Diskuse Elektrika.cz

Moderátor: Nerozumím nač se kvalifikovaný elektrikář ptá. Otázka "Jak byly v hliníku dělané zásuvkové okruhy? " je nejednoznačná.



Nedávno jsem řešil u jedné paní rozvadeč.
Paní si nakoupila nové spotřebiče a 10A jistič nestačil.
V rozvaděči klasika 6A světlo 10A zásuvky (1 jistič na celý byt ),  od jističe byly 3 odvody nová měd a 2x starý hliník na měd jsem přidal jistič 16A klasika a hlinik jsem rozdělil na 2x10A ale pak jsem vlastně přišel na to, že když chci shodit zásuvky, tak musím shodit oba jističe 10A aby se vůbec nějaká zásuvka vypla (kromě té mědi) a je jedno v jakém pořadí při nahazování to samé.

A nebylo to zapojené do smyčky ? Z poslední zásuvky znovu zpět do rozvaděče.

Protože jsem hliník maximálně škubal ze stěny a nikdy jsem jse v tom nešťoural dobře tak se zeptám jinak když jsou 2 odvody z jističe a já jw rozdělím na dva jističe proč vždy musí být oba jističe zapnuté aby fungovaly zásuvky ? Jinak kdyby to byla smyčka z poslední zásuvky tak by tam byl možná akorát tak fázóvý zkrat .

I když mi to příjde divné proč to vůbec někdo tak dělal tak by ta smyčka byla možnost ale v.tom případě bych proti sobě poslal 2 fáze ale v tom případě by stačilo odpojit jeden odvod a zásuvky by měli stále fungovat

A co základní měření? Vždyť tohle je úloha pro první ročník, tak nezmatkujte a zjistěte kam jdou ty vývody a jak byl proklemovaný rozvaděč před úpravou a rovněž se zaměřte na impedanci, protože nevím, čím to měříte, aby vám to tam třeba nelezlo přes spotřebič a nebyla závada v instalaci.
Podle popisu je ten rozvaděč jednofázový, takže kruhem těžko vytvoříte zkrat.
Alternativou je přizvat zkušenějšího kolegu, který buď bez měření, nebo s použitm základního vybavení záhadu odhalí. Těžko se věští z popisu, tyhle věci je třeba vidět.

Jste elektrikář nebo kutil?

 V jednofázovém rozvodu neuděláte zkrat mezi fázemi, když tam máte jenom jednu.

S tímto zapojením jsem se již také setkal a nejen jednou. Netuším, zda na to jednotliví autoři těchto úprav přišli sami, nebo to možná vyšlo někde v novinách za dávných dob jako kutilský zlepšovák. V různých pátečních a sobotních přílohách novin před 30. léty se našly rady všeho druhu a mnohdy velice nebezpečné a nesmyslné. Pravdou je, že tímto způsobem se zapojují zásuvkové rozvody v Anglii. Jenže tam je všechno trochu jinak. Každý spotřebič připojený přes zásuvku má svoji přesně dimenzovanou pojistku ve vidlici.

Podle kvality a způsobu provedení a také rozsahu rozvodů lze v běžném bytě úpravy v rozvodu najít v řádu hodiny až dvou. Musí se to vidět a také umět.

Musí to mít logické vysvětlené, někde musí být jasná chyba, kterou přehlížíte.

Nemáte náhodu jističe, které odpínají nulák? Tzn. máte špatně spárovanou L a N ?
Pokud to je dvouvodičová instalace TN-C (L+PEN),  typická pro staré Al instalace, tak by takové zapojení mohlo někoho zabít - PEN se nesmí rozpojit, jinak hrozí smrt !.

Nechci vás strašit, ale v elektroinstala ci se mohou vrtat jen skuteční elektrikáři, pokud k tomu nemáte patřičné oprávnění, tak si koleduje o pěkný malér, zvlášť když to neděláte pro sebe. Navíc hliníkové dvouvodičové rozvody jsou samy o sobě značně problematické - nechte to raději odborníkům, které "kryje" v případě maléru jejich odbornost.

Jinak ve svém domě jsem po původním majiteli (elektrikáři) našel jednu krabici schovanou za kachličkami (kuchyň). Vodiče v ní byly spojené kroucením kupodivu po 40letech bez znaku poškození, sice ztvrdlé ale neopálené. Ale trvalo mi, než jsem ji objevil.

Nejdřív si ujasněte, která z obou možností platí.

S jističi, které musely být oba zapnuté, jsem to neviděl.
Zažil jsem "úpravu",  kdy tam z jedné fáze přes 2 jističe bylo napájení "do kruhu",  jak již bylo výše míněno.
A také jsem kdysi na jedné chaloupce na samotě viděl nebezpečný stav, když nějaký přívod v síti IT někdo připojil na nový přívod v TN-C a nechal za elektroměrem na PREMIX desce (tady přesněji na tom černém hnusu, co se používal dřív) pojistky v obou vodičích.

Jestliže jeden "vůdce" říkal učit se, učit se,  učit se, tak já bych ještě přidal měřit, měřit, a myslet...

Tak tohle jsem objevil v jednom prvorepublikov ém činžáku v Praze-Vysočanech ke konci 80. let. Dům byl postaven na začátku 30. let a připojen na 3x120V. Někdy těsně před rokem 1960 došlo k přepojení na 3x220/380, což se tehdá dělalo bez rekonstrukce rozvodů, ty se pouze upravily. To jsem zjistil prohlídkou společných prostor, zejména stoupačkového rozvodu a potvrdila mi to jedna pamětnice, které bylo sice kolem osmdesátky, ale v domě bydlela od doby, kdy se ve 22 létech vdávala. Byla docela čilá a dost si pamatovala. Přepojení tehdá prý trvalo jen jeden den! Nakonec jsem zjistil, že pojistky u elektroměru ve vodiči N mělo v té době ještě více jak polovina bytů z 24, které byly v domě. Takže mimo rekonstrukce rozvodů v jednom bytě se upravovaly rozvody v celém domě. Elektroměrné desky byly ještě dřevěné a v některých bytech byly rozvody již novější, ale většina jich byla ještě v původním provedení. Pojistky v N byly v některých případech zadrátované silnějším vodičem, některé zásuvky měly ochranné kolíky připojené, jiné nezapojené a to i v jednom bytě. Jednoduše hrůza, z dnešního pohledu nemyslitelné a nepochopitelné . Přesto se v domě zřejmě nikomu nic zásadního od elektriky nestalo.

P.S. Černé elektroměrové desky byly z tzv. Gumonu, byly křehké, snadno praskaly, nedaly se vrtat, jakmile se vrták trochu zahřál, tak se na něj materiál začal lepit. Desky byly vyztužené jutovou tkaninou a jednotlivé provázky se z ní při vrtání vytrhávaly. Jeden kolega je kdysi likvidoval tak, že je rozbité pálil v kotli ústředního topení mezi uhlím, prý dobře hořely.

 Pravděpodobně se jednalo o zdvojené vedení. Tedy zásuvkový okruh byl do nějaké části rozdělení tažen paralaleně .

Setkal jsem se  tímto již při dvou rekonstrukcích .

Zásuvkový okruh byl zdvojen až do krabice u kuchyně . odtud pokračovalo již samostatné vedení k sásuvkám v kuchyni ,   a dlaší odbočka vedla do pokojů.