Diskuse Elektrika.cz

Uvažujme prosím jen teoreticky. Chci pochopit problematiku jištění proti přetížení a zkratu. Zajímám mě především, zda může být jištění proti zkratu a přetížení na konci vedení, protože In na začátku je moc velký.

In je jmenovitý proud pojistky
Iz je max. dovolené zatížení kabelu
Ib soudobý výkon
I2 = 1,6*In

Příklad:
Ib 450A (soudobý výkon)
In 630A (pojistka na straně zdroje - na začátku vedení)
Iz 610A (kabel 200m)
In 500A (jistič na konci vedení)

Dvě podmínky proti přetížení:
1) Ib≤ In ≤ Iz
2) I2 ≤ 1.45 x Iz


Splnil jsem podmínky jištění proti zkratu (aut. odpojení od zdroje) a přetížení? Smí být kabel jištěn až na konci vedení?
Myslím, že v praxi asi dost často se dávají větší pojistky na začátek a na konec jistič, kde se stáhne Ir (zkratovka) aby vyhověla impedance pro aut. odpojení od zdroje.

Jednoduché pravidlo:
Kabel proti zkratu jistíme na začátku (ochrana před překopnutím).
Proti přetížení jistíme kabel na konci (ochrana kabelu před přehřátím).

Samozřejmě, můžeme vše vyřešit na začátku jedním jištěním, ale je chyba vše řešit pouze na jeho konci.

Typicky potkáte v pojistkové skříni pojistky 63A gG a před elektroměrem jistič B25A.

Když je to chyba jistit až na konci proti zkratu, kde to najdu v normě?
A proč program Sichr OEZ na to neupozorní?
1) dal jsem In na začátek 630A a Ib 625A = chyba

2) dal jsem In na začátek 630A, Ib 625A a In na konci 550A = správně, přitom je jištění až na konci

Ono vedení bude jištěno proti zkratu i na jeho konci, a to onìm silnějším prvkem, to ovšem neznamená, že bude chráněno před přetížením.
Jinak řečeno, kabel bude na konci před zkratem chráněn 2x, ale před přetížením jen jednou.

Umístění řeší čl. 434.2 ČSN 33 2000-4-43 ed. 2. Přetížení vzniká nadměrným odběrem, proud teče pracovními vodiči, tudíž je jedno, kde je v rámci chráněného úseku umístěno jištění (pozor na výjimky pro prostředí s požárem nebo výbuchem). Je to nadproud, který neteče žádnou „zkratkou“. Kdežto zkrat „zkratkou“ teče a tahle paralelní zkratka mezi pracovními vodiči může vzniknout kdekoli. Proto se před zkratem jistí vždy na začátku, jinak odjištěno není. Nelze říct, že by mohlo být jištění proti přetížení i zkratu umístěno na konci chráněného vedení. Tento nesmysl je uveden v čl. 7.4.6 ČSN 33 2130 ed. 3 (a v předchozích edicích).

Pokud si dokážu nějak zdůvodnit jestli mi nějaké ušetřené prostředky za jištění na začátku vedení přinesou tolik, aby mě vyrovnali možné riziko zkratu na kabelu, mohu to "risknout"

Vždycky to odnese "nejslabší místo",  když to není pojistka, shoří kabel nebo trafačka?

Jsou situace, kdy jištění na začátku není proveditelné, viz.vývody ze šiny na "malý jistič",  odvody z baterií atd.....

TO : slower
Jen pro upřesnění, nemáš v tom SICHRU, veškeré údaje.
1.jištění trafa na straně vn
2.průřez, délku a typ kabelu, mezi transformátore m a pojiskou
 ;)

Jasně, krátká vedení, kde se dá předpokládat že nedojde ke zkratu

V podstatě my nikdo nevysvětlil, zda je tento příklad v pořádku - viz. příloha
I když se píše v normách, že jistíme proti zkratu na začátku a v mém simulátoru zajištuje ochranu  aut. odpojení od zdroje až prvek na konci vedení, konkrétně ten deon, který se musel nastavit na nižší hodnoty než pojistka z důvodů nevyhovující impedance a zatížení kabelu kvůli uložení.



Když si zadám příklad do Sichru, kde je na začátku paralelního vedení pojistka (1000A) a při revizi zjistíme, že na konci vedení je příliš velká impedance smyčky a pojistka 1000A nebude správně jistit proti zkratu v předepsaném čase. Tak nastavíme zkratovku na deonu např. na 630A, tak aby vyhověla ochrana aut. odpojením od zdroje. Je to v pořádku? Může to tak být?