Diskuse Elektrika.cz

#EH: Stavba stožárů (teorie) ...
    ... před půl stoletím už je také historie. Stavbu stožáru dnes, v době digitalizace, nepřeberných možností ukládání vedení a třeba i bezdrátových spojů, se stavba dřevěného sloupu řadí spíše do kuriozit než do učebních osnov středních odborných škol. Ovšem jak mnozí víme, být odborníkem znamená znát a umět mnoho souvisejících činností, které nejsou obvykle vyžadovány nebo dokonce očekávány. Před padesáti lety snad každý elektrikář uměl lézt na sloup, znal jeho konstrukci a způsob instalace. Kdo to zná dnes, má možná malé, lehce smazatelné plus. O jaké informace jde? Sledujte zde ...
    Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/clanky/zpv-stavba-stozaru)


    

Tak vám nevím, to už jsou všichni z tý digitalizace tak po...ný, že ji musí cpát i k obyčejnému dřevěnému sloupu?
Dodnes běžně staví jak patkované, tak pro přímé vetknutí a to jak na sítích nn, tak vn, kde se staví i nová dřevěná áčka.
Chce to občas se oprostit od virtuální reality a jít ven, kde je ještě pořád klasický analogový svět...
Dokonce vím o místě, kde právě ty jakože předpotopní primitivní sloupy, krmí vysílače mobilních operátorů a místních wifinářů.
To je krása, jak ta vyspělá digitální technologie závisí na tom, jestli neuhnije dřevák... :D
Jinak novější vydání učebnice se používalo ještě chvíli po roce 2000, pak už se to nikdo nechtěl učit, protože se zjistilo, že  snazší než být rozvoďákem a dřít se venku v hicu, dešti, mrazu, je vyučit se na nějaký humanitní obor a sát ze státního...  ;D

Před padesáti lety snad každý elektrikář uměl lézt na sloup, znal jeho konstrukci a způsob instalace.

Patří to do kategorie vzpomínek.
Učil jsem se elektromontére m průmyslových zařízení. V II. ročníku jsem měli týden školu a týden výcvik. Celý I. ročník byl zámečnícký výcvik v dílnách. Ve II. ročníky byly výcviky soustružnický, svářečský, kovářský, instalace bytových domů, ....a také těsně před prázdninami 14 denní výcvik stavby volného vedení. Dvě skupiny s ubytováním v místní tělocvičně a dva mistři odborného výcviku. Stavěla se přípojka k RD, asi 10 sloupů. Sloupy byly pěkně naipragnované známým černým sajrajtem a tak stupačky a pasy a učíme se ....a třetí, čtvrtý den se některým i podařilo vylést na postavený sloup. Více ale bylo sedřených a černých partií na břiše...

Po šedesáti létech si říkám k čemu to bylo dobré?
Po prvé během učení jsme museli pracovat jako parta. Sám jeden tu díru nevykope a naučí se zacházet s lopatou a kompáčem. Sám člověk sloup také nepostaví. A tak se naučí fígle a grify jak na to. Po prvé jsme měli z vlastních řad parťáky....kaž dý si musel zkusit uvázat dráty k isolátorům.

V dalších létech jsem stupačky používal jen občas, pak se zrušily pojístky na sloupech. Ale používal jsem hodně stupačky při sběru jmelí a žaludů. A potom ochranný pas na příhradových stožárech je nutností. Po 90 roce jsme stavěli velké stožáry pro různé operátory jak pro MT tak pro InterNet. A ty základy z učení se hodily. Umět se na stožáru opřet do pásu, to se musí naučit.

Na průmyslovce jsme se nakreslili a prováděli výpočty,jak sloupů tak vedení v předmětu energetika celý rok. Jak nn tak vn. K něčemu to bylo dobré.

pokračování

Myslím, že ty učebnice pro obor elektro byly dobře a polopaticky zpracované.  Jsem vděčný za to, že jsme měli tolik odborných výcviku. V třetím roce jsme již byli v provozech, ale střídali nás po měsící, abychom poznali různá pracoviště. V navijárně jsem se ptal předáka, co to je na tom rotoru to rýhované. Po prvé jsem viděl komutátor, aha a co je to komutátor?
V telefonce jsem sice stále tahali kabely, ale také jsem viděli jak se spojuje 300 párový kabel. Sice jsme jen zahřívali parafín na zalevání, na spojky byli špecialisté. Ale také se tahaly kabely v závěsu po sloupech a zase stupačky a šuplajter se vždy všude nedostal.

Před několik léty s výstavbou D1 se blízko bydliště trasovala nová trasa pro 110 kV. A tak jsem se zájmem pozoroval zeměměřiče a výkopové práce na patky a potom stavba stožáru a tahali AlFe lan. Obdivoval jsem sehranou partu, která staví vedení 50-100 km. Od sloupu ke sloupu....

Sloupy a stožáry není historická záležitost, ani jejich návrhy a praktické provedení. Je sice pryč doba, kdy vesnický elektrikář měl v dílně zavěšené stupačky a záchranný pas. Ale každý sloup potřebuje mít nějaký základ i kotvení. A někdo to musí umět "ošefovat". Pomocí ctrl c/v se to neudělá.

Stupačky jsou dobrá věc, na západě se používá jejich modifikovaná verze pořád.
Tady je zlikvidoval hlavně bezpečák, který je stejně vživotě neměl na nohou.
Nic to ale nemění na tom, že jejich kvality docení jen ten, kdo musel někdy něco opravit na dřevěném sloupu uprostřed bažiny, kam nezajede plošina a rvát tam žebřík by bylo na půl šichty s tím, že pak už by nebyla síla na další výkony.
Ne že by tedy stupačky nikdo nechtěl, nebo neocenil, ale jsou z nějakého důvodu v rozporu s BOZP. Faktem taky je, že těch dřeváků na které by se hodily už taky tolik není a kam zajede technika, tam není třeba si nic dokazovat. ::)

Ochranný pás i stupačky doma mám (dědictví po několika generacích elektrikářů, řekněme) a je to dnes k ničemu. Pokud ten ochranný pás nemá zbržďovač pádu, tak je to velmi nebezpečná věc, protože už útrh z pouhého 1 m znamená při konečném dopnutí lana takové rázové síly, že min. středně těžká zranění utržíte vždy. Chce-li to někdo dnes používat, tak ho musí mít prakticky pořád natažený, vyvolněný na pádovou výšku max. několik desítek cm, víc ne.
Jinak souhlasím s tím, že dřevěné zapatkované stožáry mají pořád co říct (pro techniku nepřístupný, silně svažitý terén),  ale hlavně do toho nesmí kafrat ekologové, co se týče tlakové napouštěcí penetrace - při správném "toxickém" koktejlu mají paradoxně o polovinu delší životnost než betoňáky.

Nevím co vás na článku tak štve. Z pohledu tématu je to pravda. Vím že se dřevěné sloupy stále používají, ale to článek vůbec nepopírá. Jen konstatuje fakt, že se dnes jedná spíše o okrajovou záležitost. Nic víc a nic míň. Taky jsem betonoval patky a stavěl na ně dřevěné sloupy v místech, kam by se technika dostávala velmi těžko. Kopal díry pro betonové sloupy, nebo zakopával kotvy pro namáhané sloupy.
Možná by to chtělo trochu nadhledu, než takové útoky na článek který je trochu o něčem jiném než píšete.

Jo, se stupačkama byla legrace. Kdo se s nimi nenaučil, ten nedošel ani pár kroků ke sloupu a skončil na ústech  ;D ;D ;D. Nebo když na sloupu podjely a elektrikář se držel jak veverka a snažil se "zaseknout".  ;D ;D ;D .

Kopání sloupů byla legrace a kdo se to dobře naučil, sám zvládnul bez problému dvě díry za den. Samozřejmě záleželo i na terénu v kterém se kopalo. Vrták na podvozku ZYL a barg, byli samozřejmě pohodlnější a rychlejší. Nicméně vždy se v rámci vesnice našlo několik míst, kde byla zapotřebí síla a um kopajícíh elektrikářů.  ;) ;) ;)  Jako mladej na montážích jsem býval velmi často nominován.  Zrovna tak k nátěřu příhradové trafostanice, nebo výzbrojí sloupů a podobně.

Opasek (taky mám v kůži :) ) byl vždy zamýšlen především jako polohovací prostředek a jisté zachycovací schopnosti byly až jakýsi druhotný efekt. Tlumič pádu by v případě opasku moc nepomohl, protože energie potřebná k jeho párání je tak velká, že by to skončilo zhmožděním o délku tlumiče větším.
Zkoušel jsem ho v postroji za A bod na zádech a stejně je to hrozná hýba a když má člověk obvyklým způsobem "dotažený" kšandy v rozkroku, bolí to pak víc, než ty záda... >:D
Původní dřeváky byly koncipovány na dlouhověkost, bohužel, ekomaniakům se to nezdálo a tak nové, plně ekologické mají životnost třetinovou.
Starý sloupy jsem používal jako podklady pod hranici dřeva. Vydržely mnoho let, pak jsem tam dal rozřezaný ekosloup a hned z jara na něm začal růst choroš a další dřevokazky.
Ani bych neřekl, že štve, jen ta chyméra jménem digitalizace, se procpává do každého tématu. Připadám si jak ta děcka z prahe, co přijela na exkurzi do kolchozu a odjížděla zklamáná, že česká stračena není fialová.
Jako když jsem si šel koupit kus salámu a prodavačka měla digitální váhu a digitální pokladnu napojenou na agenta, tak jsem se slzou v oku vzpomínal na konzum, kde bába krámská měla váhu s rafičkou a kasu na kliku, ale asi mně mělo hřát vědomí, že ta váha si digitálně povídala s kasou a platebním terminálem a kasa digitálně bonzovala daňový úniky...
Naštěstí měla krámská analogovou tužku a takovej šmírák, tak mi zakrojila kus salámu a k tomu 4 rohlíky a birella a já její odvážný, takřka diverzní čin proti velkému bratru položil na pult dvě kila a odkráčel...
Digitalizace možná fajn, ale mohou se třeba její tvůrci na hlavu stavět, pořád pojede na analogovém základu.
Chalupa se taky staví od sklepa a digitalizace je až ten okrasný záhonek okolo ní.
Naštěstí

 :-\ :-\ :-\

Moc nechápu co má článek o dřevěných sloupech a o tom že se to stává okrajovou záležitostí, společného s digitalizací. Tedy stále nechápu ani váš výkřik, zrovna jako to co to má společného s kasou a váhou někde na vsi. Přesto že je jasné že pokrok jaksi zastavit nejde. Taky doma stále nesvítíme svíčkou nebo petrolejkou, přestože to máme každý rád a navozuje nám to krásné vzpomínky a atmosféru. Zrovna tak by mne bavilo jezdit na koni, ale pravidelně bych tak do práce jezdit 70km určitě nechtěl.
Vlastně ani nechápu jak jste po přečtení článku o dřevěných sloupech a jejich výzbroji, došel k digitalizaci, o které se v článku vůbec nepíše.

Jinak s vámi souhlasím. Děda si psal nasliněnou inkoustovou tužkou na zažloutlý papír a moc rád na to vzpomínám, stejně tak na to jak jsme mu chodil do zakouřené putiky pro lahváče, nebo naplnit džbánek. Dneska to vypadá úplně jinak a ztratilo to jisté kouzlo. Přesto se kvůli tomu nijak nečílím a to že se doba změnila v mnoha ohledech vítám. Samozřejmě že ne úplně ve všem a ne úplně vždy.

... silovina na delší vzdálenosti bude pořád venkem, dřevěné sloupy v nepřístupných místech jsou stejná kuriozita, jako stavba stožáru vrtulníkem, prostě je to pořád používaný způsob a že školství, zvláště učňovské upadá, to je prostě fakt.

Možná se to přestává učit, protože v praxi jde o takový malý objem práce, že raději učí elektrikáře něco jiného, co dnes spíše dokáží v praxi běžněji využít.

Nedovolím si hodnotit úroveń dnešního školství, protože prostě postrádám relevantní informace o které bych se mohl opřít a nechci zbytečně kohokoliv osočovat. ALe potkávám mnoho mladých kteří si myslí že celý svět čeká jen na ně a že si mohou libovolně diktovat podmínky pro nástup do práce, včetně platu. Možná proto že vše dostanou až pod nos, o nic se nemusí prát a učitel je pro ně pouhý prudič, který jim nemůže jako kdysi nám, prostě vrazit pohlavek, když je toho zapotřebí. Nemusí to prostě vždy být problém školství, ale třeba i rodičovské výchovy a celkového stavu společnosti.
Čest vyjímkám a párkrát jsem diskutoval s učni a studenty nad některými odbornými tématry a zjistil, že osnova bere vše jen povrchně a až praxe udělá ze studentů opravdové elektrikáře. Ostatně tomu tak bylo vždy, i za mých mladých let. Byť jsem uměl poměrně dost, až práce vedle zkušených elektrikářů mi pomohla lépe pochopit a využít vše v praxi. Samozřejmě se i mnohému naučit. Prostě 30 let praxe se nahradit 3 lety ve školní lavici nedá. ALe to není chyba školství, pouze prostý fakt, který je platný po celou dobu co co lidstvo existuje.

Házet to jen a jen na školství, byť je plné problémů, je snadné a já osobně to považuji za laciné výkřiky.

Nechci to házet na školství, to se jen přizpůsobilo. Mají od kusu a jistě si vzpomenete, jaká byla "úmrtnost" od prváku do třeťáku. Dnes proleze až na úplný flákače každý.
Elektrikáře dělá praxe, to bez debaty, ovšem z učňáku by měl přijít alespoň jakýsi polotovar. Jistě jsou vyjímky, buď je to baví, nebo to mají v rodině, ale z toho co mám možnost potkat, tak nějak sálá nezájem a dle jejich tvrzení byly závěrečky o schodišťáku a stykači podle dodaného schéma. Praxe na polygonech nebo ve firmách velmi omezeně, vlastní montáže už učiliště nedělá.

Jinak se omlouvám autorovi článku za O.T.,  způsobený špatným pochopením kontextu v úvodu vlákna a následnou neuváženou reakci, která stočila debatu daleko od sloupu.

HVM: Stavba stožárů (prakticky) ...
    Jak se vlastně stožár staví? Jak taková stavba probíhá? Takové a podobné otázky dostávám od dětí! když jsem pátral v učivu střední školy, tak jsem toho moc nenašel, proto uvádím další část o stavbě stožárů v minulosti.  Jak hluboko a jaké rozměry bývají patky? z vlastní praxe si matně vzpomínám na ruční stavění. Stavění pomocí stavěcích vidlí, vrátkem, třínožkou už znám také pouze z doslechu. Proto je žádoucí uvést aktuální metodiku výstavby. Samozřejmě u profesionálníc h dodavatelů existují přesné montážní postupy, ovšem ti, kteří se nezabývají výstavbou sítí nebo veřejnost sama, nemá ani potuchy ...
    Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/clanky/zpv-stavba-stozaru-prakticky)


    


    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
        

Tak opět jsem si zavzpomínal, byť jsem tímto způsobem stavěl sloup snad jednou. Většinou jsme měli sloupy s betonovou patkou a ten jsme stavěli pomocí lan a tyčí a přes spodní šroub. Občas za pomoci vidlí traktoru. Tedy trochu něco jiného. Ani tak to nebylo naší úplně obvyklou činností. Tou bylo samozřejmě stavění betonových sloupů a přihradových stožárů, za pomoci jeřábu.
 
Stavění pomocí vidlí a s větším množstvím lidí se hojně využívá dodnes, například u stavění Máje  ;)  Pro to je to dobrá ukázka postupu, vzhledem k bezpečnosti celého procesu. Ale to mají docela dobře zmáknuté místní dobrovolní hasiči  ;D ,  kteří se ve většině obcí o toto starají. To jen tak na odlehčenou  ;)

Listuji ve své paměti a se sloupem (veřejného osvětlení) jsem vesvé praxi přišel asi pouze jednou. Oslavany 1986. Ale to jsme pouze stožáry vyzbrojili a stavěly je jiné firmy.

Pokud by někdo měl zakázku tohoto typu, rádi přijedeme celý postup zdokumentovat.  (poklona)

Mám trochu obavu, že posup z učebnice už dnes těžko někdo bude realizovat.
Jednak není vybavení a druhak asi bude chybět praxe.
Poměrně dost videí na toto téma je ze států, kde je z pochopitelných důvodů dřevo pořád in. Sice už používají hodně techniku, místo klínování kameny používají nějaký polyuretan, ale pořád je to tam větší rutina, než tady.
Betonový sloup jedině jeřáb (ostaatně tomu tak bylo i v 70. letech, co vím od těch, kteří je stavěli a ta teze o dopravě sloupů koňmo, byla i v učebnici, ze které jsem se učil já, takže v tomto vydavatelé zřejmě usnuli na vavřínech),  dřevo pro přímé vetknutí se moc nepoužívá, ale když už, tak se staví buď traktorem přes kozu, nebo plošinou, nebo až v krajnosti pomocí žebříků s véčkem.
Patkovaný sloup se zvedá dobře na pant přes svorník. Taky buď plošinou, nebo žebříky.
Alternativou je krabicový lanový hupcuk a kladky někde na stromě a pod.,  ovšem pro nízkou efektivitu se to moc nepoužívá.
No a s rozmachem malých pásových bagříků, které tu díru vykopou, patku osadí, sloup zvednou a to i v obtížném terénu, zbývá ruční stavba už jen na mokřady, svahy a další pro techniku nepřístupný terén. Moc ho už není.
Pro zajímavost Niva uveze až dva dřevěné sloupy na střeše středně těžkým terénem.
Když se vrátím do současnosti, tak přemítám, čím v budoucnu bude nahrazena PV3S s AD080, nejpoužívanějš í a nejspolehlivěj ší prostředek pro stavbu betonových sloupů, zejména v terénu.
Zatím všechny pokusy o náhradu skončily větším či menším fiaskem.
Naposledy předváděčka skončila na tom, že jeřábová nástavba zaregistrovala odlehčení podpěry a propad protilehlé do bahna, čímž zastavila veškeré funkce, krom nouzového spuštění břemene. Bude-li se to vyvíjet tímto směrem a "vejdy" jednoho dne zakážou jakožto sazomety, je docela možné, že ta učebnice  začne být opět aktuální.

#EH: Stavba stožárů (postup při stavbě) ...
    Jak se v dávné minulosti stavěl sloup elektrického vedení bez dnešní mechanizace? Postavila se třínožka, navijákem se sloup zvedal a druhý konec se pak v jámě zadusal nebo zabetonoval. To asi ví každý, ale to, že ke stavbě tolik potřebné třínožky bylo potřeba více lidí, to málokoho napadne. K čemu se při stavbě sloupů a stožárů používal teodolit? Jaký byl postup vyrovnání sloupu nebo jeho narovnání pokud byl šikmo? I přes uvedený popis instalace byla důležitá zručnost a praxe. Dnes takovému školení říkáme workshop ...
    Zdroj: zde... (https://elektrika.cz/data/clanky/zpv-stavba-stozaru-postup-pri-stavbe)


   


    Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?