Diskuse Elektrika.cz

Dělali jste někdo kontrolu, revizi hromosvodu na domě, do kterého uděřil blesk?
Vím, že může být milion situací s ohledem na energii blesku,  ale zajímá mne std. rodinný dům, kde byl hromosvod ve funkčním stavu, dle norem a blesk takový, jaký byl.

Je schopen dalšího provozu nebo je potřeba oprava/výměna některých částí?

Především je potřeba mimořádná revize.

Revizní technik dokáže posoudit případný rozsah škod a navrhnout opravu.

RT provedením MR (mimořádné revize),  kterou by měl provozovatel objednat po každém úderu blesku, zjistí jak je to ve skutečnosti s provedením hromosvodu podle norem v době instalace a prohlídkou a měřením zjistí v jaké kondici je jímací soustava, svody a uzemnění. Výsledkem MR bude písemná zpráva o provedení mimořádné revize, ze které se dozvíte:

Ochrana před bleskem je (není) provedena dle norem platných v době jejího zřízení a její součásti jsou (nejsou) v dobrém a funkčním stavu.

Samozřejmě předpokládám, že RT bude mít k revizi příslušné podklady, tedy především PD (projektovou dokumentaci).

Jistě, tato dokumentace je přece nedílnou součástí stavby po celou dobu jejího užívání a její absence je v rozporu s § 125 Zákona č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon).

Průměrný rodinný dům má obvykle dva až tři svody a jeden hřebeňák. Pokud RT trvá na dokumentaci, může si jí sám načmárat na pytlík od svačiny během deseti minut.

Na výkresu na pytlíku nevidím při splnění čl. 21-24, a poznámky 4) 1390ky nic špatného, proti gustu žádný dišputát. ;)

Pokud bude RT sám schopný na pytlík  uvést i dostatečné vzdálenosti, velikosti ochranných úhlů a na další namastí určení rizik, aby věděl, jaké hodnoty podle správně zařazeného LPS bude vlastně na pytlík navrhovat, pak to bude genius hodný lepší a lépe placené práce. A že takovým mezi námi běhá  ;) :)

Měl jsem na mysli dům do r. 2009, ale paré ve velkém pytli s pytlíky s okopírovanou analýzou rizik, výpočtem s, alespoň na hřebenu a u okapu, TZ, výkresů  průvěsu a posunu koule nebo výpočtem úhlů s vyšetřením OP v pohledech a výkresu JS, svodů a uzemnění, včetně detailů  např. při použití HVI by určitě mělo něco do sebe.  :D

Jj, tak opravdu neznám čistokrevného RT, co by toto zvládl vypracovat :-D :-D Ale znám jich dost, co ani nevědí,  že je vůbec něco takového kolem hromosvodu vyžadováno.

To jak keby trval na odstránení nedostatkov ešte pred ukončením revízky... :-\
A to sa môže rovno priznať že to zrevidovať nevie... :)

Smutnější je, že se setkávám s dílem "malířů",  kteří se vydávají za projektanty, ale seriozní návrh hromosvodu podle normy, která platí řádově 15 let, je pro ně něco jako naprosto neznámá novinka

----------
Zažil jsem hromosvod, kde po zásahu bleskem byly jen škody na některých spotřebičích (modem, nějaký port (vstup) EZS...)
Také jsem opravoval některá poškození elektroinstala ce, když objekt trefil blesk...
A když jsem ještě netušil čím jednou budu,  chodili jsme se podívat jak "na výstavu" do jednoho domu, kde blesk trefil hromosvod, z něj se to dostalo do nn rozvodů a ty v části domu "vyskákaly" ze zdi i s povlakovými trubkami

revizi po úderu považuji za dobrý postup, nicméně zajímal  mne spíše fyzický stav soustavy. jestli je přepálený třeba svodový drát/-y nebo fasáda (zvláště zateplená) poškozená od tepla, upálená jímací tyč nebo podobně.

zkrátka tedy postřehy z těchto revizí, pokud si vás někdo objednal.

než jsem to dopsal, tak p. Schwarz již napsal svoje zkušenosti.

Pokud je ochrana před bleskem provedena správně, na jímací soustavě a domu by nemělo najít nic jiného, než byl stav před zásahem blesku. Maximálně natavení materiálu v místě vstupu blesku do jímací soustavy (jako když se štrejchne elektrodou svářečky). Materiály a jejich dimenze jsou dimenzované na maximální blesky ca 200 000 A a ty se vyskytují v praxi velmi zřídka. Pokud na objektu dojde k jakémukoliv poškození jímací soustavy, nebo škodě na zařízení objektu, měla by tím důvodem být vždy chyba v návrhu, realizaci, nebo údržbě ochrany před bleskem.

Jaké mohou být škody na jímací soustavě, když je špatně navržená se dočtete třeba zde: JAN HÁJEK: Blesková válka č. 6 - Jak má vypadat skrytý svod podle ČSN 34 1390? (https://elektrika.cz/data/clanky/jan-hajek-bleskova-valka-c-6-jak-ma-vypadat-skryty-svod-podle-csn-34-1390/view?searchterm=bleskov%C3%A1)

Kolego jsi optimista (dance)
Mnoho soustav je provedeno materiálem, za který bych se styděl, i kdybych ho vyráběl v garáži svépomocí.
Svorky jsou rezavé jak liška po několika málo letech, díky jejich debilní konstrukci nejdou utáhnout ani za nového stavu, použité šrouby jsou nejnižšší pevnostní třídy, zinková vrstva tvoří stékance na povrchu atd.....
Po úderu blesku je vhodné (když už na tu střechu někdo leze),  tyto atrapy vyměnit za vaše nerez.
Nejlepší zkušenosti mám s destičkovou s mezideskou, naprosto universální, díky 4ks šroubů drží "jak prase",  nemusím se dopředu starat o typ použitého vedení.
Po úderu blesku doporučuji:
Projít veškeré spoje, zvýšenou pozornost věnuji spoji mezi jímači a soustavou, zde se uplatní nejvyšší proud.
Změřit zem, mnohdy je toto závislé na propojení s PEN a použitý vodič nemusel proud vydržet.
No, a jelikož nemáme legislativně hromosvod, ale ochranu před bleskem včetně vnitřní části, tak nezbývá nežli také zkontrolovat MET a PO v budově.

To je zajímavé, stejný stav jsem viděl též s povlakovámi trubkami. S kabely nebo vodiči v husím krku ovšem nikdy, ani v případě, kdy jističe v domovním rozvaděči byly rozbité na kousky jak kladívkem a v elektromechani ckém elektroměru nebyl ani číselník na svém místě.

Ke kontrole samotného hromosvodu.
První může provést vizuální  kontrolu sám majitel.  stav svodů a spojů na nich. Mohou být povolené spojky a uvolněná upevnění. U natřených svodů FeZn 8mm může být opálená barva. Hřebenové vedení a jímače zkontrolovat alespoň dalekohledem, aby byla jistota, že není nikde přerušené samotné vedení. To je nejlepší provést hned, než přijde další bouřka. Další kontrola je již možná jen pomocí přístrojů, tedy práce pro RT nebo dobře vybaveného hromosvodáře.

Zkusme přemýšlet proč.
1) jaký průřez vodičů tam byl, jak moc se zahřály a jaká na nich byla izolace, co se s ní stalo, odpařilo se něco, co vytvořilo nějaký tlak plynů
2) pokud projde proud vodičem, vytvoří magnetické pole. Pokud stejný proud projde 2 vodiči, magnetické pole se snaží vodiče od sebe odtlačit. Pak je to o pevnosti, pružnosti prostředí kolem vodičů

-----
Ono to magnetické pole při nějakých těch desítkách kA nebude malé, a když to projde jedním vodičem, vzniká elektrodynamic ká síla, která se snaží vodič "narovnat".
Takže jsem jednu paní "uklidňoval",  že jí nikdo nelezl na dům po hromosvodu, že ta nejvyšší skoba pod tím "esíčkem" nemusí být vytržena nějakým pachatelem, ale třeba možná i bleskovým proudem a že může být spokojena, pokud na elektroinstala ci ani spotřebičích neměla žádné škody

Dynamické účinky proudu znám.  Kdysi jsme při hledání zkratů na vrchním vedení holými vodiči tímto způsobem hledali zkrat. Krátkodobé připojení proudu do zkratovaného úseku způsobilo rozhoupání vodičů. Za místem zkratu se vedení již nehoupalo. Používalo se to vyjímečně, ovšem někdy to byla jediná možná metoda. U starých přípojek s vodiči N nebo NG ve střešníku bývaly často zkraty, které se nedaly zjistit tak snadno, jako přehozené dráty přes sebe.

A tak dajak vidí fungujúcu ochranu aj legislatíva (inakšie ani nemôže),  ktorej celkom stačia aj minimálne termíny periodických revízií...napr . v našej 508čke nijaká povinnosť ani len vizuálnej kontroly po zásahu  nie je...

Podľa môjho kým nebude mať projektant normovú povinnosť zahrnúť do návrhu aj počítadlo zásahov, a povinnosť revízky po zásahu sa neobjaví rovno v legislatívnom predpise (podobne jak teraz máme v 508čke pojazdnú miešačku),  tak sa ani nič kontrolovať nebude ...
A to píšem o realite na drvivej väčšine prevádzok kde sa stačí riadiť zákonom o BOZP, ...,  a v súkromnom sektore? ..škoda reči..

Bohužel v Přerově to neznám - netuším, jaká tam byla ochrana před bleskem ...
Blesk udeřil do hromosvodu, přerovský bazén zůstane celé léto bez atrakcí (https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/prerov-bazen-blesk-nefunkcni-atrakce-navstevnost-hromosvod.A210727_121452_olomouc-zpravy_stk)

Řekl bych že vnější ok podle 341390 i podle 62305. Otázka je, jak vypadala ta vnitřní. Obávám se, že jako paní Colombová.

Rozsáhlý objekt a dlouhá vedení mající na koncích  spojení se zemí. Při úderu blesku se rozdílný potenciál přes ně vyrovnával. To kabely od zabezpečovačky, datového rozvodu, kamerového systému a rozvodů rozhlasu nevydrží.

Takže nedodržena dostatečná vzdálenost :-( Čili, špatný návrh, a nebo je pravděpodobněj ší průběžné doplňování různých technologií bez koordinace s již instalovaným hromosvodem. Jako ve většině případů.
To přijedou borci s FVE, naflákají to na střechu tak, že to vše položí na probíhající vedení hromosvodné soustavy, shrábnou peníze a jedou o dům dál.

Klasické dilema.
Co obětovat. Wifi pojítko na střeše. Co neobětovat, router v serverovně. Takže 1+2 na utp pod pojítkem.
Teď jsem to řešil v jedné továrně v Kralupech. Technologie za desítky milionů a cesta blesku dovnitř otevřená.

Pořádně zabouřilo, tak se, jako obvykle, někteří pobudili.

Vše se ochránit nedá a je třeba najít použitelné řešení s minimálními škodami. Známé případy televizních antén na 1. a 2. kanál z dob analogového vysílání (Střední Čechy a Ostravsko) nebo antén na vysílačky, zejména v pásmu CB (27MHz) a  80MHz.


U všech takových a podobných starších objektů se dá vysledovat hierarchie vzniku jednotlivých sítí a s přidáním další se obvykle problém prohloubí.

:-[Projektová je k ničemu, musí být dokumentace skutečného provedení. A kdy je shodná s projektovou? Odhaduji to na 0-10%. Proč se to zde pořád zaměňuje?  :'(

I u těchto antén se dá hledat řešení, kdy obětuji anténu, někdy možná i přijímač (transceiver),  ale snažím se aby mě "zůstal dům"

Tak byl také můj příspěvek myšlen. Nelze vždy ochránit vše, ale zajistit minimum škod.

Vidím to chlapi s tou teóriou obety jak dosť rizikové...

Ono vytvoriť blesku vedome (aj cez SPD1+2) ďalšiu strojenú prúdovú cestu cez normou nepovolené koax či IT "zvody" do chránených LPZ (0b a vyššie),  a rovno tak zrušiť aj "s" vonkajšej ochrany...tak to podľa môjho nemusí byť furt dobrý nápad...

S takými "zápalnými šnúrami"už potom toho SPDečka veľa nenarobia...no a kto by si chcel tipnúť "obetnú" cestu takým, možno aj 50kA do zeme cez vnútorné LPZ.?..?

TO Lovacký.....Vš e co natahám zvenku do domu musí být přes svodiče. Pokud to někdo nedodrží a dá na svodiče jen napájecí kabel hlavního rozvaděče, pak je to jeho boj a průser. Nějak nechápu váš příspěvek (vaše příspěvky)

Pri anténe či wifi prijímači v LPZ0a ide hlavne o priamy zásah, a teda o bleskový prúd ktorý nijaký zvodič nezastaví, akurát ho tak na metalickom vedení k anténe rovnomerne rozdelí...a pošle celý rovno dnu..
Taká anténa nie je predsa zachytávač blesku podľa normy a ani jej koax nie je nijaký zvod podľa normy,
Jediné čo anténa či prijímač wifi dokážu keď ich trafí je, že zavlečú plný bleskový prúd do domu,..aj cez zvodiče čo sú na nich, a ďalej potom furt len do zeme cez nijak neurčené cesty vo vnútorných LPZ...

Ja si myslím, že taká "obeta" je až príliš veľké riziko ..a vlastne ani norma ho nepripúšťa...

Ono nie je jedno či zvodič len vyrovnáva potenciál blesku niekde vo vnútorných priestoroch na vedeniach, alebo cez nich rovno aj zvádza čiastkový ( cca polovičný) bleskový prúdy, jak je to v prípade prívodu..asi sa to občas chápe jak to isté, no je v tom dosť veľký rozdiel...

Teda aspoň keď dobre chápem Kirchofhov zakon...

A co takhle tu anténu umístit do LPZ0b.
Jenom blbec by ji umístil do LPZ0a  ;) :D Tam je svodič pak opravdu jen na dvě věci  :D

Pavle nemusí tomu tak být.
Pokud je stínění koaxu dostatečného průřezu, a je kvalitně pospojováno k vodiči (za mne CYA 50) který vede z krabice nad/pod střechou se svodiči na MET, tak na svodič zbude proud tekoucí jádrem koaxu s omezením v konektorech.
Pro výrobce není nemožné vyrobit datový svodič 20kA, ale přes RJ se k němu tolik prostě nedostane.

To je samozrejme jediné správne, ja som ale p. Horský reagoval na "obetovanie" ktoré tu zaznelo ešte pred vami...sa riešilo že "všetko sa ochrániť nedá..
V LPZ0b samozrejme že o žiadne obetovanie nejde, a to ja veľmi dobre viem .. "...


Priamo na konektore najskôr vznikne oblúk ktorý v tom mieste koax odparí...no jak sa dá zabezpečiť aby podobné oblúky nenastali aj vo vnútornom rozvode kým ten prvý oblúk nezhasne.?...za mňa je to furt dosť vysoké požiarne riziko, a v súlade s normou také riešenie tiež nevidím..

Čo sa týka tej CYA 50ky,.. myslíte si že tento kvázi ďalší zvod bleskozvodu môže byť pripojený priamo na METku? Nemala by sa podľa normy najskôr časť bleskového prúdu stratiť v zemniči, a až potom z METky cez prívod do distribučky? ?

Ideální by bylo, kdyby padesátka lanko trčela ze základového zemniče, jen je otázkou zdali riskovat její odcizení po vybetonování základů.
Dávám vám tímto za pravdu, odpověď jsem jednak odflákl a jednak přizpůsobil realitě na stavbách.
Omlouvám se.

A kolik odhadujete, že je procentuálně staveb s DSPS? ;)
Každý RT, který se revizemi živí, je vděčný, alespoň za prováděčku. Bohužel dlouhodobě je tento stav i v průmyslu, ne jenom u RD. Pokud by revizáci, kteří dělají výchozí revize po cizích firmách (a že jich je) vyžadovali v souladu s ČSN prováděčku, tak by toho v provozu moc nebylo.

To je jen část "úspěchu"...
Je to již pár let, co jsem se snažil vysvětlit proč "odešel modem"
Napájení - třístupňová ochrana, poslední stupeň v zásuvce, kam bylo připojeno napájení
Přívodní telefonní linka s přepěťovkou
Výstup Ethernetu s přepěťovkou
Jenže přepěťovka v telefonní lince kamsi uzemněná na druhé straně domu než byla HOPka a přepěťovka na ethernetu "uzemněna" na PE v prodlužce se "psem" pro PC sestavu

Asi by to chtělo definovat si chráněné zařízení jako "virtuální LPZ zónu" a vše, co do ní vstupuje, chránit v jednom místě, proti stejnému zemnímu ochrannému potenciálu co nejkratšími vodiči

Ono je zas pravda, že v tej realite medzi rádioamatérmi veľký záujem o riešenia podľa 305ky nebude, a pre tento koníček sa na strechách RD viac riskuje..
Zabrániť sa tomu síce nedá, no znižovať riziká sa dá aj zodpovedným prístupom voči ostatným užívateľom domu..,  i keď určite nie na úroveň požadovanú normou

V tej oblasti som laik, no viem si predstaviť, že by také "pracovisko" radioamatéra bolo napr. niekde hneď pod strechou,  zamknuté jak poľovníková puška, anténa na streche pripojená rovno na zberacie vedenie, koax ku stanici uložený protipožiarne, a 230V na také "pracovisko" len cez predlžovák a len pri používaní...
Dačo jak krátky slepý vývod z bleskozvodu do LPZ1 s dôrazom na predimenzovanú "s"...
A viem si predstaviť, že si dakto pristaví v podkroví taký kumbál na spôsob faradaya...

Do PD by toto síce nijaký projektant nenakreslil, no teraz nepíšem o normových riešeniach, ale práve o tej realite v praxi..kde by maximálna škoda bol dúfam nákup nového vybavenia...



No pri wifi anténkach s rozvodmi po celom objekte je ich umiestnenie do LPZ0a na streche už určite cez čiaru...

Jirko, jen popisuješ to, na co neustále poukazuji.
Problém nastalo opět díky špatně provedenému návrhu.
Takže technika za nic nemůže. Ta by parádně sloužila svému účelu, kdyby
její připojení navrhoval odborník, který ví, co navrhuje.

Něco jiného je skutečnost  a něco jiného mylný požadavek RT v odborné diskuzi.  :'(

Ano, technik by měl na odborné diskusi používat přesnou terminologii. Uvádím na pravou míru. Dokumentace skutečného provedení stavby §4, není projektovou dokumentací dle § 2 a 3,  vyhl. 499/2006 Sb. (norm)

A podle které tedy radíte revidovat?  :-[

Mohu pouze poradit, řídit se platnou legislativou, čímž by převážná část revizáků přišla o jediné živobytí. V praxi dokumentace elektrického zařízení odpovídající skutečnému provedení dle čl. 4, ČSN 331500 je, až na světlé výjimky, něco jako paní Kolombová. Mnohdy DSPS není ani u elektroinstala cí zařízení třídy I. dle 73/2010. Musel by to od zhotovitelů elektroinstala ce vyžadovat, jako samozřejmou součást dodávky, investor a hlavně instituce, které mají ve své gesci dohlížet nad dodržováním zákonných předpisů.

Omyl. Mnohí rádioamatéri sa to pokúsili riešiť, avšak narazili na kolíziu zberacej sústavy a požiadaviek na kvalitnú anténnu sústavu.

Nákup nového zariadenia v HamShacku je naozaj maximálna škoda. Rádioamatérske vybavenie má často hodnotu presahujúcu cenu novej Škodovky.

Ja sám som doteraz nedokázal vdodne doriešiť ochranu zatiaľ iba dvoch vertikálnych antén (2 a 5m) na streche bytovky a tak sú ešte stále v pivnici. A to uvažujem aj o horizontálnej viacpásmovej anténe s dĺžkou cca 35m (invertované V - zaberie celú strechu bytovky).

Téma ochrany vysielacích antén je zložitá a do bežnej bytovej výstavby by som je nepridával automaticky.

V tomto sa určite nezhodneme,.. za mňa nie je maximálna škoda nijaká strata na majetku, ale strata na ľudskom živote...
Ale asi ste len nepochopil jak som myslel to, čo ste odcitoval..