Diskuse Elektrika.cz

Lze jako svod hromosvodu využít armatur ve svisle nosném betonovém prvku budovy?

Co sa stane z kusom roxoru, ked nim potecie par stoviek /  tisic amperov ? Bude mat snahu narovnat sa a vznikne teplo, ktore moze beton trhat.

No, fyzikální děj mi je znám, na to se ale neptám. Nová výrobní hala má svody hromosvodů řešeny způsobem, jak jsem napsal v názvu tématu. Jímač je veden skrze trapézový plech a izolaci střechy dovnitř budovy a pod stropem přivařen k výztuži, uložené v nosném sloupu. K tomu tam je ve sloupu vytvořena kapsa.

Neviem čo by tomu malo brániť. Napríklad betónové kiosky pre TS majú armatúru použitú ako zvod bleskových prúdov. Prešlo to skúšobňou.
 Inak armatúra je dobre chladená, bleskový prúd trvá krátku dobu a vzhľadom na prearmovanie nosných konštrukcií tonami armatúr je bleskový prúd rozdelený a prúdová hustota malá. Armovanie ale musí byť na toto uspôsobené. Prevarením, vodivým prepojmi, inak sa vystavujete riziku toho, čo kometoval Peter Munka. Ak to máte zaliate, ani pán boh nepríde na to ako je to urobené a v tom prípade radšej  zvod zvlášť

Nevím z jaké pozice to řešíte. Z mé zkušenosti technického dozoru na stavbách velkých průmyslových hal se toto řešení běžně používá. Prefabrikované sloupy mají pro tento účel nahoře a dole vně připojovací destičky (100x100). Ze začátku jsem se tomu podivoval a na několika náhodně vybraných sloupech, (ještě když ležely, než byly zabetonovány do armovaných košů) jsem měřil spojitost mezi horní a dolní připojovací destičkou. Vyhověly, ale atest od výrobce nikdo neviděl a asi neuvidí. ;)

Pane Fridrichu, Vy jste se tomu podivoval, nedivte se tedy, že se podivuji i já. :)
Mně stačilo, že to je jedna z možností provedení svodů.

Pokud je vše uděláno tak, jak má být (důkladně a trvanlivě spojeno svařením),  tak je průřez železa obrovský. Nelze tedy uvažovat ,  že bude docházet k nějakému zásadnímu oteplení a pohybům jako u klasického FeZn 8 nebo 10. Tímto řešením se na druhou stranu omezí možnost přeskoků mezi hromosvodným systémem vně a armováním uvnitř budovy, pokud budou na rozdílných potenciálech, což by při úderu blesku s největší pravděpodobnos tí vzniklo.

Kde se nachází hranice masy železa, kdy mohu být o sloup v klidu opřený při průchodu blesku?

Když vodivá cesta tvoří současně konstrukci stavby, obdobně v případech, kdy se nemusí sledovat „s“. Ovšem otázkou je, co všechno soubor 62305 považuje za stavbu. Jedna věc je dům 100 m2 a druhá věc je ocelový stožár. To by se mělo rozlišit, ale v 62305 jsem si toho nějak nevšiml.  Takže taky nevím.

Napr. podľa 5.1.3 v 62305-3 áno,...no pre celkový návrh LPS je to len čiastkové áno...

Na mase v podstate nezáleží,..
Každá masa železa sa podľa Ohmovho zákona s vami rada podelí o toľko bleskového prúdu do vášho tela, koľko jej ponúknete rozdielom potenciálov medzi bodmi kde sa opierate a kde stojíte,..a to samozrejme všetko navyše ešte aj v závislosti na miestnych VV, odpore okolitých materiálov a vlastného tela..

No a keďže všetky ochranné opatrenia platia pre normálnu prevádzku, potom aj projektant musí brať do úvahy, že navrhuje zvod v betónovom stĺpe, o ktorý sa ľudia normálne potrebujú opierať,.....
Norma na to myslí napr. aj minimálnym počtom zvodov...
Celkom by ma zaujímalo jak majú ošetrený taký Spire v Dubline,.... tam sa opiera kde-kto..


No,..v norme vidím len slová „stavby, ku stavbám pripojené vedenia a potrubia“, ...
Takže asi všetko čo je dielom človeka, a kde legislatíva žiada znižovať riziko účinkov blesku na prijateľnú úroveň...
A budú to možno aj "divné" stavby jak mosty, lávky, rybníky, bazény...

Tak vypadá napojení jímače na výztuž a vyvedení zemnicího pásu u paty sloupu. Budova je krátce po kolaudaci, vše by mělo být tedy v pořádku. Do betonu vidět není.

Přeskok přímo na hasicí přístroj je přímo ďábelský nápad, super.

Jak jsem již psal, vše by mělo být v pořádku, jinak by to přece neschválili, nebo se pletu? Snad zde nehrály roli úplatky.

A dôvod?

Exploze hasičáku?

Dôvod? To že je na ňom na milisekundu indukované napätie neznamená explóziu. ( To nenastane ani u fľaše s acetylénom, vodíkom poprídade inými výbušnými plynmi) Naviac ak ide o vodný, penový ,  môžeme zabudnúť. Treba si pozrieť princíp penového hasiaceho prístroja a tiež ostatných. Ku každému výbuchu sú potreba tri veci. Kyslík, horľavina  a inializácia. Sóda voda a kyselina za prítomnosti elektrického napätia neexploduje. Aspoň o tom neviem. Hasiace zmesi sú nehorľavé už z princípu hasenia ,  keďže cez plášť netečie  prúd ( nevidel som hasičák pripojený na uzemnenie ) ,  čo by ho bol ohrial aj so zmesou nádobu na výbušnú teplou ,  teória je v lufte

Exploze nemusí být způsobena zrovna chemickou reakcí. Stačí prudké zvýšení teploty a tlaku uvnitř. Na to průchod bleskového proudu může klidně stačit.

Ustřelení ventilu a navalení obsahu hasičáku do prostoru může být dobrý Silvestr.

Zanechme divokých snů o explozi hasiciho přístroje. Není k ní žádný důvod.
Btw. hasicí přístroj má samozřejmě jako (téměř) každá tlaková nádoba pojistný ventil.

Na té fotografii chybí propoje mezi armováním a zbytkem kovových konstrukcí na objektu, takže lze vyvozovat, že to bude řešení, které v normě nenaleznete.
Jak má vypadat správně provedený neizolovaný hromosvod, tedy Faradayova klec můžete najít třeba zde:

eDEHN#43: Faradayova klec snadno a rychle (https://elektrika.cz/data/clanky/edehn-43-faradayova-klec-snadno-a-rychle)

A to vyvedení zemnícího pásku je tam proč? Tak pro zhotovení nějaké HOP MEB, a na změření, že tento vývod má nějakou hodnotu uzeměnní. Bude se to teda blbě měřit, protože nevím, kam bych zapíchnul měřící sondy :D

Takže abych mohl něco namřit, tak byych musel vylézt ke stropu, tam rozpojit tu svorku, přicvaknout šnůru od měřáku, a měřit na drát co leze do toho betonu, proti všemu kovovýmu, a nejlíp měřákem s 10A měřícím proudem, a tím zjistím co je a není spojeno. Možná ty svislý konstrukce jsou v betonu spojené s armováním, lezou z toho nějaký závitovky, tak jsou na to armování třeba připojený... ale bez měření a bez fotodokumentac e během stavby vám nikdo neřekne jestli je to takto správně....

A vaše představa, že když je to zkolaudováno, tak je to v pořádku, je hodně naivní. A nemusely to hned být úplatky, stačí jen neznalost/nevědomost projektanta a RT.

No tak ten má naozaj len málokto. Jedine ten čo reviduje v Panamere poprípade Q7  ;) ;) ;) My v Škodovkách používame 200mA