Diskuse Elektrika.cz

Máme na dílně brusku FSMW-250/150 a revizní technik nám do revizní zprávy napsal, že chybí samovolné spuštění při přerušení napájení.
Je to OK?
Vždyť bruska nikoho neohrozí.
Nebo se pletu?
Jaký je na to váš názor?


(Moderátor: Původní nesmysl zněl: "Malá stolní bruska nemá samovolné spuštění při přerušení napájení?")

Takových úrazů už bylo a většinou hodně bolestivých...
Otázkou je, zda je vůbec možné dovybavit brusku, coby hotový výrobek, blokem s podpěťovkou. K tomuto by se měl RT vyjádřit a poradit, jak tento zásah do výrobku legalizovat a zda se na místo stávající kolíbky KEDU KJD6 5E4  vejde.
Uzamykání vypínače a podpěťovky jsou významnými prvky, přispívajícími k bezpečnosti, v podnikových dílnách je uzamykatelnost vypínače  stroje dokonce vyžadována.
Zejména v hlučných provozech, kdy nemusí být pohledem zřetelná rotace kotoučů.
Můžete si však zpracovat MPBP, kde bude například uvedeno, že před manipulací s kotoučem vytáhnout ze zásuvky, při náhlém zastavení vytáhnout ze zásuvky, při ukončení práce neodcházet od stroje, dokud jsou kotouče v pohybu a podobně...

Revizní technik vám do revizní zprávy napsal přesný opak. A co s tím máte udělat tam je tam také v následujícím odstavci.

Jo, lidi už neumí číst!

U nás v práci zrovna před nedávnem taky RT toto napadnul a byly dodělány podpěťové spouště. Jsou namontovány na zdi a přes ně je zapojeno napájení brusek, vrtaček atd.

Přitom i úplně nové stroje mají klasický spínač.
S těmi podpěťovými spouštěmi bych šel raději do rozvaděče, může být jen jedna na dílnu, a při výpadku vypne všechny stroje, u kterých je to třeba zajistit.

Pouze bych připoměl:
Stolní bruska není povětšinou vyrobena v souladu s uvedenou normou na stroje, tyhle pidibrusky a vrtačky mají svoji výrobkovou normu.

Tyto "malé" brusky jsou zhotoveny pro použití jinde, než v podniku. (domácnosti, amatéři)
Tam se takové zabezpečení nepožaduje. V podniku když znovu spustí stroj, po vypnutí el. energie, úraz zaplatí  majitel podniku. Doma si od nikoho nic nevemete při úrazu.Je to váš problém!

Vycházím z přiložené revizní zprávy a tipuji špatné přiřazení norem, nic víc.

Už jsem potkal podobný stroj, kdy byl přímo do vypínače implementován elektromagnet, který přepínač držel v zapnutém stavu. Jak zmizelo přívodní napětí, přepínač se sám překlopil do vypnutého stavu. Jednoduché.

Tento systém také znám, bývá velice často použit u menších stolních sloupových vrtaček s jednofázovým motorem. Viděl jsem to použité i na jiných strojích, např. truhlářské odsavačce pilin. Měl jsem to i při opravách rozebrané a princielně je to stykačo-spínač. Iniciace se provede mechanicky tlačítkem či konflíkem a mechanismus je aretován malým elektromagnete m. V některých provedeních je i možnost připojit bezpečnostní tlačítko (hříbek).

Stolní bruska se nepovažuje za nářadí, které může způsobit nebezpečí po obnovení napájecího napětí (ČSN EN 61029-2-4).

Tak v tomto případě platí dokument výrobce, kde by měla být uvedena norma, dle které je ta bruska vyrobena. To je rozhodující.
Pokud ten dokument není, je zodpovědnost za bezpečnost provozu té brusky k tíži provozovatele.  :)

zrušena a nahrazena

Proč musí mít stolní bruska zařízení proti samovolnému spuštění po ztrátě napětí?
Již zde bylo uvedeno, že RT postupoval správně a vše uvedl v RZ.

Protože již padesát roků platí vyhláška 48/1982 o základních pravidlech,  kde:

§ 198

Elektrická zařízení na pracovních strojích
(1) Stroje, zařízení nebo jejich části musí být zabezpečeny proti samovolnému spuštění po přechodné ztrátě napětí v síti; to se netýká případů, u nichž samovolné spuštění není spojeno s nebezpečím úrazu, poruchy nebo provozní nehody.

(2) K samovolnému spuštění stroje nebo zařízení nesmí dojít ani v případech nahodilých zkratů nebo zemních spojení v řídicích obvodech. Porucha v řídicích obvodech nesmí znemožnit ani nouzové nebo havarijní zastavení stroje.

Podmínku zdá hrozí nebezpečí úrazu nebo nehrozí musí vyhodnotit odpovědná osoba ve firmě, obvykle bezpečnostní technik. Ten má dvě možnosti. První je vypracovat MPBP, anebo použit nařízení z vyhlášky 48/1982 Sb. Oni BT tu vyhlášku dobře znají, protože na fakultě FBI - bezpečnostního inženýrství se ji učili nazpaměť a často z ní byli zkoušení.

Obvykle se toto strojní zařízení předělává na stykačové ovládání doplněné emergency stopem. Samozřejmostí je dokumentace a protokol o shodě.

Tak nevím, uvádíte přesně to co bylo v té zrušené normě, ale docházíte k opačnému závěru. Podle vás se budou všechny stolní brusky předělávat?   (norm):-[ :(

Ten RT je opravdu Hvězda. Chce ke stolní brusce s obyčejným vypínačem ještě Central stop. :'(

Jaké řešení navrhujete vy?

Bruska je výrobek. Není úkol RT analyzovat rizika, pokud k tomu nebyl vyzván.
Pravidelné revize se provádí za účelem prevence úrazu el.proudem a proti riziku požáru.
To, zda se bruska má nebo nemá doplnit spouští na podpětí si musí provozovatel stanovit v rámci anylýzy rizika sám svým bezpečnostním technikem...
To by mohl každý RT rýpat do všeho, např. i do přesolené stravy v závodní kuchyni. Taky je to nebezpečné... :)

Myslím, že toto je zásadní odpověť tohoto vlákna!

Ano, je to zásadní odpověď tohoto vlákna.

Na druhé straně RT ve své zprávě navrhuje obě řešení. Výběr správného řešení záleží právě na vyhodnocení analýzy rizika. Zde záleží na úrovní bezpečnostních opatření v dané firmě. Jsou firmy, které mají stanoveno, že každé strojní zařízení musí být opatřeno emergency stopem. A také bezpečnostním obvodem při ztrátě napětí. A dávají do provozu jen takové zařízení, které to splňuje. Technické řešení je vždy lepší než administrativn í pomocí MPBP.

Dále nevíme, jakou má RT smlouvu s provozovatelem . Několikráte jsme měli smlouvu, kde v příloze byly stanoveny podmínky pro revize. Jednou z podmínek bylo i vyhledávání a upozornění na všechna rizika spojené s obsluhou elektrického zařízení.
Mám na stole návrh smlouvy, kde je požadavek provádění pravidelných revizí v rozsahu výchozích revizí s odvolávkou na "nový" zákon 250.

Prohledněte znovu obsah revizní zprávy