Diskuse Elektrika.cz

Při stavbě pergoly došlo k protažení současného hromosvodu skrz střechu (viz fotky v příloze).
Může to takto být, nebo je nutné pergolu obejít hromosvodem (po okapovém žlabu a pak dolů vedle pergoly)? Pokud ano, jaká je nejmenší vzdálenost od dřevěné konstrukce / jaké jsou doporučené kotvící prvky?

Jelikož se AlMgSi8 přio průchodu blesk. výboje chvilkově zahřeje na max. nějakých 60°C, teplotu a zapálení dřeva bych vůbec neřešil. Horší je to s mechanicku silou, což vy máte dobře bvyřešené okapovou podpěrou u prostupu krytinou.
Velkým mínusem je dotyk (nedostatečná přeskoková vzdálenost) na oplechování a tím pádem zbytku plechů přístřešku, které mohou zajiskřit a zapálit dřevěnou konstrukci s přeskokem požáru na RD.

A vůbec nejhorší je sedět za bouřky pod přístřeškem a to se absolutně nevylučuje.

Tam měl být svod z vodiče CUI
https://www.dehn.cz/sites/default/files/uploads/dehn/DEHN-CZ/pdf/Brozury/Publikace_2015/dehn-ochrana-pred-dotykovym-napetim-vodic-cui.pdf

Když to shrnu, tak za mě je to s ohledem velké pravděpodobnos ti úrazu osob hodnoceno jako těžce nevyhovující stav.

Úraz za bouřky je jasné riziko. V tomto případě je ale otázkou zda ten kdo dělal pergolu má dělat i hromosvod na ní.
Zmiňovaný vodič stojí něco kolem šesti tisíc ale určitě nevyřeší krokové napětí v prostoru kolem svodu. Pak se můžeme dostat i k debatě o izolaci okolí svodu. Jak to provést v pergole?

Řešení je napsané v normě  (norm) 62 305-3 a články 8.1 a 8.2


Navíc by nebyl zas takový problém ten svod přesunout mimo pergolu a sezení. Jen chtít a dát tomu trochu snahy.

Nabízí se mi 2 řešení.

1) vyměnit svod za CUI vodič, a okapový svod vyměnit za plastový, nebo
2) přeložit svod vedle pergoly (obrázek),  svod okapu vyměnit za plastový, pro 3m od země použít CUI vodič

Co z toho je lepší řešení?

Osobně bych asi preferoval variantu 2, omezíte tím plochu s výskytem lidí ohrožených krokovým napětím.
Jak to budete dělat, vyřešte rovnou i tu anténu na oplechování komína/stupačce, které má zřejmě kontakt, nebo přiblížení k jímací soustavě.
To lze udělat třeba takto (http://www.kniska.eu/x/pix/dalibor/Obrazek%205.jpg/view)
Svod z hřebenového vedení bych šoupl více ke kraji, takto je hned pod ním kovový profil sádrokartonu podkroví, stejně tak na druhé straně.
Stejně by bylo nejlepší si nechat na to vypracovat projekt, takto řešíme pouze dílčí problémy bez znalosti celku.

Ještě se nabízí varianta 3, jeden svod hromosvodu zrušit a ponechat jen 3 svody.

A to je nápad za sto bludišťáků.
Prostě zrušíme jeden svod a nevadí, že si poměrně dost pohneme s hodnotou "S"  :-\ :-X

Nerozumiem,..pre 3 a viac zvodov je predsa v tab.12 kc rovnaké...
No možno myslíte dačo čo mi uniklo...

Pokud je dešťový svod skrz pergolu s elektricky vodivého materiálu, tak si moc nepomůžete, jenom vytvoříte slepý svod, což je ještě horší. Samozřejmě se výrazně zvýší "s" na okapu v tom rohu, kde je svod stávající. V této situaci považuji za nejméně nebezpečný řádně uzemněný CUI svod a dešťový svod z plastu.

To je orientační údaj.
Každý snad pochopí, čím více svodů, tím lepší ochrana.

V prípade elektrickej izolácie LPS (keď už teda rátame „s“),  sa pripúšťa uplatnenie zjednodušeného prístupu podľa 6.3.2, ak najväčší vodorovný rozmer stavby nepresahuje 4násobok jej výšky,...čo sa z tých fotiek samozrejme nevie..
Takisto je dobré zobrať do úvahy, že podmienka minima 2 zvody neplatí pre izolovaný LPS..

Ja by som sa teda snažil využiť všetky prípustné možnosti normy (uhol, guľa, hrebeňový zachytávač, tyče..) a dispozíciu stavby na to, aby v tejto časti domu okolo altánu nebol nijaký zvod...
No cez teoretickú debatu to asi nepôjde, to chce odborníka priamo na mieste..

Každý ne  :D :D :D

Každý zvod vo vonkajšom priestore ktorý je určený na pobyt osôb (na čo iné by asi tak altán bol),  je z princípu ohrozenia osôb furt kontraproduktí vny...
Ono zvýšený počet zvodov oproti normovému minimu musí projektant vedieť zdôvodniť, no a ja si nemyslím že kvôli obmedzeniu dotykového a krokového napätia si p. AlesRada zvolí cestu minimálne 10 zvodov...
Šak nakoniec to, že zvod mimo altánu je vhodná voľba už tu naznačil p. Hájek...
A že na elektricky izolovaný LPS stačí aj 1 zvod je z normy,..nie z mojej hlavy...

Keď mi budete chlapi chcieť rozumieť, tak píšem o tom, že zrušenie zvodu v altánku môže byť dobrý nápad....
A čo s potenciálom okapu je na inú debatu...napr. naznačím, že ten je v LPZ0b,..

Ale šak ono je to furt tak, keď sa pri výstavbe jednej veci neberie do úvahy druhá,...

Tady je jedna moje  přednáška na objasnění dostatečné vzdálenosti.

Pro názornost, příklad zvýšení "s" v rohu u obdobného objektu při vynechání čtvrtého svodu pro LPS III.

To mne zaujalo. Rád bych se dozvěděl, jak se změní krokové a dotykové napětí  v případě 4 a 10 svodů. Jsem opravdu napjatý  :) i když výsledek tak nějak očekávám  ;)

Aby malo vynechanie zvodu zmysel, potom ten roh kde máte 69 musí byť v LPZ0b, napr. zachytávača na hrebeni strechy,...potom prívod z hrebeňa do toho rohu nemá nijaký význam, a len zbytočne navyšuje riziko...skúst e ho odstrániť, že čo vám vyjde...
Čo sa týka odkvapov, keď sa naozaj chce, tak sa dajú obísť s HVI alebo vymeniť za plast...

Ste citoval články 8.1 a 8.2,..je to len jedna z možností


A asi by nebolo od veci poradiť pánovi jak ostať v altáne počas búrky podľa noriem v bezpečí,.. v debate predsa ide o jeho problém, a nie o mňa...
Skúste chlapi nielen hľadanie rizík jak sa nedá, ale aj ich odstránenie... každý trochu, a možno sa vymyslí aj dačo zmysluplné čo sa časom hodí každému...

Pane Lovacký, asi takhle......

zasílám k porovnání objekt se 4 svody, pak se třemi a s okapy a se třemi a bez okapů (ty by byly plastové).
A jak sám určitě vidíte, "S" je s menším svodů prostě větší a ne že ne. Je to přece logické.

To je mi jasné, že počet zvodov má na „s“ vplyv,..on ten výpočet samozrejme že záleží okrem mnohých náhodných premenných aj od zvoleného postupu,...a „s“ nakoniec aj tak nebude nikdy celkom presné, furt pôjde o predpoklad...
Ten softvér..predp okladám že je založený na podrobnom prístupe podľa 6.3.3 aj pre typické malé stavby, a že postup odporúčaný normou podľa 6.3.2 vynecháva,..pre zákazníka to tak asi vyzerá lepšie...

Pre typickú stavbu kde max. šírka je ≤ 4x výška však norma uprednostňuje zjednodušený prístup, čo vidím jak výhodu, hlavne pri RD s laikmi...Tu by som veril normotvorcom, a pre bežné RD by som kc pod 0,44 netlačil..
Nakoniec v norme sa aj píše, že zjednodušený prístup vedie zvyčajne k bezpečným výsledkom..

Ja sa napr. držím svojho jednoduchého vzorečku v exceli, a do zbytočného rizika znižovaním kc sa nehrabem, ...radšej pár cm navyše, jak potom vysvetľovať, že prečo sa nedržím odporúčania normy..


Nepoznám síce ten pánov dom, no mám tušák, že jednoduchým odstránením zvodu z altánku vrátane prívodu z hrebeňa a ošetrením okapu sa v pohode vojde do LPS IV, a možno aj III...

Nee. Citované články se týkají možných řešení krokového napětí. Stále nechápu jaký vliv má počet svodů na dotykové a krokové napětí,  o kterém jste psal.


viz citace   ;)

Požiadavka na 10 zvodov je v tých článkoch..
Skúste si prerátať Ud napr. na vodiči AlMgSi 8mm v bežnej dotykovej úrovni pre človeka, (napr. 2m od zeme) pre napr. 4 zvody, a potom pre 10 zvodov...
Tipujem, že normotvorci rátali s bleskom 200kA do stredu zachytávacej sústavy, no isto to neviem..

Pri krokovom napätí to bude podobne, akurát sa ráta s ró povrchu okolo zvodu.

Dle mého názoru a s odkazem na článek 5.3.5 z této možnosti, toto nelze použít na rodinný dům, pokud by nebyl celý z ocelové, nebo železobetonové propojené konstrukce a atd.  
Nehledě na to, že například takto postavené haly, mají jednak velmi hustou síť zemničů a od betonu po kterém se pak chodí, jej dělí právě dost velká vrstva udusaného štěrkokamene.  Tedy zde to chápu.
Ale opravdu se nedomnívám že přidáním mnoha dalších svodů na klasický RD, bych rázem mohl sedět vedle, nebo se opírat o jeden z těch svodů v provedení holým drátem a takto provedeným.


OK, Můžete mi sem tan výpočet (nebo klidně soukromně ) postnout? Na rovinu, nevím si s tím výpočtem rady. Mě by totiž zajímalo, jak se sníží dotykové napětí na "rozumnou" úroveň při deseti svodech na běžném RD.
Průměrný blesk nese proud 30 kA a má potenciálový rozdíl asi 100 MV až 1 GV (miliarda voltů). Přemístí se jím náboj asi 15 C  To jsou údaje z WIKIPEDIE  (norm)
Stojím cca 0,5m od svodu, opírám se o něj asi ve výšce 1,4m. Průměrný odpor lidského těla je znám (z norem) a terasa je z betonových dlaždic, položených na pískovém loži.

Na výpočet vám stačí ró a rozmer materiálov, Ohmov a 1. Kirchoffov zákon...a s tým vám myslím radiť nemusím..
Ja to vidím tak, že v princípe ide o "vtáčika na zvvn"...on síce sedí na 400kV, no keď poznáte ró vodiča, prúd vo vodiči a vtáčikov rozkrok, tak toho medzi nohami veľa nemá..
A keď poznáte aj vtáčikov odpor, tak si ľahko vypočítate, že jak sa s tým krátkym kúskom drôtu medzi nohami podelí o ampére..

A podobne je to keď sa dotýkate pri búrke zvodu,....vtedy tiež nešmátrate jednou rukou na streche po zachytávači a nohy nemáte zakopané na zemniči....
Pri Ud na zvode ide o to, jakú časť úbytku napätia v závislosti na bleskovom prúde máte medzi jednou časťou tela ktorou sa dotýkate zvodu, a druhou napr. hoci aj bosou ktorou stojíte na dlažbe...
Z toho si cez ró okolitých materiálov a Ohmov zákon vyrátate rozdiel potenciálov ktorý bleskový prúd dokáže vytvoriť v danom mieste...
No a ten rozdiel potenciálov sa riadi opatreniami v norme....

Keby ste sa nohou aj opieral o zvod dolu pri dlažbe, tak pri blesku 30kA, 10 zvodov ALMgSi 8mm a výške dotyku 1,4m prekleniete rozdiel potenciálu dačo cez 3V,...keď o dlažbu, tak ešte menej, a mal by ste cítiť  možno mierne oteplenie vodiča ...


Na druhej strane nie som Vševedko, len popisujem fyzikálne zákony...
No keď sa mýlim rád sa nechám poučit že kde,..s tým nemám nijaký problém...

Zajímavé....
Pokud vezmu veeelký plech, připevním na stěnu coby svod a dole ohnu směr terén coby zemění, tak na něm asi bezpečno bude....
A ted ho začněme krájet na proužky.....
Nějaká hranice musí být.

Pre každý elektrický prúd bude telo človeka furt len jedným z odporov pri vyrovnávaní potenciálu,..a výhoda človeka oproti napr. aj pásikom je, že sám sa rozhoduje o tom, koľko prúdu je ochotný do seba pustiť...

Čo sa týka hranice bezpečnosti, u nás ju máme už v zákone, citujem....
„Projektanti, konštruktéri a tvorcovia pracovných postupov musia vyhotoviť projekty, návrhy strojov alebo iných technických zariadení a pracovné postupy, ktoré sú určené na použitie v práci, tak, aby vyhovovali požiadavkám vyplývajúcim z právnych predpisov a ostatných predpisov na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci.“

Takže vymýšľať návrhy a postupy ktoré vyhovujú egu konkrétneho jedinca asi u nás také ľahké nebude,...a myslím že v Česku to v princípe bude takisto...

Pro vás a vaše blízké, bude jistě nejlepší variantou oslovení projektanta, který to spočítá a navrhne tak, jak to má být ve vašem konkrétním případě. Nebo čekáte že vám zde někdo dá závazný výsledek (projekt)?

Můžete oslovit i nějakého místního, kteří vám dávali cenné rady během této diskuse. Ale zde není projekce zadara (ani Zadara  ;D )