Diskuse Elektrika.cz

Za poslední rok jsem na čtyřech lustrech vyměnil dohromady 20 filamentových žárovek (krokově stmívatelné i nestmívatelné)

Výrobce uvádí životnost x tisíc hodin ale opak je pravdou, má životnost je občas týden, občas měsíc atd.

V žárovce začne problikávat jedna led tyčinka a po pár sepnutí je žárovka v čudu.  (zle)

Každý lustr má vlastní jistič.

Kde může být problém? Jak identifikovat příčinu?

O jakého výrobce žárovek se jedná? Nejsou to nějaké čínské no-name? Mám po domě asi 20 kusů filamentových osram a za 4 roky provozu jsem neměnil ani jednu. Pokud to nejsou nějaké levné žárovky z aliexpresu, asi bude potřeba mrknout, co máte doma v síti. Tipuji buď napěťové špičky, nebo trvalé přepětí. Filamentové žárovky jsou na to náchylnější.

Pozor, sice jako řešení může být nasazena přepěťovka, ale pokud nebude jasné, co problémy způsobuje, může pak odcházet sama.

Pane Hájku, toto mě docela zajímá. Můžete to prosím ještě trochu rozvést?
Nevěděl jsem, že přepěťovku lze použít i proti trvalému přepětí. Myslel jsem, že má za cíl jen pochytit případnou špičku, která se v síti naindukuje např. při bouřce a že jediná cesta v boji s trvalým přepětím je reklamace u distributora.  ::)
Kolik toho tedy reálně taková ochrana (předpokládám, že se bavíme o posledním stupni) vydrží, než se zničí? V momentě trvalého přepětí přece začíná přepěťovkou téci proud a tudíž by na ní měl zůstávat ztrátový výkon (teplo).

To jste mne právě špatně pochopil, právě na toto upozorňuji. Za déletrvající přepětí považují již délku několika půlvln.
Pokud škodu způsobuje něco častého, bude SPD reagovat a podle velikosti vnitřního varistoru si s tím poradí krátce či déle, než bude poškozena.

V první řadě bych zkusil žárovky reklamovat. Pokud byly ze stejné výrobní serie, mohlo by jít o výrobní vadu.

Každý výrobek, který je určen pro použití v síti 230V by měl vydržet trvalé provozní napětí v rozsahu 207 až 253V. Pokud se v síti vyskytují špičky, lze použít přepěťové ochrany na bázi varistorů. Jejich určitý nedostatek je, že provedení určené pro 230V zareaguje obvykle až kolem 300V, což již nemusí zajistit ochranu citlivějších spotřebičů. Filament LED jsou nejvíce citlivé na nekvalitní napájení ze všech úsporných žárovek. S jejich nepochopitelný mi a předčasnými  poruchami jsem se již také setkal. V několika případech se mi osvědčilo použití jedné klasické žárovky v obvodu, to je ovšem použitelné jen v případě víceramenného lustru, nebo více paralelně zapojených svítidel  za jedním spínačem (chodby a schodiště).

Stačí např.přepěťovk ou neošetřená MT, a moderní žárovky odcházejí jak na běžícím pásu.

Pokud mám "tvrdý přívod" do rozvaděče a z něj jeden přívod pro zásuvky (pro MT a podobně) a druhý přívod pro světla, nebývá to tak kritické jak píše Milan H.,  ale taková chatička na konci osady, starý rozvod, v nejblbější konfiguraci ještě společný okruh pro světla i zásuvky, to dostává elektronika (nejen žárovky) pěkně zabrat při používání MT, mixeru,...

A ještě je tu jedna věc, která je docela špatná na spínané zdroje - když se mění vstupní napětí.
Moderní zdroje mají tzv. Softstart, umí přizpůsobit režim podle zátěže, napájecího napětí,... Ale trochu problém je když se skokem zvýší napětí, aby zdroj správně a dostatečně rychle zareagoval, aby výstupní napětí "příliš nepřekmitlo".

Takže bych doporučil tazateli na okruh, kde má největší problémy, zkusit nasadit klasickou žárovku menšího výkonu (tepelnou kouli  :D ) a sledovat jestli skokově nemění jas. Na té je vidět změna i o několik Voltů. Když bude v rozvaděči impedance řádově 0,5 Ohmu, což není nic  mimořádného, skoky kolem 5V i více udělají některé spotřebiče při zapnutí nebo vypnutí
A pak můžeme zkusit hledat který výrobce dělá ty moderní žárovky "odolnější proti reálným a neodstraniteln ým vlivům sítě"

Možná nejvíce se na zkrácení života LED žárovek podílí oteplení měniče LED žárovky a vlastních LED diod.
Pokud má lustr konstrukci s uzavřenými baňkami, dochází v uzavřeném prostoru k lokálnímu navýšení teploty.
Zvýšení teploty nad obvyklou pracovní teplotu zkracuje životnost polovodičů exponenciálně. Hodně polovodičů při zvýšení teploty mění své parametry tak, že vyšším procházejícím proudem se ohřívají ještě více.
Zatímco dříve nejvíce tepla vyzařovala baňka žárovky, dnes musí nejvíce tepla vyzářit patice, aby elektronika měniče pracovala v optimálnějších podmínkách. Malé závity patic E14 chladí hůře a životnost měničů mignon  LED žárovek je obecně menší, zejména těch nad 8W.
Paradoxně oteplení patice často způsobí, že přívodní drátek ze závitu patice LED žárovky ztratí kontakt na plech závitu (je zde nepájený a nesvařovaný spoj, kontakt je jen vložením drátku mezi plech a plast, který se v teple vymačká.

Dlouhodobé přepětí měničům LED žárovek s jednoduchou konstrukcí škodí méně, než dlouhodobé podpětí. To se prodlužuje doba sepnutí spínacího tranzistoru a roste na něm ztráta a tím i oteplení. Ale zase hodně škodí měničům i krátkodobá přepětí a jiné tranzienty, které namáhají polovodiče v závěrném směru.

Klasickým LED žárovkám pomáhá, že čipy jsou přilepeny k hliníkové destičce, která pracuje jako chladič a zrovnoměrňuje teploty všech LED čipů. U filamentek nic takového není, chladí se jen radiací do baňky. Když filament žárovka leží a nestojí či nevisí, některá vlákna jsou pak ohřívána těmi pod nimi. U Filamentek na svislo jsou horní LED čipy ve vláknu ohřívány spodními.

Z těchto důvodů je výkonná filamentka je tak trochu protimluv, jejich optimální využití je spíše dekorativní osvětlení, než užitkové. Filamentové LED žárovky by se měly používat pro hodně otevřená svítidla, kde je vlákno vidět a s rozumem co se týče volby výkonu.

 Hodně LED žárovek se spoléhá na rovnoměrné výrobě LED diod. Kdysi bývalo pro návrháře elektroniky nemyslitelné, aby se směly LED diody řadit paralelně. Vždy se dávaly do série s každou paralelní větví malé předřadné odpory o hodnotě větší, než je dynamický odpor diod v dopředném směru. Tím se proudy obou paralelních diod vyrovnaly na rozumnou míru. To se dnes neděje a některé LEDky jsou přetíženy. Tato vlákna se přeruší jako první .