Diskuse Elektrika.cz

GND#1b: Potenciál a obvody na dráze
    Co se myslí potenciálem na dráze? Jak si můžeme představit uzavřený obvod, kterým prochází napájení motorů souprav? Odkud a kam tečou napájecí proudy? Kolejnice ale nejsou nekonečné a jejich přerušení má nějaký účel. Pokud jsou oddělené úseky určeny pro drážní signalizaci, je kolejnice stále hlavním vodičem napájecího obvodu?  Jak jsou konstruovány výhybky, aby zůstal obvod stále uzavřen? Koho z nás napadá, že projíždějící Pendolíno využívá z veřejné energetické sítě pouze dvě fáze? Jak která vlaková souprava pozná, na jakém typu trakce je, respektive s jakým potenciálem může pracovat. Jak se do které lokomotivy dostává za jízdy stejnosměrné nebo střídavé napájení, navíc jiné výšky napětí? Jak je takový úsek pro změnu trakčního napájení dlouhý? Sledujte tento mimořádný trakční díl o potenciálu ...
    Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/clanky/gnd-1b-potencial-a-obvody-na-draze)


   

    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
       

Zaujala mě mimořádná událost, kterou pan Horák popisoval v minutě asi 10:30. V minulosti jsem se také zúčastnil diskusí o vhodnosti nebo nutnosti použití hákovnic pro stržení sběrače, aby se zabránilo vniknutí napětí do neutrálního pole. Je to poněkud udivující, protože standardně to řešíme dvojicí děličů z každé strany a ukolejněním neutrálního pole. Tím se zamezí proniknutí napětí a i kdyby, tak v krajním případě je pole ukolejněno a nedojde k ohrožení pracovníků. Legislativně vzato má být umožněn průjezd vozidla i se zapomenutým zvednutým sběračem, viz čl. 7.3 ČSN 34 1530 ed. 2: "Neutrální pole musí umožnit průjezd hnacího vozidla se zvednutým sběračem proudu tak, aby nedošlo k propojení úseků, které má elektricky oddělit."

Mám stejný názor.
Nedokážu si představit, že by někdo zařízením na stržení sběrače riskoval, že se utrhne i trakční vedení a lidem koukajícím z okýnek to třeba utrhá hlavy...  >:(   Zde to byl naštěstí náklad a vodič pouze otevřel dveře od jednoho uhláku  ;)  .

V Ústí šlo o toto: http://www.dicr.cz/uploads/Zpravy/MU/DI_Usti_nad_Orlici_150912.pdf

Jinak ve videu je nejspíš přeřeknutí: 15kV AC, ale učitě né 2/3 Hz, ale 16 a 2/3 dnes 16,7 Hz.

A dále jedna otázka k času 7:53: ... zatěžuje pouze 2 fáze.
Platí toto i když to Pinďolíno právě jede na ss soustavě 3 kV?

Něco málo jsem na el. (i diesel-el.) trakcích "vepředu" najezdil.

To utržení sběrače mne také překvapilo, ovšem svou logiku to asi z pohledu možného rizika má. Přemýšlím jaký ekvivalent máme v instalační elektrotechnic e :-)


V klipu, to vypípnuté, byla zmiňovaná jiná společnost. V každém případě zajímavý dokument.

To má svoji logiku, protože může dojít k nějakému poškození námrazou nebo cizím předmětem a sběrač může zůstat mechanicky "zaseklý" a nemůžeme jednou závadou riskovat daleko vetší malér a škody

Velice zajímavý rozhovor, i když jezdím vlakem velice často, nikdy mě nenapadlo uvažovat kudy co prochází. Jinak to je opravdu potenciálová džungle! Asi jsem rád, že řeším jedno, či dvě uzemnění a ta kolej! Když si představím, že jsme jako kluci na kolejích dělali hrozné klukoviny a dnes takovou kolejí tečou proudy o kterých by se nám ani nesnilo. Na druhou stranu tekoucí proud je jedna věc a potenciál věc druhá. Předpokládám, že rozdíl napětí mezi kolejí a zemí na které jsou pražce je minimální.

Ono se to dobře uzemní u rozvodny (spínací stanice) a dál se to na trati již "nepřizemňuje",  takže napětí na kolejnici jakožto zpětném trakčním vedení proti "místní zemi" se mění podle vzdálenosti, zatížení,... A když dojde ke přeskoku nebo při poškození ke zkratu, používají se tzv. zařízení pro omezení napětí, aby nebylo nebezpečné napětí mezi kolejnicí a např. zábradlím, přístřeškem na perónu,... A na to navazuje další opatření a řešení...

Na železnici je řada technicky zajímavých záležitostí, a tak je hezké se něco z této oblasti dozvědět.

Osobně by mě docela zajímalo, jak se na lokomotivách při 1f napájení vytváří 3f soustava (myslím pro běžné spotřebiče, ne ta pro trakční motory). Slyšel jsem kdysi něco nějakém "rotačním konvertoru" (Snad ASM napájený jednofázově s běhovým kondenzátorem.)

Hákovnice se mohou podle čl. 6.4.1.9 TNŽ 34 3109 montovat mezi návěstidlo s návěstí "Stáhněte sběrač" a elektrické dělení pouze při výlukách, kdy hrozí nebezpečí propojení živé a zajištěné části sběračem vozidla. S neutrálními poli to nemá co dělat. Osobně jsem v Břeclavi několik projetí (nestáhnutí) děličů zažil. Není to příjemný pocit, když se dotýkáte zařízení, na které někdo přivede 25 kV. Naštěstí jsme měli tolik zkratovacích tyčí, že to zvládly, jen všude pršely jiskry a trošku to hlučelo.

Co se týká neutrálních polí, tak od roku 2018 platí Metodický pokyn čj. S 26499/2018-SŽDC-GŘ-O24, který předepisuje konfiguraci neutrálních úseků oddělení fází na AC 25 kV soustavě. Platí pro nově zřizovaná a rekonstruovaná dělení. Krásný příklad se nachází před rozvodnou v Čebíně, kde jsme na velikonoční pondělí tohoto roku dokončili nové neutrální pole se 3 elektrickými děleními, takže se dá projíždět se zdviženým sběračem. Je osazena návěstidly s návěstí "Vypněte proud". Další pole se chystají na 4. koridoru mezi Voticemi a Soběslaví. Také se třemi el. děleními pro rychlost 200 km/h pro naklápěčky (Pendolina) resp. 185 km/h pro běžné soupravy.
Neutrální pole mezi dvěma soustavami 25 - 3 kV, 3 - 15 kV, 25 - 15 kV nebo pole mezi dvěma správami (CZ-PL, CZ-SK) musí mít uprostřed vždy uzemněný úsek.

Jistě, jenomže diskutovaná tematika se týká neutrálního pole a ne výluky s prací na trakčním vedení. Bavíme se spíš o staveništích v blízkosti TV. Skutečně někteří kolegové vážně uvažují tak, že by bylo možné do pojížděného neutrálního pole dávat hákovnice, protože tam zvednutý sběrač nemá co dělat, když je tam návěst "Stáhněte sběrač". 

Přiznám se, že kolegů na trakci mám hodně, ale na žádné z porad nebo setkání toto nepadlo. Pokud jsem dobře poslouchal, tak p. Horák tam mluvil o Ústí nad Orlicí, kde to strhnul Lájoš ve výluce. A tam padlo to nesprávné slovo hák.
Jak jsem psal v jiném příspěvku, neutrální pole jsou dělána tak, aby se dala projíždět bez vlivu na propojení. Všude se osazují návěstidla s návěstí "Vypněte proud". Jediné místo, kde jsou stahovačky, jsou změny soustav. Ty jsou většinou na širé trati, takže jednoúčelová mašina tam nemá co dělat. Když toto místo projede vícesystémová mašina, po projetí uzemněné části si napřed nové napětí očuchá, vyhodnotí a automaticky sběrač shodí.
Zajímalo by mě, kteří kolegové takto uvažují.

Tento stroj je známý jako "Arno měnič" a použil se snad jen na elektrických jednotkách řady 560. Dovolím si citovat z atlasu vozidel Elektrické vozy a jednotky ČD a ZSSK 2003, kapitola 560 (SM 488.0),  podkapitola Elektrická trakční zařízení:
"K napájení pomocných pohonů, tj. asynchronních motorů kompresorů, ventilátorů a čerpadel, slouží rotační měnič - štěpič fází typu Arno AY 9-4. Je to třífázový asynchronní stroj se čtyřmi póly a se zdvojenou rotorovou klecí. Statorová vinutí jednotlivých fází jsou nesouměrná a nesouměrně rozložená, mají různý počet závitů, různý počet paralelních vodičů a jsou spojená do hvězdy. Dvěma vývody jsou připojená k trakčnímu transformátoru a třetí fáze je po ukončení rozběhu generatorická. Stroj má výkon 85 kVA při otáčkách 1 400 min^-1,  kmitočet generátoru je shodný s trakční sítí, k rozběhu slouží rozběhový kondenzátor. Arnoměnič ještě pohání jednofázový synchronní generátor 3 x 380 V/220 V/7,5 kVA."

Ale to už je poměrně dávná historie. Dnes už se palubní sítě napájí statickými měniči pomocných pohonů.

Pěkný povídání. Potenciál zemničů mi došel, když jsem po škole propojoval dvě uzemnění mezi sebou a hle! Ono to jiskřilo! Tehdy seb byl ojiskřen zkušeností!  (dance)