Diskuse Elektrika.cz

Chce se po mně provést revizi průmyslové mycí linky - viz snímek.
Ta je sestavena z ultrazvukové lázně (vpravo),   myčky (původně na gastro nádobí - uprostřed) a sušičky (podobné se taky používají v gastro provozech) a ohřívače vody pro UZ lázeň (u stěny za UZ čističkou).
Nejde o typovou linku, ale takhle si to sestavili.

1) mohl by mi někdo napovědět, jak tento "šelmostroj" formálně pojmenovat?
O strojní zařízení se zřejmě nejedná, protože nenaplňuje definici z ČSN EN 60204-1. Není zde žádná pohyblivá část.  UZ čistička se z principu nepohybuje, v myčce je sice pohyblivé rameno, ale to se otáčí tlakem vody a v sušičce je pouze ofuk ventilátorem a ohřev vody je také bez elektropohybu.
Přemisťování mezi jednotlivými operacemi provádí obsluha "růčo".

2) Celá linka je napájena z jednoho rozvaděče, na přívodu jistič s vypínacím modulem. Na dveřích rozvaděče je tlačítko Central Stop, odepínající tento jistič. Pro jeho opětovné zapnutí je ale zapotřebí otevřít rozvaděč (kličkou) a manuální "nahození". Po otevření rozvaděče jsou volně přístupné vodiče pouze v pracovní izolaci a obsluha má max. §4 dle vyhl.50/1978.
To je podle mne špatně.
Zapnutí napájení by mělo být tlačítkem bez nutnosti vstupu do rozvaděče. Nebo se pletu ?

Strojní zařízení, stroj i šelmostroj
je sestava propojených části nebo součástí, z nichž alespoň se jedna pohybuje,  s příslušnými ovládacími částmi stroje....kter é jsou vzájemně spojeny pro konkrétní aplikaci.

Termín "strojní zařízení" zahrnuje také sestavu strojů, které jsou za účelem dosažení stejného cíle uspořádány a řízeny tak, aby pracovaly jako jeden celek.

Poznámka: Termín "součást" se zde používá ve všeobecném smyslu a nevztahuje se pouze k elektrickým součástem.

Tolik norma živitelka. Pohybuje se tam rameno s kartáči a dále se točí ventilátor pro sušení. Ale také se pohybují válečky a k pohybu dojde při otevření dvířek......dá le to má řídící a silové obvody.

Pokud máš provést výchozí revizí, tak výrobce v Návodu na obsluhu a údržbu musí ten šelmostroj nějak pojmenovat. Dále v dokumentaci musí uvést podle jakých norem to vytvořil. A tak bych ten šelmostroj zařadil pod NV 176/2008 Sb. a k VRZ požadoval spoustu dokumentace o shodě s BOZP. Včetně dokumentace podle NV 118/2016 Sb.

Na příklad se často brání dodavatele klimatizace a vzduchotechnik y, že to nespadá pod zákon o strojním zařízení. Vždyť se tam točí jen ventilátor a klapy jsou pneumatické, nebo hydraulické... ..pokud na to není výrobková norma, tak je to většinou SZ.

1) O výchozí revizi nejde. Jedná se o pravidelnou, ale zdá se, že žádná výchozí ani nebyla.
2) válečky se nepohybují - transport mezi jednotlivými operacemi provádí obsluha manuálně
3) nechci se vyhnout označení Strojní zařízení a podle toho to taky posuzovat, jen bych se chtěl ujistit, jestli to "stroj" opravdu je.  ;)

Nejsou to jen 4 přístroje vedle sebe?
Nevypadá to, že by to mělo nějaké společné řízení, ovládání apod.

Ne ne. Je zde minimálně pneumaticky poháněný kryt - to je ten svislý pneuválec.
Jde tedy o strojní zařízení ve smyslu Nařízení Vlády a směrnice EU, není zde jen pohon pohybujícíh se částí lidskou silou. Je úplně jedno, jaká je pro vyvození pohybu použita energie, jestli je to pára, síla vodního toku, spalovací motor poháněný benzínem, naftou či plynem, zda stroj pohání stlačený vzduch nebo elektrická energie. Prostě je to strojní zařízení. A u něj se musí vytvořit CE a všechnny náležitosti stroje.

Cize poháněný mechanismus je zde zdrojem rizika - celkem zjevné riziko přiskřípnutí, sevření a zachycení, při ztrátě tlaku vzduchu (prasknutí či vysmeknutí hadice) i značné riziko pádu krytu na hlavu sehnutého pracujícího člověka. Dokonce by zde mohly být jisté parametry zdvihadla.

A celý tento stroj je vybaven elektrickým zařízením, které sice primárně neslouží k pohybu, ale  strojní zařízení je obsahuje. Takže se na toto zařízení plně vztahují ustanovení ČSN-EN 60204-1.
Zařízení má nepopiratelný charakter linky zastavením koncových částí linky se zablokuje činnost předchozích.
Je to technologický celek, hlavní (centrální) vypínač strojního zařízeníi musí vypnout i dílčí zařízení najednou, centrální nouzové zastavení musí zastavit všechny nebezpečné pohyby najednou.

A už je vidět problematická výše hlavního vypínače nad přístupovou rovinou, chybějící centrální vypnutí všech dílčích elektroprvků stroje (i toho generátoru ultrazvuku na stoličce),   ovladače rozvaděče na zdi mimo dosah obsluhy, knoflík potenciometru a generátor ultrazvuku s nedostatečným krytím proti vodě...

Svým způsobem a uspořádáním to není špatně navržený stroj, ale potřebuje zkušenou ruku na dotažení bezpečnostních detailů,  které vše za celkem malý peníz vyřeší.  At už je to třeba protiváha krytu, nebo svěrná brzda pístnice, přemístění ovladačů na ergonomicky vyhovující ovládací pult se správným krytím, vytvoření hlavního vypínače vypínajícího jak mechanismy, tak myčky atd.

Nějaká menší firma na průmyslovou automatizaci bude mít takové úpravy připraveny do měsíce a nainstalovány za jeden až dva dny.
Nejen že se po úpravě zvětší bezpečnost na minimální vyžadovanou úroveň, ale zvýší se i spolehlivost.

Nepleteš.
To je velice častou závadou i u nových zařízení navrhovaných bez analýzy rizika  a bez zkušeností. Zapnutí a vypnutí zařízení má svá pravidla a také Emergency Stop má své pravidlo. Obvykle je nutné doplnit hlavní stykač s ovládáním.

Pokud provedeš  PR, tak tam bude dosti závad, které povedou k závěru, že z hlediska bezpečnosti nevyhovuje. Řešení popsal podrobně Martin Kurka. Po retrofitu provedeš výchozí revizi. Ale budeš mít již Návod na obsluhu a údržbu a veškerou dokumentaci shody s označením zařízení CE. ( viz příloha číslo 3 NV 118/2016 Sb.)

Pokud se nepletu, tak ten kdo myčku upraví, stane se tak jejím výrobcem. Nevím jak je zařízení staré, co takhle zkusit reklamovat nedostatky u původního výrobce?
Výrobce vidím Meiko, to není malá firma.

Takto jednoduše to nelze. :(
Ono de o to, zda ta úprava té myčky, je "podstatnou změnou" oproti původní koncepci výrobce, nebo zde je ta úprava té myčky "nepodstatnou změnou" původní koncepce výrobce. :)
A určit tuto hranici, je dost těžké. Ono to totiž nikde přesně není stanoveno. :)

Periodická revize se dělá podle podkladu poslední revize a dokumentace výrobce.
Pokud žádná dokumentace výrobce neexistuje,
ani žádná revize a jsou zde závady vidět na první pohled,
tak se vypracuje zpráva se zhodnocením a zdůvodněním závad.

Pokud je vůle závady odstranit a narodí se poptávka, tak následuje i objednávka.

Pak nasleduje analýza rizika a návrh nové dokumentace pro úpravy, jak již byly popsány. Obvykle provozovatel se stává výrobcem. Ale může být tím výrobcem i dodavatelská firma.

Proč je lepší, aby to byl provozovatel?
Proto, aby důsledně spolupracoval na analýze rizika.
Je nutné do toho vtáhnout odborníky, technology, bezpečáky,
udělat strojní inženyring a pak teprve tu elektriku.
A dokumentaci o shodě podepíše statutář firmy, je to pro jejich potřebu.
Nebude se to dále prodávat. Někdo ale musí tomu auditu šefovat
a někdo to musí objednat. Nejhorší je udělat zadání po analýze rizika.
Když to celé vezmu na sebe jako firma dělající do malé automatizace,
tak ty lidí provozovatele do toho nezatáhnu. A na konci jsou všichni chytří a mají
nové připomínky. Ale když se mají pod analýzu rizika podepsat jako členové komise,
tak se rodí připomínky a návrhy. To je stejné, jako když se dělají protokoly vnějších vlivů.
Na takovou zakázku musí být dobře specifikováná smlouva o dílo.