Diskuse Elektrika.cz

.. umisteni motoroveho spoustece GZ1E08
(https://www.se.com/cz/cs/product/GZ1E08/spouštěč-motoru-tvs-2%2C5-4a/)
do elektroinstala ce vrtacky s 1,5kW motorem.

Soucasne provedeni je takove, ze reverzace smeru otaceni motoru je reseno pomoci dvou stykacu, kterym jsou predrazeny keramicke pojistky 15A. Nasledne za stykaci je stare tepelne rele R100 a z nej jdou vyvody do motoru.

Stare keramicke pojistky bych chtel nahradit 3f 16A B jisticem a tepelne rele nahradit motorovym spoustecem, ktery ma tepelnou/nadproudovou ochranu, ale nema hlidani vypadku faze na vstupu. Otazka zni, dat tento motorovy spoustec pred stykace nebo za? Videl jsem jiz obe varianty.

Odjistěte vývod motorovým spouštěčem na začátku, tedy ještě před stykačem. Usnadníte si tak jeho případnou výměnu.

Další jištění není nutné, spouštěč jistí dostatečně před přetížením i před zkratem.

Zda jistí nebo nejistí před výpadkem jedné fáze jsem se v katalogu nedočetl. Nejspíš bych přidal nějakou tu stokorunu za spouštěč, který toto umí.

Předpokládám, že řešíte instalaci přímo ve stroji. Máte s provozem nějaké problémy, že ho opravujete, nebo se ho snažíte jen zmodernizovat? Přiznám se, že nemám tyto modernizace příliš v oblibě, mnohdy se stav stroje z bezpečnostních i funkčních hledisek spíše zhorší. Já preferuji uvedení do původního stavu. Vyčistění a výměna poškozených nebo vadných dílů za nové zajistí spolehlivý provoz a zůstává v platnosti také původní dokumentace stroje.


Je jedno, zda dáte spouštěč před stykači, nebo za stykači. Tam nyní máte R100, takže ho nahradíte novým typem, což je v tomto případě jednodušší. Vodiče blokující funkci stykače v případě přetížení R100 propojíte, nebo nahradíte vodičem vcelku.

Na hlídání výpadku fáze (na vstupu do zařízení) jsou jiné prvky, které znemožní stroj vůbec zapnout. Tento motorový spouštěč při výpadku jedné fáze vypne motor za provozu reakcí na vzniklé přetížení. Takže stav bude stejný, jako při použití R100. Pokud R100 pracuje jak má, tak si nijak zásadně nepomůžete.

Pojistky versus jistič. S ohledem na motor 1,5kW, který má provozní proud 3,5A jsou pojistky 15/16A jen ochrana před zkratem ve stykačové kombinaci, motor chrání motorová ochrana. Výměna pojistek za jistič je zbytečná i vzhledem k tomu, že stejné jištění už máte zřejmě na přívodu motorové zásuvky v rozvaděči - pokud nemáte náhodou zásuvku 32A. Když se pojistky za chodu motoru povolují, je na vině použití nesprávných hlavic. Do strojů patří provedení, které má závit mírně vroubkovaný, což zabraňuje povolování vlivem chvění stroje.

to kol. Svejkovský: Tazatelem vybraný spouštěč (podle odkazu)  sice zkratovou ochranu má, není to však u všech vzhledově obdobných výrobků jiných výrobců. Dát ho na vstup je sice možné, ale bude zatěžován též proudem cívek stykačů (který není příliš velký). Technicky správnější je ho zapojit pouze před motor.

Poistky a tepelné relé R100 je kombinácia ktorú by som ja vrele odporučil čím skôr vyhodiť ,  dať preč.Táto kombinácia je podľa mňa prežitkom dávnej doby minulej. Osobne keď vidím bakelitovú R100 ,  ktorá má  viac rokov ,  pochybujem o jej správnej činnosti.
Čiže  ,  najskôr motorový spúšťač ,  potom stýkače a následne do motora. Pokiaľ použijete lankový vodič správneho priemeru ,  dutinky ,  DIN lištu ,  nemôžete nič pokaziť ,  iba zlepšiť spoľahlivosť zariadenia. Motorový spúšťač by som odporučil GV2ME08. Ten typ čo ste uviedli nepoznám.

Ony ty přežitky doby dávno minulé, mnohdy fungují spolehlivěji a déle, než moderní ochrany. R100 sice dnes už neumí každý zkusmo vyrazit, ale stjně tak moderní BFU neví, co má zmáčknout pro nahození. Oproti tomu moderní ochranu dokáže BFU nahazovat do zkratu tak dlouho, dokud neshoří.
Proto je před snahou o upgrade stroje, nezbytné důkladně zvážit přínosy a vlastní schopnosti.
Nejednou, jsem se setkal s pokusy o upgrade, kdy bylo totálně zlikvidováno původní ranžírování, strhány návlečky na vodičích, původní vodiče se zesílenou izolací, byly nahrazeny běžnou CYA a podobně.
Méně je někdy více a proto pokud to není nezbytné, kvůli např. vyhoření instalace (většinou od prachu a mastnoty, vlivem zanedbané údržby),  nebo nesehnatelnost i náhradního dílu, je lepší vyčistit, zrenovovat a zachovat původní instalaci stroje, pokud její stav vyhoví požadavkům na bezpečnost.
U stacionárních strojů, majících vlastní zásuvku a symetrický odběr, je výhodnější umístění motorové ochrany do rozvaděče, než likvidovat část instalace stroje jen kvůlu upgrade ochrany motoru.

DIN lištu a propojení zvládne většina elektrikářů. Bída a utrpení většiny přestaveb tohoto typu je mechanická úprava a vzhled! Pokud je to doma, je to záležitost majitele, ve firmě je to trochu jinak. Původní dokumentace neodpovídá, kdo je výrobce, kdo je zodpovědný za úraz atd.

Spouštěč Schneider řady TVS je velice kvalitní výrobek, to že ho neznáte, je vaše škoda. Když si rozkliknete odkaz, máte tam celý katalogový list výrobku, můžete si rozšířit své znalosti.

Pokud je vadné tepelné nadproudové relé R100 je jeho přímou náhradou relé T17 (odpovídající proudové hodnoty) s adaptérem H17 výrobce Elektropřístro j Modřany. To lze klasifikovat jako opravu.

Velice pěkně to napsal kol. Hrubý než jsem stihl dopsat tento příspěvek, plně s ním souhlasím. A ještě dodám, že přemrvením (pardon) rozvaděče ze starého stroje nový neudělám, takže je třeba zvážit skutečný přínos úprav. Kol. Hrubý zmínil zničené vydrátování, já ještě zmíním zničené kryty, které jsou mnohdy samý otvor, nezakrytované kontakty nových prvků a díry po původních - jak když hloupý zloděj kuchal trezor.

P.S. Zde se v poslední době ztrácí zdravý selský rozum a nadhled nad věcí. Na jednu stranu je zde neuvěřitelný problém provést pospojování boileru, který nemá vnější zemnící svorku (v jiném vlákně),  ale zde je doporučováno vykuchání a předělávka složitějšího stroje (než je boiler)  na 400V, kterou nelze rozhodně nazvat běžnou opravou. Tak nevím, co si o tom mám myslet.

Chlapi z časových dôvodov nemôžem a ani sa nechcem s vami hádať (škriepiť). Nemám o to záujem ,  radšej sa s vami stretnem niekde osobne na elektrospojke alebo veltrhu. Bohužiaľ sa tu skrývate bez foto tváre ,  človek jednak nevie s kým sa baví a potom ani nevie koho stretne na výstavách atď. Vo všetkom máte pravdu a v ničom vám neodporujem. Prístup jednotlivých našich kolegov je úplne odlišný a rôzny a riešenie je správne aj moje aj vaše.

No to je ale dotaz.
Tazatel neuvedl, zdá má tu vrtačku doma, nebo v provozovně. ??
Pokud doma, tam ať si dělá co chce.
Pokud v provozovně, tak tam už je to problém. To co chce provést, je PODSTATNÁ ZMĚNA, oproti původní konstrukci původního výrobce, tudíž se jedná o výrobu nového stroje. Takže se všemi náležitostmi, dle předpisů. (norm)

Jedna se o stroj doma  :) A duvod predelani? Obmena stareho motoru za motor s brzdou - vetsi bezpecnost. Zaroven nahrada starych stykacu s civkou na 230V a tim i spojene ovladani vrtacky za stykace s civkou 48V DC. Zaroven doslo k vyrazne uspore mista, kdy puvodni plechovy rozvadec mel 500x 500x200mm. Puvodni zapojeni prikladam do prilohy. Pojistky keramicke P1, P2 - 15A. Pojistky P3, P4 - 2A. F1 - R100.

2 stykace jsem mel doma nove TeSys od Schneideru LC1D25ED s civkou 48V DC a nemel jsem pro ne jine vyuziti. Puvodne tam bylo pouzito dvou stykacu K16E.

Pro napajeni ovladaciho obvodu / civky stykacu pouziji zdroje 230/48V na DIN listu.

A pro upresneni schematu - M1 je 1,5kW motor vrtacky  a M2 je motor 0,18kW cerpadla na chladici kapalinu. A (Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) za rady :)

Motorstartér (motorový spouštěč) musíte rozhodně předřadit stykačům.
Kdyby se reverzační kombinace potkala, nebyl by odjištěn mezifázový zkrat.

Nezapomeňte ukostřit nejištěnou stranu ovládacího napětí.

Moc (Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) za vecne pripominky/rady. Provedu tedy nejdrive zajisteni motorovym spoustecem, nasledne stykace a motor. S ukostrenim ovladaci casti samozrejme pocitam :). Napajeni zdroje (L+N) - 230/48V odjistim (L) 2A sklenenou pojistkou.

Pokud je pojistka již ve zdroji, nemusela by další být použita, vhodnou hodnotu je třeba zvolit podle náběhového proudu, předpokládám použití spínaného zdroje a nabíjení vstupního kondenzátoru vytváří proudový ráz.
Protože budete zatěžovat přívod do stroje též jednofázově,  měl by být připojen pětižilovým kabelem a pětikolíkovou vidlicí.

Zrovna ta čerpadla chlazení, jsou náchylná na spálení. Když už kompletní rekonstrukce, pak i tohle čerpadlo si zaslouží motorovou ochranu.

Jistit jak primérní ta sekundérní stranu u toho zdroje.
Teda pokud nemá již vestavění jištění. :)

Zdroj tam je tento:
HDR-15-48 Mean Well

Výkon: 15,4W
Výstupní napětí: 48V
Výstupní proud: 0,32A
Univerzální vstup: 85 ~ 264VAC, 120 ~ 370VDC
Ultra tenký design o šířce 17,5mm
Spotřeba při běhu na prázdno < 0,3W
Izolační třída II
LPS
Pasivní chlazení
Nastavitelné DC napětí na výstupu
Určen pro DIN lištu TS-35/7,5 nebo 15
LED indikátor provozu
Účinnost: 87%
Provozní teplota: -30 ~ +70°C
MTBF: 1166K hod.
Rozměry: 17,5 x 90 x 54,5mm
Hmotnost: 78g
Typy ochrany: protizkratová, proti přetížení, přepěťová

Sekundar myslite odjistit take 2A nebo nizsi hodnotou? Ohledne cerpadla, ktere si myslim, ze ani nevyuziji, je ovladano take pres stykac stejneho typu, jako hlavni motor vrtacky. Ciste teoreticka otazka: nesel by tento motor/stykac zapojit na vystup motoroveho spoustece hlavniho motoru? Nejde mi zde o ochranu motoru, ale mezifazovy skrat, kdy by mel tento spoustec zareagovat. Pripadne osadim 3f 16A jisticem. Jinak ano, privod je 5ti zilovy a chranen v hlavnim rozvadeci 3f jisticem a  proudovych chranicem.

Zdroj je na výstupu jištěn elektronicky, pojistka je zbytečná.

Motorový spouštěč by měl být zapojen tak, aby přes něj šel proud pouze do daného motoru a měl by se přesně nastavit podle štítkového, nebo lépe změřeného provozního proudu (ten musí být samozřejmě stejný nebo nižší než štítkový, jinak by byl motor přetěžován).

 Na vstup stroje dejte jako hlavní vypínač a současně k odjištění všech obvodů jistič 3Bx10A nebo 3Cx6A, to by mělo stačit i pro odjištění druhého motoru a jeho stykače a také vstupu zdroje MW, ten v sobě pojistku na síťové straně již má, další je také zbytečná.

Se vším s Vámi souhlasím, ale s tímto nikoliv.
Hlavní vypínač stroje musí mít jisté náležitosti dle EN 60204-1 ed.3 a ty jistič ani motorstartér nesplňuje.
Pokud je stroj takto jednoduchý výstup tohoto zdroje jistit nemusíte, ale vstup (primár) ano,    protože je to stroj a ten může být připojen k rozvodu v průmyslu se značným zkratovým výkonem a na ten interní pojistka vstupu zdroje nestačí.


Z praktického hlediska:

1) Ač to vypadá, že výstup zdroje není nutné znovu jistit,  držáky trubičkových pojistek na DIN lištu s indikací výpadku pojistky slouží také pro jednodušší údržbu a jednodušší detekci poruch v řídících obvodech.
Například po vyjmutí pojistky můžete měřit jednoduše protékající proud, místo trubičkové pojistky můžete píchnout měřicí hroty. Nebo když místo ampármetru na měřicí hroty dáte silnější autožárovku na 24V, můžete indikovat zkrat v obvodu a kde po odpojení nějaké větve zkrat zmizí, v té větvi řídícího obvodu je porucha.

2) Použití šuplíkových zisob stykačů je dnes ekonomické, ale zítra budete náhradní stykač muset kupovat a cívka 48V není úplně běžnš zakoupitelný stykač, na rozdíl od stykačů s cívkou 24V DC. To samé platí i pro DC zdroj.

3) Čerpadlo sice lze zapínat a vypínat trojfázovým vypínačem, ale ministykač a  prosvětlená ovládací hlavice v panelu vyjde prostorově úsporněni a v podstatě skoro se stejnou cenou prvků. Navíc v mokrých rukách nezapínáte pod izolační páčkou vypínače 400V AC, ale jen bezpečných 48V DC.

4)Žárovkové osvětlení stroje je dnes anachronismus, mít kvůli svítidlu zvláštní trafo je při odběru LED průmyslových svítidel an 24V zbytečné a prostorově omezující.
A krytému žárovkovému svítidlu na 230V se sbytečně často vibracemi stroje trhá vlákno.

Pokud budete výstup tohoto zdroje jistit, tak trubičkovou pojistkou 0,3A.  Hodnota musí odpovídat maximálnímu povolenému výstupnímu proudu zdroje (nebo být nižší).

Pán Kurka super presne na toto som chcel reagovať aj ja.

Zopár "borcov" sa spoliehalo na vstavanú elektronickú  ochranu pred skratom na výstupe zdroja ale keď došlo na  lámanie chleba pri trvalom skrate nepomohla ani svätená voda.

Vážení kolegové, s těmi elektronickými zdroji se obávám, že ani v jednom případě nebude zdroj s elektronickou pojistkou nastavenou na 320mA schopen přepálit pojistku 300mA. V tom mu nepomůže ani svěcená voda! Důvodem je to, že elektronika pracuje daleko rychleji než pojistka nebo jistič. Pojistku 300mA proudem o 6-7% vyšším přepálíte za jak dlouho?

 Elektronické pojistky pracují dvěma možnými způsoby. Ten, který je u tohoto typu zdroje obvyklejší pracuje tak, že při zkratu nebo přetížení se vypne a je ho pro další činnost třeba zresetovat (nejčastěji vypnutím napájení). Druhý způsob je obvyklý u laboratorních zdrojů, při zkratu protéká obvodem poruchový proud rovný maximálnímu nastavenému delší dobu (přejde do režimu konstantního proudu),  u chytrých zdrojů to trvá pouze do té doby než se začne přehřívat výkonový reg. tranzistor a tepelná ochrana zdroj vypne celý a u těch hloupějších, kde tepelná ochrana není, až do celkové destrukce.

Použití autožárovek u zdroje 48V nepřichází v úvahu, daly by se použít telefonní žárovky 48 nebo 60V 50mA, ovšem s touto hodnotou proudu nic moc nevyzkoušíte. Ještě by přicházely v úvahu žárovky 60V 0,25A nebo 60V 0,3A  (s paticí E14 nebo Ba15d),  které se používaly jako kontrolky na stojanech starých reléových telefonních ústředen, ovšem ty elektronicky jištěný  zdroj 320mA nedokáže rozsvítit.


To, že hl. vypínač má splňovat výše uvedené požadavky vím, ale také jsem pozorně četl tazatelovy příspěvky. Stroj má pro domácí použití, takže do  výroby se již určitě nevrátí. Je tam  takový vypínač nutný? Nebude to jen drahá ozdoba? Samozřejmě ho tam může dát, před mnou doporučený jistič, kterým budou jištěny stykače (hlavně ty v reversaci hl. motoru, kde hrozí svaření kontaktů, tam bych vřele doporučil stykače se vzájemnou mechanickou blokací, nejen elektrickou) a primár 48V zdroje. Použití motorového spouštěče ve funkci hlavního vypínače jsem snad dostatečně jasně zavrhl, když jsem napsal:

Osobne pre kľudnejší spánok keď navrhujem zariadenie dávam na výstup zdroja taký istiaci prvok ktorý pri skrate vypne okamžite aj za cenu zníženia odoberaného výkonu. Pokiaľ výkon klesne pod žiadanú hodnotu pochopiteľne siahnem po silnejšom zdroji. Nerád navrhujem zariadenia bez výkonovej rezervy nech je to v akomkoľvek prípade samozrejme pokiaľ moje riešenie nespôsobí nejaké finančné nadnárodné škody:)

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) moc za rady. V cem jsem se jen trochu ztratil je Vas pohled na umisteni motoroveho spoustece. Na vstup tedy dam 3F vypinac 16A, nasledne jistic 3Bx10A a pak motorovy spoustec pouze pro hlavni motor. Motor pro cerpadlo budu jistit pouze tim spolecnym 3Bx10A jisticem. Zdroj 48V odjistim 0,3A sklenenou pojistkou na vstupu a vystup necham bez jisteni. Ovladaci okruh samozrejme ukostrim.

Pojistka 0,3A na vstupu zdroje vám nejspíš shoří, tu mysleli kolegové na výstup.  Zdroj je podle foto elektronický a bude mít docela velký nabíjecí proud kondenzátoru. Tam bych zkusil tak 2A.

Spouštěč pro hlavní motor můžete dát před kombinaci stykačů nebo za ní, ale měl by být zapojen tak, aby přes něj nešel proud jinam než do motoru.

Čerpadlo chladící kapaliny by se mohlo chránit též motorovýcm spouštěčem, je ovšem třeba zjistit potřebnou hodnotu buď ze štítku (je-li čitelný) anebo změřením za chodu ovšem s emulsní kapalinou nebo vodou.

Ve schematu ze 17.9. to máte na zlatém podnose.
              
Jištění zdroje na vstupu 230V:
váš zdroj si bere při 230V 0,25A a při zapnutí 45A.
 Trubičková pojistka či její pouzdro na DIN lištu nemá zkratovou  odolnost, nezapískovaná mívá 30A.
Zapískovanou s pomalou charakteristik ou běžně neseženete.
Proto bude nezbytný jistič jistící jen proti zkratu, typ C4A nebo C2A vyhoví.
                                                                        
Jištění zdoje na výstupu 48V:
Výstup spínaného zdroje je osazen velkými kondenzátory, proud při zkratu výstupu 48V 0,25A zdroje bude na mžik přes 10A. Tam bych s osazením trubičkovou pojistkou nešetřil, ale nezbytně u takto koncipovaného stroje nutná není.

Jištění čerpadla:
Jistič 3x10A za hlavním vypínačem je zbytečný, motorstartér nebo jiné jištění čerpadla je však nezbytné. Motorstartér je u čerpadla velmi užitečný a nastavení se pak musí  upravit podle reálného proudu, jak bylo řečeno, jinak jsou to vyhozené peníze za motorstartér a později i za čerpadlo. Moderní motorstartéry umí ochránit i slabší motorky jako je toto čerpadlo.  Dnes je cena  čerpadýlek úplně jinde a dobrá ochrana proti nadproudu se vyplatí.  

Volba typu zdroje:
Nevím co máte za stykače, zdroj 0,25A je podle mého odhadu pro práci dvou stykačů a kontrolek najednou na hranici výkonu. O nešťastném použití napětí 48V DC jsem již psal.

Hlavní vypínač:
Zejména u domácího použití je důležité, aby stroj byl strojem jak má být.
Tam může obluhovat stroj i nepoučený, neodborný či nezletilý člověk.
Viděl jsem dlouhovlasého kluka - brigádníka se skalpovanou hlavou, protože mu povinný šátek připadal málo cool. Měl kliku, že jak ho to navíjelo, tak čelem stisknul hříbek nouzového zastavení, jinak by jej vlastní skalp oslepil, nebo umlátil.
Viděl jsem vrtaný plech zaseklý do ruky a vmotaný do blůzy a jen přítomnost hlavního vypínače na boku a ve správné výšce umožnila druhou rukou  pracovníkovi vrtačku dosáhnout na vypínací prvek a vypnout motor tříve, než pištící řemen přehoří.
Stroj ve stavu jak má být není ozdoba a domácí použití není u fyzikálních zákonů patent na výjimky.
Červený vypínač na žlutém podkladě jasně hlásí, že jeho vypnutím se můžete zachránit. Jeho zamykatelnost může zabránit použití dětem, jeho správné krytí zabrání úrazu napětím 400V neboť nezateče emulze z potřísněných rukou přes ovládací knoflík na kontakty.

Při tvrdém zkratu pojistka vypadne prakticky okamžitě, při pozvolném přetěžování  nevypadne.
Napájecí DC zdroje řídících obvodů mají schémata prakticky obdobná přiloženému schématu 10A zdroje. Na rozdíl od laboratorních zdrojů  jsou u napájecích zdrojů na výstupu zdroje kapacitně obrovské elektrolytické kondenzátory (4G) a ochrana proti zkratu sice shodí přes optron kmitání měniče, ale nedokáže zmařit energii z elektrolytické ho kondenzátoru. Zdroj 0,35A bude mít na výstupu elektrolyt 200M až 1G (dávají se většinou ve výkonové řadě zdrojů identické).
Kondík 200M má na 48V v sobě energii 0,23W, kondík 1G 1,1W. Taková energie umí již leccos elektronického zničit a pojistku přepálí.
Další pro přepálení pojistky příznivou okolností je, že napájecí zdroje nemají klopnou elektronickou pojistku, ale degenerativní. Nejprve se zdroj snaží jet na konstantní proud (který je většinou 1,2 až 1,5 násobkem jmenovitého a pak stáhne proud na 5-20%. Timto proudem si očichává zrušení zkratu a když tvrdý zkrat pomine, rozeběhne  se zdroj hned na plný proud.
Je to z toho důvodu, aby uměl zdroj jak překlenout  odběrové  špičky a krátkodobé výkyvy odběru a tak splnit svůj úkol a udržet napájení co nejdéle to jde i při rozumném přetížení.
Tato metoda obsluhy zkratu a přetížení na výstupu moderního pulzního zdroje dokonce umožní rozsvítit žárovku se jmenovitým proudem rovným jenovitému proudu zdroje ač jak by se  dalo čekat má žárovka za studena mnohem menší odpor a bere mnohem větší proud.
Napájecí zdroj je primárně určen na udržení napájení, omezení proudu chrání jen samotný zdroj, nikoliv zátěž. Laboratorní zdroj chrání jak sebe, tak zátěž. Výstupní kapacita se zde volí minimální a bývá v řádu nanaofaradů (viz druhá příloha).  
U moderních laboratorních zdrojů se přepíná i chování proudové ochrany na CC (constant current - obdélníková charakteristik a zdroje) nebo OCP (over current protection - zdroj při překročení prudu vypne výstup).  U laboratorního zdroje máte stoprocentní pravdu.

Takže u napájecího zdroje se nějakou dobu tavnou pojistkou zapojenou na výstupu  prožene jak jmenovitý, nebo mírně zvýšený výstupní proud zdroje a k němu připočtená proudová špička z vybíjení výstupního kondenzátoru a rychlá pojistka téměř zaručeně přehoří.
Kdežto u laboratorního zdroje se nastavená proudová hodnota zdroje nepřekročí a pojistka je proti vypadnutí ochráněna onou svěcenou vodou.

Pro zdroje 24V používám dvouvláknové žárovky 12V s přibližným shodným příkonem vláken a vlákna spojená v sérii (k patici připájené vodiče na obě kontaktní plošky bajonetu na čepičce žárovky). Nebo používám a raději jednovláknové vícewatové náklaďákové žárovky na 24V.  .
Na 48V/0,35A  je nutné dát dvě cca pětiwattové žárovky na 24V do série (třeba spájené sufitky s připájenými lankovými  vývody, vše zastrčené do silikonové hadičky). Použít by šly i některé žárovky na vánoční stromek.

S těmi vánočními žárovičkami bude potíž. V úvahu přichází žárovky do adventních svícnů 48V 3W (63mA) a nebo 55V 3W (55mA),  takže to jsme na tom zhruba stejně jako s těmi telefonními žárovičkami.  Další provedení jsou již na různá nižší napětí, s těmi se nemá cenu zabývat.

Na 12 a 24V používám při zkoušení běžné autožárovky 5-10-21W a starší dvouvláknové žárovky R2 nebo H4 s vadným vláknem pro tlumené světlo, dálkové obvykle přežije ještě mnoho let zkoušení. Na tyto žárovky mám udělané ochranné košíčky obdobně jako jsou na klasických "přenoskách",  protože tyto žárovky umí všelicos poškodit a asi by dokázaly i zapálit (třeba čalounění v autě). Všechna provedení těchto žárovek mají vlákno pro tlumené světlo o 5W slabší, takže jejich provoz v serii na dvojnásobné napětí není vhodný, slabší vlákno je přetěžované. Tyto žárovky nejsou stavěné na dlouhodobý provoz obou vláken.

 Kdysi jsem v jedné autodopravě řešil problém, že jakémusi řidiči náklaďáku stále praskaly žárovky H4,  kterým obvykle explodovala baňka. Řidič objevil výborný zlepšovák, že daleko lépe vidí, když si do tlumených světel přisvítí dálkovými pomocí "světelné houkačky"než při použití samotných dálkových světel. Šikula upravil přepínání světel tak, že při přepnutí na dálkové zůstávaly dále svítit tlumené. U většiny žárovek došlo ve velmi krátkém čase k protavení a explozi baněk - halogenka je pod tlakem, klasická žárovka (R2) by to asi nějakou dobu vydržela. Automechanici hledali všechno možné, přebíjení alternátoru, zkusili žárovky od jiného dodavatele a stále nic. Šikula fígl samozřejmě nepřiznal (tedy přiznal, až nakonec, když jsem důvod závady objevil já). Majitel autodopravy ho za to odměnil - dal mu zaplatit škodu (jedna žárovka rozbila také celou parabolu)  a hledání závady a sotva to splátkami ze mzdy vyrovnal, tak ho vyhodil. Řekněme, že po zásluze, řešilo se to asi dva nebo tři měsíce, žárovky praskaly obden a řidič byl ještě držkatý. Nikoho nenapadlo, že někdo vymyslí takovou blbost. Dostal jsem auto do ruky na víkend a začal jsem ho řešit navečer v sobotu. Asi za hodinu bylo vyřešeno. Oni to vždy řešili za světla, takže si nevšimli, já to viděl v šeru velice snadno a brzy, pak mi jen nějakou dobu trvalo, než jsem našel, kde instalaci předělal.

Takže zkušenost, proč nepoužívat tyto žárovky s rozsvícenými oběma vlákny najednou.

S funkcí elektronické pojistky versus pojistka tavná je to diskutabilní. Měl jsem po ruce zdroj MW 12V 10A, tak jsem si říkal, že zruším zkušebně pojistku. Nepovedlo se. Asi nebyl uvnitř dostatečně velký kondenzátor. Pojistka 10A nožová automobilní ani patrona E27 nepřehořely, zdroj vypnul dříve. Zdroj je asi 5 až 6 let starý, dnešní jsou možná chytřejší, no kupovat nový kvůli tomu nepůjdu.

Když už se tady bavíme o všem možném, tak bych se vrátill k věci - vrtačka a její bezpečnost. Mám sloupovou vrtačku asi 30 let a velice záhy jsem ji dovybavil hříbkovým tlačítkem. Při různých pracech se vrtá občas něco, co nelze spolehlivě uchytit (nebo také vůbec) do strojního svěráku, takže přijde na řadu přidržení rukou - jiná možnost není. Pak není už dostatek rukou na obsluhu. Levou se přidržuje vrtaný předmět, pravá obsluhuje vertikální posuv vrtáku a čím to bezpečně a hlavně rychle vypnout, když třetí ruka není? Hříbkové tlačítko mám umístěné tak, že při obvyklém postoji před strojem stačí přizdvihnout a pokrčit nohu a kolenem do tlačítka klepnout.