Diskuse Elektrika.cz

Když k bojleru v koupelně vedou plastové PPR trubky a bojler je připojen na PE / PEN) a sprcháč je plastový a topení v koupelně není, musí se nějak řešit pospojování, kteréžto vodič tam nikde není?

Pohledejte zde v archivu.
Téma pospojování je velice široké.

No právě hledám a nevím, jak si revizáci svůj alibismus představují. Bojler je nový a k čemu by jako měl ýt tedy pospojován, poradí někdo?

To byla reakce na příspěvek s normami a někdo mi jej oddělil.

7-701 jste pročetl?
Obecně považuji použití drátu navíc za bezpečnostní přínos, s ohledem na kondenzaci dna bojleru a možné uhnití přívodního kabelu, zejména ve slaněném provedení.
Není to časté, ale stane se, pak ta šestka hodně pomůže, zvlášť u mokrých těles.

Ono něco může napovědět výrobce, pokud do návodu něco na téma pospojení napíše a na spotřebiči vytvoří místo vhodné pro připojení ochranného vodiče

Poradím. Než se začnu do někoho navážet, zjistím zda to nejsou zrovna ti co mi radí.  (norm)

A v čem je problém ho tam přidat? Kladivo, majzl, vysekají se obkladačky a dál se prosekáte k serióznímu bodu uzemnění. Normativně uložíte Cu vodič příslušného průřezu pod omítku a pospojujete všechny části tak, jak to buď doporučuje ČSN nebo to projektant navrhl v dokumentaci. 

1) https://www.dzd.cz/component/phocadownload/category/18-18-okce?download=29:navod-k-obsluze-a-instalaci-okce

Je v návodu něco o povinném pospojování? V bodě 2.4.1 je odkázáno na neurčité  “normy”. Může někdo ty normy odcitovat?


2) vysekají se obkladačky a co dál? Kde se najde onen seriózní uzemňovací bod, můžete to naznačit, jak postupujete?! Ve stoupačce nic, potrubí v plastu.

K bojleru OKCE, je povinné “pospojování”,  když návod o tom nehovoří a ani není pospojovat kam? I kdybyste vyboural vše, tak mě nějak nenapadá, jak naleznete seriózní bod.

Někdo si v normě najde oporu pro to, aby to udělal dostatečně bezpečně, někdo v nich spíše hledá jak si to zjednodušit...

Já bych s ohledem na vnější vlivy bral koupelnu jako prostor, který je v jistých chvílích možné považovat za zvlášť nebezpečný. Pak by tam měla být použita 2 ochranná opatření. Automatické odpojení od zdroje je jedno, jaké bude to druhé? Jasně, můžeme tam dát proudový chránič. Ale pak nesmíme chtít využít vyjímku, kterou nám dává "701",  že pevně připojení ohřívač TUV nemusí být připojen přes chránič.

Pokud je bojler umístěn v dosahu pračky, jsem pro "pospojování",  nemusím tam mít "zelenožluté lano",  pokud bude rozvaděč blízko, je to přece přes PE, ale už by se mi moc nelíbilo, kdyby někdo ušetřil "dvacetikorunu" a přívod pro bojler natáhl 3x 1,5
A pokud je rozvaděč dál, co je za problém natáhnout alespoň CY 2,5 mezi zásuvku a bojler?

Jaké je to krásné na začátku myslet a správně to připravit...
A o co je to horší když jsou nalepené "drahé obklady" hledat způsob jak to ojebat...

Tady se o tom nikdo bavit nebude. Pokud nevíte, že v tom potrubí z plastu teče voda a ta z plastu není, tak se posuňte na Instáč a postěžujte si jací jsou zde blbci. Někdo odflákne práci tím, že nenatáhne kousek měděného vodiče a pak se řeší obhajoba proč to nevadí.

Toto je ten základní problém! Vy nesmíte udělat "amatérsky" NĚJAKÝ bod spojení na boileru!
To musí být vyrobeno výrobcem a spolu s boilerem i testováno ve zkušebním ústavu jako celek.... ;)

Např. italské bojlery prodávaném v ČR  žádnou svorku na pospojení nemají a přívodní šňůra je přímo do zásuvky.

A jsou tyto boilery určené do zon v koupelně?

To nemohou potvrdit, ale všiml jsem si toho když sem tam  přespim  někde v penzionu. Tak snad jo ??

Proč by měly být nutně určeny? Určení výrobcem je vyžadováno pro zóny 0 a 1, takže v zóně 2 může být boiler bez určení výrobcem.

Na bojleru bezpochyby bude PE svorka.

Myslel jsem když není kam připojit pospojování vně bojleru!

Bojler DZD připojen napevno (be vidlicí do zásuvky) 3 žilovým kabelem.

Já se ptám, k čemu by měl vést pospojovací drát, když v koupelně není radiátor, vana, stoupačka, zda mi někdo může odcitovat tu aktuálně platnou NORMU!

Vážený pane, to je učivo každého učebního oboru a je to obecně platné. Toto fórum asi není určeno pro ty, kteří neznají základní principy. Notabene snadno dohledatelné.

Zeleno/žlutý vodič se natahuje ať tam něco je nebo není. Změna uživatele a koupelna je jiná. Pak se tu objevují dotazy typu: "Nejde natáhnout vodič pospojování bezdrátově?". O pospojování měl několik roků své obsáhlé přednášky František Kosmák. Nejvícev souvislosti s pospojením baterie na umyvadle. Je to někde v archívu. Pozorný čtenář si to laskavě dohledá sám.

Tak alespoň toto:

Takže doporučujet svorku ZS4 na vodovodní baterii sprchy a spojit sprchu s bojlerem?

I když se nedá dosáhnout na bojler z prostoru sprchy?

Má ten DZD OKCE bojler nějakou svorku na pospojování?

Nebo spojovat i bojler <-> baterii umyvadla?

Jako sorry ale baterii jsem dlouho neviděl připojovat na pospojenī… A jinak bojler není k čemu pospojit. Já vím že se tahá pod obklady zeleno/žlutý 2,5 nebo 4mm2 k trubkám/topení.

Ve videu to zaznělo, starý dům a Rom, kde se mohlo zatáhnout napětí odkudkoliv…

Právě proto to píši...
Už jsem viděl několik boilerů, kde nebyla venkovní svorka ....(třeba namátkově u mě doma boiler MORA)  a další......
Boiler jsem několikrát otočil ,   kdybych svorku přehlédnul!! >:D :o

Prostě a jednoduše.
Bojler musí být konstrukčně uzpůsoben pro připojení vodiče ochranného pospojení.
Dále musí být výrobcem určen pro instalaci do daného prostoru.
Už jsem viděl pár borců, co nenašli z vnějšku svorku na pospojení a tak vyvrtali dírku do krytu, tím protáhli vodič ochranného pospojení, který připojili na PE spoj.
Toto je hodnoceno jako neodborný zásah do spotřebiče.
A pospojovat baterii na plastovém potrubí?
To je čin hodný tzv. "šíleného pospojovače".
Někdy se opravdu nestačím divit, co z některých "odborníků" vypadne za moudro.
A docela mě to mrzí.
Např. na sociální síti Facebook je několik rádoby profesních stránek při jejichž čtení se mi kolikrát dělá uplně zle od žaludku.

Já jsem podobného názoru, ale když dojde na kontrolu TIČR, prvně vytáhnou měřák a jdou
k první baterii a měří! :-\

(Nové budovy)

Cituji RT Ribnikáře z videa: "norma říká, že všechny kovové části v koupelně se musí pospojit". Která pak norma tohle říká??
Co si pamatuju z 7-701 ed. 2, tak ta "říká": Na doplňující posp. se připojí neživé části a cizí vodivé části současně přístupné dotyku!
Toto doplňuje článek 415.2 4-41 ed. 3

Koukám, že si to každý vykládá po svém a o posp. vodovodních baterií s PPR trubkami je už fakt vrchol.

1) Bojler musí být konstrukčně uzpůsoben pro připojení vodiče ochranného pospojení.

Musí? A když není, co potom?

Btw co naměří na té baterii TIČR?


2) A kdyby náhodou bojler byl vybaven svorkou vně krytu, tak s čím jej po-spojit, když ne s baterií ve sprše na plastové POR trubce?

Radiator není.

Dokáže někdo praktickou radu?


Rada typu sekat nic neřeší, protože nevím kam sekat - jedině k bytovému rozvaděči a tam už přece vede PE. Bojler je připojen napevno, ne vidlicí do zásuvky.

Pro bojler se snad standardně připravuje z rozvaděče 3 či 5x2,5 (4) + zž 10 (16) z MET nebo alespoň z PE šíny v rozvaděči.
Na onu desítečku (16) pak navěsím vše, co si zaslouží býti pospojeno.

Ne.
Pro bojler se připraví buď CY6mm2 zž z MET a nebo CY4mm2 zž ze svorkovnice doplňujícího pospojování, která bude instalována na hranici koupelny a bude napojena z MET vodičem CY6mm2.
Milane, proč 10 (16)?

Unikající proud nad 10mA.......

Ale kam tu 6-16 zžl chcete připojit ,    když boiler na to nemá svorku? (Bývala mosazná 8mm,
s mosaznými podložkami)...
To jako že vezmu vrtačku a budu vrtat dokud nepoteče?? >:D
Nebo jak mě jeden,co by odborník řekl -připojit bezdrátově!! ;D

Asi nerozumím.
Můžeš se rozepsat, aby byli v obraze i ostatní kolegové?

Také by mě  to zajímalo

Pro zař.u kterého předpokládáme unik.proud více než 10mA, a bojler je ukázkovým příkladem taháme vždy dva ochranné vodiče.
Požadavek je ona desítka pro druhý ochranný vodič, pozor na chybnou úvahu o dalším PE vodiči stejného průřezu jako má PE v napájecím kabelu v případě pod 10mm.
Pokud bojler dálší svorku nemá, tak vodič budto nezapojím a bude rezervou pro jiný typ bojleru, nebo ho "nějak" ke kostrukci přeci jen připojím, ovšem s velkým rozmyslem s ohledem např.na korozi atd.,   znovu opakuji S VELKÝM ROZMYSLEM!
Ona 16tka je pak úvahou zdali bojlerem nemůžeme náhodou "zpracovávat" nějaký ten bleskový proud.

Milane, svým tvrzením mě dostáváš do rozpaků, neboť kdybys měl pravdu a je toto tvrzení někde normativně podložené, pak by to znamenalo, že to 99,9% projektantů a elektrikářů dělá celý svůj život špatně a stejné procento to pak špatně reviduje.

To jsem nikdy neslyšel.  ??
Má tohle tvrzení oporu v nějaké technické normě?

Tuším, že je tam alternativa použití druhého PE o minimálně stejném průřezu, bude-li napojen z místa, kde ta 10/16 bude přítomna, čili použitím oné "obvyklé" šestky pro bojler, napojené v rozvaděči s odpovídajícím průřezem napájení a přizemněním, či přímo z MET by tento požadavek mohl být rovněž splněn. Nebo se mýlím?

Začíná mi připadat, že se z běžné bytové koupelny vytváří Faradayova klec. Proboha...
Chápu ty průřezy pospojování například někde v serverovně kvůli EMC. K čemu toto všechno pospojování v koupelně, když nemám podlahu na stejném potenciálu?
Buďto tedy kari síť pod dlažbu, která bude připojena na MET nebo podlahu izolační.

Milan nejspíš naráží na čl. 543.7, z normy ČSN 33 2000-5-54, ed.3,2012. :)
Osobně u takového boileru, sem nikdy nezažil unikající proud ve vodiči PE.
Jo takové frekvenční měniče, to je jiná káva.
Tam klidně poteče ve vodiči PE 180 mA. FM 30 kW. (zle)

Pokud spotřebič(což boiler je) a nemá dodatečnou svorku na "plášti" boileru, pak výrobce
(je to snad výroek) takovou další svorku nepotřebuje, i kdyby tobylo v normách 100x napsáno!
Návod výrobce je vždy o kousek více jak normy!  (dance)

Je hezké předpokládat, že  boiler bude mít hodnotu unikajícího proudu vetší než 10mA ale co k tomu soudného člověka vede?  první co by mě zajímalo je vyjádření výrobce protože také spotřebiče by měly mít upozornění na hodnotu unikajícího proudu na štítku.
Hodna unikajícího proudu přesahující 10mA může vybavit citlivější RCD s hodnotou 30mA. Neřekl bych že je to běžný jev.

trocha info je tady https://www..../legislativa/ochranne-a-pracovni-pospojovani-u-strojnich-zarizeni

kde přechází  profesní pečlivost v lehčí formy paranoie  ::) ?

10mA a více má mnoho bojlerů po cca 10letech užívání, z tohoto důvodu není v čr předepsán PCH.

Je to opravdu tam! :D

Jen by mne zajímaly další ukázkové příklady zařízení s tímto unikajícím proudem, např. sporák nebo varná deska. :)

U takového bojleru bych chtěl měřit izolační stav, cca < 23 kΩ.

S použitím proudového chrániče jsem nikdy problém neměl, pokud tedy bojler nebyl KO.

Milane, podle mě není tvoje argumentace použitelná, protože zvýšený unikající proud, na který by se měl brát zřetel při návrhu zařízení, by měl pocházet z přirozené technické (konstrukční) vlastnosti připojeného zařízení. Čili je to věc zařízení z principu nezávisle na jeho stáří a opotřebení. Žádná topidla, boilery, varné desky ani topnice ohřevu výhybek nemají mít z principu zvýšené unikající proudy a pokud přece jen ano, tak se můžeme chytit hodnot "normálních" unikajících proudů podle výkonu spotřebiče např. dle ČSN 33 1600 ed. 2. Samozřejmě očekáváme, že vlivem teplotní dilatace může dojít ke kratší životnosti izolačního stavu než u jiných zařízení, ovšem není to potom stav normálního provozu, ale stav nadměrného opotřebení nebo poruchy. Nakonec i sám článek 543.6 uvádí, že se to týká případů za normálních provozních podmínek.

Normální provozní stav bez definice životnosti výrobku (a tato v legislativě chybí),   je stav, kdy zařízení nebude zjednodušeně řečeno vyhazovat předepsaný ochranný prvek, v tomto případě to bude pro české podmínky jistič cca10 -16A.
Navíc v případě domácího bojleru se jedná o pár metrů zž vodiče za pár kaček, nevidím důvod o tom vůbec spekulovat.

Po několika případech, kdy byl s velkou slávou odpojen chránič od bojleru, z důvodu jeho náhodných výpadků, nechápu smysl úvah proč netahat solo PE k bojleru.
U starých instalací byla standardem sporákovka u bojleru a paralelní PE. Z podstaty dáno přívodem L+PEN. Od plošného zavedení TN-C-S, se nějak automaticky spoléhá na PE v napájecím kabelu a zvýšení ochrany chráničem a to i v případech, kdy "drahý" chránič může nahradit levný drát. Bojler, když se povede, vydrží klidně 15 let, staré bojlery ze 70. let, které na vesnici ještě lecdes dožívají, mají jakousi úroveň bezpečnosti zajištěnou jen a pouze tím drátem navíc, co tam kdysi někdo připojil.
Nejsem chorobný pospojovač.
Když jsem před lety měnil starý sporák, byl u gumy ze sporákovky připáskován i CY4 přímo z rozvaděče a připojen pod krytem na šroub pospojení vnitřností sporáku.
Dnes by někdo nazval autora paranoidním pospojovačem, já v tom vidím prozřetelnost a řemeslnou práci.

To je jako "déjà vu". S jakousi pravidelností se toto téma vynoří v různobarevném přestrojení. Stejně jako si čistíme zuby, tak podobnou rutinou taháme do koupelny ochranný vodič pospojování. S přihlédnutím k celkové částce za elektroinstala ci se jedná o cenově mizivou položku, která má však zásadní důležitost.

Ještě jsem nepotkal projektanta, který by ochranný vodič nenavrhl. A podobně jsem nepotkal elektrikáře, který by navržený vodič v projektu ignoroval. A dokonce ani takového elektrikáře, který by ochranný vodič nenatáhl, i kdyby k tomu projekt neměl. Pak se vynoří tazatel, základních rutin neznalý, a začne vymýšlet. Ale v tomto případě není o čem diskutovat.

Možná to chce vlastní zkušenost. Život ve starém činžáku, kde je celý dům napájen jedinou fází, přičemž vlastní PEN je závislý, zda soused náhodou nepere, člověka naučí si uzemnění a pospojování patřičně vážit. Toliko k přivedení vodiče ...

A zda pospojit bojler nebo ne?
Pokud to zde již nebylo několikrát uvedeno, pak je "dokumentace výrobce k použití" svatým písmem. A citace norem? Irelevantní, bezpředmětná. Norma je je obecně doporučená! Pokud výrobce uvádí v návodu, že ke správné funkci musí být přítomna tančící tchýně, pak to má vyšší váhu než norma.

Nebo jsem to přehnal?

Zpravidla se z toho stává bumerang, protože se v návodu často dočteme, že montáž musí být provedena dle platných norem.

Co se týče frekvenčních měničů, je situace jasná viz příloha "požadavky na elektro - napájení výtahu Schneider"

K bojleru...jak už tu bylo uvedeno, v životě by mne nenapadlo nenaprojektova t pospojení do prostorů koupelny a to buď vše samostatně z MET (vana, sprchový kout, topná soustava, ventilační potrubí atd. atd.) a nebo ze samostatné svorkovnice instalované na hranici koupelny, dále do prostorů technických místností, ke stožáru STA, k multimediální skříni a datové skříni RACK, ke kovovým pracovním stolům atd. atd.

A úplně nejvíc mě rozčilují řeči o šetření peněz zákazníka omezováním bezpečnosti a nebo komfortu elektroinstala ce.

Za mne je doplńující místní pospojování, velmi spolehlivou a nadčasovou ochranou, která funguje i v méně příznivých případech. Stesky na zavlečení jiného potenciálu některých kolegů, vnímám jako liché, protože není ani tak důležité jaký potenciál zde mám, ale to, že je na všech částech přístupných doteku, stejný. PRoblém to znamená jen tam, kde nějakou část z pospojení vynechám. Nicméně některé vodivé části není nutné do tohoto pospojení začleňovat. Například držáky ručníků a podobně, protože jsou izolovaně uložené. To by měl ale RT ověřit během revize. Pokud by zjistil že například kohoutek, nebo držák nejsou spolehlivě izolačně uložené, měl by vyžadovat jejich dodatečné začlenění do systému místního pospojení. Z praxe si pamatuji jediný případ kdy držák ručníhů měření nevyhověl, a to bylo tím, že byl provrtán kabel ve zdi, během montáže držáku na zeď. Zrovna tak nepamatuji že by nevyhověl vodovodní kohoutek, instalovaný na plastovém potrubí o větší délce jak 2m. Nicméně i doma mám pod plastovou vanou připravený CY 6mm, kdyby se časem něco měnilo. (tedy krom jiného)

Požadavek ma 10mm CY vodič k pospojení bojleru, vzhledem k citovanému článku, vnímám jako nadstandardní požadavek a plně se ztotožňuji s kolegou Radimem Strycharskim, že se řeší normální, bezporuchový stav. Za mne padající PCH u bojleru, jen zviditelní problém o cca 1-2 roky dříve, než by nastal u připojení bez PCH. Z pohledu provozní spolehlivosti a především bezpečnosti, je to pro mne akceptovatelná "daň". Chránič většinou umožní ještě několikrát obnovit napájení a dá čas k pozvání technika na opravu. U instalací bez PCH, to je většinou buch a konec, tedy to představuje 1-5 dní bez teplé vody, dle vytížení techniků.
Nicméně proti 10mm CY vodiči, jakožto bezpečnějšímu řešení, nic nenamítám a klidně se pod to podepíši. Ovšem nebudu na něm trvat, pokud nebude docházet k naplnění článku  543.7, z normy ČSN 33 2000-5-54...  . Ovšem pokud bych měl tento článek řešit v nebezpečném prostoru, jakým koupelny jsou, asi bych se zamyslel na tím, jestli není něco v návrhu špatně. Zde není prostor na nějaké experimenty.

V tomto případě je otázkou, kde je hranice toho „omezení bezpečnosti“. Je to opravdu vynechání pospojení v případě, kdy na pospojovaném zařízení chybí (od výrobce) bod připojení nebo není kam připojit (přístupná vodivá část, popř. vodivá část přítomná v koupelně)?

Ano, lze použít redundantní ochranný vodič (jedná se v tomto případě vůbec o ochranu místním doplňujícím pospojováním?). Stejnou úvahu však můžeme mít i při použití proudového chrániče. Nebylo by také vhodné pro obvody koupelny dávat do série dva proudové chrániče? To by také přeci značně zvýšilo bezpečnost.

Instalace provedené dle nových standardů jsou oproti starším instalacím mnohem bezpečnější, stačí vyjmenovat např. riziko použití PEN, hliníkových vodičů, více kovových předmětů, absence proudových chráničů atd. I tak má pospojení (př. zdvojení PE) své opodstatnění, obzvlášť, když bojler v koupelně není zapojen přes proudový chránič (což normy dovolují, jak již bylo zmíněno),  nebo při rekonstrukci starších instalací.

Samozřejmě bych vodič pro pospojení navrhl také, i pokud by bojler byl zapojen přes RCD. Právě z důvodu uvedených nízkých cenových nákladů tohoto řešení. A určitě tedy ne průřezem 10 mm2.

Dle bezpečnostních příruček je samozřejmě nejlepší odstranění rizika, tzn. elektrický ohřívač vůbec nepoužívat, nebo ho alespoň nedávat koupelny, což ale v řadě případů realizovat nelze.

Doplňující otázka:

Existuje vůbec bojler určený výrobcem do zóny 1?

V žádném případě jsem nechtěl zpochybňovat pospojování vodičem PE v koupelně,  jako paranoiu  jsem měl na mysli spíš ten průřez PE 10-16mm2, případně dvojité pospojování
Jedna věc je, že nemalé procento staších  boilerů bude mít unikající proud  více než 10mA a druhá věc jestli je to podle výrobce ok a nebo by to hodnotil jako závažnou poruchu.
Bytelné pospojování a zemění současně s absencí RCD dovolí takový spotřebič dále provozovat při zachování provozní spolehlivosti a slušné bezpečnosti.
Když bychom se se podivali  na ten boiler blíže,  bylo by možná vidět, že  nádoba někde rosí, vytváří se vodivé cestičky v místech kde skapává voda a usazuje se  vodní kámen, nebo často chybí spodní víko které zakrývá elektroinstala ci a v teplém a vlhkém prostředí tam kondenzuje  voda. Nepovažuju to za normální provozní stav ale za poruchu. Chránič vybaví - a lidi nadávají ale pospojování to vyřeší. Ta výjimka na použití RCD pro pevně připojený boiler je české specifikum? Co boiler který se připojuje do zásuvky? tam RCD být musí. nevybavuji si žádný výrobek (boiler),  který by neměl svorku na pospojování. Nicméně  se obávám že  nějaký takový na trhu být může (trh má totiž neviditelné ruce:-) )

10mm2 vodič má cca pouhé 3mm v průměru, není to rozhodně nijaký obr, nechápu zděšení.

Nikdo by zajisté nebyl zděšen použitím opalovacího krému faktoru 50 ve skleníku. Otázkou je, proč by se měl použít. Rozbitá okna skleníku po krupobití určitě není relevantní důvod.

Boilery, které nemají vnější svorku na pospojení jsou např. od moravské firmy W-term.

 Nevidím ovšem důvod, proč by se nedala použít např.AB svorka na vstupní/výstupní trubce boileru, která je  kovová a velice dobře spojená svařením s tlakovou nádobou.

Dále je uvnitř zemnící šroub na kterém jsou pospojeny PE vodiče od přívodní svorkovnice, top. tělesa, termostatu, tepelné pojistky, nádoby, příruby a pláště. Šroub je dostatečně dlouhý, neměl by být problém přidat ještě jednu mosaznou matici a dvě podložky. Je to bod určený k propojení zemního potenciálu, takže by neměl být problém ani legislativně. Přidaný vodič CY nebo CYA o průřezu 4mm² se vejde do průchodky s přívodním kabelem, žádnou další díru netřeba vrtat.

 Místní pospojení považuji stejně jako Honza F. za velice spolehlivé, trvale funkční a bez potřeby ho často zkoušet, za jednu z nejlepších ochran, kterou lze udělat v koupelně, prádelně a jiných podobných místech v domácnosti. O průmyslu tady nehovoříme, tam je nezbytné.

Tak nějak nechápu, proč se v Čechách a na Moravě dnes ze všeho dělá problém. Jednoduché věci dělají složitými úředníci, normotvůrci a právníci! Proč se o totéž snažíme sami?


Průměr samotného vodiče 10mm² je spíše 3,6mm, s izolací kolem 5mm, jako uzemňovací přívod do koupelny správně, dále rozdělit a k boileru a zásuvkám zejména z mechanických důvodů vidím jako optimální tu 4mm².


Lidičky nepřehánějte, když to tady čte laik, kterému to alespoň trochu myslí, musí nabýt přesvědčení, že všichni elektrikáři jsou blázni.



P.S. Tím se ovšem nezastávám různých kutilských, neřemeslných zvěrstev, která dělají také někteří rádoby kolegové.

Přehnaný je právě ten CY 10 ZŽ k boileru. Když ho tam někdo dá dobrovolně, tak ať tam je. Vyžadovat ho ovšem nelze. Maximálně může být důvod pro místní doplňující pospojování a pro něj plně postačuje například CY 2,5 ZŽ v husím krku.

Jak jsem to tam napsal já? 10 jen jako přívod do koupelny, dále pak doporučuji 4 a to ze tří důvodů, je dostatečně pevná, je o stupeň silnější než standardní přívod k zásuvkám a k boileru a je zároveň ještě manipulovateln á. Tedy je ve všech parametrech dostatečná.

tohle zní docela rozumně, rád bych se zeptal na jednu věc která s tématem okrajově souvisí - velmi často se v rozvaděčích  a nejen tam používají NSCH svorky: pro průřezy 1,5 a 2,5mm2 ok ale od 6mm2 výše je tuhost vodiče taková že  jakýkoliv pohyb tímto vodičem uchyceným pod šroubkem této evorkovnice vede k uvolnění spoje.  Dle mého má  tahle svorka všecky nectnosti levné čokolády bez toho plíšku. Viděl jsem jich  už několik vyhřátých (na vodiči N) . Máte někdo podobnou zkušenost?

A je vôbec dakde v normách napísané, že ochranný vodič PE v kábli ku spotrebiču sa nesmie použiť v systéme doplnkového pospájania, a že má byť dvojmo ? ?
Ja teda v normách nič také nevidím...

A nevidím v nich ani nič o tom, že vodič PE v EI sa musí do systému doplnkového pospájania pripojiť furt len na svojom konci v zásuvke či v spotrebiči,. a že na vývode z rozvádzača sa nesmie...

Šak predsa keď je splnený čl. 415.2.2, tak jaký má význam ťahať ku spotrebičom a ku zásuvkám ešte ďalšie vodiče PE, keď už je bezpečné Ud v dosahu dosiahnuté aj bez nich ? ?

Podľa môjho sa len nerobia poriadne projekty, a elektrikári si zvykli sami ťahať doplnk. pospájanie podľa obr. v 5.54ke...no ale to je len jedna z možností, ....
V tom obr. napr. chýba ďalší prívodný vodič "1"  od DB ku SEBT...a ten "3" od SEBT ku M je tiež zbytočný keď vyjde R pre Ud do 50V...

To Lovacký:
Máte naprostou pravdu, přesně jste popsal normativní minimum. To je ta základna, od které je třeba se odpíchnout a zjistit, jestli stačí nebo jestli se musí vylepšit.

Ano. Paxe ale ukazuje například to, že pokud je koupelna dále od rozvaděče, může díky délkám kabelů vzniknout minimální rozdíl potencíálů na PE, tedy i neživých vodivých částech, který citlivější jedinci už dokáží mokrou kůží vnímat jako nepříjemné brnění. Chápu že elektrikář který řeší pouze panelákové byty se s tím nesetkává (vždy minimální vzdálenosti),  ale na vesnicích jde bohužel o celkem běžný jev, který se nechá odstranit právě jen místním vyrovnáním potenciálů. Proto je u "vesnických" elektrikářů pospojení dodnes bráno jako základ, protože to stojí jen pár korun a mnohé to vyřeší. Pokud se to opomene, tak je to pakárna. Několikrát jsem řezal spáry v obkladech a dotahoval CY2,5mm (silnější se do spáry nevešel),  abych propojil některé vodivé neživé části, například se zásuvkou pro topný žebřík a podobně. Vždy to okamžitě pomohlo.

Teorie je super, ale praxi v tomto ohledu nic nenahradí.  (norm)

Délka kabelů je podstatná..... nedávno jsem řešil podobný případ. Majitelka s dvouroční dcerou si stěžovala, "že voda pálí". Koupelna od rozvaděče 20 metrů. Unikající proud u některých spotřebičů cca 3 mA. Pomohlo oddělovací trafo a již voda "nepálila".

Jj, omlouvám se za nesprávné tvzení. Nešlo vždy o jedinou cestu jak to vyřešit  ;) o:-) Je vidět správný elektro-mazák  (dance)
 

Nicméně hned na začátku je ten "jeden drát" nejlevnější, nejsnadnější a velmi spolehlivou cestou. To samozřejmě platí dál  ;)

Tak takto ne. Máš pomotané pojmy. Vodič PE pro připojení boileru, je prostě vodič PE. Ale vodič pro doplňující ochranné pospojování, je prostě vodič pro pospojení. Spoléhat se na vodič PE v přívodním kabelu, je špatná volba. (norm)

Honza Bocek je zvyklý z průmyslu na poněkud jiná řešení. Jeho řešení je správné, ba přímo výborné, ovšem takové oddělovací trafo 2,5 až 3kW pro bojler je docela velký macek. Kam ho v běžném RD dát (o bytě ani nemluvím),  tak aby zejména paní domu neprskala jako vzteklá kočka. A také ta cena je proti pospojování nesouměřitelná .

Nemám,.. ja ten rozdiel samozrejme veľmi dobre poznám,..i keď vám sa to asi nezdá..
No najskôr ste len kus nepochopil že ja píšem o inom, ..a to, že dopĺňať ďalší ochranný vodič ku už existujúcemu ochrannému vodiču v kábli je celkom zbytočná voľba..

Šak doplnkové pospájanie je už aj vo svojom názve o doplnení ďalších ochranných vodičov do určitého systému (priestoru) ochranného pospájania..,  no ale vám keď sa chce dopĺňať aj to čo už existuje, tak to kľudne robte aj ďalej,..šak tým nič nepokazíte..
A kebyže narážate na to, že napr. 1,5ka PE v kábli nespĺňa minimálny prierez,..tak to ani nemusí,..keď nič nedopĺňa..


Jak som písal, chýbajú poriadne PD s bezpečnostnými výpočtami,..a poctivejší elektrikári si tak časom zvykli sami od seba robiť pospájanie navyše, len tak,.. pre sicher..
A to v takom rozsahu, že až to vyzerá jak povinnosť...ťa hať ochr. vodiče dvojmo...

Je to dost na posouzení situace, ovšem překročení normativního minima směrem ke zvýšení bezpečnosti, ctí řemeslnka. Takže v takto oprávněných případech, jen víc a houšť, navíc tím, že to vyzerá ako povinnosť, se to z diskuzí a doslechu zareje do kedluben i fušerům, bastlířům a domácím kutilům, což je rovněž ku prospěchu a už proto bych nehledal důvody, proč a kdy to není třeba, to si profík najde v ČSN.

Dajaký vodič navyše mi samozrejme nijak nevadí,.. je mi to jedno...
Viac ma zaujíma odpor medzi vzájomne prístupnými vodivými časťami,... napr. v bežných kúpeľkách cca 0,5ohm aj s chybou merania...

Lepší přirovnání prostě napsat nelze.
Smekám a tleskám  :) ;)