Diskuse Elektrika.cz

Jaký doporučujete chránič Fí, když jistič je 3x25A?

Není mi totiž jasné, zda stačí 25A Fí anebo o třídu vyšší (40A)? Anebo v čem se ty chrániče liší?

Mám vybráno (případně zkritizujte):
Ex9L-N 4P 25A AC 30mA 6kA Proud. chránič, Icn=6kA, 4-pól, In=25A, Idn=30mA, typAC

Ps: tento chránič bude připojen přímo za 3x25A a chci s ním chránit novou externí zásuvku 5P 32, příp. i některé další 3 žilové okruhy.

Jde mi zejm. o to, zda má smysl volit o třídu vyšší (tedy >25A) a proč. .

1.rozhodně 40A
2.rozhodně typu A
3.rozhodně jiného výrobce

Zajímavé je, že jsou výrobci, kteří tvrdí, že jejich jistič i chránič, pokud je na stejný jmenovitý proud, má stejné kontakty a není problém použít obojí pro stejný proud...
A jsou výrobci, kteří tvrdí, že když se nedá vyloučit že občas bude jistič v režimu "1 - 1,45násobek jmenovitého proudu",  je lepší mít chránič dimenzovaný na proud o těch 45% vyšší

----------
P.S. už aby se to rozvolnilo a mohli jsme se na nějaké akci setkat s výrobci a probrat co mají nového, zajímavého...

a kteří výrobci jsou kteří a proč jiného výrobce? Noark je špatný výrobce?

Co třeba EFI?

A proč typu A? Je to opravdu nutné? Norma to doporučuje?

Dnes už skoro každý spotřebič ,  mimo přímotopu ovládaným stykačem má nějaký prvek z elektronickou regulací nebo pulsním napájením..... ........
Pokud  víte minimum o chráničích, tak víte,že  typ AC je už k nepoužití-nevypne při nastaveném únikovém proudu, protože ho složka DC zahltí!

Tedy pokud AC nefunguje tak proč se všude instaluje a prodává? Co na to norma?

To by sa najprv ta myticka DC zlozka musela niekde objavit ako unikajuci prud, co je nerealne vo vacsine pripadov, vzhladom na odrusovacie kondenzatory, ktore DC neprepustia.

To máte tak. Lidé, kteří tady odpovídají na dotazy se většinou nějak elektrikou živí a těžko vám někdo doporučí něco s čím zkušenost (dobrou) nemá. A nikomu se moc nechce exeprimentovat s něčím co odzkoušené nebo jinak ověřené nemá. Navíc mezi těmito značkami a ověřenýma značkama není většinou ani moc velký cenový rozdíl.
Já se třeba rozhodl otestovat u mne doma přístroje Bonega z důvodu, že mi dají zdarma při použití jejich přístrojů papíry k rozvaděči zdarma. Ale je to moje rozhodnutí a moje riziko, které bude štvát maximálně mne a ne mého zákazníka.

BTW: Měl jste asi na mysli přístroje ETI a ne EFI. Ty vám asi tady taky nikdo doporučovat nebude  ;)

Vy zase perlíte. Nejde o unikající proud, ale o proud pracovní procházející diferenciálním transformátore m chrániče v pracovních vodičích, který přesytí jeho jádro.

Už mne ani nebaví se s tímto kolegou pořád nad PCH dohadovat. Ostatně zde před časem vzniklo dostatečně dlouhé vlákno, které se těmto chráničům podrobně věnuje.

Jinak za mne ano, Noark mi do domu nesmí a než bych ho někde instaloval, to raději půjdu o dům dál. Nemám nervy a čas se věnovat nefunkčním PCH, obzvlášť pokud se AC týká. Před cca 3 roky po 3 letech provozu, musely 3 ze čtyř PCH Noark z rozvaděčů ven, protože nefungovaly tak jak měli. Nakonec zákazník raději zaplatil za kompletní výměnu přístrojů v rozvaděčích, protože se bál o bezpečnost.
EFI patří jako další do skupiny levné a nespolehlivé. Rozhodně bych vybral mezi HAger, Eaton, Schneider, OEZ a podobnými výrobci.  Cenový rozdíl mezi AC a A je minimální, často nulový. Někteří výrobci už AC přestávají vyrábět. A ano, norma je nedovoluje tam, kde se může určitá DC složka objevit. Jak zaručíte že  se v nějaké zásuvce neobjeví. Už jen připojené PC, nebo TV, znamenají často dost výraznou DC složku. AC se stále vyrábí a má stále své možné určení. JEn prostě velmi omezené. Stačí se podívat do historie zdejších diskusí a dozvíte se víc. Nemá cenu to zde dokola opakovat.

Neperlim, staci ked si nakreslite dva rovnobezne vodice a okolo nich kruzok (jadro trafa). Prud vodicmi je rovnaky, ale opacne orientovany, vysledne magneticke pole je nulove. Trafo nejde presytit ani velmi silnou DC zlozkou pri usmerneni diodou.

Chranice A su samozrejme krok vpred oproti chranicom AC, rovnako ako samotne nasadenie chranica.

Je smutne, ked na odbornom portale je neustale opakovana ta ista nespravna informacia, o presyteni trafa pracovnym prudom. Jediny prud, ktory moze trafu uskodit, je unikajuci DC prud mimo pracovneho obvodu, ale takych spotrebicov je minimum.

Přečtěte si nějaká pojednání o testování PCH a o vlivu pulzních DC proudů na AC chrániče o tom, jak mohou tyto pulzující DC proudy vznikat. Na nettu je dost seminárních a odborných prací na toto téma.
Nehledě na to že i samotní výrobci upozorňují na to, že AC chrániče mohou být "oslepeny" DC složkou a nemusí pak fungovat správně. Proč pak to asi dělají? Proč o tom mluví na školeních a vydávají o slabině AC chráničů odborné články? Podle vás asi jen proto, aby měli o čem psát  :-\ ::)  :o

@Jan Franěk Oslepeny DC složkou ale UNIKAJÍCÍHO, proudu mimo L-N spojení? Anebo jakoukoliv? A že noark nefunguje, tak natočit video s důkazem a na youtube. Takže vy jste za svůj život našel 3 PCH Noark vadný a to je teda rpre vzorek?

Čekal bych nějakou rozborku, porovnání, v čem byl problém…

To máte od OEZ anebo je tu více praktiků, zavrhujících AC fíčko?

To už můžeme razit názor že jedině Proudové chrániče typu B pokud si chci do a dobíjet i elektroauto :-)

@Libor Skýba - a prosím jak dopadla Bonega? Funguje to? Je to spolehlivý? Co jejich jističochránič e 1DIN pro zásuvky?

Tak ještě jednou.

Nejde o tři vadné NOARK za kariéru, ale o tři vadné PCH NOARK na jednom jediném domě, ze čtyř kusů, po pouhých třech letech provozu. To jste předchozí text velmi špat ně pochopil.
Kdysi jsem si dal práci a prošel za určité období všechny své revize a kontroloval PCH, které bylo potřeba vyměnit. Drtivě to vyhrál NOARK. Z měřených vadných chráničů šlo v té době o 80% pro NOARK a vycházelo mi to, že 2 PCH z 10 měřených byly vadnými. Pro mne děsivý výsledek, někdy z období před cca 5 lety. Dnes už se mi nechce své revize procházet tak důkladně, bo na to prostě nemám čas.
V čem byl problém nevím a je mi to tak nějak jedno. Prostě jejich naměřené hodnoty nevycházely podle požadavků norem a resumé bylo vyměnit. Výměny jsem neprováděl já a tak jsem ani neměl  možnost pitvat tyto šunty. Můžete se o to pokusit klidně vy sám.

Co se týká ACček, tak zkuste hledání v diskusích. Už to zde bylo probráno tolikrát, že nemám chuť to dokola rozebírat. Třeba v časopisu Elektro, je několik článků kde o AC píše Eaton, OEZ, a vím že  například Hager AC velmi omezil a za stejnou cenu prodává raději rovnou Ačkové chrániče. Nejde o problém jednotlivých výrobců, ale technické řešení AC chráničů jako takových. Už jen to že AC na mnoho aplikací sami výrobci nedoporučují (i na svých stránkách) je to pro mne jasné Ačko ve volbě.
Osobně jsme s Bonegou problémy při měření výraznější neměl. Vzpomínám si v podstatě pouze na jedno vadné Fíčko, ale to nešlo o 1 DIN modul. Více problémů jsem u nich kdysi měl s kvalitou šroubků. ALe to se už naštěstí změnilo. Vzpomínám si ale na to, že nějaký problém sami u jedné řady přiznali, vadnou sérii nahradili a tedy to na rozdíl od NOARKU alespoň problém řešili.

Ale to je pouze jeden názor jednoho technika.

Na B chránič pro nabíjecí stanice jsem na vás reagoval už v jiném vláknu.
 

Keď sa pýtate elektrikárov, tak sa dozviete len ich subjektívne názory z praxe,..čo je fajn keď sa chcete nechať ovplyvniť (v dobrom úmysle), ..a dajaký sympatický si vyberiete..
Keď sa opýtate noriem, potom už nevyberáte,...tam je len jedna, a jasná odpoveď,.. čo bezpečnosti stačí..
Takže,..babo raď,..hlavne že je z čoho vyberať...



Ohľadom AC či A sa nikto sa nepýta na dosť dôležitú súvislosť,..a to že jaký veľký Idn z jedného spotrebiča je ešte v poriadku,..a jedno či AC či DC..
Ačko má logiku tam, kde sa „toleruje“ porušovanie predpisov (nevyhovujúce spotrebiče, EI bez revízií..), ..kde sú vysoké Idn bežné, a chrániče sa reálne netestujú...
Normy toto riešiť nebudú, (nemôžu predsa porušovať sami seba), .. no výrobcom a elektrikárom nič nebráni s porušovaním predpisov rátať, a potom zo subjektívneho presvedčenia dorovnávajú predpokladané zanedbanie predpísanej prevádzky pre ACčko,..  Ačkom..


Jednoduchá otázka..koľko vyhovujúcich spotrebičov treba na jeden AC, aby sa pri predpísanom testovaní zmagnetizoval tak, že nevypne,? ?...podľa môjho vypne furt, (kým je funkčný)..

Alebo zoberme čiastočnú poruchu Riso:.. keď AC bude dočista zmagnetizovaný a nevypne,..
Jaké nebezpečenstvo úrazu potom hrozí v situácii, keď v L je 16A, a v N a PE napr. po 8A ...

Pýtam sa na stav v jednej poruche,  a nie na ešte iné poruchy,..domyslené navyše...
Pre dobranie sa ku správnej odpovedi ide o to, či je debata čisto technická ku konkrétnej veci (stavu)..,  alebo sa do nej zaťahujú rôzne situácie typu „keby-by“,  ktoré potom na škodu veci furt menia jej podstatu...

Znecitlivění AC chrániče pulzním DC proudem souvisí s vysokou remanencí jeho jádra (viz příloha). Průběh pak využívá jenom část hysterezní křivky. Čistý DC pak posune průběh směrem k bodu přesycení.

Chránič typu A se od AC liší pouze materiálem jádra.

Chrániče NOARK jsem už hodně dlouho neobjednal. Jak píše Honza, poruchovost (rozptyl vlastností už z výroby) byl výrazně větší, než malý.

Ten rozsah citlivosti od 0,35 do 1,45Idn je pre prax veľa, pre graf akurát,..ono správne prevádzkovaný chránič reaguje už od cca 0,66Idn..
0,35Idn v bežnej EI vyjde na cca 1/20tinu z minimálneho Riso,.. pre spotrebič (1/40 pre EI)...čo je podľa môjho už dosť mizerný stav vo „vyhovujúcej“ bezpečnosti...
Na hranici 0,35Idn presýtenie ešte len začína,..takže na 0,66Idn pri dodržaní predpísaného testovania by mal AC reagovať normálne...

Čo teda spôsobuje to tuhnutie?..
Podľa môjho len dlhodobé zanedbávanie testovania (porušovanie návodu na bezpečné používanie výrobku..)

A teď hypotetická situace. Provádím reizi v novostavbě rd a jsou namontovány rcd typu AC.
Žádné spotřebiče nejsou instalovány. Čím odůvodnit porušení ČSN. Výměnu za typ A mohu dle mě pouze doporučit.

Chrániče AC nejsou povoleny jenom ve zdravotnictví. Takže mohu pouze doporučovat.