Diskuse Elektrika.cz

Studuji spš strojní a jestli vše dopadne dobře, nastoupím na VŠB obor Mechatronika. Již ¾ roku se vzdělávám v elektřině díky koroně a arduinu. – Oboji už mě taky obralo o X peněz díky různým ele součástkám z Číny atd…

K věci – jelikož jsem si myslel, že elektřina je jen pro chytré lidi, tak jsem se tomu nikdy moc nevěnoval, ale postupem času jsem tak nějak pochopil vo co go. A ikdyž mám směr strojaře, nevidím v tom důvod proč nemít i znalosti z elektro, když chci. Napadlo mě teda, že bych si udělal rekvalifikační kurz elektrikáře. Jednak z důvodu toho, že mohu mít další praxi, další zkušenosti ale taky z důvodu uplatnění na trhu práce. Co tak vidím, tak strojařů, kteří se vyznají v elektrice moc není, toho bych chtěl využít.  VŠB mi 50 nedá, a co jsem tak hledal na tomto fóru a jinde, tak jinou možnost, než toto jsem nenašel ( v Ostravě) : https://www.sse-najizdarne.cz/uchazeci-o-studium/kurzy-a-rekvalifikace/kurz-elektrikar/.

Chci jen vědět, jestli si myslíte, že můj záměr je správný. Nebo máte zkušenost, že člověk, který má tento kurz za sebou tak je k ničemu. Určitě záleží, jestli to je člověk co chce/nechce. Ale taky jestli pro mě už není pozdě.

V podstatě jste si odpověděl sám.
Pozdě není nikdy. Propojení oboru elektro a strojního, podloženého kvalifikací je vždy plusem.
Poznal jsem v životě stovky vyučených elektrikářů, kteří byli málo použitelní na samostatné myšlení. Ve skupině byli ale dobří. Mnozí se profesně zastaví ve dvaceti létech. Ale blbosti nezbavuje ani vysoká škola.

Znám spoustu osob, které se vyučili v oboru elektro, následně absolvovali SŠ strojní a VS kybernetiky. Založili firmy, ústavy a jsou velice etablováni, neboli úspěšní.

Ta škola v Ostravě má tradici. V době, kdy Vítkovické učiliště mělo ještě přes 100 tříd, tak jsme před 30 léty spolupracovali . Věřím, že tam jsou dobré odborné základy....oso bně bych ten krok doporučoval. Odnesete si určité znalosti i dovednosti a také potřebné vysvědčení. Z hlediska legislativy vše prozkoumejte a porovnejte s novým zákonem, který leží v PS.

Na stránce školy je uvedeno:
Cíl kurzu:
Připravit zájemce k úspěšnému složení zkoušek z jednotlivých profesních kvalifikací daného oboru. Po úspěšném složení zkoušek z profesních kvalifikací má uchazeč možnost přihlásit se k vykonání závěrečné zkoušky oboru Elektrikář konané dle jednotného zadání závěrečných zkoušek a získat výuční list.

Přejí GL

Podle vyhl.50/1978 Sb. nelze získat oprávnění, ale osvědčení

Než tazatel získá výuční list, tak již vyhláška 50/78 Sb. nebude platit
a budeme se řídit podle názvosloví dané zákonem o  vyhrazených technických zařízeních,
který ve svém znění leží v poslanecké sněmovně od roku 2019.

Poznámka je ale dobrá, protože jak výuční list, nebo maturitní vysvědčení i vysokoškolský diplom je jen osvědčení o vzdělání v oboru a musí následovat praxe, která umožní mít oprávnění k činnosti na vyhrazeném zařízení.

V položené otázce v záhlaví je zřejmě překlep se záměnou oprávnění/osvědčení....

Předně předpokládám, že je řeč o "§6 Pracovníci pro samostatnou činnost" a vyšších paragrafech.

Jsem absolvent oboru Mechatronika na FSI VUT v Brně a právě to řeším.
Absolvování oboru "Mechatronika" a "Výrobní stroje, systémy a roboty" vám v případě VUT bude uznáno jako dokončené elektrotechnic ké VŠ vzdělání, pokud absolvujete v navazujícím magisterském studiu (Ing.) předmět XB0 - Bezpečnost práce v elektrotechnic e https://www.fme.vutbr.cz/studenti/predmety/230476

VŠ je lepší než výuční list především z důvodu, že v řadě případů vyžaduje kratší praxi.

Nicméně praxi samotnou vám VŠ nezajistí. Tu získáte až u zaměstnavatele po studiu, kde po určitou dobu budete mít §5. A po získání praxe můžete povýšit na §6.
Nebo nad rámec studia si domluvit nějakou brigádu buď přímo na škole, nebo u potenciálního budoucího zaměstnavatele, k čemuž by měl stačit §4, pokud budete pracovat pod vedením pracovníka s §6.

To nebo se v praxi již dříve praktikovalo při provozní praxi na elektrických zařízeních. Tak jak to uvádí §13 V50/78 Sb. i s poznámkou 8.
V Ostravě studenti z VŠB chodili na brigády do Vítkovic,  jak přes prázdniny, tak také na veekendy a to jak do montáže tak do údržby. U těch, kteří byli vyučení nebo průmyslováci, tak u těch nebyl žádný problém, aby měli §6. U těch kteří šli na VŠ přímo z gymnázia, tak pracovali s kvalifikaci §4 pod dozorem. Pokud u nás nastoupili po absolvovaní školy, tak jsme stanovili délku a obsah zaškolení tak, že obvykle prošel těmi pracovišti, na kterých jako brigádník nepracoval. Pokud bylo nutné k jeho dalšímu zařazení již §6, tak to bylo ve zkrácené lhůtě na příklad 2-3 měsíce.
U těch, kteří u nás na brigádách nepracovali, tak to bylo ten minimální rok.

Nová vyhláška nebo spíše NV bude dávat velkou odpovědnost a pravomoc odpovědné osobě za provoz elektrického zařízení. Domnívám se ale ze zkušeností, že ten rok čekací doby na §6 byla stanovená rozumně i moudře. Bylo a stále to je bezpečnostní opatření pro nové pracovníky, až pozná charakter dané práce, kdo je kdo a na pracovištích nezabloudí.... tak to je zapotřebí ten rok, aby mohl samostatně uvažovat, pracovat a býti odpovědným, aby neublížil sobě ani jiným.

Ale i V50/78 Sb. dávala statutařům nějaký prostor v uznání kvalifikace podle §11.
Někdy jsme museli záležitosti řešit organizačně i tak, abychom mohli absolventy VŠ uplatnit
a zaplatit. Na příklad některé středisko elektroúdržby bylo odloučené pracoviště VŠ nebo výzkumného ústavu. Ale to je již cesta k hledání pro odborníky s právníky. Někdy jsme se i radili s pracovníky tehdejšího IBP.

Pokračování ( omezení 3000 písmen)

Zdánlivě to není k tématu.....ale do kategorie "paměti národa".

Zažil jsem dobu, kdy v průmyslu bylo zapotřebí mnoho pracovníků. A tak když se rušily živnosti i obchody a najednou z obchodních příručích, krejčích a řezníků se udělali elektrikáři. Zavedly se školy práce a večerně za dva roky měli výuční list. Obvykle to byly pomocné síly na opravy a údržbu světel, pomocné síly v montážní dílně ( karisté, skladníci, kabeláři, písmo malíři, natěrači i svačináři atd) velké uplatnění měli jako strojníci na motorovnách anebo jako velínaři. Nikdy z nich nebyli parťáci a šefmontéři, ale velice užiteční pomocníci. A bez nich to ten proces nějak nefunguje.... ale na druhé straně i mnozí "čistokrevní" elektrikáři s výučním listem se někdy stali již v 25 letech v profesi nepoužitelní.

Jene naprostý souhlas.  (dance)
Jsem přesvědčen o tom, že pokud dotyčný pracovník, má zájem o danou problematiku, (myslím tím obecně, napříč všemi obory),  a sám se aktivně vzdělává, tak  má budoucnost.

V praxi se setkávám s vynikajícími konstruktéry, kteří jsou i kybernetici.
Jsou to perfektní strojaři a skvělí elektrotechnic i při konstrukcích strojů
a robotů. Těchto specialistů je málo. Mnozí mají dvě vysoké školy a je to
poznat. A rychle se učí vše dotáhnout i legislativně do stavu "perfecto".

Máš Jene pravdu v tom, že někde na začátku bylo velké chtění a žízeň po poznání.
Již před mnoha tisící léty to vyjádřil král Šalomoun v knize přísloví, když zapsal,
že počátek moudrosti a poznání je v úctě před učiteli a že cvičením v tom pohrdají jenom blázni.

Pozoroval jsem léta jako externí učitel na odborných školách, když se podařilo zlepšit vztah učňů k učitelům, rodičům a spolužákům,  tak se výrazně zlepšil prospěch. Naskočilo chtění místo nudy....a v praxi statutáře velké firmy elektro platilo, ukáž mi co umíš a já ti dám osvědčení a zařazení i peníze. Ale podle vysvědčení se to nikdy nepoznalo. Neříkám, že vysvědčení není důležité, ale není podstatné a jediné k získání oprávnění pracovat na VETZ. Nakonec je to podrobně uvedeno v ČSN EN 50110-1

Někdo/mnoho je spokojen, že se naučil sádrovat a tahat zásuvky a žije s tím spokojeně celý život......
Změřit spokojenost jedince asi zaplaťpánbu nelze.