Diskuse Elektrika.cz

Konkrétně pro revizáky.
Necháte vyměnit zemní pásek k rozvaděči, pokud výrobce není schopen tuto hodnotu garantovat?

Zřejmě se ptáš na průmysl apod.,  že?

Ptám se obecně, v několika pro mne nejasných podotázkách.
1.musí být pásek na toto zatížení zkoušen?
2.pokud ano, musí být dostupné hodnoty?
3.pokud ano, jak musí být pásek připojen (je možno do něho vyvrtat díru pro šroub)?
4.kde končí šetřená schopnost pásku (v okamžiku prvotního kontaktu se zeminou)?
Všechny tyto problémy/otázky by nenastaly, pokud by realizátor použil Dehn (mají hezky vše potřebné uvedeno.
Bohužel byt použit tuzemský výrobce, přičemž vytěžení informací z tohoto je několikrát dražšší proces, nežli použití kvalitního materiálu na první dobrou.

Milane, toto jsem zatím neřešil. :)

Proč zrovna pásek?
Z 95% je to kulatina!.... ;D

Problém bývá aby vůbec tam byl, ne tak proudové zatížení!

Možné proudy rozvaděčů nejsou tak velké jako proudy z blesku!
(Mám na mysli nn části)

Ne. Nikdy jsem o tom nepřemýšlel, nikdy tuto myšlenku neaplikoval a když se tak zamyslím, do budoucna to ani neplánuji.

Pásek k rozvaděči je velice divným termínem.
Pásek max.do MET i když se spíše používá drát FeZn nebo nerez.

I tuzemský výrobce vyrábí drát v izolaci, takže se dá styku se zeminou nebo zdivem dokonale zamezit.

Tam Pavle nejde o izolaci, nýbrž o úsek, v kterém uvažujeme "plný" zkratový proud, tj.např šasi rozvaděče..... prvotní styk se zeminou.
Celkem se divím, že to nikdo neřešíte.

Tady bych polemizoval zejména nad délkou trvání průchodu bleskoproudu a dobou vyskákání patron na primáru. Ukáplý pásek po blesku jsem ještě neviděl, na rozdíl od pásku ukáplého na průchodce 630 trafa.


Pokud se jedná o zemnič spojený pouze s kostrou, což není úplně běžné, je maximální poruchový proud stejně  limitován hodnotou uzemnění a v čase může leda klesat vysoušením okolí pásku.
Největší proudová zátěž by se tedy měla týkat nadzemní části až do místa kde začne uzemnění fungovat.
Pro ukápnutí významný zkratový proud běžného zdroje v takovém případě páskem téct ani nemůže a při obvyklých hodnotách uzemnění a vypínacích časech, se nějak ani nedivím, že to projektanti neřeší.
Jiná situace může nastat při propojení rozvaděč-trafo, ale to není o uzemnění.

Co se připojení pásku týče, netuším, jak to má výrobce, ale běžně se setkávám s prolochováním na jednu až dvě díry (ne vrtáním),  přivařením a klasickým svorkováním.

Mne sa nezdá žeby dajaká norma na ochranu pred bleskom požadovala pre výber hromomateriálu aj výpočet podľa vzorca v 543.1.2,... ten je prioritne určený na ochranu pred NDN..
Navyše skratové prúdy s ktorými sa ráta pri výbere materiálu ochr. vodiča ani nie sú tie maximálne možné, ale sú stanovené podľa požadovaného času vypnutia z vypínacej charakteristik y predradeného istenia...

No keď dajaký výrobca udáva aj max. prúdy pre svoje výrobky je to isto fajn, šak hromomateriál ako výrobok sa dá použiť aj ako holý ochranný vodič podľa 54ky,.. keď sa to hodí...
Podľa môjho je to dobrá služba pre špeci materiály ktoré v normách ťažko dohľadať,..bo bežne sú v tabuľkách len hodnoty pre CU, AL a oceľ...
A projektant si aj tak musí najprv vypočítať (vybrať) správne „k“ použitého materiálu, a potom aj vyrátať jeho min. prierez jak ochr. vodiča na skr. prúdy v konkrétnom mieste EI,..no aspoň má širší výber na trhu...

Jen pro představu co nabízí Google na dotaz poškození železobetonu bleskem (https://www.google.com/search?q=lightning+destroy+concrete&sxsrf=AOaemvK8iruh4j0wyz8HKb8vmLhtNoGUVg:1635314637096&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=2ahUKEwi_sajg9enzAhWC66QKHWl6BQ0Q_AUoAnoECAEQBA&biw=1280&bih=577&dpr=1.5)

Část případů půjde na vrub zkratu, který vyvolal blesk.

Ptám se obecně, v několika pro mne nejasných podotázkách.
1.musí být pásek na toto zatížení zkoušen?
2.pokud ano, musí být dostupné hodnoty?
3.pokud ano, jak musí být pásek připojen (je možno do něho vyvrtat díru pro šroub)?
4.kde končí šetřená schopnost pásku (v okamžiku prvotního kontaktu se zeminou)?
Všechny tyto problémy/otázky by nenastaly, pokud by realizátor použil Dehn (mají hezky vše potřebné uvedeno.
Bohužel byt použit tuzemský výrobce, přičemž vytěžení informací z tohoto je několikrát dražšší proces, nežli použití kvalitního materiálu na první dobrou.


1. Podľa mňa nemusí. Aký skratový prúd si predstavujete že potečie do zeme ? A prečo do zeme ? Ak počítate s rozpojeným PEN a skratový prúd cez uzemnenie by mal odpojiť predradené istenie tak neodpojí. Takú hodnotu impedancie uzemnenia nedosiahnete zrejme nikdy .
3. Vzhľadom na dilatáciu pásu priamo pripojeného na PEN cez dieru a skrutku, je rozumné pripojenie cez svorku na pás + oko s AYY 1x120J napríklad

Uzemnenie predsa slúži k inému účelu ako vypínaniu skratových prúdov

Vyvrtáním díry vytvořím místo, které bude složité zodpovědně ošetřit, aby právě tam nezačala koroze.
Pokud to bude součást uzemnění hromosvodu, měl bych počítat s možností odpojení kvůli měření.

To zvládám stejně jako u uřezaných konců pásků a drátů nátěrem aktivním zinkem ( neplést s ubohými spreji, toto vytvoří skutečnou vrstvu, která se neodborně řečeno zažere kousek i do podkladového materiálu).
Jedná se mě spíše o zeslabení materiálu s ohledem na vodivost v místě díry.
Nevím jak se pak počítá nejmenší plocha/tlouštka podložek pod šroub, které úbytek materiálu suplují.
Dehn má i předvrtané vyrovnané pásky, kde by správně měla být každá díra vybavena nějakým šroubem s podložkami.
Jinak bych přeci průřez pásku nemohl považovat za dostatečný.

Stále si říkám, proč do pásoviny vrtat nějakou díru, když např. DEHN vyrábí k účelu připojení pásky velký počet svorek.

Např. 380 129  https://www.dehn.cz/pdbRes/DE_CS_Web/3970/243937/Artikelnummer-pdf/243939/380129.pdf

Nie je to pružný spoj, dilatácia pásoviny môže spraviť svoje. Otázka ale znela inak

Lochuje se běžně, je to rychlé, není problém s průměrem díry, což se u svorek občas stává (M10,12,14,16),  ušetří se přechoďák a jedno místo styku náchylné k držení vody a korozi, jsou menší nároky na prostor, oproti svorce.
Použití pevnostního šroubu a konstrukční  nordlock podložky pak zajistí lepší vlastnosti spojení s konstrukcí co do pevnosti a vodivosti.

Kebyže ide len o dodržanie prierezu, tak "prierez" diery nesmie byť väčší jak prierez zostatku materiálu po jej okrajoch,...a keď sa také pásky spoja, (šak nato sú tie diery),  pôvodný prierez v mieste spoja ostane..

A kebyže ide o max. skrat. prúdy, tak tam stačí výpočet..

Celkom asi nechápem....
Myslíte tak, že keď prepätie blesku zopne SPD, tak tá menšia časť zbytkového skratového AC prúdu ktorá nepôjde cez PEN, ale sa paralelne vyrovná do zeme cez prívod k zemniču, dokáže poškodiť betón..?

Si to neviem celkom predstaviť,..šak rozdiel medzi R-PENu a R-zemniča zvykne byť násobkoch..

Jj.
Nordlock a její sesterské výrobky na principu závěrného klínu vytvoří skutečně pevný spoj,  ale nesmí to dělat jouda, který princip nepochopil a použije pouze jednu, bohužel se s tím i mimo elektro setkávám často (zle)

Blesk nebo přepětí může být iniciátorem zkratu vůči zemi a pak proud, který do takto vzniklého zkratu teče, než zareaguje jištění, udělá škodu větší, než na počátku krátký impuls.

Honzo díky, konečně mě někdo pochopil :)

Asi jsme pochopili, nicméně už Jiří Hrubý zmínil, že proud do země je limitován zemničem, takže je obvykle významně redukován. Následný proud teče vedením a jestli pak vteče i do zemniče, tak jde vždycky o minimálně druhou paralelní cestu a v nejhorším případě (což je impedance zemniče srovnatelná s impedancí vedení) jde o polovinu toho proudu.

Viete to nejako rozvinúť? Lebo optázka  bola o rozvádzači a jeho prizemnení a skratovom prúde cez uzemnenie a jeho dimenzovanie . Tam je impedancia uzemnenia v rádoch ohmov a "skratový"  prúd pri prerušenom PEN ( lebo len tak môže zemou tiecť nejaký prúd ktorý by mal vybaviť predradené istenie) obmedzený na max desiatky ampér.

Konkrétně, několik sekcí rozvaděčů cca 1000A, impedance 00nic propojených mimo vodičů PE zemním páskem.

Takže sústava TNC-S poprípade TNS, PE zbernice rozvádzačov jednotlivých sekcií sú prepojené pásom FeZn 30x4 + prepojovacími vodičmi zberníc PE a uzemnené ?

To samé jako u traf vn/nn 1600kVA i větších ,    uzemění páskem 30/4 a to ještě provrtaným 16 dírou!....nikdo ,nikdy s tím neměl problém (ani puntičkářští RT)  (dance)

Keď myslíte na toto,:
https://www.dehn.cz/cs/3981/2403/Familie-html/2403/P%C3%A1skov%C3%A9vodi%C4%8De.bin

tak sú tam pre rôzne pásky len hodnoty pre dobu 1s do 300 stupňov...no a keby som to jak RT chcel riešiť v rozvádzači, tak mi treba hodnoty pre 5s....
a teplota 300  je tiež celkom dosť pre EZ v rozvádzači...

A napr. pre pásik FeZn 20x2,5 či nerez 30x4(5) tam skratové prúdy nevidím..

Asi je na to nemají zkoušené.....
Nicméně obvyklý typ pásku ano, tj.7.3 kA.