Diskuse Elektrika.cz

Otázka na odlehčenou. Nedávno jsem se doslechl, že se v osmdesátých letech vysílal pořád s názvem Rozpaky kuchaře Svatopluka a v něm mělo probíhat diváckého hlasování formou rozsvěcování žárovek po celé CSSR. Pamatujete někdo tu dobu? Já si ten dispečink s wattmetrem spotřeby celé republiky nějak neumím představit :-).

Už je to "promlčené",  tak se přiznám - místo žárovky jsme zapínali vařič... Takže jestli to opravdu "měřili",  v podstatě jsme hlasovali "několikanásobn ě"

Měření přenosovky existovalo i tehdy a dost možná to mělo větší vypovídací hodnotu než dnes, při takovém množství fabrik, které jedou nonstop.
Dneska se můžete proklikat na minutu v daném dni. https://www.ceps.cz/cs/data

Naštěstí máme všemocný google a youtube, takže si to můžete prozkoumat na vlastní oči:

Kdyby někomu odkaz nefungoval (stejně jako mně):
https://www.youtube.com/watch?v=RyxAhkGDxwg&list=PLUNpllXPq2THs3lwVvhqW0-rS7-AbZMEV (https://www.youtube.com/watch?v=RyxAhkGDxwg&list=PLUNpllXPq2THs3lwVvhqW0-rS7-AbZMEV)

Toto video jsem viděl a četl diskuze pod hodnocením Pořadu. Mě to přijde jako fikce. Nedokážu si představit jak by ta data tenkrát dali dohromady.

Fikce tak napůl. Nebylo to žádné sumární měření, ale jedno lokální a podle výsledků jako že hlasovala celá ČSSR :)

Tady je to celé celkem podrobně popsáno, včetně halsovacího mechanismu, zhruba od strany 29. Podle všeho šlo opravdu o centrální dispečink

Nakopírujte si do prohlížeče odkaz, nebo stáhněte PDF z přílohy :
chrome-extension://oemmndcbldboiebfnladdacbdfmadadm/https://is.muni.cz/th/vzb25/BP-Rozpaky_kuchare_Svatopluka.pdf


Je to zajímavý pohled i když ne zcela z technického pohledu a nedá nám 100% odpověď.  Pořád se jedná pouze o odlehčovací téma  ;)

V dobách před androjdem, fejsem a gůglem, používalo lidstvo zejména mozek a vědomosti ukládalo v něm.
Nedavno jsem se setkal se zoufalcem, který počítal jednoduchou rovnici na mobilu a hrozně se divil, že než to namačkal, měl jsem to na papíře, takže toliko k přínosu digitalizace k rozvoji digitální demence (toto je již zavedený psychiatrický termín)
Data se nesdílela na fejsu, ale vysílačkou, provozním telefonem, případně dálnopisem.
Od roku 66 byl centrální dispečink přenosovky, kde měli k dispozici všechny hodnoty z uzlových rozvoden.
Jinak když bych chtěl získat nějakou vypovídající hodnotu, nepoužíval bych hodnoty z přenosovky, ale ze stovkovýho trafa, které by napájelo pokud možno jen DTS pro občanskou zástavbu.
Další možnost postavit do několika  zděných uprostřed sídliště provozáky s vysílačkou a pohlídat ampermetry.

Hlasování bylo asi tak 50/50, stačilo, aby někde sepnul někde nějaký větší odběr, a hnedka hlasovaly tisíce diváků.

Mě by spíš zajímalo, jestli jsou někde dostupné ty druhé alternativy, přesněji řečeno těch pár záběrů, než se děj vrátil do původní linky.

Nevím zda je to někde ke stažení, nebo prohlédnutí, ale vím že ČT to vydala v nějakém souboru (snad CD),  včetně alternativních cest příběhu a to i těch, které jsme nikdy neměli možnost vidět, protože nebyly zvoleny ani v době prvního uvedení a ani během následného opakování, kdy lidé zvolili v některých případech odlišně. Zkuste to někde na internetu pohledat.

Také si ten pořad pamatuji, i já jsem ho sledoval, i když ne pravidelně. To hlasování si pamatuju a podle mě skutečně probíhalo, samozřejmě s nějakou "chybou metody",  která mohla být relativně velká, neočekávané události v síti to mohly ovlivnit. I když personál dispečinku asi letitou praxí uměl v údajích "číst" velmi dobře, takže to asi nějakou vypovídací hodnotu mělo. Samozřejmě se od toho nedá čekat, že by hozhodl jediný hlas, nebo alespoň jediný divák.


I já jsem běhal po bytě a zapínal více světel .... :-)
Dokonce mě tenkrát napadlo takové hlasovací zařízení s rezistory s celkovým příkonem 16,6 kW (hl. jistič 25 A),  ale nezrealizoval jsem to. Potom na průmyslovce, kde jsme hojně počítali příklady na HUS, mě napadlo dokonce něco dokonalejšího, s čím by šlo hlasovat "ANO" i "NE" v jednu chvíli (nemuselo by se na dvakrát). Už sháním tlumivku 1,7 H / 1 A a kondenzátor 5,97 μF / 400 V ....  :D :D :D

Více méně tímto pořadem navázala tehdejší TV na expo v Montrealu kde byl velkou atrakcí Československý Kinoautomat .

Hezká vzpomínka, ani se nechce věřit, že je to 35 a něco let.

 Velice mě potěšila fotografie (v bakalářské práci, kterou sem vložil kol. Honza Franěk) jak asistentka ve studiu pro komunikaci s dispečinkem přinesla Jos. Dvořákovi telefonní přístroj T 65H - zvaný rakvička, což byl již v roce 1985 docela starý model, vyráběl se v letech 1966 až 1972. Dnes v době dotykových mobilních telefonů si mladí ani neumí představit, že to mohlo fungovat.

Ono to hlasovanie bol aj dobrý pokus odolnosti prenosovej sústavy a
schopnosti regulácie reagovať. Verím, že technikov to mohlo vcelku baviť.
Tých 5 sec sa zrejme vykrylo z rezervy v zotrvačnosti generátorov,
takže nejaké vážne rozhodenie rovnováhy spotreby a výroby nehrozilo.

Dnes by toto nešlo použiť úplne z iného dôvodu:
klasická analógová televízia prenášala signál ku všetkým divákom
s rovnakým, minimálnym a známym oneskorením.

Pri dnešnom digitálnom prenose s viacerými "buffer" miestami
má každý divák prenos ,vlastne inak posunutý a teda hlasovanie
5 sec by sa natiahlo na  možno 15 sec nepredvídateľn ého nábehu.
Toto je poznať u fotbalového prenosu pred panelákom,
alebo počas reklamy. Nekričia a ani nerabujú chladničky všetci naraz.

Mimochodom, nepoužila sa táto metóda už v dobách rozhlasu ?

K předchozí odpovědi nová otázka, pokud by mělo být nové téma, omlouvám se.
Píše se tu o posunu času, tak předpokládám ž se to týká i posunu časového signálu.
Může mě prosím nějaký odborník vysvětlit, proč když se dívám na digitální televizi je časový signál jako první, když se dívám na stejný program satelitu, je zpožděn cca o 2 sekundy, ale čas na hodinách je zpožděn o cca 30 sekund vždy!. Stejný problém jsme měli při soutěži veteránů, kdy jsme měli velké stolní hodiny řízené radiovým signálem, které měly čas posunutý proti mobilním telefonům také cca o 30 sekund. Takže závodníci se s námi hádali ohledně trestných bodů za špatný dojezdový čas pokud jeli na hranici tohoto posunu. Nikde na netu jsem nenašel žádný teoretický článek o tomto posunu. Víte někdo jak to je?

Porovnal jsem DCF hodiny, mobil, sat. reciever a tuner s RDS.
Vše se vejde do jedné sekundy, spíše méně.
Máte-li namysli DVB-T, tam o příčinách zpoždění píše kolega výše.

Různé přístroje - receivery DVB-T mají při zpracování signálu a jeho převodu na analogový rozdílné zpoždění. To se dá pozorovat, pokud budeme sledovat stejný program na dvou různých přístrojích najednou. Tento jev je známý již od počátků digitalizace DVB-T a projevuje se i u DVB-T2.

Nepleťte si údaj o presnom čase vysielaný samostatne a spracovaný
a zobrazený dátový prenos. To sú dva úplne odlišne spracované
dátové toky.

Televízie pre správnosť  časového údaju vysielaného v obraze
tento posúvajú o konštantnú veličinu - oneskorenie ktoré im je známe
pri odbavení a prenose signúlu v najpoužívanejš ej ceste.
Nie je v tom ale spracovanie a buffer v priímači, či tiež dlhšia cesta.
Tiež sa to komplikuje, že k rôznym divákom sa signál dostane odlišnou
cestou - relatívne priamo napr štúdio- sat - divák,
kombinovane štúdio -sat - pozemný vysielač - divák,
može ešte do reťazca pribudnúť Káblový dig. prenos,
alebo IP spracovanie.
Ale u iného diváka môže ísť len o cestu štúdio-internet- divák,
kde ale zasa je oneskorenie premenlivé.

Teda časový údaj môže sedieť tak na minúty, sekundy sú mimo.

Rozdiel u mob. telefónov ktorý uvádzate nie je systémový, zrejme boli
zle nastavené bez synchronizácie so sieťou.

DCF hodiny boli z vašich zariadení najdôveryhodne jšie.

Vo všeobecnosti platí, vždy použiť rovnaký zdroj času ak chcem
porovnávať, merať.