Diskuse Elektrika.cz

Mám kmenovou pásovou pilu je tam asynchronní elektromotor 7,5 kW mám to vyrobené tak že napřed spustím naprázdno (nemá žádný odpor) elektromotor na přímo, potom ruční pákou s vačkou napnu klínové řemeny a roztočí se kola pásové pily, uříznu desku a hned pákou povolím klínové řemeny a kola se zastaví (šetřím tak pilový pás) elektromotor běží dál naprázdno asi cca 2 minuty než s pilou odjedu zpátky na začátek a kmen otočím a upevním. Bude tam úspora elektřiny když po uříznutí každé desky vypnu i elektromotor a za cca 2 minuty ho zase spustím abych řezal dálší desku? Budou tam cca každé 2 minuty rázy do sítě nebude tak spotřeba naopak větší?

To mě napadlo před chvílí, kdy soused rozjížděl cirkulárku na každé polínko zvlášť. :-)
A mezery mezi jednotlivým řezaním do deseti vteřin.

Úspora energie rozhodně bude. Schválně zkuste jak dlouho bude motoru trvat než se zastaví. Energii, která ho udržuje v chodu musí někde vzít. Rozběh na prázdno asi nebude nijak energeticky náročný.
Otázka č. 2 je, jestli se to vyplatí i ekonomicky, protože spínací prvek toho motoru nemá neomezenou životnost. Pokud ten proces nebude zautomatizován a budete jej dělat ručně, tak vám to nějaký čas také vezme, pokud ho budete chtít zautomatizovat, tak to asi bude něco stát.
 
Pokud je ten proces ruční, můžete to koneckonců zkusit. Zaznamenat si stav elektroměru před začátkem práce, po konci a druhý den to zkusit s vypínáním. Kolik spotřebujete energie, jestli to bude mít nějaký vliv na množství provedené práce... Jen pozor na vnější faktory, jako je třeba tvrdost dřeva, kdy to může ovlivnit rychlost řezu (myslím co by laik, že by to mohlo mít vliv),  vaše fyzické rozpoložení jiné v pondělí a v pátek, ....

Z čisto matematického hľadiska - ak pamäť neklame, asynchrónny motor berie cca 6-násobok bežného odberu počas štartu. Povedzme, že štart bez záťaže trvá dve sekundy.

To je 12 sekúnd prúdu pri plnej rýchlosti a plnej záťaži.
Alebo odhadnime, 1/2 prúdu pri žiadnej záťaži, takže pauza sa oplatí ak je dlhšia, ako 24 sekúnd. Reálne pravdepodobne ešte menej.

Osobne by som to nerobil - opotrebovanie stykača, samotného motora, ložísk, tepelné cykly. Ušetrených 20 korún za hodinu.

Zbytečné rázy v síti, úspora mizivá, je třeba také zohlednit čas práce a spínání a ostatní hlediska již uvedená kolegy.

Opravdu by se ušetřilo, pokud by tam byl frekvenční měnič, pak by se nemusely ani povolovat řemeny, rozjezd pásu pily by byl plynulý a pozvolný, motor by byl mnohem lépe chráněn, řemeny by netrpěly, účiník v síti by se zlepšil a tím i ztráty v přívodním vedení - ale jen cena za měnič je asi 15-20tisíc.

Možná by se dal vytipovat i vhodný 7,5kW softstartér, který se uchladí i při 30 rozbězích za hodinu, a má tyristory ve 3 fázích, jeho cena je nižší, vyšel by do 12 tisíc i s bižuterií kolem a určitě by se vešel do původního rozvaděče. A jestli má váš motor rozběh Y-D pak i místo po 2 stykačích zbyde, jeden stykač se bude muset nechat z bezpečnostních důvodů.

Jak softstartér tak měnič umožní časté starty bez proudových rázů (a tím i mechanických rázů) a tím zvýšené spotřeby motoru při rozběhu. Při frekvenčním měniči není počet startů motoru za hodinu nijak omezen, softstartér se musí uchladit, protože většina softstartérů není dimenzována na neomezený počet startů za hodinu. Ale lepší mají integrovanou tepelnou ochranu a při přehřátí nepovolí rozběh, dokud nevychladnou.

Ovšem je to elektronika, nedělá ji dobře dřevní prach, vysoké a někdy i nízké teploty, rozvaděč musí být prachutěsný a  excessy jako práce s otevřeným rozvaděčem v dřevěných pilinách je smrt elektroniky.

Úspora tam samozřejmě bude, ale ve stylu asi takovém, jako když při topení v zimě vypnete přes den, kdy jste v práci, topení. Tj. úspora nebude v žádném případě ani zdaleka daná podílem doby ZAP/VYP.
To není ani u toho topení, jelikož ztráty tepla jsou dány rozdílem vnitřní a vnější teploty, a vnitřní teplota po vypnutí okamžitě neklesne na hodnotu teploty vnější, a po zapnutí hned neskočí na plánovanou vnitřní.

Stejné fantasmagorie (bez uvažování základních fyzikálních skutečností) se mají snahu uplatňovat např. při sledování tzv. "nedodávky elektřiny". Což je doba, kdy nebyla odběrateli z nějakého důvodu zajištěna elektřina. Já říkám, že žádná "nedodávka" neexistuje - existuje jen "opožděná spotřeba". Aby byla skutečná nedodávka, tak by tahle nedodávka musela trvat min. několik hodin. Pokud kvůli výpadku sítě neběží mrazák, musí ten mrazák domrazit své dílo po obnovení dodávky, stejně tak oběd, který se nemohl uvařit, musí se uvařit po obnovení dodávky. Pokud by výpadek trval delší dobu, tak pak už je maso z mrazáku naložené do udírny (tj. už není potřeba domrazovat) a stejně tak s obědem, protože pak už se vaří večeře či oběď na další den.

Vzorec spotřeby bude dosti složitý s mnoha odhady..
Nabìzí se řešení:
Což tak hodinu jet v provozu A a hod v provozu B a zapsat si elektroměr.

Rozhodně na tom nezbohatnete a připravíte motor o dochlazovací běh, který je u katru celkem žádoucí.
Stejné je to u kotoučových katrů, kde je mezi motorem a kotoučem ať už třecí spojka, nebo řemeny.
Příkon motoru naprázdno lze snadno změřit a následně si dopočítáte onu hypotetickou úsporu, pokud tedy provedete měření při  rozběhu. Pozor ale, každý klešťák to neumí.

Já bych ho přepnul na ty dvě minuty na hvězdu.

Přesně tak, navíc při rozběhu nemá motor stejnou účinnost jako při trvalém provozu se zatížením ale mnohokrát nižší, takže ty pauzy musí být delší, hodně delší aby se to vyplatilo.
Rozběh s frekvenčním měničem to je jiná. Slovy klasika nechci slevu zadarmo (dance)

Už jsem kdysi odpovídal. Možná by stálo za to, si tu práci upravit tak, aby ty prodlevy mezi řezáním byly prostě kratší. Neznám detaily, ale třeba by stačilo si přistavit k pile nějakou kozu nebo stůl a na něj si pár kousků šikovně předrovnat a pak už v zásadě jen řezat. To samé pro výsledný produkt. Po seříznutí várky to vypnout a předchystat si další várku. Pořád periodicky v relativně krátkých časech zapínat/vypínat je špatný nápad.

Debata skončila pred rokom a pán to už má určite vyriešené.