Diskuse Elektrika.cz

K napájení žárovky mikroskopu (6 V, 15 W) sloužilo původně trafo s výstupními parametry 6V, 15VA a 2,5A. Může se žárovka poškodit při použití trafa s výstupními hodnotami 6V, 30VA a 4A nebo si žárovka vezme jen kolik potřebuje? Jsem amatér a nikde jsem nenašel jednoznačnou odpověď, jestli je odpor žárovky konstantní nebo se mění s procházejícím proudem?

Žárovka si vezme proud odpovídající připojenému napětí. To, že trafo je schopno poskytnout vyšší proud, je z toho pohledu irelevantní.
Jiná věc ovšem je, že to silnější trafo bude zatíženo jen polovičním výkonem, než na jaké je dimenzováno, a dá se tedy očekávat, že při tom bude dávat cca o 5% vyšší napětí, než je jmenovité. To se projeví nárůstem svítivosti žárovky cca o 20% a zkrácením její životnosti na polovinu.

A nemal by toto výrobca žiarovky vedieť, a vyrábať ju na toleranciu napätia, napr. 10%, .... jak je aj tolerancia pre 230V v nn..?
Myslím podobne jak je v autách, kde je 12V len číslo...

Žiarovka vám po výmene trafa už pravidelne odchádza, alebo len máte obavy že vám odíde skôr?..

Závislost životnosti vlákna na jeho teplotě (tedy i na jeho napětí) to je fyzika a s tím nic moc nenaděláte: podžhavíte vlákno životnost roste, "přepálíte" a rapidně klesá. Materiál vlákna je už hodně dlouho čistý wolfram, nic lepšího neexistuje. provedení vlákana spirála ,  dvojitá spirála. ˇObsah baňky žárovky je buď vakuum nebo některý z inertních plynů (argon, xenon, krypton) případně jejich směs - cílem je snížit tenzi par wolframu na povrchu vlákna a prodloužit životnost nebo zvýšit svítivost. HAlogenové žárovky se plní parami jodu nebo bromu a tzv halogenový cyhlus způsobí že  ionty wolframu se usazují  zpátky na vláknu,  nicméně se tím mění struktura vlákna a časem se taky přepálí. Pro úplnost existují i žárovky plněné dusíkem (Nitraphot...)  celé minulé století se žárovky vylepšovaly k dokonalosti a výrobci moc dobře věděli co dělají. Myslím že dnes už fabriky vyrábějící pravé žárovky nemají svá výzkumná a vývojová oddělení a produkují laciné  zboží na trh.
Žárovky do mikroskopu jsou trochu jiná liga - musí tu být přesné mechanické rozměry (umístění a tvar vlákna) a určité definované vyzařované spektrum.
Pokud se nepletu tak třeba halogenky do mikroskopu mají deklarovanou životnost 200 hodin a cenu přes 10 USD za kus. Životnost ani cena u těhle žárovek nejsou to nejdůležitější . Btw obyčejné trafo na napájení těhle žárovek  co dodával  kdysi Zeiss nemá nastavení pro různé hodnoty síťového napětí takže napětí na žárovce kopíruje  odchylky os síťového napětí. Dříve bylo nominální napětí sítě 220V dnes je 230 a v síti převažuje tolerance směrem k plusovým číslům.

Otázka od abuntinga mi evokuje dajakú samozvanú opravu s neorigo dielom...no a najlepšie by asi bolo pomerať napätie na žiarovke z každého trafka zvlášť,..a porovnať..

Ja len že dopredu ťažko vedieť či žiarovku poškodí len zmena vo výkone zdroja (trafka), ...podľa môjho tipujem že minimálne,.. šak ona dajaká tolerancia musí byť aj medzi samotnými origo trafkami...a 253V do primáru môže dneska dostať aj pôvodné origo trafko,..(kebyže bol mikroskop ešte na 220V)..
I preto sa pýtam abuntinga či ide o realitu alebo o jeho obavy....

A že sa dneska musia s efektívnou hranicou AC 253V popasovať  aj staršie spotrebiče napr. skrátením životnosti ...?,  no asi daň novej doby..


Len tak na okraj, ..dneska je aj na nových na spotrebičoch od ich výrobcov bežne uvedený rozsah 220 – 240V max.,  ...a to nevyzerá na dovolenú toleranciu 10%.. (žeby alibizmus či neznalosť)?.. :)
Viac jak 240AC nameriam pri revízkach úplne bežne..

Ano přesně tak to bylo, když se přecházelo na napětí 230V Běžný uživatel si toho nevšimne a dosluhujícím spotřebičům se trochu zkrátí životnost.  "Při nákupu nových žárovek proto vybírejte prodle napětí kusy na 230 nebo 240V" ta nějak si to z té doby pamatuju.
Zpátky k mikroskopu, Asi bych doporučil pro zvýšení životnosti žárovky stejný fígl jako Škodovka - zařadit do serie s žárovnou odpor cca 0,2-0,3 ohm a ten jednoduchým vypínačem v případě potřeby vyřadit. Náklady a pracnost minimální, úspora zajímavá.
Co se týče vymýšlení náhrady drahé žárovky byl bych opatrný, značně závisí na optickém osvětlovacím systému mikroskopu a jaké osvětlovací principy používáte.  Köhlerovo osvětlení už  potřebuje definovanou optickou rovinu zdroje světla, nemluvě o diferenciálním fázovém kontrastu atd

Fyzika vám na nějaké tolerance kašle.

A to vyrábí kdo ? Viděl jsem už několik tvarů, spirálu ještě ne.

Všichni :)

myslím že všichni výrobci: dvojitá spirála
https://forum.matweb.cz/upload3/img/2017-10/52660_zarovka.jpg (https://forum.matweb.cz/upload3/img/2017-10/52660_zarovka.jpg)
 a jednoduchá spirála https://forum.matweb.cz/upload3/img/2017-11/67373_Vl%25C3%25A1kno.jpg (https://forum.matweb.cz/upload3/img/2017-11/67373_Vl%25C3%25A1kno.jpg)

když pominu některé žárovky na nízké napětí a s malým příkonem patice E5,5 mikrožárovky bez patice s pájenými vývody, tak žárovky s vláknem ve tvaru spirály patří k naprosto běžnému sortimentu  :)

Já bych se vrátil k původnímu dotazu.

 Tazatel vyměnil trafo za silnější. Což může přinášet problém  s životností žárovky. Původní přesně nadimenzované trafo mělo nějaký vnitřní odpor vinutí se kterým bylo počítáno v obvodu. Použijeme-li trafo silnější, má vnitřní odpor menší a žárovka bude při zapínání namáhána vyšším proudem - známý problém nelineární V-A charakteristik y žárovky, kdy odpor vlákna žárovky za studena je asi 10 krát menší než za provozu při jmenovitém napětí. Pokud bude výstupní napětí trafa za provozu 6V nebude jinak žárovka namáhána více, než je u ní počítáno. Bylo by ovšem dobré toto napětí zkontrolovat.

P.S. Hodnoty nového trafa jsou prapodivné, Trafo 6V 30VA by mělo mít proud 5A!

 

No, pořád tam nevidim tu spirálu. Zvlášť když je to tak extrémně zvětšeno .... že je vidět jen nepodstatný kousek. Viděl jsem např. šestiúhelník (bez jedné strany),  trojúhelníky na "válci",  rovnoběžné uspořádání několika sekcí, ....

K omezení proudového nárazu při zapnutí se může použít řešení známé z elektronek: Do série s žárovkou zapojit NTC termistor dostatečně výkonově dimenzovaný. Po zapnutí má vysoký odpor, během pár vteřin se ohřeje a jeho odpor klesne na malou hodnotu (1 - 3 procenta proti studenému stavu). Stejně je to s žhavením elektronek, navíc tam bývá zpožděné zapnutí anodového napětí (ale to už s ochranou vlákna žárovky nemá nic společného)  :)

Vlákno je spirála stočená do spirály. Nejspíš to souvisí s odporem (délkou) a s odolností proti dynamickým silám při zapnutí nebo při pohybu. Vy asi myslíte "makro" tvar. My se bavíme o mikrodetailu vlákna.

Nevim, jestli to bylo u dálnopisu (ale proč ne),  zato vím, že se malá žárovka (např. 6 V, 50 mA) používala ve funkci variátoru v některých oscilátorech pro stabilizaci amplitudy kmitů (absolutní hodnota zesílení smyčky musí být přesně 1).

No, "makro" tvar, prostě to, co je vidět při pohledu na žárovku.
A detail vlákna, tam bych si ani spirálu nedovedl představit. Jak by se to konstruovalo ?
Vždy to byla buď šroubovice, nebo dvojitá šroubovice (šroubovice ze šroubovice). Něco jiného se tam asi nedá rozumě vymyslet.

Můžete mi prozradit rozdíl mezi šroubovicí a spirálou? Dosud žiju v domnění,  že je to totéž.

EDIT: Aha, už to chápu. Spirála je matematicky tvar ulity šneka nebo galaxie. V podstatě 2D objekt. Šroubovice je pružina, tedy 3D objekt. Myslel jste to tak?

Naprosty souhlas silnejsi trafo ma mensi vnitrni odpor a tim padem ubytek napeti na vinuti trafa bude mensi a na zarovce bude napeti vetsi.
Hodnoty trafa nejsou prapodivne byly to bezne hodnoty pro napajeni zarovek u optickych systemu (snimace opticke stopy zvukovych filmovych pasu a osvetlovaci opticke soustavy mikroskopu. Konstrukce zarovky mela poskytovat svetelny zdroj ktery se co nejvice blizil bodovemu zdroji. A to s vyssim napetim a malymi proudy slo obtizne. Optimalni byl silny wolframovy drat a nekolik malo zavitu sroubovice (spiraly). Bezpecne napeti byl jen dalsi vedlejsi efekt.

Hodnoty trafa udané tazatelem jsou divné, na tom trvám:
                        6V 30VA 4A!

Použití napětí 6V je v pořádku, ale  nějak se nemůže ta matematika dohodnout sama se sebou!

Použití žárovek 6V pro osvětlování opticky zaznamenané zvukové stopy u promítaček 16 mm filmu pamatuji velmi dobře. U typů Club 16 a Meoclub 16 bývala žárovka se speciální paticí 6V 5A. Kdysi jsem s nimi promítal i je opravoval. Pamatuji i ten mikroskop s osvětlovací žárovkou místo zrcátka.

P.S. Již jednou jsem vás upozorňoval na správné použití citací! Používejte, p r o s í m,  háčky a čárky, text je pak srozumitelnějš í, lépe se čte a nevznikají dvojsmyslnosti .

Nebylo to náhodou tohle trafo?

30VA je příkon na primáru a to by tak nějak odpovídalo žárovce 6V 25W  sice by měla odebírat 4,166A ale to už je v toleranci
Obyčejné žárovky bývaly 6V 15W a 6V 30W, těch 25 vypadá na pozdější konstrukci s halogenovou žárovkou.

Za psaní  bez diakritiky se omlouvám ale když píšu z mobilu tak je to bez háčků a čárek. V práci tohle nikdo neřeší. Podobné je to i s citací stačí torchu nepozornosti a na malém displayi sem tam se uklepnu.

4A je hodnota pojistky.

Jaké má trafo tazatel nevím. Já jsem se okolo těchto a podobných, většinou starších přístrojů pohyboval tak před 35 až 40 léty, takže ten obrázek mi něco připomíná, ale že bych si pamatoval přesně parametry, to nehrozí. Když se dívám na ten štítek, tak výrobce má také divnou matematiku a nelogický zápis parametrů. Hodnota 4A je označena jako pojistka sekundárního vinutí, tak proč dělá trafo 30VA, když mu pojistkou část výkonu odřízne?

P.S. Na psaní telegrafickým způsobem mám pifku ještě z dob, kdy telegram byl nejrychlejší možný způsob předání zpráv na dálku. Je to příběh starý také 40 let, když mi přišel telegram s jakýmsi blahopřáním. Zpráva byla hodně krátká a universální a mohl ji poslat kdokoliv. Podepsán byl Jirka a já usilovně přemýšlel, který Jirka to mohl být a také, který Jirka mohl vědět a mít důvod mi napsat. V první chvíli mě nenapadlo to nejjednodušší vysvětlení, které bylo samozřejmě správně. Telegram byl od mé ženy a podpis zněl správně Jiřka. Ona toto jméno sama moc nepoužívala, tak jí ponejvíce říkali rodiče, já jí tak neříkám dodnes. Zřejmě ho použila jen kvůli tomu telegramu.  Byli jsme tehdy díky pracovním povinnostem nějakou dobu vzdáleni zhruba 100km. Občas jsme spolu telefonovali, ale bylo to o štěstí, ani jeden jsme v té době "neseděli" u telefonu, pamětníci jistě ví, jak to bylo s telefony za socialismu.

Dá se to tak zjednodušeně říci.

spirála       : ( t cos ωt, t sin ωt, 0 )
šroubovice : ( r cos ωt, r sin ωt, t )

Spirála je skutečně 2D. Narozdíl od šroubovice, která je 3D.
Jinak ale pružina může mít různé tvary, může to být i ta spirála (např. ve starém budíku),  ale asi nejtypičtější tvar pružiny je šroubovice. Např. ta v propisovačce.


Jo, to když se poplete, vznikne zmatek.  :) :)

Dobře, jako omluvu za zkreslení moje animace přeměny kružnice (fázorový diagram) na pružinu (sinusový průběh).

Máte naprosto pravdu, přesto si myslím, že se častěji setkám s výrazem topná spirála nebo vlákno ve tvaru spirály i když se ve většině případů jedná o šroubovici.
Podobně je to se slovem hromosvod - hrom je pouze akustický projev elektrického výboje tak slovo hromosvod moc smyslu nedává - nicméně ten termí n se tak vžil....

Očekával jsem, že se tazatel ještě ozve a třeba potvrdí o jaké trafo se jedná. Jestli se jedná o trafo z 220 na 6V tak při 230V bude na žárovce o cca 5procent víc, další 2-4 procenta může přidat nižší úbutek na vinutí trafa vlivem polovičního zatížení, a to nemluvím o většinou kladné toleranci skutečného napětí v síti.
A my si tady zatím pěstujeme jazykový koutek nebo vzpomínáme na pradávnou techniku (variátory).
A kdyby tazatel popsal nebo nafotil optický osvětlovací systém mikroskopu, tak by se dalo i poradit jestli lze nahradit tuto speciální žárovku nějakou běžnou halogenovou nebo ne...

Tak to tady bývá dost často, zejména u tazatelů, kteří se nepřihlásí hned na začátku, čímž se pak nemohou zúčastnit diskuse. Občas  je na to upozorním, tentokrát jsem to neudělal, takže ani nevíme, zda se na odpovědi přišel podívat.

Pan Hašek by s Vámi nesouhlasil.