Diskuse Elektrika.cz

Ako rozsiahla výmena obsahu rozvádzača strojného zariadenia je opravou a kedy sa už jedná o rekonštrukciu so všetkými legislatívnymi dôsledkami?

Čo ak treba napríklad vymeniť inverter/touchpanel/PLC, ktoré sa už nevyrába?

V ČR lze využít pro určení hranici 40 000 Kč.
Oprava a rekonstrukce ing. Jiří Kutáč
Od strany 32.
http://uniesoudnichznalcu.cz/public/media/files/sborniky/Novy/Sbornik-prednasek-IX.pdf (http://uniesoudnichznalcu.cz/public/media/files/sborniky/Novy/Sbornik-prednasek-IX.pdf)

Částka byla zvýšena na 80.000,-

Veľmi informatívne čítanie!

V prípade, že sa jedná o starý stroj, kde je najjednoduchši e vymeniť komplet rozvádzač, meniče, motory a vyrobiť takpovediac nový stroj pri zachovaní pôvodnej mechaniky teda chápem, že ide o niečo medzi technickým zhodnotením a modernizáciou.

(Ak nasledujúca otázka mieri príliš mimo témy, prosím o zmazanie príspevku, založím novú tému.)

Je pravda, že z pohľadu strojného zariadenia takto veľký zásah so sebou nesie prakticky to, čo návrh nového stroja?

Posúdenie rizík, ich ošetrenie použitím moderných bezpečnostných prvkov (povedzme laserový scanner prítomnosti operátora tam, kde pôvodne nebola ani svetelná brána),  vyhlásenie o zhode, zhotovenie kompletnej dokumentácie, atď atď?

Tak jest. ;)

Trochu jen rozšířím to "tak jest". Jinak toto téma zde je diskutováno 20 roků....

Se změnou NV 176/2008 Sb.  se změnily požadavky na vyhledávání rizika u strojních zařízení.
Nové SZ vyrobené po roce 1997 musí mít CE a dokumentaci o shodě.
Staré stroje vyrobené před rokem 1997 musí mít k provozování vytvořený Návod k použití a MPBP. Když uděláte na tom starém stroji up grade, tak musíte v prvé řadě udělat analýzu rizika a z toho vytvořit návrh na opatření. Následuje projekt a stáváte se výrobcem stroje. Musíte doložit vše, co je potřebné v dokumentaci shody podle NV 176/2008 Sb. a v NV 118/2016 S. Na Slovensku si dohledejte vaše nařízení vlády, které vychází z nařízení EU.

Při bezpečnostních auditech strojního zařízení se musí vyjádřit odborně způsobilá osoba s certifikací BOZP.

Jinými slovy, když ke strojům přidáte bezpečnostní kryty s interlogy, anebo čidla i koncáky, doplníte Emergency stopy, infra čidla ....bude to vždy zásah do funkce stroje a je nutná dokumentace shody, tak jak je platná pro výrobce dle přílohy číslo 3 podle NV 118/2016 Sb.

Jak to uděláte účetně je další stránka věcí. Otázku chápu tak, že vás zajímá analýza rizika, pak up grade a certifikace s dokumentaci shody. Jiná cesta k cíli nevede.

Toto téma je obvykle tenkým ledem pro mnoho provozovatelů. Byl jsem přítomen u mnoha úrazů, kdy SUIP označila strojní zařízení za nebezpečné a předává to Obchodní inspekci. Nebezpečné tehdy, když to nemá CE a nemá MPBP. A zvláště ještě u strojů, které jsou vyjmenované v zákoně. Osobně si myslím, že za 24 roků od platnosti zákona 22/97 by mohly mít všechny stroje MPBP a upravený podle vyhledání všech rizik a bud kvalitní MPBP, anebo přímo CE certifikace. Spousta firem je stále v riziku a provozuje nebezpečné stroje. Obvykle je vše OK až do okamžiku úrazu.

. za vyčerpávajúci popis. Našťastie účtovná stránka veci je pre účely mojej situácie nepodstatná.

Čo sa týka tenkého ľadu - plne súhlasím. Túto činnosť po stránke bezpečnosti a s ňou spojenej potrebnej dokumentácie absolútne nie je možné zanedbať.

V poslednej dobe sa v mojom okolí sypú požiadavky zo všetkých strán, či by bolo možné stroj uviesť na moderné bezpečnostné štandardy, atď atď. Často sú k tomu dotlačení prevádzkovým auditom od nového zákazníka - tomu už nestačí, aby priestory spĺňali hygienické štandardy ale vyžaduje aj na starých strojoch úpravu bezpečnostných prvkov.

Nastíním osvědčený postup.
Pokud revize strojního zařízení dělá revizní technik se zkušenostmi okolo strojů, tak se v závadách objeví hlavní bezpečnostní problémy. Pak obvykle uživatel vystaví objednávku, anebo jen poptávku na odstranění závad. Pokud schází dokumentace je to na reinženyring stávajícího stavu, aby se pochopila aspoň funkce.

Když je zdokumentovan stav ( je to velice náročná práce ve spolupráci s technology a obsluhou) nasleduje analýza rizika. A pak teprve se pustí konstruktér do vytvoření výrobní dokumentace. A zde se teprve narodí cena co to bude stát. Následuje poptávka po firmě, která to umí nainstalovat. Je zde nutný technický dozor projektanta, nebo i zkušebního technika. Pak se vypracuje Návod na obsluhu a údržbu a předává se úplná dokumentace skutečného stavu s protokolem shody. Je to náročné na čas, na vědomostí a není to levné.
A v databazi strojů do tabulky zaznamená odpovědná osoba, že stroj má CE, dokumentaci a výchozí revizi a datum poslední kontroly v roce. Nic víc nechce auditor vidět. 

Pokračování.

V době divoké privatizace se uvedlo do provozu spousta strojního zařízení ze státu Evropy, kdy již tam  zákony nedovolovaly tyto stroje používat. A tak se firmy zaplevelily "klumpry". A trvá to dodnes. Anebo se kupovaly za nízkou cenu vyřazené stroje bez náležitosti. Ještě dnes jsou firmy, kde polovina strojů nemá dokumentace a nemá základní bezpečnostní prvky.

Na příklad brusky a strojní pily jsou spouštěny silovými vypínači. Nejsou blokovány na ztrátu napětí. Je nutné je předělat na stykačové ovládání, někde je nutné i bezpečnostní relé. To obvykle znamená nový rozvaděč a novou instalaci.

Schází hlavní vypínače strojů, tlačítka pro nouzové zastavení, blokování ochranných krytů,  krytí elektrické instalace, krytí v rozvaděčích po otevření, nesprávné jištění.
Scházející dokumentace je v podstatě bezpečnostní závada. Nelze provádět řádně opravy a údržbu. Někdy i obsluhu....nen í žáden návod nebo MPBP nebo asoň STW.

Tyto závady zjistí i každý elektrikář, pokud dělá kontroly na minimální požadavky na bezpečný provoz a používání strojů a technického zařízení, jak ukládá provozovateli zákon.
Obvykle se mne ptají a jaký zákon? No přece zákoník práce 262/2006 a zákon 309/2006 a nařízení vlády NV 378/2001 Sb. (a volají bezpečáka a právníka, jestli je to pravda....

Jsou ale i jiné up grady než jen bezpečnostní. Je snaha udělat malou automatizaci, anebo propojení s informačním systémem, anebo systém "poka yoka" pro snížení zmetkovitosti.
Složitá releovka se nahrazuje programovateln ými automaty....to vše již patří do rekonstrukce.

Snad to aspon trochu suvisi : v reviznej sprave spolocnych priestorov mam napisane : mangel prerobit zo 4 vodicoveho na 5 vodicov privod, doplnit chranic. Co znamena minimalne vnutri odpojit vykurovacie telesa od kostry, vyrobit im vlastnu N svorkovnicu. Cele sa mi to ale nepaci, hrabat sa v 50 rocnom stroji, kde moze byt mnozstvo skrytych problemov.

Rozdělení N a PE vodiče u obou topení mandlu (korytového žehliče) bude to nejmenší.

• Riziko neoprávněného zapnutí => přidat zamykatelný hlavní vypínač ve správné výšce nad přístupovou rovinou
  
• Riziko přehřátí => přidat havarijní termostaty resetovatelné pouze nástrojem
  
• Riziko vtažení prstů => přidat modul a obvody nouzového zastavení motoru, přidat jedno nebo dvě tlačítka nouzového zastavení (2 tlačítka u dvoumužné obsluhy),      přidat bezpečnostní odklápěcí lištu ochrany prstů s bezpečnostními koncovými spínači zastavujícími motor a odklápějícími topné koryto.
  

Tudíž budete muset sehnat firmu, která vám mandl upraví a podepíše se pod úpravu = napíše návod a na stroj dá na svoje triko CE, nebo za skoro 100 000 Kč koupit nový.




[/list]

Vezměte to z druhé strany. Představte si, že jste výrobce stoje. Dnes máte legislativní povinnost ručit za škody vzniklé chybným bezpečnostním návrhem, nebo provedením stroje po celou životnost stroje od jeho uvedení na trh.

Když se stane úraz, nebo škoda, začne vyšetřování. Pokud podle dokumentace stroje a ze záznamů vašich zkoušek pro CE prokážete, že někdo v zařízení bez vašeho svolení vyměnil porouchané prvky za jiné typy a tím způsobil onen problém, pak jako výrobce se rád vymaníte ze své odpovědosti. Škoda jde na vrub toho, kdo výměnu bez svolení výrobce udělal.

Jakmile jako provozovatel stroje nahradíte na stroji opotřebovaný díl novým, stejného typu jde o běžnou opravu. Jakmile provedete náhradu jiného typu, ale stejné funkčnosti (jistič B4/10kA za jistič B4/10kA jiného výrobce ) budete muset použít třeba soudního znalce, abyste prokázal, že jste tím neohrozil bezpečné chování stroje. A že jde jen o opravu neměnící funkci a bezpečnost stroje. Samozřejme, soudný výrobce do takového soudního sporu nepůjde, protože má malou šanci na úspěch, ale zaručit se to nedá.

Pokud místo jističe B4 použijete jistič C4/10kA nebo B6/10kA, nebo shodný B4 jistič ale se zkratovou odolností jen 6kA a byl tam 10kA, pak už bude výrobce stroje na koni a při škodě půjde buďto o spoluvinu, nebo plně o vaši vinu.

Pokud místo čtyřkontaktníh o relé 24V/6A s nuceným vedením kontaktů použijete běžné čtyřkontaktní relé 24V/6A tak přímo ohrozíte životy pracujících na stroji, protože změníte bezpečnostní úroveň řídících obvodů stroje. A při škodě to jde jasně za provozovatelem, protože se měl postarat o kvalifikovanou obsluhu a údržbu.
I taková zdánlivě banální záměna typu je tedy rekonstrukcí stroje a ne opravou stroje.

Dokonce ani nemusíte na stroji změnit ani šroubek a provedete rekonstrukci stroje. Stačí jej použít v rozporu s účelem použití - to je nesmírně důležitý odstavec návodu k obsluze. Pokud čerpadlo na vodu, použijete na přečerpávání benzínu a způsobíte výbuch, popálení lidí atd, provedl jste rekonstrukci stroje čerpadla vody na čerpadlo hořlavých hmot. Nemusel jste se v něm vrtat, a přece jste to jako provozovatel zvrtal.

Pan Bocek, pan Kurka, vaše rozsiahle prípsevky sú plné zaujímavých informácii, vď.a.ka.

Plne chápem pohľad zo strany výrobcu stroja - stroj bol navrhnutý s istými parametrami a funkciami a pre laika, alebo nevzdelaného "profesionála" na pohľad nepodstatná zmena môže mať značné dosahy.

Síce sa takto dostávame k odbočke z témy, no doplním, prečo sa pýtam. Dostal som požiadavku navrhnúť komplet nový ovládací systém pre priemyselný stroj. Po stránke funkcie a programovania ide o banalitu (relatívne) - 4 invertery, jeden udávajúci rýchlosť stroja, jedna odvíjačka v torque režime, dve navíjačky v torque režime.

Podobné stroje sú rozsypané po celej Európe, väčšina je vyrobená v roku 94-97, sú osadené DC motormi, ovládací systém sa dá v skratke popísať ako zlyhávajúci a takmer bez šance kúpy náhradných dielov, originálna dokumentácia od výrobcu za veľa nestojí a máloktorý stroj ju vôbec má. Schéma zapojenia a prehľadnosť fyzického zapojenia sú obe strašné.

Mnohé stroje už prešli rekonštrukciou a keď som videl akou, bolo mi zle. Odvíjačka, na ktorej sa točí rola s hmotnosťou jednej tony značnou rýchlosťou má na "rekonštruovano m" stroji použitý menič bez funkcie SS1, len s funkciou STO. Takže E-STOP v plnej rýchlosti spôsobí odpojenie napájania a zastavenie tak do pol minúty a dlhšie - dlhšie, ako bežný STOP, ktorý brzdí meničom. Prípadne zachovaný jednokanálový E-STOP v rekonštruovano m rozvádzači na inom stroji.

Správny postup je (zjavne) plná rekonštrukcia a uvedenie bezpečnosti stroja do súladu s dnes platnými normami. Z elektrických prvkov neostane použité nič originálne, čo rieši problém spoľahlivosti a malo by to uľahčiť dokladovanie zhody - všetky nové diely pochopiteľne budú mať CE.

Mňa, ako budúceho výrobcu nového starého stroja teda čaká študovanie noriem (a rozširenie zoznamu zakúpených noriem),  analýza rizík, niekoľko konzultácií s odborníkmi (nerobím si ilúzie, že by som prešiel celým procesom bez chyby na prvý pokus a nemám chuť to riskovať). Našťastie zákazník netlačí na čas, stroj je momentálne odstavený a môže ostať odstavený tak dlho ako to bude nutné a priorita mňa aj zákazníka je mať stroj funkčne aj papierovo v úplnom poriadku.

Díky příspěvkům velmi znalých kolegů, máte práci výrazně ulehčenou a sám jste už pochopil, že to není úplně jednoduché. Osobně bych vám doporučil využít služeb firmy, která už to někdy dělala. Nejde o to, že by jste si s tím třeba neporadil, ale o to že nedostatek zkušeností ohledně bezpečnostních opatření a pravidel, nenahradí úplně žádné čtení norem, byť sebepoctivější . Být přítomen návrhům řešení, ptát se a učit se. Osobně bych do toho sám nešel. Asi mi "kontrolka v hlavě" varovně bliká něco o tom že riziko je pro mne (ale i obsluhui poté) velmi vysoké a pak profesní hledisko napovídá, že byť nějaké zkušenosti jsou, nebudou takové, abych si troufl navrhovat bezpečnostní opatření takového rozsahu.

To jen dobrá rada na závěr. Prostě poprvé být v pozici aktivního pomocníka a učedníka. To vás naučí více, než opakované pročítání norem, které je ale samozřejmě také důležité. V případě že budete potřebovat ujasnit si nějaký konkrétní bod, nebo řešení, kolegové zde vás jistě na holičkách nenechají. Ale nečekejte že za vás připraví celý návrh zdarma  ;)

Konštruktér stroja = projektant ?..
Alebo stačí bežné elektrotechnic ké vzdelanie a osvedčenie podľa vyhlášky,.. či dačo iné?

Jednoduchá činnosť to určite nebude...nevie te jak je to ošetrené legislatívne?..predpokladám že u nás by to mohlo byť podobné

Otázka témy je již zodpovězená.

Teď se dostáváme k druhé části otázky, jak na to.
Firma zakoupí relativně levný stroj z východu za na příklad 100 KKč. Podobné stroje v EU stojí 0,8-1,0 MKč. Jenže ty v EU mají CE a splňuji veškeré bezpečnostní a funkční požadavky. Ten levný stroj nesplňuje nic. Je ale mechanicky "dobrý". Vyžaduje úplně novou elektriku z hlediska ovládání, někdy i výmenu FM měničů a motorů. Často se musí přidat bezpečnostní prvky. Akce stojí dalších 200-300 KKč. Ale něco se ušetřilo.

Je zde zásadní otázka. Zda ten stroj bude používaný ve firmě k vlastní potřebě, anebo bude určený na prodej. Je v tom podstatný rozdíl...ale to je dobré projednat s právníky.

Jako firma jsme několikrát do takové akce šli. Byly k tomu některé důvody. Na příklad pro tu firmu jsme dělali větší objemy práce a poradenskou činnost. Proto jsme chtěli pomoci. Za další byl zrovna časový prostor ( nebyli jsme vyprodání rok do předu) a za další je to cesta za poznáním a radost z dobře odvedené práce.

( Pokud bych "cítil" že v té firmě nebude podpora a spolupráce, tak do také akce nikdy nepůjdu)

Výhodou je, když můžete vidět jiné podobné stroje, které splňuji všechny požadavky. Tak máte možnost srovnávání. A uděláte si představu, co takový moderní stroj s více pohony vyžaduje. je to v podstatě výrobní linka, která má své pravidla v jednotlivých pohonech, ale také jako celek. Na jedné straně je nutná spolupráce s technology a získat dobrý popis zadání. Pak následuje analýza rizika. a ted teprve jak by měla elektrika vypadat. A bez spolupráce s odborníky jak píše pan Franěk to nepůjde. Přesto, že mám zkušenosti, tak jsem musel vždy rozlouskout s lepšími odborníky, zda to bude releovka, anebo jen Logo, nebo jdeme do Simatiku nebo AB a jiného PLC systému. Rovněž tak s FM a jeho nastavením rampy pro rozjezd a brzdění.

Pozor na chápání CE. Není to jen v tom, že použijí všechny certifikované komponenty, to je jaksi samozřejmost, ale certifikujeme celkové řešení a provedení.

Nechci zacházet do detailů a technického řešení. Proto jen obecně " o čem to asi je".

Já si myslím,že budete dobrý konstruktér, vidíte problematiku dobře a postupujete správně. Zrovna tento stroj bude pro vás dobrou školou. Není pro začátek úplně stupidní, ale rozhodně  není zase úplně složitý. Jestli je na realizaci čas, máte vyhráno. Jakmile dobře retrofit zpracujete až do CE, stanou se pro vás retrofity odvíječek i dobrým chlebem. A v budoucnu je budete sekat jako Baťa cvičky, budete-li mít dobré koleje, které si nyní vytvoříte.

Při realizaci se budete muset trochu poprat s krytím a chlazením brzdného odporníku a s odrušením měničů. Možná EMC bude nejtěžší součást práce pro vydání CE.
Také se někdy zapomíná na krytí tanečníků, nebo místo krytů vyjdou světelné závěsy a cena zařízení narůstá. Cena asi bude největší kámen úrazu se dostat na cenu, kterou zákazník bude akceptovat. Může mu přijít líto, že dá za retrofit i mnohem více, než za pořizovací cenu stroje a při tom mu to vyrábí stále stejně jako ten starý.
Proto je dobré vždy retrofit vybavit nějakou inovativní funkcí, kterou zákazník ocení. Třeba odměřování reálného odvinu, nebo slušný (žlutý) stop rychle řízeně zastavující jako nouzové zastavení v první fázi, ale umožňující pokračování práce a měkký rozjezd, třeba momentové brždění v klidu,  upnutí vytočeného konce a definovaný posun materiálu z nového bubnu pro svařování nebo navazování, nebo kamerové či optické hlídání kazů se záznamem metráže pro cílený výřez zmetkových úseků hotového výrobku atd.
Vždycky je dobré pokecat s obsluhou původního stroje co je nejvíc zdržuje a jestli někde nemají nebo neznají modernější stroj, který jim vyhovuje a ke kterému by se mohl vámi retrofitovaný stroj blížit, nebo jej i předčít.

Každá firma má někoho chytrého a zkušeného, který vás posune vpřed. Stačí si udělat prostor a čas na rozhovory s lidmi kolem strojů, technology, mistry, kontrolory, dílovedoucími a šéfy linek. Na druhou stranu vnucovat funkce navíc, které nikdo nechce nedává smysl a je mnohdy příčinou nespokojenosti zákazníka.

Tak se toho nebojte a přeji hodně zdaru a dobré ocenění za dobrou práci.

Je to legrační, ale na konstrukci elektrovýzbroj e strojního zařízení nepotřebujete žádné formální vzdělání ani žádné formální prozkoušení a osvědčení. Důležitý je výsledek, CE udělané v souladu s normami a zákonnými předpisy pro výrobky a strojní zařízení.

Autorizovaného inženýra potřebují jen projektanti projektující podle stavebního zákona.

  1. Myslím si také, že na to jdete dobře.
  2. Navíječka a odvíječka mi připomíná válcovací stolice za studena. To je dobrý inženyring..
  3. Pohovory s obsluhou je alfa omega první fáze sběru informací. Na směnném provoze
      jsem měl pohovory se všemi směnami. Pak teprve s technology a OTK. Prostě musíte ten
      stroj dokonale poznat a také potřeby toho pracoviště.
  4. Někdy je ve firmě velice schopný technolog, strojař a má dobré konkrétní nápady jak
      stroj vylepšit i po strojní stránce. Jenže neměl možnost a postavení to prosadit. Někdy
      vznikne zajímavý tým spolupráce a narodí se úplně jiný stroj .

Odvíječky a navíječky nejsou jednoduché stroje jako míchačky na těsto. Ale zase to není stříhací linka se 30 pohony. Má to také svoje pravidla a záludnosti. A je jedno zda to odvíjí folie, plechové pásy, nebo hadice, kabely, vodiče. Dneska ale navrhnout navíjecí bubny bez zábran k pohybujícím částem není možné. Obvykle jsme problém rozdělil na několik části. Řešení ovládání, pohonářská část a bezpečnostní. A poslední je legislativní to znamená připravit veškeré náležitosti k předání zákazníkovi. Dobrou praktickou pomůckou k normám a zákonům je pro strojní vybavení SAFEBOOK od Allen-Brandley, kde jsou rozebírány Bezpečnostní řídící systémy pro strojní zařízení. Bylo vydáno myslím 5 sešitů. Objednejte u Rockwellautoma tion.com 

Okrem už napísaného skúste pozrieť aj na stránku TI "Posudzovanie strojových zariadení.." sa mi vidí, že keď budete mať zo svojej strany všetko hotové, tak bez žiadosti pre nich, či pre inú OPO novoupravený stroj uviesť do prevádzky nepôjde..
https://www.tisr.sk/overovanie-bezpecnosti/strojove-zariadenia-technologie/posudzovanie-strojovych-zariadeni-technologii/


Podľa môjho by sa ten princíp dal použiť aj na návrh a osadenie prázdnych rozvádzačových skríň...myslím len jak výrobok na regál skladu, či na predaj,..ale už nie na uvedenie do prevádzky..

V tej súvislosti ma napadlo...keď je to tak,.. čo napr. legislatívne bráni laikovi (osobe bez vzdelania a osvedčenia v elektrotechnik e) kúpiť si skrinku, ističe, merák, normu,  náradie, osadiť rozvádzač podľa vlastnej predstavy, dokumentáciu od neho potom posunúť projektantovi a ten spracuje realizačný projekt pre firmu?
Overenie bezpečnosti takého rozvádzača pred uvedením do prevádzky už vykoná oprávnená osoba (elektrikár, revizák),  podobne jak pre stroj p. M S to spraví TI..

Určitě zajímavá stránka TI s podrobným návodem pro revizní činnost na strojním zařízení.
A to jak pro pravidelné revize, tak i pro výchozí revizi.

Mám to chápat tak, že na Slovensku NEMŮŽE  revizní technik provádět žádné revize ani kontroly strojního zařízení? Jedině oprávněnou institucí je TI ?

Veľmi zaujímavý link na TI k preštudovaniu, ukladám! Podobne SAFEBOOK od AB - čítal som jedno zo starších vydaní, no úplne som na jeho existenciu zabudol.

Pán Bocek, pán Kurka - vaše príspevky ohľadom prípravy a neskoršej realizácie ma dosť potešili. Postupujem totiž podobne a čo sa týka know-how, dalo by sa povedať, že som v dosť dobrej pozícii.

Približne 8 rokov tieto a podobné stroje servisujem v rôznych firmách, mnohé z nich som mal rozobrané doslova na atómy pri totálnej mechanickej generálke. Veľmi dobre sa pri tom zisťuje, na čo myslel výrobca čo sa týka bezpečnosti, mechanických zábran, koncových spínačov, atď atď. Mal som mnoho rozhovorov s desiatkami pracovníkov obsluhy, mám spísané desiatky bodov, ktoré by im uľahčili prácu a dokonca zlepšili výťažnosť stroja.

Po elektrickej stránke som už bol pri celom procese retrofitu, pracoval som vo firme vyrábajúcej úplne nové stroje a vyrábal pre nich rozvádzače (podľa ich návrhu, no prebiehala tam skvelá obojstranná komunikácia),  niektoré funkcie som pre nich programoval ja. Pri presune strojov bolo potrebné overiť zapojenie podľa schémy pred rozobratím, ohlásiť prípadné neautorizované zmeny, následne stroj zložiť a znova zapojiť - takže mám elektrickú výzbroj prelezenú aj na originálnych strojoch aj na existujúcich retrofitoch.

Nemám rád byrokraciu (v tomto prípade ale úplne súhlasím, že mať "papiere v poriadku" je alfa a omega),  takže najväčší problém vidím legalizácii celého diela až do úrovne CE a vyhlásenia stroja za nový výrobok pripravený k nasadeniu/predaju.

Zatiaľ napríklad netuším, či je potrebné zhotoviť aj mechanické výkresy k pôvodnému stroju pre priloženie k dokumentácii, alebo či stroj ako celok je nutné odoslať k preskúšaniu do autorizovanej skúšobne.

Mám len skúsenosti zo zahraničia - v Belgicku napríklad v jednej dielni navrhnutý a vyrobený stroj šiel rovno k zákazníkovi, bez skúšok. Viem, že sa ale menil design trasy káblov, keďže výrobca meniča zaručoval EMC kompatibilitu s konkrétnym filtrom a konkrétnym káblom len do 30m ak pamäť neklame. Pôvodne navrhnutý kábel bol dlhší a zmena ho skrátila. Je možné, že dodržanie týchto parametrov z datasheetu stálo za "automatickým akceptovaním" EMC bez testu, ale to je len môj dohad, túto oblasť nemám naštudovanú.

V dokumentoch okolo CE považujem za najlepšie obrátiť sa na odborníka/odbornú firmu, ktorá bude ochotná vymeniť know-how vo forme konzultácie za peniaze, keďže moje praktické skúsenosti chýbajú.

No, počítejte s tím, že jsou stroje, kde papírová válka trvá déle a je pracnější, než samotná výroba a předávání stroje. Mnoho nezkušených firem na kalkulaci peněz a času na zpapírování stroje hodně prodělá.

Abyste nemusel dokládat mechanické výpočty pevnosti krytů, rychlosti brzdy a podobné věci, můžete u retrofitu v některých případech dodat novou elektrovýzbroj jako "Neúplné strojní zařízení" a vydat na ně "Prohlášení o shodě neúplného strojního zařízení".
V uvozovkách uvedené termíny jsou terminus technicus pro zařízení, které tvoří příslušenství, nebo stavebnicovou část stroje, například vhodnou i pro jiné stroje nebo jiné modifikace stroje. Tímto způsobem Černého Petra výrobce celého stroje přesunete na toho, kdo bude zastřešovat celý retrofit stroje a bude retrofitovaný stroj skládat a uvádět do provozu. Vy zůstanete jen dodavatel neúplného strojního zařízení, to je stejné jako když vám dodají elektropřevodo vku jako neúplné strojní zařízení.
Převést svoji dodávku na neúplné strojní zařízení vyžaduje i jistou dávku obchodních dovedností od nabídky přes smlouvu až po předání. O kvalitním a chytrém provedení webových stránek v angličtině a němčině nemluvě - slovo retrofit není pro mnoho výrobních a provozních pracovníků zatím známé.

Ano. Když si zaplatíte dobrou a renomovanou zkušebnu jako je například TÜV Süd Czech, aby vám udělala na jeden stroj CE, nebo CE na neúplné strojní zařízení, koupíte si i koleje, které použijete v budoucnu pro svoje CE.


Hodně vám napoví i tato publikace
https://ec.europa.eu/docsroom/documents/38022/attachments/1/translations/en/renditions/native

a tento rozcestník
https://www.unmz.cz/statni-zkusebnictvi/stanovene-vyrobky/strojni-zarizeni/
 

A zde je tato příručka i v češtině - leč není to její úplně aktuální znění.

https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&ved=2ahUKEwjI__SvkLLuAhUACWMBHckLBtwQFjAAegQIARAC&url=http%3A%2F%2Fwww.ceskyfocalpoint.cz%2Fwp-content%2Fuploads%2F2015%2F12%2Fpupr_Prirucka_stroje_smernice.pdf&usg=AOvVaw3RI-zA5hNGV1VTGh2KaPK4


A takový přehled je na
http://m.bozpprofi.cz/33/strojni-zarizeni-uvod-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EukDBu01DoR9GQR3m3OzRmEMO6VlftQMFg/


Technické poradenství dělá zakázkově kromě TÜV i  Systemotronic Brno.

Hlavně se nenechte onou záplavou informcí odradit, nebo se v ní utopit.
Vše se točí kolem směrnice EU ,  národní státy mají za povinnost ji rozvinout do své legislativy, ale kostra zůstává. Na konci oné řady je norma živitelka EN602041 ed3 a řada norem týkající se nouzového zastavení.

Jjjj, vyzerá to tak..že na kontrolu i bezpečnostnú skúšku stroja podľa jeho dokumentácie (nie 2000-6ky) by mohol stačiť aj zaškolený pracovník, resp. s elektrotechnic kým vzdelaním ak je pri kontrole a skúške stroja nutná  práca na živých častiach ..

Klasických revizákov EI voči strojom vidím tak, že podľa 2000-6ky končia na hlavnom vypínači stroja ktorý sa dá ešte brať jak súčasť EI, v podstate jak koncový bod v EI kam sa stroj pripája (dačo jak klasická zásuvka)

A možno ešte revizák tak max. na prívodných svorkách stroja,.. no to by podľa môjho už malo byť v papieroch od toho stroja uvedené..reviz ák EI predsa len nemusí ani len vedieť jak dať zo stroja správne a bezpečne dolu kryt...


TI,.. sa mi vidí.. má povinnú len skúšku pri uvedení SZ do prevádzky, a potom raz za 10 rokov...medzit ým údržba, kontrola a skúšky v rozsahu a intervaloch podľa manuálu stroja..


A keď je základ v EU rovnaký, tak by to mohlo byť podobné aj u vás v Česku...no v tom už prehľad nemám nijaký

Když prostudujete desítky hodnotících zpráv strojního zařízení od TÜV Süd Czech,
a TÜV Süd Korea Ltd, tak dostanete ty "koleje" k vlastní zprávě. Obvykle se taková
dokumentace shody  skládá z oddílu:

1. Technická zpráva, specifika testovaného předmětu a zpráva autorizace
2.  Analýza rizik
3.  Protokol výrobního stroje na příklad EN 692 Mechanické lisy
4.  Protokol EN 60204-1 Elektrický standard pro průmyslové stroje
5.  Zkušební protokoly
6.  Konstrukční údaje

Nic složitého zvláště pro člověka, který ten stroj důkladně zná. První protokol je časově velice náročný, hlavně bod 2. Ale to je na samostatné téma.

V podstatě je to auditorská práce, kde se hodnotí požadavky protokolu a jeho hodnocení. Jsou obvykle jen tři možností, vyhovuje, nevyhovuje a nehodnotí se. V protokolech o shodě neexistuje PON - protokol o neshodě.

Ale i ostatní linky, které zde uvedl pán Kurka jsou velice užitečné pro toto téma. Je to podobné jako s jinými tématy. Má to vždy tři fáze. První je sběr informací, druhá je třídění a třetí je realizace. A pak to již jde jak bylo řešeno, desátá výroba dokumentace shody jako Baťa cvičky. První uvedení FM do provozu je obvyklé také náročné, ale padesátý je již rutina.
Je třeba pochopit a uchopit tu směrnici 2006/42/EC a 2006/95/EC a pak jsou již jen normy živitelky 60204-1, 13850, 12100, 14121, a dalších několik k BSZ. Good lucky

Nie. Na strojoch sa robí revízia v zmysle 33 2000-6 iba pre prívod.
Avšak predpísané skúšky podľa 60204-1 nie sú revíziou a tak na ich výkon nemusí byť pracovník zároveň revíznym technikom.

Tech. Inšpekcia, ako jedna z viacerých "Notified body" robí posudzovanie stroja vtedy, ak nie je možné použiť modul pre vydanie CE na základe vnútorných predpisov výrobcu.
Vtedy vystupuje v procese uvádzania na trh alebo do prevádzky ako jedna zo zodpovedných strán.

TI túto činnosť robí za úplatu a priebežné poradenstvo je tiež spoplatnené.
TI je na Slovensku považovaná za najprísnejšiu a spolupráca s inšpektormi pre strojné zariadenia je občas dosť komplikovaná (vlastná skúsenosť, kedy som namiesto rád a usmernení získal iba autoritatívne požiadavky, čo musím splniť, aby sme mohli uviesť výrobok na trh).
Zato spolupráca s TÜv Nord SK aj TÜV Nord CZ už bola plodnejšia.

V prípade tejto odvíjačky/navíjačky bude pravdepodobne potrebná certifikácia CE za účasti Notified body (TI, TÜV,...). Bude vhodné nadviazať (platenú) spoluprácu s niektorou inštitúciou už na začiatku návrhu a priebežne s ňou konzultovať navrhovanú rekonštrukciu stroja.

Myslím, že oba příklady jsou nesmyslné a jen alibistické.
Revize SZ  podle "šestky" je špatně uchopená norma se špatným cílem.
K čemu je taková "revize" přívodu?

Na druhé straně revize SZ je potřebná ve smyslu 60204-1 včetně přívodu
Ještě jsem neviděl zdokumentovano u předepsanou zkoušku a kontrolu ve smyslu jak 378/2001, nebo zákoníku práce a 60204-1 od pracovníků údržby nebo servisu.
Ale zato jsem viděl a sám vystavil stovky revizí SZ na objednávky. Je zvláštní, že některé firmy objednávají revize strojního zařízení a některé "však nemusíme...odb ornící říkali, že není nutná".

Co brání slušnému reviznímu technikovi, aby kromě přívodu neudělal revizi, nebo chcete li to alibistické předepsané kontroly podle 60204-1, celého strojního zařízení? Vím, že o tom již zde diskutujeme 20 roků pořád dokola. Před těmi léty někdo vypustil tu fámu, že není nutno revidovat SZ, ale spotřebiče se musí. Kdo má rozum, tak pochopí a možná dříve, než mu to právníci i začátečníci dokážou, kde je pravda.

Jinak ale chápu, že certifikace SZ za spolupráce s TI je jedná z možnosti. Proto jsem také ocenil, že na stránkách TI je dokonalý recept i na revize technického zařízení. Na stránkách TIČR jsem takový polopatický dokument nenašel.
V diskusi okolo CE jsme se shodli, že je dobré pro opakované úlohy vytvořit "koleje".

U nás je kontrola (nie revízia) SZ v nariadení 392/2006, ale nijaký odkaz výhradne na klasických revizákov tam nikde nevidím..
Mne z toho vychádza že kontrolu bezpečnosti SZ nemusí robiť len klasický elektro revizák,... šak môžu byť aj stroje napr. čisto na stlačený vzduch

Ma to kus zaujíma, bo ja končím revíziu EI furt na vypínači prívodu pre stroj, no ale neviem nič o tom že by som bol dajak oprávnený vstupovať do stroja o ktorom nemám nijaké bezpečnostné školenie
A navyše ja predsa stroj aj tak nemôžem vyhlásiť za bezpečný keď zrevidujem len jeho elektrickú časť...
Taká "polovičná" kontrola podľa môjho nemôže prevádzkovateľ ovi stačiť na overenie bezpečnej prevádzky...

Žiadnemu revíźnemu technikovi nič nebráni, aby urobil revíziu elektrických častí stroja. Avšak nikde nie je napísané, že to musí byť výlučne revízny technik.Môže to byť napr. skúšobný technik výrobcu.
Avšak na prívodný kábel to musí byť revízny technik.

Nič viac som tým nechcel povedať. Lehoty revízií a skúšok sú dané a musia byť vykonávané. Toto tiež nespochybňujem .

Pan Lovacký i pan Revús popisují situaci na Slovensku. V Česku je situace úplně stejná. Pan Bocek je jistě odborník, ale v něčem s ním nesouhlasím. Asi začínal v době platnosti ČSN 34 1630 z roku 1966, kdy se podle této normy prováděly revize na strojích jak výchozí, tak i později pravidelné. Jenomže na tehdejších strojích tehdejší revizní technici toto byli schopni zvládnout. Dnešní "STROJNÍ ZAŘÍZENÍ" v podobě robotických linek a pracovišť, ale i různých programovateln ých "NC strojů" je pro běžného revizáka, podle pana Bocka slušného revizáka, hotové scifi. Dnešní revizák absolvuje přezkoušrení na TIČRu, kde kromě jiného ze souboru 100 otázek na "stroje",  ale i rozvaděče, jich dostane 20 se dvěma povolenými chybami. Toť vše. Revizní zprávu na "stroj" na TIČRu u přezkoušení ji dávno nechtějí. Také dříve byla jedna samostatná kategorie revizních techniků jenom na pracovní stroje, to už je ale dávná minulost. Proto podle mého názoru bezpečnost "strojů" se neověřuje revizemi, ale zkouškami podle podmínek výrobců, které mohou provádět a také mohou být schopni zvládnout pouze zaškolení pracovníci. Běžný revizák je tady k ničemu. Může jít leda na exkurzi třeba do automobilky, kde spolu s ostatními návštěvníky může shlédnout lisování karosářských dílů a montáž automobilů. Takt to vidím podle sebe.

Také si to myslím!
Revize přívodu je více než důležitá, i když to někteří bagatelizují!! >:D
Stroje sice nedělám, ale přívody ke stroům ano, už se i některé předělávali!
Co mě pomůže stroj OK když bude přívod špatný. >:(
Revize a kontrola je velmi velký rozdíl, zejména legislativní!

Tak jak je stroj bez přívodu k ničemu, tak i přívod bez stroje je jen kus rozvodu elektriky...

Citace

Revizní zprávu na "stroj" na TIČRu u přezkoušení ji dávno nechtějí.

Stejně tak nikdo nechce RZ na FVE, nemocnici, lékařskou ordinaci nebo rozvodnu 10 MVA.
Dneska není možné být univerzální RT na všechno. Ale pokud vstupuje RT do nějakého specifika, musí se na to připravit. Musí se seznámit s problematikou a nabýt i praxi. Případně se nechat vyškolit  u výrobce pro EPS, EZZ, fotovoltaiku a také pro určité technické zařízení jako jsou pily na dřevo, stolárny, tiskárny, chemičky, biostanice a nakonec i automobilky.

Tady ale řešíme úplně jiný problém a to je velká absence revizí a kontrol technického zařízení. A provozovatele se dostávají do problému a to jen pro to, že pro revizní techniky je to hotové scifi? A nebudeme revidovat ani kontrolovat? A to je jako normální stav?

Ano, většina odpovědných pracovníků ve firmách se s tímto stavem smiřuje. Ale až do chvíle, kdy na něho někdo sáhne při průseru.

Také nepůjdu zítra revidovat FVE nebo čerpací stanici nebo biostanici a dokonce nepůjdu revidovat ani chytrou elektriku v RD. Prostě nemám tu praxi. Ale na strojích je pořád stejná elektrická instalace, jen přibyly mnohé bezpečnostní prvky a vazby a je te elektriky podstatné více. Dnes je sice trochu jiná dokumentace než před léty. Ale v mládí nás již učili, stejně jako vás pane Jonaši, že kdo chvíli stál již stojí opodál. Prostě v revizní činnosti je spoustu segmentů, kde jsou určité hranice možnosti pohybu.

Prostě zákon říká abychom technické zařízení revidovali a kontrolovali ( někdy je opravdu směšné slovíčkaření). Být odkázaný jen na servisní techniky výrobců je také velká utopie.
Možná samotné téma.  Co řekneme provozovateli na téma revize a kontroly TZ?

Tu by som len doplnil, že taký servisný technik pre tlačiarenský stroj od Bobst, W&H, Flexotechnica, OMET a podobne stojí bez problémov 2000 EUR na deň plus náklady a ich výjazdy začínajú v 95 % prípadov až vtedy, keď stroj stojí a nikto si s ním nevie rady.

Tieto stroje ale disponujú veľmi podrobnými návodmi čo sa týka mechanickej a elektrickej údržby a kontroly.

Právě proto moudrý provozovatel raději i ročně nechá provést kontrolu a revizi tiskařského stroje. Obvykle se to dělá s tiskaři daného stroje a se seřizovačem tiskárny. Pokud je stroj v záruce přijede i nasmlouvaný technik. A děláme to společně.
RT, který chce na příklad revidovat a kontrolovat, případně i servisovat takový stroj, tak má být u uvádění do provozu a u přejímky. Moudrá firma to má již ve smlouvě, že při uvádění bude přítomen i RT a provede i vlastní VRZ ( i když není nutná, firma dodá obvykle všechny náležitosti pro dokázání shody, ale pomůže firmě s přejímkou).
 
Tiskárna obvykle nemůže nechat stát 48 hodin Speedmaster 2020 za 35 mega. A proto má vyškolenou obsluhu i údržbu a v záloze i revizního technika.
Tiskářský stroj je linka dlouhá cca 30 m a obsahuje cca 30-40 pohonů.

Když se propojí revize elektrického zařízení s kontrolou funkčností a spolehlivosti,
tak se jedná o preventivní údržbu. A vždycky se najdou závady, které je vhodné odstranit. Prostě RT se na to dívá jiným pohledem, než místní údržbář a to pohledem jak přes normy, tak přes zkušeností se strojním zařízením. Prostě RT elektro SZ musí ovládat i Remote service pro daný stroj. Ne jen tu "šestku"....jako slabikář v první třídě. RT jsou vesměs středoškoláci a vysokoškoláci. Proč by nemohli zvládnout revize a kontroly strojního zařízení po stránce elektro. Tak bych se ptal jako provozovatel se zodpovědností. Potřeboval bych zařízení nejen bezpečné, ale i spolehlivé. A rád za to zaplatím....

Někdo někdy zrušil revize nebo kontroly elektrického zařízení na strojním zařízení? Opravdu najdete takový zákon? Moudrý výrobce doporučuje postup podle NV 378/2001, případně jej přesně specifikuje. Ale je plno starších strojů, kde takovéto pokyny schází...souhl asím s tím, že BSZ není pro "obyčejného revizního technika". Ale může někdo vysvětlit, co to je za terminus "obyčejný RT" s osvědčením E2A ? 


 

Ona i povinná elektrická měření před CE si mnozí menší a střední výrobci strojů nechávají dělat zakázkově od revizních techniků.
Vyrobíte-li jeden stroj za 2 měsíce, či jednu linku za rok nevyplatí se vám jako výrobci stroje vlastnit drahé revizní měřicí přístroje a udržovat jejich kalibrace a držet pracovníka, který to s nimi rutinně umí.

Obdobně specializovaná měření, jako rychlosti reakce zastavení stroje při narušení světelné clony změří lépe a rutinněji specialisté  od výrobců bezpečnostních světelných závěsů.
A nejsou to revizní technici. I externí zkoušky EMC nedělají revizní technici, ani kontroly krytů na mechanické odolnosti, klimatické zkoušky a zkoušky krytí IP, zkoušky tlakových nádob a rozvodů, pojistných ventilů, zkoušky na nevýbušnost...

Jen u velmi jednoduchých strojů kontrolu obsáhne jeden specialista. Většinou protokol o provedených zkouškách bývá docela pěkná bichle složená z mnoha kapitol od dílčích specialistů.

Malým výrobcům strojů pak stačí běžná provozní měřidla.
Ono je i mnohdy lepší, když i dílčí kontrolu stroje udělá nezúčastněný pracovník, který netrpí provozní slepotou, nebo nevykonává rutinní obsluhu.

A protože je to dohromady tak trochu Babylón, někdo jej musí zastřešit. Pod Babylón se při uvedení stroje na trh podepisuje statutář, nejčastěji jednatel výrobní firmy.
Pod Babylón při pravidelné prohlídce stroje by se měl podepsat statutář provozovatele, ale to není nikde uzákoněno. Kdyby bylo, vypadal by stav strojního zařízení lépe.

Osobně si myslím, že na osnovy elektrické kontroly strojů by se hodila nějaká norma nebo doporučení dle normy. Kolují poměrně dobré pomůcky, ale nemohou být tak propracované, nebo jsou v nich i chyby, nebo chybějící úkony.
Dost se toho dá vytáhnout z normy živitelky 602041, ale něco co by mohlo sloužit i jako oboustranný předávací protokol jedné odbornosti, nebo osnova kontroly stroje neexistuje.
Pak by měla elektrická zkouška stoje jednotnou fazónu a byla by i pojmenovaná "Zkouška elektrické výbavy strojního zařízení podle normy...." a do Babylónu by to byla jedna uzavřená kapitola s jednotnou strukturou.
Stanovení povinnosti výrobce stroje sestavit osnovu pravidelných kontrol by také nebylo na škodu. V podstatě jde jen o výtah jím provedených testů při uvádění na trh. Některé kontroly se totiž provádí jen při vývoji stroje a není třeba je dělat plně (například EMC a mechanické testy odolnosti krytů, klimatické zkoušky apod.) Do osnovy se dá očesaná část např. u krytů kontrola kompletnosti šroubů a těsnění krytu.
Jiné zkoušky se vždy provádí v plném rozsahu např. kontrola spojitosti ochranného obvodu...

Možná, že to není zcela polopaticky. Na to stačí zákony 262/2006 a 309/2006 a následně NV 378/2001 Sb.
Provozovatel má povinnosti vyplývající ze zákona.

Dobrý přehled vydal v roce 2009 Sick. Může to pomocí v orientaci. Jsou tam uvedeny zákony jak v ČR tak na SR. Když již zde diskutujeme přes hranici a leg. zákony mají jiné čísla, ale všechny vycházejí z EU leg.

Chtěl jsem to dát do přílohy, ale je to balík. Hledejte téma Bezpečné stroje final CZ 2009 EU

"Obyčajný",  klasický, mysleno len v kontexte jak bežný revizák pevných nn o ktorých je tu drvivá väčšina všetkých debát... no určite nie dajaký ofi termín..

Samozrejme si nemyslím žeby dačo bránilo robiť revizákovi kontrolu a skúšku SZ podľa jeho manuálu keď je o SZ odborne zaškolený a verím že aj preskúšaný, ..
Len si myslím že keď taký manuál neobsahuje požiadavky podľa 33 2000-6ky, tak to ani nemusí robiť revizák jak osoba znalá, ale že stačí aj nižší paragraf, a dakde možno aj osoba poučená ..
To ale zas môže byť kľudne aj dajaký dodávateľský, a pre konkrétne SZ vysoko špecializovaný inžinier v oblasti napr. cnc strojov.. ktorý zas môže mať hokej v jednoduchom nn obvode pevnej EI z ktorej sa mu napája jeho SZ..

Podľa môjho sú zložité SZ samostatný profesný odbor kde nemusia robiť ich kontroly (revízky) podľa manuálov SZ furt len klasický revizáci podľa vašej 50ky či našej 508čky... ale že stačí aj ich odborný servis..

Elektrotechnik, který se dá na cestu revizního technika by měl znát vše co je v zákonech o revizích. Především Zákoník práce a jeho přílohu o bezpečnosti technických zařízení.
Pokud se chce pohybovat v průmyslové zóně má znát zákon stanovující minimální požadavky na bezpečnost a minimální požadavky na technické požadavky strojního i technického zařízení.

Měl by znát směrnice EU jako je 89/655/EHS a 2009/104/ES a pro stroje ES 42/2006 a z toho vyplývající národní zákony a nařízení vlády v naší zemi..

A měl by znát závěry těch zákonů, které nařizuji provozovatelům, že technická zařízení:

1) Vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců,
2) Vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek
3) Pravidelně řádně
   udržovány,
      kontrolovány,
         a revidovány.

V ČR je to zakotveno v zákoníku práce pro bezpečnost 309/2006 Sb.,  §4

Proto se často ptám "statutaře" firmy, zdá stroje udržuje ale i kontroluje a zdá může dokázat, že i reviduje. To poslední zajímá hlavně pojišťovny a právníky. Ale je to také v zájmu firmy, že má stroje bezpečnější, ale i spolehlivější.

Dovětek

V době, kdy byly ve firmách velké elektroúdržby a bylo dosti lidí, byl zaveden status inspekční elektrikář. To již zavedli před světovou válkou. V roce 1960 se u nás zavedl status revizní technik. A počet  inspekčních  elektrikářů se rozšířil. v létech 1970 až 1990 se konaly celostátní konference na téma preventivní údržba. Vzpomínám na několik v Košicích, Bratislavě, Plzni....hleda ly se cesty, nové SW i HW. Zavedly se pojmy jako dílčí revize, které byly v podstatě to, co za minimum vyžaduje NV 378/2001 Sb. DRZ byly pak součásti revizní zprávy. Pak nastala revoluce a divoká privatizace. A každý nový majitel tvrdil, že Zákon je On. Někdy to trvá celých 30 roků. Mnoho statutářů ve firmách bylo překvapeno otázkou, proč porušují zákon. Který? A RT by měl znát odpověď. Když již do té průmyslové zóny vstoupil. Černý Petr bude obvykle na straně provozovatele. Protože neznalost zákona neomlouvá. Také zreviduji JEN přívod v případě VRZ, kdy je stroj cerifikovaný a má všechny náležitosti ke shodě. Ale NE již v případě periodické revize. Zde je nutno zrevidovat jak přívod, tak celý stroj za tu dobu používání. A to je již Černý Petr na straně revizního technika, protože nekonal řádně a je to na trestní oznámení za podvod. Myslíte, že je to přitažené za vlasy? Stačí šikovný soudní znalec pro pojišťovnu, který se vyzná v elektrotechnic e a v §§ trestního práva. Proto nespekulujme jen okolo norem, ale hledejme "co psáno jest" v zákoně.  
 

Máte samozrejme pravdu...a keď tak pozerám do nášho nariadenia 392/2006, par. 5, tak sa tam výslovne revízie SZ ani osoby s par. 24 podľa 508čky nespomínajú, len kontroly pracovného prostriedku..

Podľa môjho keď si dakto predpisovú kontrolu pracovného prostriedku nazve že "revízia",  tak to asi problém nebude...keď to kus zľahčím, tak revízní sú aj lekári.. :)

Za seba by som to napísal tak, že s tým rozsahom osvedčenia čo mám teraz sa ku kontrole SZ bez ďalšej konkrétnej certifikácie pre konkrétne SZ nedostanem

" nariadenia 392/2006"  je obdobou NV 378/2001 Sb. o minimálních požadavcích na bezpečný provoz technického zařízení. Citoval jsem ale zákoník práce 309/2006 Sb.
Je zapotřebí najít v rozcestníku obdobný zákon v SR. A zákon je nad NV.

Zákon 309/2006 Sb.,  je zřejmě obdobou zákona 124/2006 z.z.,
kde v §9 o kontrolní činnosti je uvedeno, jakou má povinnost provozovatel.
V českém znění je to velice jednoduše uvedeno že za revize.
V slovenském znění je to podrobněji, že u VTZ je nutná kontrola se státní zkouškou.

A protože elektrické zařízení stále patří pod VTZ je nutná kontrola osobou se státní zkouškou, neboli revizním technikem podle lhůt určených jiným dokumentem.

Údržba a provádění ročních kontrol podle NV 378/2001 Sb. a 306/2006 Z.z. je jiná záležitost ke které stačí kvalifikace s osvědčením elektro.

Do RZ u SZ píšeme poznámku, že tato revize nenahrazuje roční kontroly ve smyslu NV 378/2001 Sb. To jen proto, že někteří provozovatele si to myslení, nebo aby si to nepletli.

Zmenilo sa dačo podstatné oproti tejto staršej debate?..

https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,19044.0.html

Pán Lovacký,
v diskusích se za 20 roků nezměnilo nic.
Stále zde byly a jsou dva tábory elektrotechnik ů.

1. tábor tvrdí, že elektro revize - kontroly se na strojním zařízení nedělají
2. tábor tvrdí, že se vždy dělaly a mají dělat podle zákona

Elektrické zařízení patří mezi VTEZ a musí se kontrolovat při uvádění do provozu a následně periodicky. Stát k tomu pověřuje kvalifikované osoby a uděluji jim státní souhlas. Revizní techniky každých 5 roků přezkušuje a ověřuje tak jejich kvalifikaci.

Technické zařízení, včetně SZ se má podle zákona ( 378/2001) kontrolovat každý rok. Je tam asi 7 bodů pro kontroly elektro.

A v tom je ten Babylon, kdy došlo k záměně od roku 2001 s báchorkou, že není nutné,  aby se elektrika na SZ ještě revidovala.
Je to opravdu báchorka, protože podle zákona děláme ( měli bychom dělat) údržbu veškerého technického zařízení. A tak děláme kontroly bytových domů, administrace, v průmyslu a přesto REVIDUJEME na příklad každé dva roky pošty, lékárny, obchodní střediska a v průmyslu rozvody, kanceláře, jídelny, ....etc. dokonce spotřebiče !!
a ty strojní zařízení vynecháme??

Vždyť to nemá logiku a dokonce ani oporu v zákoně. To vymysleli jen mudrlanti a popletli jen slovíčka  a jejich význam kontroly a revize.

Mým cílem není nikoho přesvědčovat, ani se dělat chytrým. Ve firmě děláme ročně stovky revizí i SZ. Na toto téma jsme jednali s desítky odpovědných pracovníků elektro, ale i právníků. Několikrát i se soudními znalci a také jako účastníci soudního jednání.

A to, že se kontrolní orgány při kontrolách k této problematice vyjadřuji velice opatrně a někdy i nesprávně, ještě neznamená že z provozovatele někdo sejme odpovědnost. Ono se opravdu nic neděje, až do určité chvíle. A proto vůbec nezáleží zde na Elektrice na naši diskusi, ani na tom na kterou stranu tábora se postaví revizní technik. Ale pokud má RT provozovateli poskytnout poradenskou činnost, může být také spoluviník.

A pokud si někdo myslí, že při revizích strojního zařízení nenajdeme žádné závady, tak nikdy neviděl stroj po 5-10 létech v provozu.

...se? Zapomněl jste uvést, že to požehnávali RT.  >:D

Jenomže to byli ti obyčejní RT elektro, kteří se k tomuto kroku nechaly ukecat, vidinou balíku peněz.
V důsledku to potom vypadá tak jak je současná situace.
Ono když dotyčný RT elektro, nepozná rozdíl mezi minimálními a základními požadavky na bezpečnost ST, tak bohužel.
 (zle)

Tímto upozorněním chcete říci, že jak dříve tak  i dnes při VRZ revizní technik zkontroluje přívod a požehná uvedení strojního zařízení do provozu? I přesto, že ke stroji nejsou potřebné náležitosti, anebo dokonce, že stroj není bezpečný?
Ale proč ta ironie, je to spíše smutná záležitost.... .

Již jsem to tu několikrát psal, takže znova.

U ST, uvedených do provozu, před platnosti zákona 22/97 Sb.,  platí, že toto ST, musí splňovat minimální požadavky na bezpečnost.

U ST, uvedených do provozu, po datu účinnosti zákona 22/97 Sb.,  platí, že toto ST, musí splňovat základní požadavky na bezpečnost.

Je velice málo RT elektro, kteří se v tomto orientují. Bohužel.

Plne súhlasím s tým, že SZ musia pravidelne prechádzať odbornou kontrolou znalou osobou,..

Akurát si myslím, že keď manuál konkretného SZ nevyžaduje nič podľa 2000-6ky, tak overiť bezpečnosť SZ môže aj iná osoba znalá v elektrotechnik e, a nie len výlučne revizák s paragrafom podľa vašej 50ky či našej 508čky...

Myslel jsem, že je již všechno jasné a diskusi můžeme uzavřít.

Proč by měl výrobce SZ uvádět do manuálu něco okolo ČSN 33 2000-6 pro revize elektrické instalace nízkého napětí? Ve své deklaraci uvádí všechny normy, které pro konstrukci stroje použil. A určitě tam ta "šestka" nebude.

A pokud zákon o BOZP 124/2006 Z.z v §9 pro provozovatele uvádí, že odpovídá za

Kontrolná činnosť
(1) Zamestnávateľ je povinný sústavne kontrolovať a vyžadovať dodržiavanie právnych predpisov a ostatných predpisov na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, zásad bezpečnej práce, ochrany zdravia pri práci a bezpečného správania na pracovisku a bezpečných pracovných postupov, najmä kontrolovať

a) stav bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci vrátane stavu bezpečnosti technických zariadení; na ten účel v intervaloch určených osobitnými predpismi zabezpečovať kontrolu tohto stavu, meranie a hodnotenie faktorov pracovného prostredia, úradné skúšky, odborné prehliadky a odborné skúšky vyhradených technických zariadení,

Co myslíte, může elektrotechnik s §6,7 vykonávat jako osoba znalá v elektrotechnic e na př.

- periodickou revizi EZ na zdvihacím zařízení
- periodickou revizi EZ obchodního centra
- periodickou revizi EZ biostanice
- periodickou revizi EZ krytů civilní obrany
- periodickou revizi EZ rozvodny 6 nebo 22 kV
- periodické revize  EZ u policie a armády
- periodické revize  EZ  v nemocnici
- periodická revize  EZ strojního zařízení
- periodické revize  EZ administrativn ích budov
- periodické revize spotřebičů dodavatelským způsobem
- periodické revize  EZ u FV elektráren
- periodické revize  EZ těžní věže v dolech
- periodické revize  EZ v prostorách s nebezpečím výbuchu

Všechny tyto periodické revize spadají pod "odborné skúšky vyhradených technických zariadení",  neboli pod zákon 124/2006 Z.z. a v ČR pod zákon 309/2006 Sb. K tomu je třeba mít statní souhlas vyjádřený Oprávněním k revizím EZ.

Pokud může tyto odborné zkoušky VTEZ vykonávat osoba znalá, tak pak institut revizního technika je zbytečný.

D ik za podrobné vysvetlenie p. Bocek, vážim si vašu snahu a čas

Toto je vyjadrenie skutočnosti, že na prívod (súčasť elektrickej inštalácie) MUSÍ byť vypracovaná revízna správa v zmysle STN/ČSN 33 2000-6, ktorú môže vypracovať IBA revízny technik.
Na elektriku stroja/strojného zariadenia, ktorá sa vykonáva v zmysle 60204-1 sa vypracuje dokument o kontrole, meraniach a skúškach elektrických častí stroja, ktorý však už NEMUSÍ byť vypracovaný revíznym technikom, stačí, ak to bude napr. servisný technik výrobcu alebo jeho autorizované zastúpenie v krajine.

V praxi, pokiaľ to zákazník neobjedná u servisnej organizácie alebo výrobcu, tak tieto "revízie" objednáva u bežných revíznych technikov. Záleží iba na samotnom RT, či si na to trúfne.

Sám som takto revidoval viacero bežných dielenských jednoúčelových strojov. Avšak pravidelné "revízie" napr. laserových alebo plazmových rezacích strojov si zákazník objednával priamo u dodávateľa stroja.
Neviem, či to bola podmienka záruky alebo zmluvy o dielo, avšak ani páličky po záruke som nerevidoval ja, ale servisný technik. Mimochodom, takýto druh strojov som sa ani nikdy nechystal revidovať, nakoľko som o ich funkciách a logike nič nevedel a bez znalostí stroja je iba malý krôčik ku veľkému problému.

Posílám převzatý článek ohledně "REVIZE STROJŮ".


Revize strojů
Email Facebook Twitter
26.09.2018
Zdroj:
BOZPinfo
Vyhrazená technická zařízení
Na dotaz odpověděla Ivana Blažková z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i.
stroje
elektrická zařízení
vyhrazená techniká zařízení
revize
kontroly
Mám dotaz ohledně provádění revizí strojů a technických zařízení - část elektro. Někteří revizní technici zastávají názor, že není třeba dělat revize elektrických částí strojů a zařízení (kromě el. spotřebičů). Prý to je zrušené a stačí pouze výchozí revize po připojení el. zařízení (např. soustruh). V celkové revizi el. rozvodů pak akorát popisují rozvody jen po místo připojení tohoto elektrického zařízení - stroje. Oblastní inspektorát práce však na minulé kontrole tuto revizi vyžadoval.
Stroje, tzv. pracovní stroje v rámci EU z velké části podléhají při uvádění na trh požadavkům nařízení vlády (NV) č. 176/2008 Sb.,  o technických požadavcích na strojní zařízení (Machinery Directive 2006/42/EC),  ve znění pozdějších předpisů, vydané na základě zákona č. 22/1997 Sb.,  o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů. Které stroje to jsou, je uvedeno v § 1 jmenovaného NV. Pokud tyto stroje jsou vybaveny elektrickým zařízením, jako pohonné, řídící, ovládací části, pak se na ně vztahují ještě požadavky NV č. 117/2016 Sb.,  o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagneti cké kompatibility při jejich dodávání na trh (Electromagneti c Compatibility Directive 2014/30/EU),  vydané na základě zákona č. 90/2016 Sb.,  o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů, a NV č. 118/2016 Sb.,  o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh (Low Voltage Directive 2014/35/EU),  rovněž vydané na základě zákona č. 90/2016 Sb. Jmenovaná NV jsou identická s příslušnými evropskými směrnicemi.

Pokračování ...

Požadavky uvedených NV lze splnit plněním požadavků harmonizovanýc h, případně určených technických norem s těmito NV. Harmonizované technické normy obsahují kromě požadavků na konstrukci daného zařízení i požadavky na zkoušky a měření různých veličin. Po ověření shody strojního zařízení se jmenovanými NV, výrobce, případně dovozce vydá EU prohlášení o shodě a výrobek označí značkou shody CE. Prohlášení o shodě v případě elektrického zařízení nahrazuje výchozí revizi. Na místě instalace stroje je nutné provést elektrickou přípojku dle požadavků výrobce stroje a ověřit její vlastnosti výchozí revizí. U stroje se pak ještě na místě instalace podle typu stroje a přípojky ověří impedance poruchové smyčky dle požadavků ČSN EN 60204-1 Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů-Část 1: Všeobecné požadavky.
Některé základní technické harmonizované normy, s kterými musí být strojní zařízení dle konstrukce ve shodě:
•   ČSN EN ISO 12100 – Bezpečnost strojních zařízení- Všeobecné zásady pro konstrukci- Posouzení rizika a snižování rizika.
•   ČSN EN 60204-1 Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů-Část 1: Všeobecné požadavky.
•   ČSN EN ISO 13849-1 Bezpečnost strojních zařízení- Bezpečnostní části ovládacích systémů- Část 1: Všeobecné zásady pro konstrukci.
•   ČSN EN 62061 Bezpečnost strojních zařízení- Funkční bezpečnost elektrických, elektronických a programovateln ých elektronických řídících systémů souvisejících s bezpečností.
•   Normy řady ČSN EN 61000-6 Elektromagneti cká kompatibilita (EMC) odolnost a emise.


Pokračování ...

U provozovaného strojního zařízení je nutné pravidelně ověřovat bezpečnost dle požadavků NV č. 378/2001 Sb.,  kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, § 4 “nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, případně průvodní dokumentace, nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak“.
Rozsah ověření bezpečnosti elektrického zařízení provozovaného stroje je určen technickou normou ČSN EN 60204-1 ed. 2, čl. 18 a NV č.378/2001 Sb. § 3 a 4, případně dalšími požadavky výrobce. Ověření bezpečnosti elektrického zařízení stroje podle NV č. 378/2001 Sb. a ČSN EN 60204-1 ed. 2, čl. 18 není revizí. Technická norma ČSN EN 60204-1 není revizní normou, avšak v běžné praxi pro zjednodušení pojmů mnoho techniků používá pro toto ověření termín revize. Revize elektrického zařízení nn se provádí u elektrických spotřebičů podle technické normy ČSN 33 1600 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání, revize elektrických instalací dle technické normy ČSN 33 2000-6 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 6: Revize a aj.
Autor článku:
Blažková Ivana

Presne o tom píšem, a presne na tom sa celkom zhodneme  :)
Tak dajak v zmysle tejto vety:

Vždyť to tu neustále opakujeme dokola jako kolotoč!! (zle)

Citace:
Oblastní inspektorát práce však na minulé kontrole tuto revizi vyžadoval.

A na tu otázku mu Blažková neodpověděla.
Kdo bude blíže k pravdě, OIP nebo VÚ BOZP ?

Norma živitelka má v záhlaví, stejně jako desítky jiných norem
Bezpečnost strojních zařízení.

A přitom revize EZ jsou především o bezpečnosti, kterou tak rádi citujeme v závěru revizní zprávy.

Pořád dokola, jak na kolotoči o "nesmyslech",  až nakonec ten nesmysl všichni prohlásí za pravdu. Blažková dala jasný signál inspektorům OIP, aby to raději nekontrolovali . A tak to již nekontrolují, protože odpovědnost má přece provozovatel. Raději se zaměřuji na kontroly spotřebičů. Vždy raději kontrolovali výdejny nářadí než provozní záležitosti. Babylon?

Asi sa nerozumieme.
Už dva dni sa rozprávame o rovnakej veci - elektrické zariadenia strojov musia byť v pravidelných intervaloch overované, či sú bezpečné (nielen po elektrickej stránke).
Nik nerozporuje, že sa toto overenie nemusí robiť.
Avšak toto overenie a jeho písomná forma nie je "revíziou" v zmysle 33 1500 a 33 2000-6. Tým chcem iba povedať, že na výkon tohto overenia bezpečnosti a vydanie písomného dokumentu nie je potrebná kvalifikácia "revízny technik".
Že takéto overenie bezpečnosti robia aj revízny technici nie je prekážkou, ani porušením legislatívy, je to práve dobre, lebo RT by mal mať nadhľad.

Ještě jednou, ale už naposledy!!!

Nemůžu na revizi napsat (do protokolu) že jsem ji dělal dle ČSN 60204-1,ed.2 !!
První právník si poklepe na hlavu!! ;)

Ale môžete do nej napísať, že ste ju vykonal v zmysle 33 1500, 33 2000-6 a 60204-1.
Potom sa stane revíziou a skúškou stroja zároveň.
Akurát bude pracnejšia a obsiahlejšia.

Miroslave, teď jsi na to kápnul. ;)

Již několik let, to totiž dělám přesně takto. 8)

Revizní zpráva SZ
takto to léta uvádíme i když před léty jsem se bránil tam uvádět tu "šestku".
Tak je to kompletní revize stroje, včetně přívodu.

V praxi vidím mnoho RZ pro stroje revidované podle 33 2000-6. Některých RT jsem se ptal, jak k tomu došli. No, říkali nám na školení, že do RZ se nesmí psát jiná norma než 3 2000-6. Možná to říkali k elektrickým instalacím, možná to jinak pochopil RT....( a to je fakt na ťukaní prstem na hlavu)

Před každou revizi je zapotřebí vzít v úvahu, pod jakou normu to technické zařízení spadá a pod jaký zákon. Pak to také do RZ uvést. 33 1500 je stále platná a pak budou přiřazeny různé normy na příklad pro stroje, pro zdvihací zařízení, pro lisy, dopravníky, tankéry, biostanice, FV a mnoho dalších.

Jinak Míro věřím, že si rozumíme a to nejen jako radioamateri. A prosím pán kolega o index, abych tam mohl napsat jedničku s hvězdičkou

Som narazil i na taký názor,.. len ho citujem, možno kus pomôže, ..neviem :

Stále ještě existuje část provozovatelů strojních zařízení, kteří přesně neznají požadavky na ně kladené pro zajištění bezpečného provozu těchto zařízení. Například stále ještě přetrvává požadavek  některých techniků na provedení výchozí revize pracovního stroje. Revize však byly již v roce 2004 normativně omezeny pouze na instalace (viz ČSN 33 1500 změna Z3, čl.5). V současné době musí výrobce doložit protokol o provedených zkouškách a ověření stroje dle  NV176/2008 a ČSN EN 60204-1 ed. 2, čl.18.

Dalším velkým omylem je záměna pravidelné revize (provádí se ve lhůtách dle ČSN 33 1500) a následných kontrol (provádí se ve lhůtě 12 měsíců dle NV č. 378/2001 Sb). Následné kontroly se netýkají pouze elektrické části strojního zařízení, ale musí být provedena i kontrola ochrany proti neelektrickým nebezpečím, která mohou být vytvářena elektrickými zařízeními. Proto je v současné době velký důraz kladen na úplnost a aktuálnost technické dokumentace strojního zařízení. Tento požadavek je logický, neboť bez technické dokumentace nelze provést řádnou kontrolu takového zařízení, ani správně vyhodnotit rizika vznikající při provozu stroje.


a ešte

Revize nebo kontroly strojních zařízen ?
Základní normou pro provádění revizí elektrických zařízení ve smyslu ČSN 33 0010 a zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny je ČSN 33 1500.

Tato norma ve změně Z3 z roku 2004 uvádí, že pro provádění revizí elektrických instalací v budovách se používá ČSN 33 2000-6-61 ed. 2:2004. Při revizi elektrických zařízení připojovaných na elektrické instalace objektů (např. strojních zařízení, zdvihacích zařízení, zařízení pro plynulou dopravu nákladů, průmyslových robotů apod.) se postupuje dle průvodní dokumentace výrobce nebo dodavatele zařízení a že k takovémuto ověření mohou být přizváni příslušní specialisté.

Norma nás tedy v případě strojních zařízení odkazuje, stejně jako NV 378/2001 Sb.,  na průvodní dokumentaci.
 
Dále se v kapitole „Další souvisící normy“ ČSN 33 1500 odvolává mezi jinými i na ČSN EN 60204-1. Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů - Část 1: Všeobecné požadavky. Tato norma však již neuvádí pojem revize ale pouze ověřování a zkoušky. V normě je rovněž uveden požadavek na dokumentování výsledků ověřován�

Následné kontroly se netýkají pouze elektrické části strojního zařízení, ale musí být provedena i kontrola ochrany proti neelektrickým nebezpečím, která mohou být vytvářena elektrickými zařízeními. Proto je v současné době velký důraz kladen na úplnost a aktuálnost technické dokumentace strojního zařízení. Tento požadavek je logický, neboť bez technické dokumentace nelze provést řádnou kontrolu takového zařízení, ani správně vyhodnotit rizika vznikající při provozu stroje.

Dúfam že toto platí i u nás, bo ja práve na základe toho princípu odmietam robiť SZ keď ma do toho dakto chce zatiahnuť...už sa mi to neraz stalo (autozdvihák, veľká fontána, bazénová strojovňa..)
Vidíte to podobne p, Revús?

Citace:

Revize však byly již v roce 2004 normativně omezeny pouze na instalace (viz ČSN 33 1500 změna Z3, čl.5)

Ale v té příloze Z3 to zní úplně jinak.
Kapitola 5 Postup provádění revize

1) Postup revizí elektrických instalací, pro něž platí soubor ČSN 33 2000 Elektrické instalace budov je uveden v ČSN 33 2000-6-61 ed.2  ( ed. dnes jen ČSN 33 2000-6 ve všech edicích)

2) Pro postup revizí EZ připojovaných na elektrické instalace objektů ( čti elektrický rozvod)  na příklad strojní zařízení a další, platí průvodní dokumentace výrobce.

Není uvedený zdroj ani autor, a tak se jen ptám, kde autor dospěl k tvrzení, že od roku 2004 jsou revize omezeny pouze na instalace a postupy podle 33 2000-6

Revize EZ připojených k elektrickému rozvodu začíná v archivu studováním dokumentace výrobce. U složitějších strojů pomůže kinematické schéma s navěšenou elektrikou. Pak studujete návody na obsluhu a údržbu. Pak následuje prohlídka stroje a jeho předvedení obsluhou. Následně kontrolujete provedení elektrické instalace a funkcí bezpečnostních prvků. Následně provedete nezbytné měření a zkoušky. Pak to zhodnotíte a sepíšete závady.

Tak jak je "kuchařka" pro postup na revize elektrických instalací, tak by měla být podobná norma na postupy při provádění periodických revizí SZ. A tam musíme postupovat podle 33 1500 a dalších dokumentů. 

Pro výchozí revize SZ postuoy jsou stanoveny a výrobce se řídí směrnici 2006/42/EC a platnými normami EN jako 12100, 14121, 60204-1.
Protokol pro elektrický standard podle TUV má obvykle 30 stránek a jsou probrány všechny body postupně od kapitoly 4 po kapitolu 18

Při periodické revizi SZ se řídím především pokyny v NV 176/2008 Sb. a studuji provozní dokumentaci podle přílohy 7. Dále zprávy o kontrolách od uvedení stroje do provozu. A zde mne zajímají protokoly o funkčních zkouškách a kontrolách podle NV 378/2001 Sb. a dále vnitřní opatření  na vyhledávání rizik podle zákona 309/2006 Sb. Jinými slovy vyžaduji po provozovateli kromě dokumentace od výrobce i vlastní MPBP.

A při periodické revizi stroje je kapitola 18 takovým základem, který používají kontroloři při roční prohlídce podle 378/2001 Sb. Ale revizní technik musí kontrolovat daleko více bodů z normy živitelky 60204-1 a NV 176/2008. Ledaco se od uvedení do provozu změnilo a také místní údržba dovede dělat v rámci lidové tvořivosti různé zásahy, které výrobce nepředpokládal . A dokumentace již nemusí odpovídat skutečnému stavu.

Tak já sem se kolem roku 1996, pídil, zda je někde taková kuchařka pro ST. Nenašel jsem nic.
Nakonec jsem si tu kuchařku sestavil sám, s tím že ji jednou za rok aktualizuji, a fakt dobrý.
 :)
Ono to je celé o tom, že tomu věnuji spoustu času, a samostudium. Ostatně připadá mě, že posledních několik let, je toho samostudia fakt dost. Jenomže mě to prostě baví, je tom můj velký kůň. 8)

Ten pán píše že je to v 1500vke, zm.3, čl.5..to ja nedokážem posúdiť... a videl som to tu:
https://mad-el.webnode.cz/revize/revize-a-kontroly-pracovnich-stroju/

Podobných webů je více.
Autor začíná zákonem 22/97 Sb. a 309/2006 Sb.,  ale pak jen zdůrazňuje existenci 33 2000-6 pro revize elektrické instalace, vsunutou do 5. kapitoly ČSN 33 1500. Tím se ale revize nezúžily, ale naopak rozšířily o podrobnou kuchařku na elektrické instalace s tím, že "ostatní" revize jsou podle platných norem a zákonů. 

Otázku, kterou zde řešíme je vhodná spíše pro právníky,
anebo osoby, které mají zkouška z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb.

Je dobré ten zákoník práce více prostudovat a následně i ČSN 33 1500, včetně té kapitoly 5.
Závěr s odpovědností platí pro odpovědné osoby za provozování elektrického zařízení ve firmách. Oni objednávají revize EZ a jsou odpovědí statutaři firmy.
A RT jako odborní poradci mají vědět....a znát.

ještě poznámka do diskuse a normě živitelce pro RT


Ale STN 33 1500 má také kapitolu 5, stejně jako ČSN 33 1500
a stejně máte zákon 124/2006 Z.z. s §9 ...tak by to posoudit šlo.

V posledních létech se z elektrikařiny a revizí stala bohužel právničina, nejsem si jist, zda je to dobře. Věci by měly být stanoveny jednoznačně a stále se neměnit a neupravovat, jinak budeme za čas potřebovat k "50" také titul JUDr.

„Posúdiť“ myslím konkrétne z mojej strany p. Bocek,.. ja sa nemôžem k tomu nijak vyjadriť, bo ja tú zmenu vo vašej 1500ke nemám jak vidieť.. k tomu sa môžu vyjadriť len chlapi v Česku..

A kontrolnú (revíznu ) činnosť samozrejme nikto, a určite ani ja nijak nespochybňuje,.. to sedí presne i podľa všetkých predpisov čo ich citujete..



Jak som tu už spomínal tie rôzne SZ, že po mne občas chcú overiť ich bezpečnosť,.. no a ja ich odmietam okrem chýbajúceho manuálu aj s tým, že im to môže overiť aj iná znalá a lepšie zaškolená osoba na ich SZ, a že to nemusí byť furt len revizák s §24

Myslím dakto taký, jak som sa už tu raz pýtal :

Slovenský a český jazyk jako předmět jsme měli na základní i na střední škole.
A přesto nedovedu správně přeložit, co v tom zákoně o BOZP znamená sousloví:

odborné prehliadky a odborné skúšky vyhradených technických zariadení,

V českém vydání zákona o BOZP 309/2006 Sb.,  je uvedeno, že údržba, prohlídky,  kontroly a revize VTZ.

Může někdo najít definice pro odbornou prohlídku a odbornou zkoušku VTEZ ?

P.S. zdá se, že to s opravami a rekonstrukcemi strojního zařízení nemá moc společného. Ale je to jen zdánlivé....je to téma výchozí a pravidelné revize EZ.

Je to klasická revízia...tá sa tak či tak skladá z dvoch častí.. z prehliadky a skúšky,.. na a asi dakto dôležitý si zmyslel že vymyslí nový dôležitý názov...

Podľa môjho hlúpe a zbytočné...

Můžeme udělat závěr diskuse o tom, zdá provádět revize na elektrickém zařízení strojních zařízení, když zákoník práce v obou zemích ( Z 309/2016 Sb. a Z 124/2016 Z.z. ) to provozovateli nařizuje jako povinnost.

Asi hej...i keď kto každý (vzdelaním a odbornosťou) môže byť "príslušný špecialista SZ" okrem RT... a či na tom SZ môže "príslušný špecialista" aj vykonať bezpečnostnú kontrolu (revíziu SZ) podľa manuálu, sa už asi teraz nedozviem ..

Len pre info - doplnenie témy po zistení nových okolností, aj keď len z "druhej ruky". Vyskytol som sa služobne v Nemecku, okrem iného som s vedúcim údržby/elektro načal tému retrofitov. Slovo aspoň u nich veľmi známe a často skloňované.

Ak je pravda, čo hovoril, v DE je legálne úplne zmeniť elektrické vybavenie stroja bez výrazných problémov.

Zmena S5 na S7 - stačilo vymeniť hardvér a skonvertovať program. Krátke posúdenie rizika, vybavené.

Výmena všetkých DC motorov a inverterov na stroji za AC. Krátke posúdenie rizika, nastavenie tak, aby rampy a momenty odpovedali originálu. TUV Nord asistovali pri procese, ale len v podobe konzultácií.

Komplexný retrofit bez pridania nových funkcií stroja alebo zmeny mechaniky - posúdenie rizika, vyrobenie nového ovládacieho systému, ktorý funguje podobne ako originál. Pri retrofite mala asistovať firma Pilz, no po ponuke 35k EUR za posúdenie rizík k dohode neprišlo - posúdenie rizík robil práve človek, s ktorým som sa bavil. TUV Nord sa vyjadrilo, že aj keď ide o úplne novú elektronickú výbavu, stroju neboli pridané nové funkcie, ktoré by pridali nové riziko. Tým pádom nie je potrebné nové CE ani iné posúdenie okrem analýzy rizík.

Komplexný retrofit s pridaním nových funkcií, na stroji, ktorého značná časť bola vyrobená svojpomocne a úpravami u predchádzajúce ho majiteľa. Vyrábal sa nový ovládací a pohonný systém, TUV Nord sprevádzali firmu pomocou konzultácií. Po zhodnotení rizík boli navrhnuté riešenia - 2x svetelné brány, jeden laserový scanner, niekoľko nových krytov. Po nainštalovaní a oživení TUV spravilo kontrolu zastavovacích časov a niečo, čo som pochopil ako "stroj je schopný bezpečnej prevádzky". CE nebolo vystavené a vraj nebolo ani potrebné. TUV si účtovalo cca 6k EUR.

Toto co zmiňujete je naprosto normální v celé EU.

Dle strojírenské směrnice 2006/42/ES a samostatné příručky k ní (kterou tu už někdo zmiňoval) pokud je dle § 82 NEPROVEDENA významná změna na zařízení. (funkce, parametry, rychlosti apod. -> bohužel toto není přesně definované) nedochází k pozbytí ES prohlášení o shodě a označení CE a původní CE zůstává.

A tedy pokud vyměním PLC za PLC, měnič za měnič a teoreticky motor za motor s tím, že zachovám všechny původní parametry nebo se jim maximálně přiblížím, je to v pořádku. Stejně pak pokud navyšuji safety je to OK, nesnižuji -> zlepšuji bezpečnost.

Tedy ten kdo provádí modifikaci/retrofit se NESTÁVÁ výrobcem stroje.

Dle ČSN EN ISO/IEC 17050-1 (Posuzování shody – Prohlášení dodavatele o shodě –
Část 1: Všeobecné požadavky) stačí pak vystavit prohlášení dodavatele o nepodstatné změně, kde je uveden popis co bylo a jak provedeno. Hotovo.

Jistě, ale bez zhodnocení rizika a návrhu opatření a závěrečného prohlášení
"stroj je schopný bezpečnej prevádzky",  jak uvádí kolega MS v předešlém článku,
to zase tak jednoduché není.

Pro provozované zařízení před rokem myslím 97, které nemají ES prohlášení o shodě a tedy CE stačí, defacto je nutné, vypracovat protokol dle NV378/2001 Sb.

Pro novější stroje, jak píšete, zhodnocení rizik a návrh opatření.

To máte sice pravdu, ale přebírá povinnosti při certifikaci ( posouzení shody),  podobně jako by byl výrobce.

Buď ten člověk věděl o tom stroji hodně, měl zdrojový kód nahrazovaného PLC a uměl SW převést do nového typu PLC  a měl výborné znalosti o technologii, o funkci stroje a jeho bezpečnosti, nebo to byl střelec.  Oněch 35k Eur odpovídá nějakému korektnímu posouzení, pokud o stroji nic moc nevíte a nic moc od něj nemáte a začínáte od píky.

Uvedu příklad s měničem. Např. starý měnič neumožnil z principu nastavit vyšší frekvenci než 50Hz.
Nový měnič umožní nastavit otáčky 120Hz a nemá funkci safe speed. Pokud nejde zamknout parametry (nebo je retrofitující nezamkne),   může někdo chtivý zvýšit výtěžnost stroje nastavit otáčky vyšší  než 50Hz. Nastaví třeba 70Hz. Navýšením frekvence o 40% tj, pouhých 20Hz vzroste odstředivá síla 2x.
Neupraví-li retrofitující odstavec návodu  o bezpečnosti a zákazu manipulace s frekvencí, může dojít k roztržení motoru, roztržení vřetene, průrazu krytu, který je dimezován na energii obrobku rotujícího rychlostí 50Hz ale už ne 70Hz.

Retrofitující musí zohlednit spoustu důsledků a mnohdy o nich nemá ani ponětí, protože původní výrobce stroje není povinen předložit třeba výpočty krytu.
Jste-li zodpovědný retrofitující, musíte jít také od píky a to je velmi, velmi drahé, někdy tak drahé, jako konstrukce nového stroje.
Nelze to paušalizovat, jsou jednoduché  i složité retrofity, tak jak jsou jednoduché i složité samy stroje a jednoduché i složité výrobní postupy a technologie. Někdy je retrofit laciný a efektivní, někdy se skoro nevyplatí.
I vývoj, bezpečnostní požadavky a normy se mění a při retrofitu musíte od jisté hranice striktně respektovat nové požadavky.
Zodpovědně dokáže retrofitovat jen výrobce obdobných strojů pro obdobné technologie, nebo retrofitující firmy specializující se na tyto stroje.
V rozhodnutí, zda se do takové akce vyplatí jít je hodně zkušeností a znalostí. V prvotním náhledu značně pomůže TÜV Nord, stejně tak jako pomůže v kontrole či posouzení konce úpravy. Ale i on navýší cenu do jiných sfér, má-li se pod retrofit podepsat a ne jen prodávat rady.

Ačkoliv se tedy při retrofitu nestanete výrobcem stroje de iure, musíte splnit a zohlednit to samé, co musí dělat výrobce stroje. Sice už ne v plném objemu, ale stále v plném rozsahu předepsaných činností.  Návrh řešení, analýzu rizik, kontrolní výpočty, funkční testy, měření a ověření, úpravu dokumetace a nakonec zápis a pod něj podpis. De facto jste se stal výrobce stroje.

Souhlasím se vším co píšete.

Nicméně mě zajímá váš názor na to, že je stroj, který aktuálně nesplňuje požadavky na bezpečnost. Provozovatel nemá finance na takový rozsah prací jaký zmiňujete (jak píšete, nejsou to malé sumy). Má však "nějaké" finance na doplnění alespoň "nějaké" bezpečnosti.

Co reálně s tím? Nechat stroj nebezpečný s tím, že se tam něco může stat nebo udělat retrofit, který nebude do puntíku dle popisu co píšete, ale bude bezpečnější než předtím?

A to myslím i to, že se nenechá měnič jet na 70Hz z původních 50ti a omezí se to pomocí SW a uzamkne. -> Toto je i beztak významná změna parametru zařízení.

Info pre slovenských revizákov:

Podľa našej 508čky elektrické stroje nemusí robiť len bežný revizák s E2 pre EZ do 1000V, ale aj ten s E4, ktorý okrem el. strojov má dovolené robiť aj prístroje (spotrebiče) a el. prípojky...
Takže za mňa je „príslušný špecialista“ pre SZ okrem bežného revizáka s E2B ešte aj revizák podľa skupiny E4..

A že sa E4 bežne nevidí (každý chce aspoň E2B),  tak to je už druhá vec

Pán Bocek má teda pravdu, že kontrola el. SZ musí mať názov "revízia" (aspoň u nás určite),  akurát je pravda aj to, že revíziu SZ môže robiť aj „nižší“ revizák, a nielen ten pre EI so skupinou E2..

Pokud provedu pravidelnou revizi strojního zařízení se závěrem:
"Revidované elektrické zařízení není z hlediska bezpečnosti definované v příloze ČSN 33 1500 schopné bezpečného provozu"

Tak ve zdůvodnění musím uvést proč.
Musím uvést jaké základní podmínky nesplňuje podle NV 176/2008 Sb.
a jaké nesplňuje minimální podmínky podle NV 378/2001 Sb.
Musím se také opřít o články norem s kterými je toto SZ v rozporu.

Provedl jsem diagnostiku a došel k závěru, že SZ není bezpečné.
Na řadě je provozovatel, to je odpovědné osoba za provoz elektrického zařízení
spolu s odborně způsobilou osobou v oblasti BOZP. Oba jsou odpovědní za vyhledávání rizik a kontrolu minimálních požadavku podle 378/2001 Sb. RT provedl revizi podle NV 176/2008 Sb. a zjistil závady ohrožující bezpečnost. "Oni" objednali RT jako odborníka se státním souhlasem k této činnosti. Dostali vysvědčení o tom svém zařízení. Je nutná operace....
Má to stejný postup, jako když nedostanete známku pro vozidlo a STK

Co s tím bude dělat provozovatel?
Může někdy na příklad vypracovat MPBP do doby, než  závady odstraní.
Může se poradit s odborníky jak na to. Občas dostanu objednávku na řešení odstranění závad. Připravíme návrhy a cenové nabídky, seženeme firmy, které to odstraní, děláme technický dozor, pomůžeme s analýzou rizika. Odborné konzultace nejsou zadarmo.
Záleží na charakteru závad.

Mnoho firem ještě nezaregistrova lo, že od roku 2008 se podstatně změnilo s NV 176/2008 Sb. posuzování rizika. A někteří také nezaregistrova li, že již od roku 1997 se něco změnilo okolo starých strojů. Prostě požadavky norem na BP se podstatně změnily a píše se rok 2021. Byla dostatečná doba na zabezpečení jak těch minimálních tak základních požadavků.

pokračování

Nalézám spoustu strojů, které nemají návody na obsluhu, nemají žádnou dokumentaci, nemají označení CE....a při ztrátě napětí se nevypnou, nikde není Emergency stop, není dosažitelný hlavní vypínač, jsou přístupné živé části, není bezpečný přístup jak k místě obsluhy tak k rozvaděči, nejsou ve funkcí interlogy a koncáky, etc.
A mnoho montážních a servisních závad podle normy živitelky 60204-1.

Tu odpovědnost podle zákona ( na příklad §105 ZP) ze zaměstnavatele a majitele nikdo nezastoupí. Je prostě na řadě. Nemusí čekat až do problému, kdy přijde inspektor SUIP
a prohlásí, že se jedná o nebezpečný stroj. A zvláště když se jedná o stroje vyjmenované v zákoně.

No, chtělo by to založit vlastní téma.....trošk u to zde zaplevelíme.
V tom zákoně 508 je v příloze 11 pod poznámkou uvedeno:

1) Technické zariadenia elektrické z hľadiska odbornej spôsobilosti na vykonávanie odborných prehliadok a odborných skúšok sa rozdeľujú na skupiny:
E1 – technické zariadenie bez obmedzenia napätia vrátane bleskozvodu,
E2 – technické zariadenie s napätím do 1 000 V vrátane bleskozvodu,
E4 – elektrický stroj, prístroj, rozvádzač,
E5 – elektrická prípojka nn.

Mám jen dvě otázky.
1. Jak vysvětlí TI, co myslí pod tím názvem "elektrický stroj"....
2. Když odpovědná osoba za EZ myslí, že to s tou E4 zvládne a že je ten příslušný specialista a chce jen ten papír, je to jeho volba. On je odpovědný i za to, že nechal portýra dělat revize vyhrazených zařízení. Já osobně bych to nedovolil. Nikdy jsem v praxi nepochopil, k čemu ty E4 vlastně slouží. 

Promiňte, ale v té normě je to uvedeno jinak.  :(

[Co s autem, které má ojeté brzdové destičky i disky a na originální značkové nejsou peníze? Tak jdete na bouračky, na neoriginální díly atd. Ale stále potřebujete někoho, kdo tomu dobře rozumí a umí brzdy opravit tak, aby brzdily.
Ví, že musí vyměnít kapalinu, odvzdušnit, zkontrolovat zda písty nevisí a vodítka kloužou. Prostě ví, kde hrozí riziko a ví jak je i lacino odstranit nebo mu předejít. Má k dispozici originální servisní příručku auta.
Samozřejmě shánění dílů z bouraček bude trvat déle, bude vyžadovat znalosti, které šrotiště se zabývá vaší značkou auta atd. A nesmíte brzdy nechat dojít do stavu, kdy vlastním autem na to šrotiště nedojedete.

A u strojů je to podobné, nesmíte si nechat jejich úpravu dojít až do stavu, kdy jej musíte trvale odstavit. A chcete-li retrofit lacino, musí na být něj více času, zejména na přípravu retrofitu.
Když budete mít ke stroji celou originální dokumentaci stroje a včetně zanesených oprav a úprav, dobře popsanou technologii, dobře udělaná měření elektrického i technologickéh o nastavení, dopředu navrženy či zúženy budoucí potřebné technologické parametry, nebude chybět zdrojový kód programu, zálohy nastavení parametrů regulátorů a měničů, pak cena retrofitu strmě klesá.
Vlastní bordel v dokumentaci stroje se hodně prodraží. Zpětné inženýrství je vždy strašně drahé, je to velmi kvalifikovaná práce mnohdy dražší než vývoj nového stroje. Nemusíte-li tuto činnost platit, může vám i malý obnos na retrofit stačit.
A při tom je to v silách provozovatele si podklady nashromáždit a dát dopředu do latě. A mimochodem někdy i stroj před retrofitem dokonale vyčistit, opravit běžné věci, utrhaná těsnění, chybějící šrouby krytů,  vytržené, netěsné a prodřené kabely, vylámané svorky...
Když dáte auto do autobazaru za umyté nahoře i dole dostanete více.
  
  
Zákazníci někdy chtějí retrofitovat stroj od odborné firmy ve stavu, že je to obdoba přivezení auta z kopřiv za vepřínem do odborné firmy na generálku brzd.
Když odborníci s tarifem několika tisíc na hodinu musí nejprve odřezat šrouby kol, aby se dostali k brzdám, vyčistit kabinu, aby si mohli sednout a půjčit pneumatiky, aby mohli auto projet a brzdy vyzkoušet, cena za tyto činnosti se sakra prodraží.
Přesto jsou typy lidí, kteří budou i při tak zanedbané základní údržbě v opravně brečet jak nemají peníze a že nemohou jezdit.

Kdy se oprava strojního zařízení mění na totální rekonstrukci?


Ten příklad s auty je velice prakticky. Uvedu jeden osobní příklad.
Léta nechávám servisovat auta u místního servismana. Není to značkový servis, ale za ta léta jsem vyl spokojeny. Vloni před jízdou na chalupu jsem chtěl seřídit ruční brzdu a podívat se na brzdy. Ruční brzdu seřídil, ale říká mi že jedno zadní kolo špatně brzdí a abych to nechal na podzim, kdy budu dělat i STK. A vy stejně jako straší člověk jezdíte pomalu...byl jsem v šoku. V jiném servise jsem nechal vyměnit všechny disky, brzdné destičky a dva domečky. Při první jízdě jsem si málem rozbil čelo, jak to brzdilo. Jako za mlada u 8 letého auta. A navíc se stalo auto nějaké divoké. Prostě již dlouho to nějak přibrzďovalo.. ..

Je z toho nějaké poučení? Přístup servisního technika i majitele? Změnil jsem servis.
A u strojů je to opravdu podobné. Nesmí se dojit do stavu, kdy to vyžaduje již celou rekonstrukci. Z hlediska BOZP se za těch 30 roků zásadně změnily podmínky a požadavky jak u aut tak u strojů. Jezdili jsme bez pasů a bez kotoučových brzd a bez airbaků....a stroje neměly Emergency stopky, spoustu ochranných krytů, nebyly FM a nebyly přecpané hydraulikou a pneumatikou. V průmyslu byla většinou IT síť, dneska je TN a spousta jiných "novosti".

Pokračování.

Velký problém je s uchováním provozní dokumentace a její aktualizaci. Myslím, že to je alfa omega počátku v péči o stroje. Když není dokumentace je základní údržba na nízké úrovni. A vede to ke špatným zásahům. Prostě poruchář si nějak pomůže....při revizích je to nejčastější závada, že schází anebo neodpovídá dokumentace skutečnému stavu. Pak záleží na "formátu" vedoucího údržby, zda bude zájem s vlastními pracovníky udělat reinženyring a připravit dokumentaci skutečného stavu. Někdy se sejde i skupina technologu a provozních pracovníků a dlouho se diskutuje, jak ten stroj funguje  a jak má fungovat.  A pak vytvořit dobrý popis funkce a obsluhy. Na příklad v NV 176/2008 Sb. je přesný návod jak má Návod na obsluhu a údržbu vypadat.

Ale to jsou všechno technické záležitosti, které lze provést. Tou zásadní záležitosti je včasná reakce majitele, provozovatele, aby reagoval na opravu, anebo i na rekonstrukci. Žadný zákon neukládá, že změna bude ihned, ale dává určitý časový prostor i několik roků na provedení změny. Na příklad 20 roků nařizuje zákon provozovateli: vyhodnocuj každý rok rizika a proved opatření na jejich snížení. A pokud to provozovatel ignoruje, vždytˇse zatím nic nestalo....naj ednou přijde nějaký divný RT a neudělí stroji STK.

Jakub S9 se ptal na názor.
Neptejte se na názor auditora,  nebo revizního technika.
Ptejte se provozovatele a jeho pomocníka odborně způsobilé osoby s certifikací BOZP a potom svého právníka.

Odborníci vám mohou pomocí v tom, najít tu minimální hranici v optimalizaci nákladu a splnění bezpečnostních podmínek.

Když tu čtu, že i výměna vadného stykače je údajně rekonstrukcí, tak 90% firem, které něco vyrábí, by mohlo rovnou skončit. Na jedné straně je tu bezpečnost a na druhé straně je spousta účelových předpisů, které mají jen podojit firmy (ať už nucenými vícenáklady nebo na pokutách). Spousta strojů nemůže projít rekonstrukcí, neboť by nebylo možné splnit bezpečnostní předpisy. Ovšem nový stroj, který by nahradil stávající, nelze koupit (jakože se opravdu nevyrábí). Přitom větší šance je, že vás zabije vadná nabíječka na telefon.

Sám se divím, že se v této zemi vůbec ještě něco vyrábí, protože když vidím tu byrokracii, tak je opravdu lepší nic nevyrábět, mít sídlo na Kypru a vše outsourcovat do Číny/Indie. Dělám pro firmu, která se snaží mít vše v pořádku a stejně každou chvíli přijde ouřada a hledá, kde chybí nálepka nebo štítek, aby mohl dát mastnou pokutičku. Finančák a dalších 10 úřadů chodí taky pravidelně, protože firma pokuty platí a nehádá se. Výsledkem je, že šéf ze strachu z pokut řeší více předpisy a nálepky na dveřích než to, aby firma vydělávala.

Revize a kontroly beru jako samozřejmost. Pokud jde o aktualizaci dokumentace, tak to je u některých firem problém. Něco zapojí a nikde ani čárka. Dohledání jednoho drátku pak zabere klidně hodinu. Myslím, že je vyloučeno, že by nějaký revizák kontroloval, zda dokumentace sedí. To mu nikdo nezaplatí a sám to bude těžko zjišťovat. Mám na mysli stroje, kde jsou kilometry kabelů.

Jinak sám jsem kdysi dávno pracoval na rekonstrukci za desítky milionů a účetně to byla oprava :) Kompletní dokumentaci dělal jeden elektromontér a nic za to nedostal, tak se pak záhadně ztratila :) Ale tak funkčně se na tom stroji nic nezměnilo, takže nevidím problém. Revizáka, co na tom dělá revize, jsem později potkal a nechtěl to moc komentovat :)

Ak to skratim, po sakra dlhej dobe a velkom pocte diskusii s roznymi osobami vratane zastupcov PILZ a SICK, by sa dalo povedat, ze ak nemenite funkciu stroja, je v pohode vymenit kazdu jednu elektricku suciastku. To znamena nemenit rychlosti a ak/deceleracne rampy. Nepridavat automaticke funkcie.

Urcite neuskodi spravit analyzu rizik pred a po.

Zlepsit bezpecnost je mozne vzdy, dokonca bez toho, aby to spustilo novy CE validation proces, zhorsit nikdy.

Problem je, ze nikto tieto informacie/tvrdenie neda na papier s exaktnymi postupmi, ale tvrdeni typu "malo by sa",  "podla noriem",  "treba to vediet osetrit" a "je to tak trochu seda oblast" je vsade milion.

Přečetl jsem těch 90 příspěvků uvedených před skoro třemi léty. Pokud jsem to trochu odfiltroval, tak jsem k takovému negativnímu tvrzení nedošel.

Lépe, než kolega MS bych to stručně nenapsal.
Stručně bych jen dodal, že "blbnout na kvadrát" není dobré. Na druhé straně pokud změny v zapojení nejsou dokumentovány, tak se vždy zhoršuje základní údržba a často i bezpečnost údržby. Ale to je mimo téma....

Téma opravy a rekonstrukce je téma spíše pro právníky, politiky a "oučtaře". Ale je dobré, když i elektrotechnic i znají ty "mantinele".

Byl jsem jednou odpovědný za střední opravu jedné výrobní linky. Měl jsem na to rozpočet 6 Mega. Oprava se provedla nakonec za 60 Mega. A nastála válka mezi FÚ a vedením firmy. 1/2 roku jsem musel podnikové kontrole vysvětlovat mnoho smluv a faktur a slouv, kdo mi to povolil a hlavně kdo ve firmě na to uvolnil peníze.
Tím chci jen naznačit, že to často není technický problém, ale otázka financování a dodržení některých postupů v oblasti ekonomiky. Nakonec to celé zastřešil hlavní ekonom firmy, ne hlavní inženýr. Proto téma oprava a rekonstrukce je téma ekonomické a často i politické.