Diskuse Elektrika.cz

https://www.nasdum.eu/co-je-proudovy-chranic-a-jak-vybrat-ten-nejlepsi/
 ;D
 

Já v podstatě žádný. A vy?

Autor hovoří k laické veřejnosti, která možná ví, že hřebík v zásuvce je může skopat.
Že mu uteče terminus technicus, nemá na sdělení o smysluplnosti chrániče vliv.
Mnohem víc nesmyslů je v komentářích od rádoby odborníků.

Už jen tenhle začátek je formulovaný dost podivně:
- součástí jakéhokoliv obvodu? Opravdu?
- přežívá nulování - já to nevnímám tak, že může být buď "nulování" nebo chránič
- hliníkové dráty ... při přerušení ... neposkytují žádnou ochranu - Cu vodič při přerušení nějakou ochranu poskytuje?

Není to odborný text. Zásadní chyby v něm nevidím.

Je to pro laickou veřejnost.
Podle odborníka to nebude to pravé ořechové, laikovi to stejně bude k ničemu, aby porozuměl detailům.
Když laikovi vysvětluji chránič ve staré instalaci, musíte improvizovat, stejně na vás hledí s nepochopením.
Každá osvěta se cení! ;)

Jeden koment je ale k veci: Milan 27.2.2021,.. 12:27

Nečetl jsem to úplně celý, přiznávám, ale na začátku i na konci zazněla věta:
"Proudový chránič by měl být nedílnou součástí jakéhokoliv elektrického obvodu."

Tohle je podle mě dost zavádějící a ne úplně přesné tvrzení.

SOuhlasím s tím, že jde o článek pro laiky a z tohoto pohledu v něm nevidím zásadnější problém. Přesné formulace patří sem na odborné fórum, i když i zde se nechá tolerovat použtí "běžných" nepřesných pojmenování.
Stejně jako se směji tomu že někde je něco pod proudem (správně pod napětím) ale novináři to nechtějí změnit, protože to podle nich takto lidé chápou lépe a je to zažité. ZRovna tak jako prozatím neznám žádný chytrý dům a přesto je internet plný firem které tyto domy nabízí. Tak můžeme pokračovat donekonečna.

Diskuse v jakýchkoliv fórech je potřeba brát s rezervou. Vždy je tam dost lidí s rozumem a silná skupina mimoňů, kteří by potřebovali probrat pár fackami. Tedy mírně řečeno. Nemá cenu se nad tím nějak rozčilovat.

myslím, že je to článek i poznámky odpovídající tomu médiu. Pkud se někdo rozhodne podle toho něco dělat je to jeho šílenství. Jinak nerozumím proč se lajkům vysvětlují druhy proudových chráničů. Jednak jsou rádi, že ví oč jde pokud řekneme proudový chranič a navíc výběr  proudového chrániče stejně není v kompetenci spotřebitele. Tak je to pouze obsah který má přilákat a zobrazit co nejvíce reklam. Jinak je to k ničemu.

Pro laika je to nesrozumitelné a navíc obsahuje mnoho závadných až nebezpečných tvrzení kterým však laik může rozumět a tím to pro něj může být nebezpečná...v e stylu "mám chránič, tak mi nic nehrozí",  což není pravda.

cituji pár nebezpečných nebo lživých tvrzení
Díky této elektrické součástce (proudový chráni


Jakmile se v elektrickém obvodu nacházejí spotřebiče generující reziduální proudy o vysokých frekvencích, měli byste použít proudový chránič typu F.
...kdyby napsal "spotřebiče, které mohou generovat",  tak je to v pořádku, ale takto to vyznívá stejně jak "Když v domě hoří, tak si pořiď detektor požáru"  :D

Díky upravené charakteristic e (chránič typu F) reaguje až na proudy o vyšších frekvencích, tudíž není ovlivněn nízkofrekvenčn ími úniky.
Také zajímavé  :) Jsem myslel, že reaguje jako AC, resp A, ale navíc pozná i reziduální proudy vyšších frekvencí.

To já si naopak myslím, že je to dobře. Každý takto trochu seznámený laik, je odolnější vůči šlendriánu takyelektrikář ů a elektrozedníků a je pak určitá šance, že se nenechá ošidit a zjedná si opravdového elektrikáře.
Co si budem nalhávat, velká část rekonstrukcí bytů či RD, probíhá podle PD na pytlíku od svačiny, nebo čmáranice na zdi.
Spotřebitel nemusí nutně vědět, že je to tak špatně. Taky bych třeba nevěděl o správném a nesprávném postupu výměny oleje převodovky ve značkovém servisu, kdybych neměl známýho mechoše.
Je to tedy spíš o tom, že kdo si to přečte a trochu to pochopí, nespokojí se s tvrzením, že to AC se dává všude a že stačí a ti zloději drátenický si vymejšlí úplně jiný písmena. Ty se nedají ukrást ve skladu údržby třeba...


Tvrzení od všehospasiteli chrániči, vzniklo někde mezi některými prodejci a elektrikáři, načež se obecně vžilo. Je to bohužel jeden z těch případů, kdy si někdo vyzobnul jen to, co se hodí do krámu. Kolikrát už jsem byl okřiknut i fundovaným odborníkem, když jsem si dovolil říct, že chránič je jen ochranou doplňkovou a bezpečnost pouze zvyšuje, nikoli zaručuje.
Tím netvrdím a nikdy jsem netvrdil, že jsou zbytečné, pouze že celá instalace musí být provedena tak, aby byla bezpečná i při nefunkčnosti chrániče, což je od doby jejich povinného nasazení a tlaku na cenu bohužel jev častější, než by se mi líbilo.

Hnidopiši!  o:-)

Když si přečtu první odstavec citovaného článku, tak se obávám, že mnohý laik dospěje k názoru, že stará dvojvodičová instalace s hliníkovými vodiči by měla být dovybavena chráničem, aby byla bezpečnější. Což je nesmysl, který povede k různým prapodivným pokusům kutilů a rádobyelektrik ářů, které musí zákonitě ztroskotat na základním principu chrániče nebo dojde k vytvoření instalace daleko nebezpečnější, než byla ta původní. S tím jsem se setkal, když si kutil vylepšil instalaci proudovým chráničem na dvojvodičové instalaci v paneláku. Když zjistil, že mu bude chránič padat při zapnutí čehokoliv a kdykoliv, tak odpojil ve všech zásuvkách ochranné kolíky a zrušil nulování v lustrech. V celém bytě probíjelo vše co mohlo, chránič se ani nehnul (na testovací tlačítko reagoval),  pouze u zásuvky na pračku se mu povedlo odpojit kolík od PEN, ale nechat připojené pospojování, takže ta jediná fungovala jak měla - ovšem úplně správné zapojení to také nebylo.

Stejně tak v popisu jednotlivých typů chráničů jsou nepřesné až zavádějící informace. Podle autora reaguje chránič typu F až na proudy o vyšších frekvencích a není ovlivněn nízkofrekvenčn ími úniky . Správná formulace by měla být, že reaguje navíc na unikající proudy o vyšších frekvencích a na úniky 50Hz musí reagovat jako každý jiný typ.

V popisu chráničů typu A vyjmenovává spotřebiče do 100W, jenže ani jeden z vyjmenovaných to není. Pračky, myčky a sušičky bývají obvykle s příkony mezi 2 až 3kW a dnešní fény od 600 do 1500W, stařičký československý bakelitový typ fénu EM 521, který jsme měli doma už v 50. létech, měl 350W. Myslím, že zkonstruovat jmenované spotřebiče s příkonem do 100W, které by byly zároveň použitelné, by bylo na Nobelovu cenu, protože by se jednalo o poslední předstupeň perpetua mobile. 

Článek není dobře napsaný a ukazuje na velice povrchní znalosti autora, zřejmě někde nastudované principy, ale bez konkrétních znalostí souvislostí.

100% souhlasím.

Ano, pokud se podíváme na celý koncept toho média, tak je to nepochybně tak. I když připustíme, že "i skladník si může přečíst Publia Vergilia v originále",  domnívám se (pro spotřebitele) existence důležitějších informací, než jsou typy proudových chráničů.
 (whist)

Také články sú nebezpečné hlavne pre začínajúcich záujemcov o elektriku jak o profesiu...
Chytia nesprávny prvotný prístup, neodborný prvý pohľad na vec, ..a s daktorými sa to potom ťahá celý život..a skúšky už dajak porobia..

Internet je plný "odborníků na všechno". S tím těžko něco uděláte.

Laik se dozví že na zásuvkách potřebuje předřazený PCH a že existují různé typy chráničů. Za mne pořád OK i přes nepřesnosti. Ke mě přijde připraven se základními informacemi a já mu to rád dovysvětlím a navrhnu správné řešení na míru.


Ale uděláme  ;) ,  nabídneme víc, tedy přesnější informace těm, co chtějí poslouchat. Ostatní ať se s tím srovnají jak chtějí.

Jenže přesně v okamžiku kdy přijde zákazník, že chce ve staré instalaci dodělat chrániče a já, ty nebo kdokoliv z nás, co o tom něco víme, mu řekneme, že to jde jedině po rekonstrukci rozvodů na trojvodičové, tak budeme za blbce, že to neumíme a za zloděje, že mu chceme dělat novou instalaci za desetitisíce, když by podle článečku tohoto typu stačil chránič za tisíc a pět stovek za práci. To je na tom špatně.

Takové jsou běžné představy laiků. Proto mě tyto polopravdy ničí a to druhé...

Jak již psal Jirka, každý si může psát, co se mu zlíbí a ostatní mu mohou věřit a nemusí. Kritické myšlení při vnímání informací se zlepšuje a lidé již nejsou tak bezhlaví, že by nezkoumali bonitu autora, resp. média. Skutečnost, že autor není zrovna profesor List však ještě neznamená, že nemusí mít v něčem pravdu. K tomu slouží recenzovaná média nebo níže otevřená diskusní fóra. Tam si může uživatel udělat lepší obrázek o relevanci sdělení od více osob.