Diskuse Elektrika.cz

Jaká musí být celková hodnota zemního odporu pro uzemnění elektroinstala ce?

Nepochopil jsem tohle:
V soustavě nn musí být uzemněn uzel zdroje a zemní odpor tohoto pracovního uzemnění nemá být větší než 5Ω. Přitom celkový zemní odpor ochranných vodičů vedení vyvedených z místa zdroje včetně uzemnění nulového bodu zdroje nesmí být větší než 2Ω.

Příklad:
V hlavním rozvaděči je soustava TN-C, vodič PEN je připojen na MET.

Podružné rozvodnice jsou v soustavě TN-C-S a mají SPD.
Svorkovnice PEN v podružné rozvodnici a SPD je připojena na MET vodičem CYA.

Jakou hodnotu zemního odporu musí mít uzemnění MET? 2, 5 nebo 15 ohmů?

Raději jsem to i nakreslil...vi z. příloha

Pokud 2 ohmy, jak se měří?

Uzemnění hromosvodu je většinou od 5-10 ohmů a staré do 15 ohmů...jak se dosáhne těch 2 ohmů?

Tohle je hlavně distribuční záležitost, kruhy okolo stanice by měly mít 5Ω a celkové uzemnění sítě (volně přeloženo vodič PEN a všechny jeho náhodné i strojené zemniče po trase až k TS) se musí vejít do dvou.
V objektu tedy ty cca 2Ω naměříte na MET za provozu, tzn při připojení včetně PEN.

OK až na tu maličkost, že to bylo v ČSN 33 2000-4-41, ed.2, ale z ed.3 to vypadlo

Pravděpodobně se to z 4-41 vytratilo, protože se asi předpokládá, že kdo se pohybuje před PS směrem ke zdroji už nepracuje s ČSN, ale s  PNE 33 0000- 1.

aha, naměříme za provozu na MET včetně PEN...

tak to potom jo, viděl jsem totiž tenhle požadavek už 2x na výkrese od projektanta, kde bylo naspáno, že MET musí mít do 2 ohmů...tak jsem tomu moc nerozuměl, když uzemnění hromosvodu není nikdy pod 2 ohmy.

Předpokládám, že se to měří asi jen jednou metodou a to úplně stejně, jako impedance smyčky

Ak máte na MET pripojený PEN, nameriate +- veľkosť impedančenej slučky, údaj, ktorý nehovorí nič. To uzemnenie bodu rozdelenia je posledná inštancia pred NDN  pri poruche PEN vodiča či u vás, či na distribučnej sieti. A hodnota uzemneia musí byť taká, aby na spotrebičoch Tr I. nevzniklo NDN. Prečo 2 Ohmy?

Ne, měří se to normálně na sondy, měřák na smyčku lze použít na náhradní metodu na samotný zemnič, ale uzemnění sítě jinak, než přes sondy změřit nelze. Kleště by ukázaly nejbližší smyčku a náhradní metodu není jak uplatnit, protože není vhodný volný "ostrovní" zemnič.

Uzemnění nutno měřit Terrometem nebo Meggerem s pomocí sond umístěných mimo vliv zemničů spojených s PEN.

Píšete, že měřit uzemnění lze jenom sondama umístěných mimo vliv zemničů spojených s PEN.
Jak se to v praxi dělá, když je to v průmyslovém areálu a sondy buď nejdou nikam zapíchnout, protože všude jsou nějaké zemniče nebo asfalt nebo délka uzemnění budovy je třeba 50 m a dle návodu musí být sonda 5x d...

Rb můžete změřit v podstatě kdekoli, klidně u trafa. Tato hodnota je pro MET nepodstatná, tam je důležitá hodnota Ra, ovšem v obdobných areálech či smyčkových kabelových skříních, je to taky hodnota blbě měřitelná, protože zemnič bývá nejen v zemi, ale zároveň spojen s PEN v dalších skříních, či s nějakou konstrukcí a ta následně přes uzemnění opět s PEN. Snadno to lze ověřit klešťákem a pokud se ukáže hodnota pod 1 ohm, nemá cenu se s tím moc zabývat, protože bez demontáže všech bodů propojení se nikam nedostanete a rozpojovat zemnič za provozu není rozumný počin.

A ten klestak by jste dal na vodič PEN nebo na ten uzemnovaci přívod? Myslím ten můj případ, co jsem popisoval a kreslil

Klešťákem na zemniči zjistíte, jestli není někde dál spojený s PEN a jestli tedy vůbec má cenu/lze provést měření. Kleště na E z rozvaděče změří jen nejkratší smyčku k PEN.

Když měříte klešťákem nebo impedancí, tak je to vždycky měření odporu „celé smyčky“. Když někam obepnete klešťák, tak máte jednu část smyčky vlevo, druhou vpravo a naměřená hodnota je součet obou. Takže když klešťák obepnete na vývod MET, tak na jedné straně máte odpor uzemnění MET a na druhé straně odpor uzemnění zbytku sítě. Je to jako rovnice x+y=1, takže nemůžete vědět, kolik je x a kolik y. Musíte nejdřív nějak co nejpřesněji zjistit, kolik je x, abyste si mohl dopočítat y, které vás zajímá.

pořád v tom plavu...

1)  hodnotu x nemusím řešit, když obepnu klešťákem uzemňovací přívod pro MET a naměřím do 2 Ω že?
2) kdybych naměřil nad 2 Ω, mohu odpojit uzemňovací přívod od MET a změřit smyčku přístrojem bez toho uzemnění, a tak zjistím tu hodnotu x že?
ALE
3) co když ten uzemňovací přívod pro MET je zřízen z obvodového zemniče typu B? Potom když obepnu uzemňovací přívod pro MET, naměřím jen velmi nízkou hodnotu max třeba do 1 Ω, protože jsem měřil jen spojitost ne?

Klešťákem nemáte šanci změřit celkový uzemnění sítě, ani když budete měřit přímo na trafu.
Doporučuju si namalovat jednopólák a zemniče a krásně uvidíte, odkud kam budete měřit smyčku klešťákem.
Na celkový uzemnění sítě fungují jen sondy, klešťák je určen pro měření svodů spojených jen jedním koncem s PEN.

Teoreticky ano. Prakticky je to ovšem podezřelé, protože když budete předpokládat uzemnění sítě 0,5 až 1 ohm, tak na zemnič z MET zbývá 1 až 1,5 ohmu. A to by člověk měl zpozornět. Proč by samostatný zemnič omezeného rozměru, neovlivněný jiným blízkým zemničem a nespojený nikde galvanicky "do koule" měl mít tak nízký odpor?

Jak už jsem psal dříve: klešťákem nebo smyčkou neměříte nikdy jenom jeden zemnič, ale dva zemniče za sebou. Každý z těchto zemničů může mít samozřejmě k sobě další paralelní zemniče přispívající ke snížení naměřené hodnoty. Takže při přesném měření je nutné přesně znát jeden ze zemničů a to se bez měření sondami neobejde. Při měření klešťákem nebo impedancí  se prostě tváříme tak, že jednu z těch hodnot (x nebo y) známe jako hodně nízkou a že si můžeme dovolit ji zanedbat. Protože když by třeba měl zemnič ve skutečnosti 8 ohmů a my naměříme a napíšeme do zprávy 10, tak je to sice chyba, ale chyba, která ničemu nevadí a je na straně bezpečnosti.

Proč by to tak mělo být? Předpokládáte přece, že i ten zemnič typu B je s vodičem PEN spojen jen v jednom bodě v místě MET. Samozřejmě od toho je požadovaná dokumentace, aby takové předpoklady byly buď potvrzeny, nebo vyvráceny. Jsou případy, že je v objektu více MET, to se má ale člověk dozvědět z dokumentace a pak by byla samozřejmě měřena jen spojitost vodičů. Když bude ale jen jedna MET, tak na jedné straně máte zemnič typu B a na druhé straně uzemnění sítě. Když bude mít zemnič 5 ohmů a síť 2 ohmy, naměříte 7 ohmů.

Klešťákem? Ten neřeší celkové uzemnění sítě a nepoužívá ho k měření, takže by naměřil 5ohmů + cca1/2 Zs. Ale možná existuje klešťák na jiném principu.

Měřicí proud teče od klešťáku do země, pak teče zemí a jiným uzemněním se vrátí vodičem PE nebo PEN z druhé strany ke klešťáku. Takže je to jednoduše součet všech uzemnění a odporů vodičů PE nebo PEN zařazených v cestě. Ve svých úvahách jsem zanedbával odpory vodičů PE nebo PEN obvykle v řádech desetin ohmu

Ještě jsem zapomněl dodat, že když je vodič PEN součástí měřicí smyčky, tak může být problém, když tam teče nějaký větší pracovní proud. To pak neměří přesně, tak je lepší, když se může zařídit, aby tam žádný pracovní proud netekl. Ovšem pokud by tam hostoval nějaký cizí proud, tak s tím se nic nenadělá.

Měřící smyčka se uzavře vždy přes nejbližší zemnič, spojený s PEN, což ne vždy bude hodnota celkového uzemnění, ale špatně jsem se vyjádřil.
Měření za provozu umí KEW docela slušně kompenzovat.

Není přece důvod, proč by nějaké paralelní zemniče měly být vynechány z průchodu měřicího proudu (viz obr. 5 a 6 přiloženého materiálu).

Jasně, máte pravdu, nechal jsem se unést myšlenkou na jeden zemnič u DTS a zemnič blízký měřené MET a šíření proudu cestou nejmenšího odporu.