Diskuse Elektrika.cz

Trasa ochranného pospájania by mala ísť čo najkratšou cestou od päty nerezovej vložky komína z 2.posch dolu ku MET.

Čo keď nám to konštrukcia budovy z r.1973 vrátane starej inštalácie komplikuje - môže trasa ochranného pospájania viesť ku nultej podlahe, potom na nejakom úseku stúpať 1 až 2 metre hore a potom ísť zase dolu kde je napojená na MET?

Svod hromosvodu by neměl jít "do kopce",  tedy stoupat.
Takže ono je to tak trochu o tom, jestli bude správně provedeno ostatní, správně dodržené potřebné vzdálenosti s,  aby nedošlo k přeskoku a pospojování se nepodílelo na svedení části bleskového proudu. Ale to z vašeho popisu není úplně prokazatelné.
Pokud to pospojování bude skutečně jen jako potenciálové vyrovnání, a je opravdu problém vést trasu jinak, dokázal bych to brát jako možné řešení.

Áno, jedná sa o vyrovnanie potenciálu, nie o zvod pre bleskový prúd. Horná časť komína je v ochrannom uhle zberača a bezpečná vzdialenosť od zberača a zvodovej sústavy je dodržaná.

Bytový dom má el.prípojku káblom pod zemou, na vstupe do objektu je vonkajšia skriňa a zhruba v strede stavby na chodbe je RH. Vstupné káble do RH idú zhora - zo steny vo výške stropu vrátane holého FeZn vodiča, ktorý pokračuje asi do výšky 80cm nad nultou podlahou, kde je svorkovnica pre všetky ochranné vodiče z jednotlivých bytov. Čiže už v tej pôvodnej inštalácii to nevyriešili správne, uzemňovací vodič FeZn vytiahli ku stropu a potom ho viedli dolu.
Očakával som, že do tejto skrine pôjde z podlahy pásovina alebo guľatina z uzemňovača.
MET sa podľa všetkého bude nachádzať v tej vonkajšej skrini - to ešte musíme skontrolovať.

V tomto prípade som v roli investora a snažíme sa vybrať optimálnu trasu popísaného vodiča pre vyrovnanie potenciálu a najjednoduchši e by bolo ukončiť ho v tejto RH - ale za cenu  toho, že tam bude celkové stúpanie 2m. Šlo by by to zmenšiť na 1,2m, v tom prípade by sme ho neviedli cez podlahu ale po obvode schodiska, čo je nákladnejšie, bol by o pár metrov dlhší ale končil by vo výške 80cm, kde je spomínaná svorkovnica, stále zostáva ďaľších 1,2m stúpania - kvôli starej inštalácii.

Tak tohle mě nikdy nenapadlo. Mohl bych se dozvědět proč ?

Já bych řekl, že to pravidlo vzniklo jako taková berlička pro to, aby se volila trasa svodu co nejkratší, bez zbytečných kliček, a tedy s pokud možno co nejnižší impedancí.

Ak by sme so zvodom bleskových prúdov spravili to, na čo som sa pýtal ohľadom vodiča ochranného pospájania - čiže viedli by sme ho zhora až po podlahu suterénu a potom by sme ho zase zodvihli 2m a po pár metroch by sme jeho koniec dali dolu a uzemnili, je dosť isté, že v tom prvom úseku by nejaký výboj preskočil cez podlahu do zeme.
Pomer vybitých energií v tomto úseku a na jeho uzemnenom konci by závisel od impedancie ktorú by sme vytvorili tou zákrutou dohora a dolu, od impedancie prechodu drôt na podlahe -> zem a od impedancie uzemnenia na konci.

Dejme tomu, že z rozpojené zkušební svorky se vrátím zpátky někam dál na hřebenové vedení, k dispozici zůstanou třebas další 3 svody.
Nebude pak největší s právě kolem oné zkušebky?

Lze si představit, že na takto vzniklém slepém rameni budou vznikat nějaké rezonanční efekty, ale o nějakém vzorečku pro výpočet s tedy nevím.

tohle vysvětlení mi přijde nejlogičtější.
Pak je ještě jeden faktor který může být ve hře - mechanické namáhání vodiče při průtoku bleskového proudu. Nejsou to síly zanedbatelné - aicky řečeno  "snaží se vodič narovnat tedy dostat ho do tvaru kde má nejmenší indukčnost