Diskuse Elektrika.cz

Myslíte, že na osmi metrech JySty 2x2x0,8, kde se každý pár využívá pro jeden z termistorů PT1000 může docházet k nějakému ovlivňování? Stínící vodič je uzemněn na straně přístrojů (sběrnice PE). Jeden ze senzorů vykazuje na zařízení chvíli 20°C, pak chvíli -5°C. Čím to může být? Délkou vedení, průřezem, souběhem, uzemněním ...

PT 1000 je jednoduché čidlo, takže bych hledal chybu v něm nebo ve vedení, nejsou popletené vodiče v párech? Zkuste vyměnit nebo prohodit čidla. Nemůže být závada v následujícím zařízení? Také bych zkusil připojit dané čidlo přímo, tedy bez těch 8m vedení.

Nejedná se o termistory, ale o 1 kΩ odpory z čisté platiny.

Hlavně u varianty Pt 1000 není až takový problém s vedením a jeho odporem. Má na stupeň celsia docela velký rozsah. Horší je varianta Pt 100, tam už se používá často třívodičové vedení.

Dle mého to vypadá na problém ve spoji. Vzhledem k zobrazovaným teplotám, spíš na zkrat v důsledku vlhkosti, nebo jednoho volného "drátku" ze svazku a podobně. Nedá se ani úplně vyloučit výrobní vada.
Připojil bych měřící přístroj a zkusil hýbat se spoji, nebo samotným čidlem, jestli se tak něco neprojeví. Jen pozor na pomalou odezvu měřících přístrojů.
Pokud by to nepomohlo, zkusil bych ještě odpojit ono stínění. Vzhledem k délce vedení, je riziko rušení velmi malé a uvolněný drátek stínění může být také jednou z možných příčin, stejně tak jako spojení stínění k nějaké kostře i na druhé straně.
Jiná rušení jsou vzhledem k délce vedení více méně vyloučená.

Ale je to pouze názor, bez znalosti konkrétního místa aplikace.

Pokud závadu nedetekujete prohozením čidel, pak doporučuji měřit vedení s odpory místo zařízením ohmmetrem. Typicky pro 20°C byste měl naměřit 1078Ω u obou senzorů.
Ohmmetr pak bude nejrychlejší.

Pro informaci při -5° by byl odpor 980,4Ω, ale je také možné, že zařízení má indikovatelnou dolní hranici jen do -5°C a tuto hodnotu ukazuje i když je odpor Pt1000 nebo vedení zkratované. Pak by to byla typická závada zkratu vedení, nebo senzoru.
Což si můžete ověřit při prostém zkratováním svorek přístroje (i při připojených odporech) na obou vstupech.

Mimochodem, některé párové senzory mají jeden bod odporů společný a z tohoto bodu vyvedené dva vodiče. Pro tyto  účely by takový senzor byl asi naprosto nevhodný.
 Zda mají společný uzel si také snadno ověříte ohmmetrem. Pak by mohlo pomoci jeden pár vodičů u vyhodnocovacíh o přístroje nebo oba přepólovat.
Vyhodnocovací elektroniky vstupů přístroje nesnáší paralelní spojení mezi sebou u živých konců měřidla a počítají jen s galvanicky oddělenými senzory. Ale někdy si to nechají líbit, protože je společný GND, nebo napájecí uzel senzorů. To už záleží na konstrukci přístroje. Pokud jsou přístroje dva to samé se může dít uzavřením smyčky přes PE, nebo (-) společného DC napájení. Záludné pak bývá i propojení přístrojů, které nastane propojením konektorů datové sítě do společného uzlu, čímž se propojí GND přístrojů.
Proto je dobré se párovým čidlům se společným uzlem vyhnout, jsou určeny pro naprosto jiné účely.

Este to mozete skusit simulovat pripojenim odporu a trimra v serii, co bude termostat ukazovat pri otacanim trimrom.

V létě jsem natahoval pro ekvitermní teplotu také stejným Jysty (jen jedním párem) a naměřil jsem v podstatě to, co uváděl Martin Kůrka (cca 20°C = 1080 ohm) ale u senzoru (Siemens QAC34/101). Nevím tedy jak dalece se to čidlo liší od PT1000 ale stínění jsem nezapojoval vůbec.

Ten druhý pár chci také využít pro druhý senzor. něco mě napovídá, že se budu držet toho, co požaduje vstup na který to připojuji. Kotel uváděl dva vodiče do svorkovnice, jiné zařízení definuje jiné připojení. Viz příloha 2. Tak doufám, že se oba vstupy nebudou v jednom stínění ovlivňovat.

I když Tomáš Fuk vysvětlil, že to není termistor, funkčně se to čidlo chová jako tzv. nepřímo žhavený termistor, tedy součástka, jejíž odpor se mění podle teploty a měřicí (snímací, vyhodnocovací) proud musí být tak malý, aby nezpůsobil svým průchodem ohřátí součástky.
Zpravidla pak připojíme zdroj napětí a měříme procházející proud a podle Ohmova zákona vyhodnotíme odpor... Nebo naopak necháme procházet stabilní proud a měříme úbytek napětí.

Pak jde o to jak je vyhodnocována hodnota, jestli a jak je provedena ochrana proti náhodně zaznamenané nesmyslné hodnotě způsobené tím, že se tam naindukuje nějaká špička

Ok, při instalaci a před zapojením jsem obě PT1000 ohmetrem měřil a odpovídalo to hodnotám 1060-1080 ohm. Prověřím to stínění, tam cítím nějakou samozřejmost která se tak dělá ...
 :-[

Pro aplikaci platinových teploměrů doporučuji normu ČSN EN 60751, tam je všechno poměrně srozumitelně vysvětlené.
Jinak bych asi postupoval tak, že bych:
- prošel zappojení vedení zda to někde "neklondá".
- proměřil obě Pt1000 zda nemají přerušené/zkratované vnitřní vodiče.
- proměřil zda jsou obě Pt1000 od sebe oddělené, nebo jeden vodič je společný. Pokud je tam společný drát tak bych se v popisu funkce převodníku, nebo co to tam je připojené, přesvědčil o tom, že to může být galvanicky spojené. Některé vstupy pro Pt teploměry využívají posun nuly (kvůli omezení rušení) a tady by mohl být problém.
- na začátek vedení bych připojil odporovou dekádu (nebo nějaký jiný zadavač) a nasimuloval bych pro jednu a potom druhou  Pt1000 odpor cca 1078 ohm (přesně 1077,94),  pokud ukazuje okolo 20 °C  je to OK.

Vzhledem k tomu, že je použité dvouvodičové zapojení, můžeme očekávat chybu měření v rozsahu +-0,4°C (třída B),  nebo v horším případě +-0,8°C (třída C).
- stínění uzemnil v pouze na jednom konci (nejlépe u převodníku)
- pokud by nic nepomohlo zvážil/zkusil bych použití externích převodníků co nejblíže k Pt1000/4-20mA  (podle obrázku by to stávající zařízení mělo umožňovat).

Naprostý souhlas, jen pozor, popisované zařízení je Mirkovo, ne kolegy Yossariana, zde to může být naprosto jinak.

Na 8m délky JYStY bude vliv špatného stínění mizivý. To by zde musely být extrémní rušivé EMC vlivy, jako kotel v Liblicích, kde stačí uzemňovat jeden pól zářivky a svítí apod.
Stejně tak je mizivý vliv odporu 8m vedení vliv na přesnost měření - odpor 8m smyčky tohoto kabelu je 0,586Ω to přidává na 20°C teplotu 0,15°C.

Pro ověření funkce i přesnosti je odporová dekáda nebo kalibrátor fajn, ale pro detekci poruchy stačí přesnější odpor. Rezistor 1kΩ nebo 1,2kΩ ukáže cca 0°C nebo  v druhém případě 52°C.
Když odpory zapojíte místo čidla Pt100, můžete si pozorováním údaje přístroje ověřit jeho funkci včetně vedení. Zejména delším pozorováním vyloučit, že skákání teploty nedělá porucha samotného přístroje.

Prostě metod detekce poruchy se zde nabízí přehršel a každou dojdete k cíli.
A na detekci poruchy podle mne naprosto stačí metody stejnosměrných měření odporů, případně stabilita DC napětí na svorkách přístroje naprázdno a se zapojeným senzorem.

Navíc zde je použitelná i Cimrmanova vylučovací metoda:  je naprosto vyloučeno aby na 8 m neporušeného JYStY kabelu takové měření nefungovalo zcela stejně jako když je Pt1000 přímo u přístroje.

Dnes jsem zkusil si pohrát s tím stíněním. Změřil jsem odpor dvěma odlišnými přístroji a hodnoty se pohybují např. 1040-1048 ohm. Pohybují tím myslím, že není žádná ustálená hodnota. Jde o jeden JySty 2x2x0,8 a jeden pár je pro převodník, druhý pro kotel. Samozřejmě bych trasu prošel a proměřil ale to už raději natáhnu druhý JySty ať jsou zvlášť. Kabelu je dost a práce jako práce. Jen bych to nečekal.
PT100 se mě tu někde válí, jen ten čas chybí :-(
Jsem vděčný za místní společnost odborníků!

Odhaduji z velké dálky chlup stínění v kontaktu s prac vodičem.

Pardon, odpory 1k nebo 1k2 místo čidla Pt1000.

Jak to dopadlo?
Dnes jsme s kolegou řešili něco podobného a měření jednoho páru ovlivňovalo druhý pár. Přidali jsme samostaný Jysty a klid.

Trasu jsem rozebral a prošel. Všechny spoje jako z katalogu.

To myslíte, že na těch pár metrech může docházet při měření těch PT1000 k nějaké interferenci?

Nechci to paušalizovat ale jeden Jysty, jedna technologie. Alespoň v našem případě jsme zkusili jeden z párů využít pro měření jiného senzoru a po dobu měření senzoru páru A se změnila hodnota páru B. Měřil jste, co do každého páru pouštíte?