Diskuse Elektrika.cz

Jaký je rozdíl když připojím staré zařízení (nesymetrická zátěž a ovládací napětí 230V bez oddělovacího transformátoru),   které má 4p vidlici do 4p zásuvky anebo použiji redukci z 5p na 4p a zapojím do 5p zásuvky s proudovým chráničem?

Zajímá mě to z hlediska bezpečnosti?
Vím že se tyto redukce dají běžně pořídit, ale jen v jednom obchodě bylo uvedeno, že je to pro symetrickou zátěž. Nicméně to běžný spotřebitel nemůže vědět a takovou redukci si klidně koupí.

Rozdíl je ten, že nebude fungovat.

Symetrickou zátěží se rozumí v případě těchto redukcí míchačka nebo cirkulárka s vypínačem. Štípačka se stykačem už je špatně.

Nepopírám, že starší zařízení se stykači se zapojovala i 3+PEN na pohyblivý přívod (viz např. návod k orlíku pro nevěřící),  ale takový stroj většinou pracoval jako stacionární a měl svorku pro pospojení, např. tak, že na přívodním CGSG býval přidán CY 6 a pod.

Redukce, kterou si BFU zakoupí, je bezpečná v případě jejího připojení k zásuvce 3+N+PE vybavené chráničem, protože ten  neumožní fungování nesymetrické zátěže za touto redukcí.
Redukce, kterou si BFU vyrobí sám a zapojí tak, aby chránič nereagoval, je naopak velmi nebezpečná jak pro uživatele, tak potenciálně pro připojené zařízení.

Rozdíl je zásadní, zařízení bude aktivovat chránič. Než kupovat problémovou redukci je lepší provést úpravu stroje. Výměnou vidlice u stroje za pětikolíkovou a kabelu za pětižilový spolu se správným zapojením obvodu se stykačem na vodič N dosáhnete správné a bezpečné funkce u nových rozvodů s chráničem.

 Další možnou úpravou je výměna stykače za provedení s cívkou 400V nebo zapojení obvodu ovládání přes převodní transformátor 400/230V. Vodič PE nebude používán jako PEN, pomocné obvody budou používat k napájení dvě fáze a zařízení bude bezpečné a použitelné ve všech typech sítí a zapojení zásuvek. Pak bude fungovat i ona redukce. Tuto úpravu lze doporučit zejména pro zařízení, která se používají na různých místech v různě zapojených instalacích a s různými zásuvkami přes redukce.

Všechny úpravy zařízení by měl udělat elektrikář, kutilské úpravy zařízení napájeného 400V bývají nebezpečné.

Tak jedno po druhém :
1) Odpověď na otázku "Je možné použít redukci 400V z 5p na 4p při nesymetrické zátěži?" je "Je to možné." Ta poznámka o symetrické zátěži je nesprávná a matoucí. To co nebude s touto redukcí fungovat je zátěž vytvářející netočivou složku proudu (viz teorie souměrných složek),  protože ji bez vodiče N není ani jak zapojit. Což je případ i té ovladačky 230 V (při 400 V napájení). Dále už viz výklad p. Václava Třetího.
2) Nevidím důvod, proč by štípačka se stykačem byla špatně, pokud je správně zapojená. Opět viz výklad p. Václava Třetího.
3) V pohyblivém přívodu nemůže být nikdy vodič PEN (hned z několika důvodů). Ta dávná "obezlice" v normě, dočasně povolující onu (velmi problematickou) výjimku, už je dávno za námi.

a) pro běžného uživatele a potřeby návodu je tím primární určení pro motory dané.
Točivý složky nemá ani 2f trafo a jak pěkně vaří.
b) protože běžná levná štípačka nemá podpěťový spínač, ale ovládačku stykačem proti N.
c) chápu, že jako ajťák jste viděl třeba Jezedácký provozy jen na videu…

Zásadní chyba celého tohoto vlákna je již v původním dotazu. Tazatel zřejmě převzal formulaci o nesymetrické zátěži z nějakého návodu od dodávané redukce. Autor onoho materiálu chtěl jednoduše popsat možnosti použití, jenže mu nedošlo, že nesymetrickou zátěží je i ovládací obvod nebo celý spotřebič, který využívá ke své činnosti pouze dvě fáze - tedy také stykač na 400V nebo svářecí trafo zapojené mezi dvě fáze a toto není na závadu.

V krajích zdejších bývá zvykem jednoduché věci v řeči úřední napsat pokud možno co nejnesrozumite lněji, což známe všichni jako řidiči v dopravních předpisech a zejména v testech pro autoškoly. Toto je stejný případ, kdyby bylo řečeno, že se nesmí zatěžovat ochranný vodič (PE),  nevznikaly by dohady a laický kupující by to zřejmě také pochopil snáze.

Jinak ještě k ovládání strojů a zařízení pomocí obvodů napájených 400V. To je známé a používané mnoho let a je velká chyba, že se v současnosti používá u nových zařízení většinou zapojení proti N, což právě způsobuje potíže při provozu ve starších instalacích. My jsme měli doma domácí vodárnu Sigma Darling v roce 1955 a již tehdá byl ovládací obvod vybaven stykačem s cívkou 380V. Toto zapojení je nejvýhodnější a nejuniversálně jší, vodič PE plní vždy pouze funkci PE, není tak prostor a důvod pro jakékoliv úpravy a "kutění" laiků. Bezpečnost a funkčnost je zachována při použití všech běžných typů síti TN a také při ještě někde dožívající síti TT.

Reakci jsem si nechal na dobu, až budu u počítače.


Tohle jsem nepochopil. 2f soustava má také točivé složky, i když se počítají podle mírně odlišného vzorce. Vždy jde o to, pootočit fázory tak, aby je bylo možné prostě sečíst.


Jak píše p. Václav třetí, tak ovladačka může být i na sdruženém napětí. A pokud je na N, tak má mít spotřebič pětižilový přívod.


Pokud to bylo na mě (asi ano),  tak musím podotknout, že "ajťák" nejsem, i když si nás lidi často pletou. My navrhujeme obvody.
Jo, ale máte pravdu, elektriku v JZD jsem viděl akorát tak na chmelový brigádě. A neměl jsem tam na starosti zapojení zásuvek. :-)

Jinak hezké ráno/den/věčer ....

Čím víc vím o "elektrice",  tím víc se snažím některé věci "nevidět" pokud opravdu nemusím...

To, že něco funguje, ještě neznamená, že to tak je správně...
A kdo nezažil PEN přes proudový chránič, neví co umí "ten děda, co se tím živí celej život"  :'(

Elektroinstala ce v zemědělství jsou záležitost velice specifická, mám s nimi mnoho různých zkušeností a zážitků. Je třeba zásadně oddělit co měli na svědomí socialističtí JZDáci a co vzniklo při následném období restitucí a později při různých opravách, úpravách pro případné nájemníky a rekonstrukcích .

Ve starších nerekonstruova ných zemědělských objektech se dnes vidí instalace zejména z 60. a 70. let, kdy se ve znárodněných nebo kolektivisovan ých bývalých soukromých statcích dělaly instalace nové. Ty byly bohužel hliníkové, ale jinak na dobu vzniku docela solidní. Na jejich devastaci se podíleli již zaměstnanci a družstevníci ještě před r. 1990, ovšem systém revizí přeci jenom zabraňoval největším zvěrstvům. Nejhorší období vzniklo po r. 1990, kdy se objekty začaly navracet původním majitelům, ovšem byly také občas nějakou dobu bez majitelů, což využili různí živlové ke zlodějským nájezdům. Staronoví majitelé - restituenti po převzetí objektů potřebovali něco nebo také všechno zprovoznit a za co nejmenší peníze (protože je obvykle neměli a potřebovali investovat na mnoha místech). Tak vznikly různé "zvláštnosti" jako třeba nožové pojistky 100A v rozvodu za hl. jističem 25A, které mají většinou jednoduché vysvětlení.

 Statek v moci JZD měl vlastní trafo 22/0,4kV 400kVA a po restituci majitel nechtěl (a neměl na to) platit vlastní trafo, které bylo ještě pro sousední objekt jiného majitele, tak udělal přípojku na úrovni nn, zbytek rozvodů zůstal v původním stavu, změnilo se pouze připojení a měření. V jednom takovém areálu pak bylo jištění u obytné (za JZD kancelářské) budovy 40A, u stájí 63A, u dílen 125A a pro stodolu 50A. To vše v první fázi napájené z jističe 25A, když se zjistilo, že to přeci jenom nestačí, provedlo se navýšení na 40A.

Dalším problémem bylo, že restituenti potřebovali nejprve vydělat nějakou sumu peněz, aby mohli vůbec něco začít dělat, takže stodoly se pronajímaly na sklady, dílny na autoopravny a pod. Tak vznikaly největší škody. Nájemníci se obvykle chovali k objektu devastačním způsobem, protože věděli, že tam dlouho nebudou.

P.S. Už jsem toho o zemědělství napsal nějak mnoho, tak zase někdy příště.

Já nevím, nevidět není úplně dobře. Já se občas snažím opatrně poradit. Pravda, také se mi stalo, že mě jeden zaměstnanec pneuservisu "nabonzoval" majiteli, že se mi něco nelíbilo a ten mně chtěl "rozbít držku". Vyběhl na mě, že má revizi a že je vše v pořádku a co si to dovoluji. Tak jsem mu vysvětlil, že není a že pokud mi chce rozbít držku, že mu mohu zajistit řádnou kontrolu jeho provozovny a trestní oznámení za napadení.

Pokud něco funguje, nemusí to být bezpečné.

Dědu s vnukem, co dělali elektroinstala ce TN-C s PEN za chrániči jsem potkal asi před 10 léty na Vinohradech (v Praze). Strašně se divili, že jim to nefunguje a že to tak nemůže být. Smutné bylo, že měli elektroinstala ční firmu! To byla vůbec dvojice, děda nic nového neznal a nepobíral, vysvětlit mu funkci chrániče nešlo a vnuk, téměř čerstvý vyučenec bez zkušeností, zase nic neuměl. Ovšem zřejmě měli někde velký sklad plný kabelů CYKY 2Bx1,5,  protože jinak netuším, kde je brali, ale dělali z nich skoro všechno.