kých polí vyvolaných průtokem rázového proudu z výboje jímací soustavou do země. Pokud to chcete i číselně, tak podle mne vrcholová hodnota tohoto proudu by neměla být větší než 0,5% vrcholové hodnoty proudu výboje. Pokud by to bylo více, nacházely by se v instalaci nežádoucí křížení, souběhy a indukční smyčky. Existují samozřejmě speciální generátory rázových pulsů k simulacím účinku bleskových a velkých zkratových proudů (norma EN/IEC 61000-4-5),  kterými by šlo zásahy bleskem velmi definovaně simulovat a dotčený proud pak detailně zaznamenávat.

Nezapomínejte, že když máte na hraně domu svod jímací soustavy, tak by optimálně ani na vnitřních stěnách nemělo být elektrické vedení, které by se ke svodu přibližovalo. Je-li tam přítomno, může za určitých okolností dojít k průrazu z jímací soustavy do vedení.

Pane Lovacký, dnes ráno jsem měl skoro dojem, že vám někdo hacknul přístup a že komentář z 8:07 vám podstrčil. Má stručná poznámka o nepřítomnosti galvanického spojení na střeše vás na to měla jen upozornit, no nepovedlo se. Ale už dost dlouhým komentářům skoro o ničem.

Skúste si do tej vašej teórie doplniť stav v EI počas doby zásahu bleskom keď zaberú všetky zvodiče, a vám sa v tej chvíli objaví potenciál blesku z METky na každej pospájanej metalickej časti vrátane pracovných vodičov...
Že jaké potom potečú bleskové prúdy medzi METkou a pracovnými vodičmi, keď všetky pracovné vodiče za SPDčkami budú mať potenciál blesku (METky)..
Ten potenciál bude samozrejme mžikovo klesajúci vplyvom základového uzemnenia objektu, a uzemnenia distribúcie až na úroveň ochrannej hladiny zvodičov...

Pokiaľ si ale myslíte že pospájanie z METky je nebezpečné zavlečenie bleskového prúdu, a že SPDčka robia dačo iné jak riadený skrat,..tak potom sa nepochopíme..