Diskuse Elektrika.cz

Jaký použít proudový chránič pro výstup z mppt regulárotu. Modifikovaný sinus. Konkrétně pro Oplotského reg. http://oplocky.cz/  případně hotový výrobek
https://www.solareco.cz/images/download/SolarEco-OPL10AC-navod-rev3-cz.pdf

Regulátor pracuje v rozsahu 120-350AC v IT síti.

Použijte standardní řešení se zárukou a CE ověřením. Nějaký bastl by se vám nemusel vyplatit.

Výrobce nebo dovozce bude mít v návodu pro instalaci pokyny, jak zařízení ochránit. V IT síti se použije spíš hlídač izolačního stavu, než standardní chránič.

Mimochodem, MNĚŘENÍ  :o ,  to zabolelo.

Ty výrobky jsou certifikované v zelená úsporám.   resp. Oplotský to prodal třeba do Siton 210, Dražice to ofiko nabízejí. S tím bastlem opatrně na mypower jsou na to háklivý???.  Funguje to velmi dobře. Ve schématu žádný chránič není.... Ono vlastně musí dojít ke dvěma poruchám na zem. Tak proudový chránič je pojistka..... Topná spirála je v bojleru v suché kovové jímce, která je uzemněna.
Jiné oficiální řešení moc není, vlastně neexistuje, nevím o něm. Druhý je od něco od Nevřela.

A proč se nezeptáte přímo výrobce jaká opatření požaduje, nebo navrhuje?

 Ptám se proto, že v návodu výrobce chránič neni. Tak si kladu otázku, zda tam musí či nemusí být.   A jak se chová chránič v modif. sinus. Spíše hledám odpověď pro sebe, abych věděl jak to funguje. Hlídač stavu izolace je jedno z řešení pro první poruchu.  Čistě teoreticky by mi musely vzniknout dvě poruchy na vedení cca 10m a  ještě by se to muselo dostat přes tu uzeměnou jímku. Takže vlastně 3 poruchy, 2x na vedení z toho jedna na kostru bojleru a muselo by se ještě přerušit vedení uzemnění. Pak by to bylo nebezpečné na dotyk. Ale pouze na plášť..voda je dále vedená ppr trubkami.

Ano, obdobně jsou "certifikované" miniaturní ionizátory probyt či kancelář do chlíva jako lapače čpavku.
Přes dotace se prodává mnoho užitečných produktů, které by si jinak racionálně uvažující technik nikdy nedovolil koupit.
Mějme panel, připojený k bojleru. Z tohoto leze něco málo energie, podle osvitu, teploty atd. Jak vřazením spotřebiče mezi panel a odporovou spirálu dosahnu zvýšení výkonu? Kde se vezme ta energie, co chybí, když je slunce za mrakem?
Přemýšlel jste o tom někdy, nebo jen nekriticky přijímáte zázrak, protože oni tvrdí, že to je zázrak?

Pokud se jedná o IT síť, platí pravidla pro IT síť.
Jestliže výrobce v závazných předpisech pro montáž a v návodu uvede jak zařízení připojit, je nutné se tím řídit, aby vám pojišťovna zaplatila po ohledání požářiště.
Jinými slovy, nemůžete tam cpát cokoli navíc, co výrobce neschválil, protože se to obrátí proti vám.

MPPT nepatří mezi zázraky typu Powesawer. Je součástí každého lepšího FV střídače. Hledejte "Maximum Power Point Tracker". Reguluje napětí a proud tak, aby vyšel co nejlépe jejich násobek a pracoval tak s co nejvyšší účinností.

Jak pracují zařízení v odkazech jsem nestudoval, ale předpokládám, že právě takto.

Já chápu využití v případě že to bude "pouštět část ze sítě, nebo pouštět nadbytek do baterek",  ale nechápu, jak to zlepší účinnost spirály v případě kde to je jen mezi panelem a spirálou. Kdyby to alespoň přepínalo odbočky na topný patroně, podle úrovně osvitu, ale tohle se chová podle výrobce tak, že když to připojím v autě na vybitou baterku, tak to roztoží starter tak, že mi vyskáčou písty z hlavy.
Nicméně nepopírám, že v kouzlech fotovoltaiky mám mezery.
Známý má už léta připojený bojler k panelům, jen přes pojistky, jedna patona pro DC, druhá pro AC, funguje to přesně podle ohmova zákona.
V létě pouští vodu ohřatou nad 90°do bazénu, od podzimu do jara přitápí na NT.
Úsporu to tedy jakoby generuje, ale prostě nedokážu pochopit, jak mu v tom období od podzimu do jara pomůže krabička, co bude upravovat to, co leze z panelů, protože ten výkon bude pořád stejný a ta spirála bude taky topit podle toho, kolik jí ty panely dodají.

Panel není absolutně tvrdý zdroj.

Do určité hodnoty napětí se chová jako proudový zdroj. Výkon tedy roste lineárně.

Od určité hodnoty napětí pak dochází k poklesu proudu vlivem přetížení i zvýšené teploty buněk. Pak může růst napětí libovolně, z panelu ovšem nedostanete ani watt.

Na obrázku je průběh napětí a proudu (černá křivka) a výkonu (červená).

Bod, kde je výkon nejvyšší je MPP (maximum power point). Plocha obdélníku ohraničeném body I_mpp a V_mpp je největší. Toto zařízení se snaží systém udržet právě v okolí tohoto bodu.

Dík za objasnění.
Já totiž předpokládal, že mám-li pracovní bod pevně daný odporovou zátěží, navrženou na maximální napětí panelů, je to dostačující i pro nižší úroveň osvitu s tím, že to holt bude topit trochu míň, nebo vůbec.

To platí pořád, to se pohybujete v té lineární oblasti. Proud je téměř kontantní a jenom se mění napětí.

Průšvih začne v okamžiku, kdy svítí moc. Pak je třeba odběr snížit. Jinak máte panely rozpálené "do ruda" a na svorkách ani volt.

V odkazu tazatele na hotový výrobek je i názorný graf na optimální zatěžovací křivky pro různé intenzity oslunění panelů.

Takže lepší využití není opravdu lež, ale pravda. Odpor zátěže - bojler je totiž konstantní.
V průběhu svitu slunce Oplotského regulátor práce se snaží regulací střídy získat z panelů maximální výkon. Zátěž může být jen bojler, nebo jiná topná spirála. Na topném tělese se napětí pohybuje podle oslunění panelů od cca 160V do cca 350V AC ef.
Některé Oplotského YouTube videa z jeho zkoušek to názorně ukazují i na připojeném osciloskopu, DC ampérmetru a voltmetru. Je to názornější než dlouhosáhlé vysvětlování.

Horší je ovšem je, že aby byl tento měnič co nejlevnější, jeho výstup je 60Hz obdélník proměnné střídy. Bramboroidnost průběhu klade značné nároky na izolaci apod. Objem vyšších harmonických je obrovský a je to výkonná rušička. Hodně by pomohl stíněný a co nejkratší kabel mezi měničem a bojlerem, tj měnič co nejblíže bojleru. Ale v koupelně je to prakticky nerealizovatel né a při šetřivosti těch, kteří si takové řešení postaví nebo koupí je stíněný kabel moc drahý.
Takže sousedi mají vedle sebe výkonnou rušičku přelaďující podle slunečního svitu. To vy majitele mohlo přijít při měření ČR dost draho.

Z popisovaného průběhu je jasné, že proudový chránič pro tento měnič (na jehoo výstup) by měl být drahý typ vhodný pro frekvenční měniče. Vzhledem k mizivým ochranným obvodům regulátoru není výstup měniče asi hlídán na závady typu výpadku jedné větve tranzistoru a na výstupu se může objevit tepající DC napětí. Takže chránič by měl být proti tomu odolný.
Vzhledem k vysokým harmonickým se silně uplatní kapacity proti kostře a rušivé kapacitní proudy do země mohou být vyšší než dovolený rozdílový proud chrániče a ten bude při nějaké intenzitě oslunění vypadávat.

Vzhledem k tomu, že je vstup a výstup tohoto měniče galvanicky propojen, bude asi rozumnější než chránič použít hlídač izolace na DC straně a hlídat zemní spojení DC IT soustavy pro DC složku i pro 60Hz složku.
Ono i zapojení 9 panelů do série klade na izolaci vodičů a izolace panelů na střeše proti hromosvodní soustavě nemalé nároky. V případě deního požáru střechy budou mít hasiči hodně nebezpečnou práci. Přes 300C DC tvrdé nevypnutelné napětí.

Nebudú. Počkajú až dôjde k úplnej deštrukcii panelov a teda aj strechy a hasiť začnú až potom.

Osobně jsem na takovou odpověď čekal  (dance) . Sám nemám s FVE dostatek zkušeností a toto mi pomohlo. Palec nahoru  ;)
Jinak je to jen jeden z doporučených způsobů ochrany v IT sítích.

https://elektrika.cz/data/clanky/sit-it (https://elektrika.cz/data/clanky/sit-it)

Díky za osvětový rozbor pana Kurky. Jako vždy stručný a přesto vyčerpávající výklad.

Problém tkví v zelená úsporám. Je dána podmínka učinnosti a běžné ostrovní měniče, co produkují čistý sinus, ji mají nižší. Někdy potřebují baterku a bez ní se nerozjedou.

 Člověk kromě bezpečnosti musí řešit  jestli mu půjde wifi, LTE i tv, no to je výborné (zle) ;D ;D.

   To  už opravdu stojí za to ,  koupit ostrovní měnič o pár tisícovek dražší ,  ale nevím o žádném, co to umí i bez baterek a DS v nějakém rozumném režimu . ... Až se možná změní přístup ČEZu k fve.

Vyjádření výrobce je jaksi kulantni, že norma nevyžaduje instalaci chrániče u pevného vedení k bojleru. Čímž se zbavuje nutnosti doporučit nějaký chránič do instalace. Výrobce chráničů doporučuje typ B nebo B+,  kvůli rez. stejnosměrnému proudu.  Další doporučení je tedy ještě použít nejlépe stíněné vedení AC co nejkratší a 4 mm2.
 

Proč 4mm²? Tam bude 2,5mm² až až. Spíš dávat pozor na napěťovou odolnost kabelu - žil proti stínění a proti sobě, 500V kabel bude málo, chce to 600V a více.

Jedna kabelovna u nás jej dělá i v provedení stíněného CYKY, tuším že se jmenuje CYKFY nebo nějak podobně.

 4 mm.... protože jsem uvažoval jsem o 6 kW variantě, proto 4 mm, ale ta nepůjde ni do výroby - jsem se dozvěděl. . 500 400 ni 600 V tam nikdy nebude, ze střechy jde max cca 260 V. Nevim kde furt všichni berou 500v DC?? Každá hasičská jednotka je vybavena  na hašení do 400V Někdo to zde víše komentoval jako strašný problém. Navíc hasiči vydali průvodce instalace FVE.

Existuje metodika (https://www.hzscr.cz/soubor/4-p-p-ml25-r-haseni-vodou-el-zarizeni-pod-napetim-do-400-v-novela-pdf.aspx) pro přímé hašení vodou zařízení do 400VAC (odpovídá asi 560V DC).

Stíněný kabel je potřeba jen mezi bojlerem a měničem. Před měničem ten průřez chápu, ale tam není takové napěťové namáhání.
Napěťová namáhání vznikají zákmity na ostrých hranách pulzů za měničem díky parazitním indukčnostem a kapacitám kabelu. Fourierův rozvoj obdélníku sahá kmitočtově do vysokých frekvencí. Ostrý obdélník teoreticky má nekonečný fourierův rozvoj.
Zde jsou hrany zakulaceny spínacími časy tranzistorů, kapacitami zátěže atd, ale rušení významé intenzity sahá do desítek a stovek MHz.

Teoretické jmenovité napětí panelu platí pro 20°C a zátěž. Při nízkých teplotách a bez zátěže z panelu leze vyšší napětí.  Tak se vám tam objeví více.

Strašný problém pro hasiče je, že panely zespoda živené plameny ze střechy střílí sklo a křemík, zejména když na ně zamíříte vodou (prý úplně vybuchují) . Dále DC proud z nich nejde vypnout a rozkládá jim vodu na vodík a kyslík.  Zkraty způsobují DC oblouky, které roztaví kovy a ty kapou. Pro panely se nemohou pohybovat po střeše, pokud tam nemají předepsané uličky. Mezi panely a střechou se tvoří komínový efekt a tah razdmýchává oheň. Kvůli panelům nemohou prosekat střechu a hasit v meziprostoru.
Pokud nemají v ruce dokumentaci, nevědí kolik dávají panely napětí (jak jsou zapojeny) a předpokládají, že tam na střeše je vždy nebezpečné napětí.  Pokud je závada i na měniči, může se jim dostat napětí 230V AC ze sítě na střechu - pokud nenajdou odpojovač, nemůžou to vypnout.

Němci požadují nejvyšší napětí stringu na střeše tuším 120V DC, naši myslím 400V DC. U malých jimi nedokumentovan ých elektráren spočítají panely na střeše a násobí tuším 40V.  na panel. Vyleze-li jim to výše hasí jako by to byla rozvodna.
A mimochodem prostor s měniči by měl být uzavřený požární úsek, požáry měničů nejsou tak zřídkavé zejména v parném létě. Pak závisí na kvalitě protopožárních kabelových prostupů, izolaci bareriových úložišt atd.

Metodika je Německu  vodní tříští do 1000V.  Proč je u nás do 400?
 Já uvažuji o 5-6 panelech, tak tam tohle nebezpečí úplně nehrozí.
 4 mm vodič jsem uvažoval na silnější mppt reg. 6-10 kW... Regulátor OPL 10AC4 ale ten nepůjde do výroby,

 Ještě k těm stringum. U nás se dává větší startovací napětí... střídáče začínají třeba když mají na panelech 180V a tak na 120V by vůbec nešly.