Diskuse Elektrika.cz

Ve zdi uložená plášťová trubka s výstelkou z dehtového papíru, v ní měděné pocínované vodiče s gumovou izolací a opletením.
Pod omítkou je zazděn dřevěný špalík, dírou v něm vodiče vychází ze zdi. Do špalíku je přišroubovaná podložka z tvrdého dřeva, v ní dvě díry na protažení vodičů. Na tom celém je prastaré keramické svítidlo typu kopyto. Bylo umístění světel na dřevěnou podložku v souladu s tehdejšími předpisy nebo to lidé dělali, jak je napadlo, případně někde viděli? Takto umístěných světel jsem již zahlédl více.

Pěkné zamyšlení nad tím, jak se revidují elektroinstala ce podle kdysi, tedy v pravěku platných technických norem.
Což takhle soudit člověka podle zákonů v době jeho narození?  (whist)

Až se nabízí  otázka jak to mohlo dříve fungovat, když to dnes neodpovídá žádné normě.  Byla jiná doba, používaly se jiné technologie. To byl stav tehdejší techniky a pokud byla instalace provedena s odpovídající řemeslnou zručností, myslím, že byla i docela bezpečná. Důležité bylo při protahování vodičů  neporušit nikde jejich izolaci, ty porcelánové koncovky do plášťových tubek z poolověného plechu měly své opodstatnění. Porcelánové svítidlo "kopyto"  je  nehořlavé a zárověň z kvalitního izolantu, který nedegraduje ani teplem ani UV zářením.  V suchém prostředí plášťová trubka přežije dodnes v slušném stavu. Kromě toho, že zasádrovat do zdi  dřevěný špalík je časově náročnější než přichycení pomocí hmoždinek.
Ono  zdaleka ne vše, co dnes odporuje normám se dá považovat za vysloveně nebezpečné.
Jinak tehdejší instalace se vyznačovaly použitím rozbočovacích krabic na každém rohu  - buď s keramickým věnečkem nebo krouceným spojem western-union. A spolehlivost klesá právě s počtem takových spojů. Problém těchto spojů byl v tom, že vyžadovaly určitou řemeslnou zručnost a technologickou kázeň. Instalace pokud se do ní nikdo  nevrtal, bývala ok ale  jakmile se v průběhu životnosti dělaly úpravy šlo to od 9 k 5.

Instalace vodiči N nebo NG v plášťových trubkách byly v době svého vzniku na tehdejší nejvyšší možné úrovni a pokud byly řemesně provedené, byly v pořádku a bezpečné. Dnes s odstupem 80 až 90 let jsou již zastaralé a mnohdy velice nebezpečné, izolace se rozpadá. Stejně tak jsou dnes již obvykle špatné rozvody prvními kabely AYKY, staré 60 let. Základním problémem je stáří.

 Ovšem nedá mi to nenapsat sem jednu poznámku, původní rozvody z doby předválečné bývaly výlučně prací elektrikářů, tehdá měli ještě lidé respekt k řemeslu elektrikáře a laické úpravy přišly až později a ty také bývají dodnes největším nebezpečím těchto starých rozvodů.