Diskuse Elektrika.cz

Lze na cizí plynové potrubí nahlížet jako na náhodný zemnič?
    Lze na cizí plynové potrubí nahlížet jako na náhodný zemnič? Jak na takové pospojování nahlíží specialista na ochranu před přepětím a jak třeba člen klubu šílených pospojovačů? Kde končí myšlenka společného potenciálu? Jak to ve své praxi řešíte? Jiří Kutáč zde popisuje svůj pohled při ochraně před bleskem.
    Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/bleskovky/lze-na-cizi-plynove-potrubi-nahlizet-jako-na-nahodny-zemnic/@@eview)


   


    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
       

Já jsem se včera setkal s informací a nevím nakolik tomu mohu věřit či jak se k tomu postavit. Mám u zákazníka problém s vysokou hodnotou zemniče. Poblíž jsou kovové sloupy plotu (cca 3m),  ten je kompletně kovový a svařený. Sloupky jsou dle realizátora v hloubce cca 100cm s obetonováním. Mne to ani nenapadlo, ale realizátor tvrdí, že běžně na stvbách rozvoden využívali sloupky oplocení jako náhodné zemniče. Může to být skutečně tak nebo jde spíše o jakési srovnání případných potenciálů. Děkuji za vaše názory.

Chlapík sa za dva roky rozhodne zmeniť plot zo starého škaredého na nový dizajnový a bude(te) tam, kde ste dnes.

No je to firma a plot asi trhat nebudou, když jo trhali by i zemnič a další měření opět nevyjde. Jde mi ale hlavně o názor, jestli to použít lze nebo ne.

Za určitých okolností sa to použiť dá. Ja osobne by som to riešil strojeným zemničom. Je to v ich záujme. Správne uzemnenie vo výrobných priestoroch býva v určitých prípadoch životne dôležité.

Něco málo se zde už probíralo

https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,41562.0.html (https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,41562.0.html)

Náhodný zemnič by měl nastalou situaci pouze vylepšovat, nikoli zlepšovat směrem k předpokládané hodnotě.

Náhodný zemnič by neměl být základem uzemnění.

Plynová potrubí, ať vlastní či cizí, nelze používat jako zemnič protože bývají chráněna proti korozi a příliš uzemnění nemají. Pospojena by však být měla kvůli vyrovnání potenciálů.

Sloupky plotů se nikdy nepoužívaly jako zemniče. V rozvodnách se plot se zemničem spojuje, ale kvůli něčemu jinému.

Zaujímavé je,..citujem..
V uzemňovacích sústavách sa používajú náhodné i zhotovené uzemňovače. Na uzemnenie sa majú prednostne využívať náhodné uzemňovače.

Citujem..
Ako náhodné uzemňovače možno využiť:
- podzemné časti oceľových konštrukcií uložených v betóne..

Myslím, že kovový plot by šlo definovať jak oceľovú konštrukciu, ktorej podzemné časti sú uložené v betóne...

Jestli je náhodným zemničem také armované železo v základové desce stavby tak je to protiřečení si a logický nesmysl.
Dle mého to není náhodný zemnič protože aby správně fungoval tak se musí ocelové pruty v betonu vzájemně vodivě pospojovat a  cíleně se z nich pak vyvedou na povrch připojovací vodiče pro svody a MET (v místech podle projektu, nikoliv náhodně!)
Nejdříve by měl člověk používat mozek a základní vědomosti a ne se upnout na nějakou větu (jedno jestli z knihy nebo z normy) a vydávat jí za pravdu všech pravd a omílat jí jako mantru.
Pokud má něco fungovat a má to vykazovat určité parametry, za které ručím, musí to vzniknout na základě výpočtu a ne spoléhat na náhodu.

Asi nerozumiete celkom čo som napísal,.. napísal som:
a zbytok je bohužiaľ len váš subjektivny výklad toho, že čo si o tom naozaj myslím..

Ale aby si tu nikto zbytočne nedomýšľal, tak môj názor na armovanie betónu je zatiaľ asi takýto, .. že normotvorca (EN či IEC) dostatočne pozná ako má byť správne vyhotovené armovanie v betóne, vie či takto vyhovie el. uzemneniu,..  a že ľudová tvorivosť z našich končín to asi nebude ...
Kto ale chce, nech si ho zvára jak chce, furt to bude v prvom rade armovanie pre betón, a nie strojený zemnič pre uzemnenie..

Navyše, pokiaľ viem,.. nikde nie je napísané, že EI musí mať svoje vlastné uzemnenie...

K skutočnému významu armovania by sa najskôr fundovane vyjadrili stavbári,..a tipujem že keď armovanie do betónu projektujú, tak elektronormy pritom nepoužívajú...
Pre elektroprojekt anta to potom logicky musí byť náhodný zemnič (strojené je armovanie pre pevnosť betónu),  ktorý následne už len správne pripojí na METku,..a samozrejme že nie náhodou..

Z čoho prosím vychádza vaše presvedčenie, že armovanie podľa stavebnej normy nevyhovie elektrickým požiadavkám na uzemnenie.. ? ?

Existuje článek 542.2.6 ČSN 33 2000-5-54 ed.3: „Uzemňovací soustava nesmí spoléhat na kovové potrubí pro hořlavé kapaliny nebo plyny. S jeho délkou v zemi se z hlediska dimenzování zemniče nesmí uvažovat.“
Na plynové potrubí tedy nelze pohlížet jako na zemnič, a je jedno, jestli vlastní, cizí, strojený nebo náhodný.

Náhodná věc je věc, která není primárně určena pro žádaný účel, ale může se pro něj plnohodnotně využít. Čili armování v betonu nesloužící původně pro uzemnění se může doplnit řádnými proudovodnými spojkami a pak už je z armování i zemnič – zemnič ale pořád náhodný. Ovšem náhodný zemnič je obvykle takový, který se už nemusí nijak dál doupravovat a funguje jako zemnič plnohodnotný, třeba základ stožáru. Takže v příspěvku pana Lovackého žádný protimluv nevidím.

Omlouvám se že, to spadlo do takového slovíčkaření - nicméně při armování a lití základové desky se s jejím použitím počítá v roli zemniče, i když její primární funkce je jiná. A právě to že provádím už cílené pospojivání a přípravu vývodů v době výstavby tak tím onu náhodnost popírám. Kalkuluju s tím v projektu, zase mi to nepřijde tak náhodné. Asi vidím náhodu jinak.
Ono je to spíš tak, že jsou zemniče na které se můžeme spolehnout po celou dobu existence stavby - zemnící pásek v zemi nebo v betonu a základový zemnič a pak jiné - ocelové vodovodní potrubí - na které se spolehnout nelze, protože   v případě oprav nebo jeho výměny zanikne buď trvale nebo dočasně.  Proto se na  takový zemnič nahlíží tak, že vylepšuje vlastnosti uzemění ale bez něj musí existovat zbytek uzemňovacího systému který zaručí požadované parametry.

Problém je, že kol. Lovacký měl vystudovat jiný obor. Jako právník by byl jistě velmi úspěšný.

K problému samotnému:


Takto to chápu také já.

K tomu plynovému potrubí ještě dodám, že mimo budovy jsou dnes všechny nové plynovody stavěny z plastových potrubí, v objektech zůstávají potrubí kovová z důvodu požární bezpečnosti. Ani stará kovová potrubí v zemi nebyla dobrým zemničem, protože byla silně chráněna proti korozi barvou a asfaltovými obaly. Dnes se všechny zemní rozvody rekonstruují v plastu.

Mimochodem, kdykoliv jsem se v rámci stavby setkal se sdělením montéra, že má problém s vysokou hodnotou zemniče, tak jsme se nikdy nedomluvili v tom smyslu, aby mi dal přesvědčivou argumentaci, že to tak je. Potíž je v tom, že se montéři honí za nějakými hodnotami 5, 10 nebo 15 ohmů, přes které podle nich vlak nejede. Neuvažují materiál, typy a rozměry zemničů, a jejich rozsah ve vztahu ke druhu půdy. Obvykle proto, že to nebere v potaz ani projektant, který rovnou napíše, že uzemnění musí být do 10 ohmů a montér se pak snaží dosáhnout té hodnoty stůj co stůj. Přitom situace, že vyjde hodnota zemniče, by měla vypadat přesně obráceně. Projektant si zjistí rezistivitu půdy v místě, potom navrhne zemnič alespoň tak, aby vyšel jeho minimální rozměr (to je případ hromosvodů),  potom vypočte, kolik to hodí odpor uzemnění, což může být v horších podmínkách i několik desítek ohmů, a to má potom při měření vyjít.

A nebylo by vhodné pomýšlet na to, že to cizí plynové potrubí nejspíše někomu patří, a zeptat se nejdříve vlastníka či správce toho cizího plynového potrubí?

Například GASNET ve svých stanoviscích k cizím záměrům píše, že:

V případě křížení zemnící sítě s PZ požadujeme provést následující opatření:
- Křížení bude kolmé nebo pod úhlem min. 60°.
- Při křížení zemnících pásků s plynovým potrubím PE bude realizována požární přepážka, která bude tvořena z betonové
dlaždice (např. 0,5x0,5x0,05 m),  která místo křížení přesáhne na každou stranu o 0,2 m.
- Páska uzemnění bude uložena v místě křížení s PZ na betonovou dlaždici.

Požární přepážka v zemi/to je uvažována hrabanka?
Z rozměru dlaždice zbývá na potrubí 10cm?

O možnosti, že by mohlo vyhovieť aj celkové uzemnenie RD pre LPS napr. 36Ω,.. to tu nevyzerá na veľkú debatu,.. kus škoda......
No mohla by byť dosť zaujímavá,.. napr. aj v súvislosti s následným návrhom prívodu, neštandardným návrhom SPD, ER rozvádzačom, ale dajme tomu aj s oboznámením distribútora s takýmto stavom OM vo vzťahu k jeho schvaľovaniu prípojky...

Pokiaľ dobre chápem odpoveď v tom videu,.. tak od 0:58 tam ide skôr o firemnú ponuku „špeciálneho zariadenia“ (najskôr dajaké iskrisko) pre plynové potrubia na ochranu pre iskrením...jak o využitie potrubia čoby ďalší náhodný zemnič,..čomu neverím...