Diskuse Elektrika.cz

Je nutny u bojleru zemnici vodič?
Nekdo radil ze ano nekdo zase ze ne, tak si nejsem uplne jisty. Bojler je Drazice 100l horizontalni ve strope koupelny. Nejsem si uplne jisty jestli to na to ma vliv, ale v koupelne bude mozna elektricke topeni (zasuvka pripravena),   hned za jednou zdi koupelny je skrin s jisticema a vedle vchodu do koupelny kuchyn se vsemi spotrebici. Koupelna je malinka asi 3x1,1m.

Ono to není úplně jednoznačné...
Je to v koupelně. Pro pevně připojený bojler platí vyjímka (ČSN 33 2000-7-701, ed.2),  že nemusí být přes chránič. Ale pak já to vnímám tak, že by tam měla být "doplňková ochrana" právě tím pospojováním
A pokud je tam od výrobce zemnicí svorka, vůbec bych o tom nediskutoval

a teď čekám kdo mě to podpoří a kdo napadne  ;)

Za mne pospojit CY6.
Chránič je fajn, ale v některých případech u bojleru, je-li pevně připojen, spíš na škodu.

V první řadě bych se řídil tím, co určí výrobce toho boileru.
Pokud na boileru není žádná svorka na připojení ochranného pospojování a výrobce to ani nepožaduje, určitě bych to neřešil nějakou "násilnou" formou.

Ale pak je otázkou, zda patří takový bojler do koupelny s umístěním v blízkosti vany, nebo nad vanou.  (norm)

Osobně bych vyžadoval alespoň jedno z dalších ochranných opatření.


A ano. PCH na bojleru znamená většinou častější výměnu tělesa (pro bezpečnost jen dobře),  nebo problém v případě kdy se delší čas nepoužívají. Z praxe znám mnoho případů, ale i takové, kde bez problému 10 let centrální PCH drží, včetně připojeného bojleru

Do místa instalace bojleru "vždy" navrhuji CY6mm2 zž z MET a to bez ohledu na to, jaký, který a čí bojler tam bude momentálně instalován. Co je pravda dnes, zítra může být uplně jiná a připraveným štěstí přeje  ;)

Ta stejná odpověď - to si musí určit výrobce boileru.

Osobně tedy také moc nefandím umísťování boileru nad vanu, považuji to za anachronismus.

El.boiler je klasicky tř.I, takže zemnicí vodič, PE, obsahuje přívodní kabel 3x2,5; Tahat k boileru jiný, ještě další "zemnicí" vodič, žádná norma nepožaduje, je to plýtvání materiálem. Další paralelně natažený zel./žl. vodič od PE přípojnice k boileru nic neřeší a mnohými elektrikáři je mylně nazýváno "pospojováním".
Výrobci boilerů pouze upozorňují na správné připojení přívodu do svorek (elektrikářem) a na nezasahování do vnitřního zapojení. Vnější zemnicí svorku již nedělají a nějaké připojení boileru k pospojení neřeší, to není jejich věc. Ani v koupelně. To má řešit elektrikář. Jinak doplňující ochranu RCD provést podle ČSN a i přes přítomnost RCD předem vyhodnotit, jestli doplňující pospojování jo nebo ne. Mnohdy není co pospojovat.

ČSN jednoznačně požaduje RCD pro zásuvku, ale pro pevně připojený ohřívač TUV naopak dává vyjímku že RCD být nemusí. A pak je otázkou jestli je to prostor nebezpečný nebo zvlášť nebezpečný, jestli trvat na "druhém opatření" a pokud spotřebič nemá vhodnou svorku, jaké "druhé opatření" použít

Psal jsem to stručně "svými slovy" Doplňující ochranu RCD provést podle ČSN, čímž je řečeno, že podle ČSN na boiler pevně připojený RCD být nemusí.
V žádném případě, ani ještě v době platnosti ČSN 33 2000-4-41 ed.2 Z1, se v koupelnách (v prostorech s vanou nebo sprchou) neurčovalo, jestli je to prostor nebezpečný nebo zvlášť nebezpečný. A proč taky? Vždyť instalaci zde určuje samostatná ČSN .. 701 ed.2; A ta také požaduje kromě RCD i doplňující pospojování. Jak také uvádím, mnohdy není co pospojovat.

S tímto výrokem nemohu prostě souhlasit. Jde o velmi rizikový prostor z pohledu možného úrazu el. proudem, právě proto je na tyto prostory připravena zvláštní norma. Zde se říká že pro pevně připojený ohřívač vody, nemusí být proudový chránič, ale ne že nemá být. Také je tam striktně napsané, že se musí zřídit pospojení - viz přiložený článek. Já si to vysvětluji tak, že když je tam více jak jeden bod k pospojení, tedy uvedení na jeden potenciál, musí se to zřídit. Nicméně také chápu že ne vždy tam být musí a je zřizováno. Ovšem to že někde nemá smysl, by mi nedovolilo bez znalosti konkrétního místa říci, že se pospojovat nemusí, protože je tam vodič PE. S tím norma počítá a i tak počítá s pospojením, protože ochrana vyrovnání potenciálů je dle mne jedna z nejjednoduššíc h a zároveň nejspolehlivěj ších. Já to vnímám tak, že pokud nebude chránič, rozhodně provedu další doplňkovou ochranu a to pospojováním, nebo přizeměním.

Pak je ještě otázkou, jestli ten bojler má svorku, nebo ne. Je dost možné i to, že dnes už se moc nepočítá s umístěním bojleru nad vanou a tudíž bojler který svorku nemá, není pro tuto montáž vhodný, nebo bude zapotřebí použít proudový chránič. JE to o minimalizaci rizik.

Za úplně absurdní považuji výkřik, že zřízení doplňkové ochrany, klidně i kdyby byla nad rámec normového minima, je plýtváním materiálem. Naopak považuji tuto investici v řádu desetikorun, za dobře investované peníze.

Ať už to bude provedeno podle Honzy Fraňka, nebo podle pana Jonáše, tak obojí bude v pořádku. Protože podle Honzy to bude nad rámec norem a pan Jonáš přesně vystihl normativní minimum. Šroub na plášti boileru není od toho, aby se využil ke zhotovení paralelní ochranné cesty jako dubl pro připojovací kabel. Ten šroub je tam od toho, aby v případě, že se v prostoru bude nacházet nějaká cizí vodivá část (vana, topení, trubka vody apod.) mohl být využit jako bod elektroinstala ce pro připojení těchto neelektrických konstrukcí. Nic víc.

Ja v tom čl. ktorý vložil p. Franek čítam že pripojiť sa musia nechránené vodivé časti...a kovový kryt bojlera predsa je už chránený pripojením vodiča PE...
Tak mi z toho vychádza, že doplnkové pospájania sa bojlera jak spotrebiča v zmysle toho článku netýka...
Nie je to zvláštne?..pre bojler v zóne 1 ani chránič, ani pospájanie?

Čo sa urobí nad normu je už druhá vec, tam norma uvažovanie že „pre istotu“ neobmedzuje v ničom, ...no to už nie je debata o norme, ale o skúsenostiach z praxe...

A nemá byť správnejšie pre projektanta namiesto šruby na bojleri tým bodom elektroinštalá cie spoločná METka pre kúpeľku?...podľa normy najlepšie dakde na vstupe do miestnosti?
Myslím tak, že keby sa náhodou bojler v zóne 1 zruší, tak v tej zóne vznikne svorkovnica doplnkového pospájania...?

A proč tu větu v normě nedočtete? .. a všechny neživé vodivé části upevněných zařízení .....  To si jako vyberete jen to, co se vám hodí?


Taky jste si všimnul? Já říkám že v tomto prostoru je potřeba další opatření zvedající bezpečnost. Buďto chránič, nebo pospojení, či přizemnění. Nevidím logiku ani správnou cestu v tom, vynechat oba způsoy doplňkové ochrany.

Setkal jsem se i s boilerem, který měl šroub pro připojení pospojení pod krytem připojovací svorkovnice a nebo i na přírubě topného tělesa

Stále tak nějak nechápu, proč se mnozí snaží ušetřit na ochraně zdraví. Nenapadá mě nic, co by  dostatečně obhájilo případnou smrt.

Doplnkové pospájanie je už od svojho názvu o doplnení pospájania neživých častí na potenciál PE,..no a keď je kryt bojleru, (ale aj napr. práčky, sušičky, či svietidla) už raz na PE pripojený, tak už sa tam s ďalším drôtom ten potenciál PE predsa nijak nezmení...šak v princípe aj v 701tke ide hlavne o zabránenie úrazu pri NDN...

A NDN nevzniká len pri poruche 230V (cca 90V na kostre spotrebiča),  ale i pri blesku, a v kúpeľke je NDN pre vzájomný dotyk myslím max. 12V AC oproti bežným 50V,....takže logiku má pospojiť všetko čo je v dosahu v celej miestnosti, a to nielen v dosahu od spotrebičov, ale hlavne aj od ostatných neživých upevnených vodivých častí v kúpeľke medzi sebou... akurát že stačí raz....

A že do pospájania patrí napr. aj kovová batéria, ale už nie háčiky a poličky sa tu už dostatočne prebralo...
Ono je vlastne celkom jedno na jakom potenciály je PE, keď je na ňom pri poruche s rozdielom do 12V aj všetko ostatné v dosahu...



On taký bojler bez chrániča ale aj ďalšieho drôtu PE keď mu vychádza slučka je aj v zóne 1 podľa 701ky bezpečný,....
A myslím že naplniť minimálne požiadavky normy na prípadnú obhajobu návrhu bezpečnej EI každému projektantovi celkom postačuje..

Že je bojler s PE spojený už napájecím kabelem je sice pravda, ale kdo někdy viděl vyhnilou a vypálenou svorkovnici kvůli kondenzaci (zvláště nad vanou) chápe význam ztuplování PE šestkou drátem.
Ano, i doplňkovým chráničem to lze řešit, ale jakmile dojde ke kondenzaci a párkrát vybaví, bývá pro obtížnost vyřazen. To nejsou normy, to jsou postřehy ze života.

Hej, viem, ...túto možnosť som spomenul...

Osobně nechápu to používání šestky některými elektrikáři, když v principu stačí průřez 4 mm² nebo mechanicky chráněný vodič o průřezu 2,5 mm²,  např. CYY. Je tedy potom otázkou, do jaké míry spoje těchto menších průřezů v daném prostředí vyhnijí rychleji.

Osobně jsem většinou bojler v koupelně připojoval přes proudový chránič. Problém s tím nikdy nebyl. Přeci jen v té koupelně zase taková vlhkost není. S vyhořelou svorkovnicí jsem se setkal snad pouze jednou, kdy ohřívač byl instalován ve vlhkém sklepě. Nebylo to však na připojovací svorkovnici uvnitř bojleru ale v externí krabici. Po demontáži přívodního kabelu CYSY byly licny jeho vodičů po celé délce úplně zčernalé (cca 1 m). K tomuto jevu dochází zejména u špatně uskladněných kabelů, např. dlouhodobě venku pohozených.

K pochopení dospějete prostudováním ČSN 33 2000-5-54 ed.3, příloha B s doplněním odkazů v legendě.
Pokud pospojujete neživé části z MET vodičem 4mm2, je to špatně.
Ostatně, z uvedeného schématu přílohy B1 bych se určitě neřídil ani tou 4mm2 mezi MET a rozvaděči, kde vám pak 4mm2 nevyhoví na požadavky napojení svodičů.

Je otázkou, zda se bojler připojuje na MET. V tom schématu z přílohy B normy bych spíše uvažoval, že bude připojen na SEBT, tzn. svorkovnici doplňujícího pospojování v koupelně. V tom případě by dle čl. 544.2 stačilo připojení vodičem s průřezem rovným průřezu PE v přívodním kabelu (ten může být v případě bojleru i 1,5 mm²). Pokud používám nebo požaduji průřez větší, např. 6 mm² (tj. pro uvedený příklad 4x více),  měl bych to nějak v technicky zdůvodnit (a to i při tvorbě normativních požadavků):

např. mechanická nebo korozní odolnost, náhrada za poškozený PEN, ochrana před bleskem atd.

Tvrdit, že 6 mm² je tam logicky z toho důvodu, že ten vodič je připojen na MET a na MET se přece připojuje min. 6 mm²,  mi v tomto případě nepřipadá příliš relevantní. U menších objektů, typicky jednopodlažníc h rodinných domů, může být navíc MET, SEBT a přípojnice PEN  realizována jednou a tou samou přípojnicí umístěnou v hlavním rozvaděči.

Máte pravdu.
Záleží na místních podmínkách, na provedení návrhu elektroinstala ce.
Já se bohužel čím dál tím víc setkávám s instalačkami provedenými bez PD a ty jsou ve většině případů s chybami, které by se při práci dle dokumentace nestaly.