Diskuse Elektrika.cz

Znáte a používáte LMF - Proudové chrániče s nadproudovou ochranou OEZ v jednom modulu ?

Nepoužívám, měl jsem na pitevně vzorek i jiného výrobce, a nevěřím ve spolehlivost.
I dva moduly pro kombík jsou skoro málo.
Úspora místa je také diskutabilní, bude to chtít "poloprázdnou" pixlu pro odvod tepla.

Nemám k té minimalosti důvěru. :(

Odsuzovat to předem, bez praktických zkušeností je asi o ničem. To sice napadne každého z oboru, že přinejmenším zkratová odolnost nebude silnou stránku výrobku a odvod tepla v zahuštěné zástavbě logicky taktéž.
Velmi by mne praktické zkušenosti zajímaly. Občas zajišťuji napájení stánků např. během adventních trhů a podobných akcích. Zde jsou rozvodnice/zásuvkové skříně, které obsahují pro každý zásuvkový vývod vlastní RCBO, velmi dobrým řešením. Díky jednomodulovém u provedení je tak možné realizovat menší rozvodnice a to se také cení.

Tak s tím bych byl opatrný a to z důvodů uváděných například Milanem Hudcem. Jejich ztrátový výkon je jednou takový, oproti běžnému jističi. Tedy bych rozvaděč moc nezmenčoval a raději dělal mezi přístroji prostor (0,5-1 modul),  aby se vzájemně neovlivňovaly. Nemám sice přímou zkušenost s tímto výrobce, ale s jinými už ano a to trochu rozpačitou. Tedy co se týká právě těch vlastností a vzájemného "ohřívání". Jinak docela fungovaly, tedy bych se nebál ani těchto přístrojů. Ovšem za dodržení pár pravidel montáže a rozhodně bych odmítal ACčka.

Proto jsem uváděl adventní trhy - to je v zimě a rozvaděče jsou pak vytápěny ztrátovým výkonem, kondenzace se nekoná... Na pivních slavnostech v létě to holt bude padat a to by se používaly rozvaděče větší, s mezerami a dvoumodulovými RCBO...  :) o:-) 8)

Ale to je dost diskutabilní úspora  ;D ;D ;D mít jeden rozvaděč na advent a druhý na léto  ;D ;D ;D

Nic ve zlém kolego  ;) to jen na odlehčení


Neznám, tedy od tohoto výrobce. Preferuji jiného. Nicméně se vždy musí najít nějaký pionýr, který to odzkouší a uvede do praxe. Možná jste to právě vy  ;)  
Mě jen překvapilo jak se liší některé uváděné technické údaje na webu výrobce, oproti staženému technickému listu/katalogu.

viz například příloha

Na stranu druhou tam vidím poměrně širokou nabídku variant těchto přístrojů, což považuji za dobré

OEZ je firma specifická na rozdíl od jiných tím, že některé chrániče má do -5°C a jiné do -25°C, přičemž rozlišovací klíč mi není úplně jasný (a popravdě řečeno mě ani moc nezajímá). Faktem zůstává, že kdykoli přijdu na revizi venkovního rozvaděče s chráničem OEZ, tak je tam vždycky ten do -5°C. Takže mě vždycky u revize potěší, když je tam chránič jiné značky, protože u něj bude s největší pravděpodobnos tí deklarace od výrobce do -25°C.

Na webovkách uvádějí počet modulů:2
To by vypovídalo o záměru dělat mezi přístroji mezeru.

Za mě proti konkurenci:

Plus:
- funkčně nezávislý na napájecím napětí
- verze G

Mínus:
- cena

Zeptám se (nevím, nedělám tyto aplikace) - je někde (kde?) definováno, jaké požadavky jsou na přístroje ve venkovních rozvaděčích co se týče provozní teploty? rozvaděč se sám trochu "vytopí" ztrátovým výkonem (lze spočítat),  někdy se dává i topné těleso. Je tedy ve venkovním rozvaděči prvek s provozní teplotou od -5C výše nutně závada? Kdy a proč?
Dalo by se argumentovat i tak, že někdy může být -30C, v létě naopak +60C (sluneční světlo, ztrátový výkon...). Nebo je někde definovaný interval "normálních" venkovních teplot, na které se prvky v rozvaděči volí?

Jo to byla další věc, která mne zaujala  ;) (norm) ;D   jako rozpor mezi jednotlivými texty

Teplota okolí nesmí klesnout pod hodnotu uvedenou, např.chata v zimě, 14 dnů bez návštěvy/odběru, bude tedy trvat nežli zapůsobí ztrátový výkon a nikde není psáno, že se pak přístroj musí zákonitě zotavit ze zimního spánku.
Napadá mě, nedělal tady někdo instalaci na Kvildě, jak to řešil?

Já to technicky samozřejmě chápu, ale představte si např. "venkovní" rozvaděč přistavěný ke skladu, který má být temperovaný nebo prostě rozvaděč ve stěně domu.
Přijde RT, otevře rozvaděč, posuzuje instalaci (ponechme stranou, že by asi neměl hodnotit výzbroj rozvaděče s CE).
Je v tomto případě přístroj s provozní teplotou -5C a výše závada? Dá se reklamovat u dodavatele rozvaděče? Na základě čeho?

Od toho je revizák revizákem, aby vyhodnotil pravděpodobnos t situace, kdy po vystavení revize s platností několik let, že během tohoto období přijde mráz.

Jinými slovy tedy zřejmě neexistuje (pokud ho někdo nedoplní, já ho neznám) předpis, který by toto upravoval a je to na zodpovědnosti a vyhodnocení konkrétního RT.
Proč ne - taky odpověď.

Dobrý den,
technické parametry uvedené na webu neodpovídají jističochrániči LMF (pracuji na opravě těchto parametrů). Platné parametry jsou uvedené v katalogovém listu, který je možné stáhnout v "soubory ke stažení" u každého jednotlivého jističochrániče LMF.
Pracovní teplota přístroje je -40 °C až 70 °C (korekční křivky pro okolní teplotu a zároveň korekční faktor pro více přístrojů umístěných vedle sebe lze najít v katalogovém listě).

Jističochrániče LMF jsou konstruovány tak, aby bezpečně odváděly teplo. Proto jsou do 16A jmenovitého proudu. Vývoj přístroje podléhá důkladnému testování a musí bezpečně plnit normy.

Pokud se obáváte, že přístroje budou "topit" a nebude vycházet oteplení,  tak lze pro ověření oteplení používat software "Rozvodnice DBO" (ke stažení na webových stránkách www.oez.cz),   kde jsou jističochrániče LMF zahrnuty.

Kolego, předpisů, kde se uvádí, že instalované zařízení musí odpovídat působícím vlivům je skutečně mnoho, např.33 2000-1, a i kdyby to nikde psáno nebylo, tak se jedná o tak základní myšlenku, že si těžko představit jak RT přesvědčuje o své nevině na základě svoji, odvážím se prognózovat debility.

To máte samozřejmě pravdu, souhlasím, nenapadlo by mě např. dát ven skříň s IP20 a bez UV odolnosti. Teplotní rozsah přístrojů uvnitř skříně od -5C bych nepreferoval, ale už bych váhal, jestli to např. lze reklamovat a jak. Nakonec sám uvádíte příklad s Kvildou.
Já jsem se třeba dostal k řešení rozvaděčů pro nadmořské výšky > 2000 m a některé zákazníky požadované prvky prostě v tomto provedení na trhu nebyly.
Takže to berte pouze tak, že mě spíš zajímají pohledy ostatních.

A jaká je souvislost s LMF? Bavíte se o stejném tématu?

Máte pravdu, odbočil jsem, omlouvám se. Klidně to lze smazat nebo přesunout jinam.

Aha, já to tedy fakt klidně smazat neumím. Téma LMS mě zajímá.

JJ, dˇ za info. Zajímalo mne které údaje jsou relevantní.


A kde to prosím najdu? Prosím trochu lépe navést.


No tak osobně bych si nedovolil tvrdit, že by jste vyráběli něco, co neodpovídá platným předpisům  ;)

 pane Fraňku,
na odkazu níže (3. strana pdf).

https://www.oez.cz/zbozi-prilohy/1042876855_LMF-MI01-2021_CZ_SK.pdf

Dˇ za nasměrování, ale asi jsem pomalejší. Očekával jsem tabulku, kde najdu třeba to, že mohu dát vedle sebe maximálně dva přístroje a pak je musím oddělit minimálně půl modulem a tak podobně. Nic takového jsem nenašel.
Předpokládám že ten korekční faktor je nějaký koeficient, který mi snižuje hodnoty jednotlivých přístrojů, pokud jich poskládám více vedle sebe. Ale vlastně jsem nedokázal najít na té straně 3 ani ten korekční faktor. Jen jsem si všiml, že u přístrojů je ještě vločka s -25°C, což mi zase ukazuje na to, že přístroje jsou vhodné do mínus 25°C a ne do mínus 40°C To už je třetí rozdílná hodnota u tohoto přístroje ,    co se týká provozních podmínek a kterou mohu na vašich stránkách dohledat.

Většina elektrikářů moc návody nečte, nebo jen tak zběžně. Ale osobně považuji za rozumné tyto instalační podmínky definovat zcela jasně a možná až polopaticky, jinak se dočkáte toho, že první elektrikář který s vašimi přístroji začne mít problém, protože nebude znát dobře instalační podmínky, tak bude tyto přístroje pomlouvat, i když třeba neprávem. TO jen takové malé upozornění.

Jinak jetli to správně chápu, tak běžný jistič má tepelnou ztrátu cca 2W a tento kombinovaný přístroj cca 4W Zase je to to uváděno poměrně složitě, pro jeden a druhý pól jednoho přístroje. Proč?