Diskuse Elektrika.cz

Existuje nějaká norma či nějaké doporučení či názor odborníka na vzdálenost elektrických zásuvek od kuchyňského dřezu v případě že je tam sprchová baterie?

Rád bych měl v kuchyni u dřezu baterii se sprchou (například vytahovací délky cca 1 metr viz https://www.alza.cz/drezove-baterie-se-sprchou/18868481.htm) a zároveň nad kuchyňskou linkou elektrické zásuvky pro použití s kuchyňskými spotřebiči.

V kuchyňském studiu mi bylo řečeno že v případě dřezové baterie se sprchou musí být elektrické zásuvky vzdálené od dřezu tak moc, že vzhledem k velikosti linky (cca 2,7 metru linky, dřez víceméně uprostřed) se tam nevejde ani jedna. A že jediná možnost jak tam mít jak el. zásuvky tak i sprchovou baterii je si baterii naistalovat až po revizi na vlastní náklady a zodpovědnost. Je tento postoj založený na reálných normách, zákonech či rozumných pravidlech? Mojí nadějí je přesvědčit kuchyňské studio, že se mýlí a že mi baterii se sprchou dodat a nainstalovat mohou.

Pochopil jsem že normy nejsou závazné, nicméně chápu že kuchyňské studio nechce riskovat žalobu v případě nehody. Zároveň by mě zajímalo jestli si někdo z oboru skutečně myslí že je nebezpečné mít sprchovou baterii v kuchyni a elektrické zásuvky vzdálené např. 0,5?

Zálohu v kuchyňském studiu už mám zaplacenou. Sprchu u dřezu chci používat na mytí dřezu či například mytí velkých plechů v dřezu. Nebo si například natočit kýbl s vodou aniž bych ho musel zvedat ze země.

Kuchyňské studio by mělo k elektroinstala ci kuchyňské linky zhotovit projektovou dokumentaci včetně protokolu o určení vnějších vlivů. V dokumentaci by mělo být uvedeno, že budou dodržena ustanovení týkající se umývacího prostoru podle ČSN 33 2130 ed. 3. Pokud kuchyňské studio tvrdí, že nebude dodržena nějaká norma, mělo by uvést jaká a jaký článek normy. V protokolu o určení vnějších vlivů může být popsán způsob používání sprchové hlavice (jak jste ho popsal ve svém dotazu) a z něj jednoznačně vyplyne účel používání. Ten zřejmě nebude shodný s definicí podle čl. 701.1 ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 (prostor obsahující sprchu s obklopujícími zónami, jak je popsáno v této normě),  takže není důvod, aby kuchyňská linka s baterií se sprchovou hlavicí měla mít jiné normativní požadavky než s baterií bez sprchové hlavice. Podstatné je ustanovení návodu výrobce té baterie, to musí být dodrženo.

Souhlasím s Radkem, jedná se o umývací prostor.
Nikdo si nebude sprchovat celou kuchyni.

Zjistil jsem, že mnoho "elektrikářů" není schopno rozlišit umývací prostor a v kuchyni u dřezu nebo u umyvadla na WC se ohánějí zónami 1 a 2, což bude pravděpodobně i tento případ.
Navíc ani nečekám, že člověk v kuchyňském studiu bude mít jakoukoliv znalost ČSN apod.

Potom su tu este stojankove baterie, kde je krk flexibilny a da sa nasmerovat kdekolvek. Dostrek je celkom slusny, v uzkej kuchyni, aku maju niektore panelakove byty (1.7m) tak aj na protilahlu stenu. Vzdy je to o style pouzivania, definicie zon a umyvaciehoi priestoru nie pre tento pripad aktualne.

Jsem zmaten.
Jako nepřekonatelný problém se jeví zásuvka vedle sprchového koutu a jako bezproblémová se jeví zásuvka v dosahu sprchové hlavy dřezu a to jen proto, že každé je označuje jinak, byť princip je stejný?
Nikdo si přeci cílěně nebude stříkat vodu po celé koupelně.

Málokterý dodavatel kuchyňské linky a kuchyňského vybavení předkládá dokumentaci o shodě a označí svůj výrobek značkou CE.
Porušuje zde zákon 22/97 Sb.,  91/2016 Sb. a související NV 118/2016 Sb.
Tato dokumentace je velice důležitá jak pro montážní firmu, tak pro revizní techniky a v poslední řadě pro uživatele.

Dnešní kuchyně dodávána dodavatelsky je plná elektrických spotřebičů a "elektriky". Jsou zde požadavky na připravenost elektrické instalace, způsob instalace a také způsob používání. A to vše má být v dokumentaci, kterou dodavatel je povinný dodat.

Namontujte si sprchu do dřezu po kolaudaci..... je opravdu hodně úsměvné. O něčem to svědčí. Velký dvojitý umývací dřez se sprchou v montovaných kuchyních vidím jako standard...

Naproti tomu vidím docela citelný rozdíl mezi - stojím ve sprše, nahý, mokrý a omylem si odhrnu závěs, pootevřu dvířka neopatrným pohybem, proti tomu stojím u dřezu a umývám nádobí, byť pohyblivou sprchou.

Mnohokrát jsem viděl okolí sprchového koutu (zejména se závěsem) zaplavené větším množstvím vody, pocákané stěny, ba i strop.
Po umývání nádobí ve dřezu (i se sprchou, kterou já osobně považuji za dobrý vynález) jsem nic takového nezaznamenal.
Vyloučit se to, samozřejmě, nedá, ale vzhledem k tomu, že dnešní dřevotřískovou linku namočíte jen jednou bych to nepovažoval za běžný stav, ale za havárii.
Pokud bychom to brali do důsledku, mohly by v kuchyni vůbec být spotřebiče jako deska, trouba, myčka?

To nerozporuji, ale stejně tak mohu při mytí, či oplachu pekáče na štorc odrazit proud vody kam nechci.
Kuchyně v normálním bytě, jaké jsou vlivy okolo linky? Troufám si tvrdit, že s tou sprchou klidně AD3, protože ženská vaří, při tom meje, začne jí utíkat něco z kastrolu a reflesivně se sprchou v ruce se ožene po sporáku. A je to stejně pravděpodobné, jako že se sprchou v ruce ve sprcháči budu otevírat dvířka a stříkat na zásuvku.
S tou sprchou bych nezapomínal ani na BA2.
A když budu hodně paranoidní, tak pod dřez se mnohny umísťují zásuvky okolo stojící myčky, či pračky a hadice sprchy se nachází v tomto prostoru a čas od času ta hadice praskne...

V podstatě se jedná o úplně stejné prostory, jen jednou se předpokládá, že uživatel bude sprchovat krom sebe i okolní prostor a v druhém případě se nepředpokládá, že se sprchovou hlavicí v ruce zleje cokoli jiného, než nádobí ve dřezu.
To jen takové zamyšlení, které mně přivádí k tomu, že na jedné straně úzkostlivě dbáme na bezpečnost instalace a vymýšlíme spoustu scénářů, proč je nutné mít chránič na světlo a na straně druhé je nám jedno, že s hadicí v ruce někdo cáká v blízkosti zásuvek.

Označení CE na kuchyňské lince jako takové bych nehledal, proč taky? Jiné je to u označení kuchyňských elektrických spotřebičů, tam je CE samozřejmostí. el.spotřebiče se potom připojují do připravených vývodů. Nesetkal jsem se s tím, že by kuch.studio předložilo projekt nebo návrh elektrické instalace, to není jeho starost. Musí ale předložit nákres stěn s okótovanými vývody pro všechny spotřebiče včetně zásuvek a to musí při realizace kuchyně sedět. Podle tohoto návrhu si zadavatel nechá realizovat el.instalaci pro novou kuchyň.
Jinak vzdálenost mezi sprchovou baterií a zásuvkou na kuch.lince není normou daná, norma v tomto případě pojem "sprchová baterie" nezná. Určitě bude vhodnější zvolit vzdálenost větší, než je pro umývací prostor v ČSN 33 2130 ed.3;

Na co?? Nevím kdo to chce?? (dance)   ;D ;D ;D
Linka není spotřebič!!
Instalace zhotovená podle ČSN 3321,ed.3 musí stačit!
(Mluvíme o linkách v místnostech k bydlení)

S tím bych úplně tak nesouhlasil. V koupelně se navíc předpokládá "lepší" kontakt osoby s potenciálem země. Vlhkost v prostoru bude také větší atd.

Dle mého názoru, je riziko u takovéto hlavice opravdu větší než u klasického kohoutku (jak někteří zmiňují) a vzdálenosti přístrojů je nutno volit větší než u klasické definice umývacího prostoru uvedeného v normě.

Pokud zadáte do internetového vyhledávače slova „umyvadlo zóny“,  vypadne vám velké množství obrázků, kde archaický obrázek z naší ČSN nebudí příliš důvěry. Myslím, že by bylo na čase definici trochu poopravit. Umývací prostory dnes vypadají přeci jen trochu jinak.

   
Jaká je bezpečnou vzdálenost mezi zásuvkou a dřezovou baterií se sprchou?

Pro EI v kuchyni neexistuje žádná specifická norma. Pro umývací prostor ( UP )
platí jen analogie v kontextu ČSN 33 2000-7-701.
UP je "vyhrazený prostor",  kde nelze umístit žádné EZ to je zásuvky a vypínače, ani spotřebiče s vyjímkou na příklad drtiče. Tento prostor je ohraničen od podlahy až ke stropu.
Pak bezpečná vzdálenost od UP bude 0,2 m a výše než 1,2 m.
Pokud budu pomocí vnějších vlivů definovat prostor za nebezpečný, pak musím zásuvky napojit přes proudové chrániče. A zásuvky mohou být nad pracovní deskou.

Vše je to věcí dokumentace k dodané kuchyni. Může se vycházet z ČSN 33 2000-4-41 a také ČSN EN 61140 ,  ČSN 332130 ed. 3

Prováděcí firma má mít zpracovaný dotazník pro návrh instalace a následně i svůj Manuál pro veškeré instalace, včetně elektrických. Otázku bezpečné vzdálenosti mezi zásuvkami a UP musí mít dobrá firma odborně zpracovanou. No, měla by mít....v tom je ta profesionalita . Navíc je to skoro největší položka v zařízení bytu.

Poznámka.
Bavíme se zde o dodané kuchyni včetně elektrických spotřebičů a kompletní elektrické instalace se zásuvkami a osvětlením. Prostě výrobek na klíč. (Hádky o tom zda výrobek patří pod NV 118/2016 Sb. nebo nepatří, obvykle přenechávám právníkům. Obvykle dokáží, že patří...)
Pokud to bude jen jako subdodávka bez elektrické instalace, pak jde vše za dodavatelem elektrické instalace.
Slušný dodavatel se ale CE nebrání, ani dodané dokumentace včetně Návodu na montáž a na použití. Není podstatné, zdá někdo náležitosti vyžaduje, ale co má dodavatel dodat.


Také si myslím a obvykle volím min. 0,5 m od UP a zásuvky do bočních stěn linky. Je to praktičtější, než na čelní stěně troj rámečky....

Norma nepovažuje odkládací prostor vedle dřezu za jeho součást. Technicky tedy lze nad odkapávací desku umístit zásuvky a tento odkapávací prostor oplachovat dřezovou  sprchou.
A všechno je v pořádku, protože normu (a zvětšení zóny) zajímají jen sprchy s hadicí ve sprchovém koutě.
Nebudu se v tom dál vrtat, každý uživatel je jistě dostatěčně inteligentní a má zpracován MPBP pro prostory kuchyně, kde je zohledněno riziko plynoucí ze zvětšení zóny pohyblivou hlavicí sprchy...   :)

Tak ako bolo povedane treba sa riadit normou 701 a 2130.
Umývací priestor, 120cm spodny okraj moze byt na hrane, ked bude zasuvka nizsie treba ju dat 20cm od kraja UP. V umyv. priestore sa nic nehovori o sprchovej baterii. A vlastne kuch studio Vam bude robit projekt, reviziu? Tam nech sa staraju o to aby mali rovno skrinky a EZ nech robi niekto kto ma nato papier a poviem sprostost, ked Vam da elektrikar do drezu zasuvku a bude na to revizia co to ma kuch studio zaujimat?
Dalsia vec existujú aj vysuvne zasuvky.

Len pozor, u nás je to kus iné, bo chlapi v Česku už umývací priestor nemajú v 701tke a my hej...čo pre takú kuchyňu dosť mení prístup k hodnoteniu rizík..

Podľa môjho u nás norma v kuchyni nepozná umývací priestor...jed ine žeby v tej kuchyni ešte bola vaňa, či aspoň sprchovací kút... :)

Myslím si, že v položené otázce není žádného rozdílu v elektrické instalaci v České republice a na Slovensku. Není nutné to více dramatizovat. Vše již bylo řečeno.

Elektroinstala ce v kuchyni je normami ošetřená nedostatečně. Problém je, že kuchyňský prostor je dnes silně elektrifikovan ý a v menších kuchyních je dnes skutečně problém umístit dostatek zásuvek bezpečným a logickým způsobem. Dost často se setkávám např. s poškozenými zásuvkami teplem a parami od sporáku nebo fritézy. Největší prohřešky vznikají při rekonstrukcích starších kuchyní, kdy majitelé nechtějí zasahovat do rozvodů vody a elektriky a projektant, výrobce a montážníci to vyřeší bez ohledu na bezpečnost a spolehlivost.

To je otázka, zda patří pod uvedené NV. Směrnice LVD je harmonizována s určitými výrobkovými normami a pochybuji, že existuje vhodná výrobková norma, která pokrývá daný rozsah (i když by to bylo možná nejlepší řešení). V podstatě se jedná o sestavu elektrických spotřebičů, přístrojů a vedení instalovaných v nábytku. rozvaděče Rozvááděče jsou také podobnou sestavou, nicméně na ty máme celý soubor norem, které harmonizovány jsou. S uváděním „výrobků“,  které jsou jen soustavou výrobků jiných, na trh je obecný problém.

Instalace v nábytku je obsažena v souboru ČSN 33 2000 v části 7-713. Dle mého názoru se tedy jedná o instalaci nn, na kterou je nutné provést revizi i v případě, kdy je instalace provedena tzv. na klíč. Pro revizi je pak použita výše uvedená část instalační normy, normy související (např. 33 2130) a návody dodané výrobci spotřebičů. Problém může být, jak přistupovat k pevně připevněným spotřebičům, které se zapojují do zásuvky. I jejich instalaci (upevnění do dřevěného obložení) lze do revize zahrnout. Je však otázkou, kdo tuto revizi má provést.


Osobně jsem se setkal s ohořelou kuchyní od halogenové žárovky. Bodovky byly nad linkou nainstalovány tak, že otevřená dvířka horní skříňky byla přímo pod svítidlem.

Souhlasím. Byť máme dost norem které řeší tyto rozvody, nebo které se na to nechají použít, také vnímám absenci 7čkové řady určené právě na kuchyně v občanské výstavbě.

Jen tak namátkou pár ČSN
33 2000-1 ed.2  základní hlediska
33 2000-4-41 eed.3  všeobecně bezpečnost
33 2000-4-42 ed.2  ochrana před účinky tepla
33 2000-5-51 ed.3 výběr a stavba el. zařízení
33 2000-5-559 ed.2 rozvody světel - zajímavé třeba ohledně předřadníků světel !!
33 2000-7-713  - přímo nábytek
33 2000-7-715 ed.2  osvětlení malým napětím
33 2312 ed.2 - do a na hořlavé předměty
33 2130 ed.3 - vnitřní el. rozvody

Edice jsou samozřejmě jedno. Vždy bude záležet na datumu vzniku instalace

Texty třeba ohledně vzdáleností horkých částí od těch hořlavých, upevnění instalace na nábytku a podobně, se několikrát opakují. Uvítal bych "kuchařku" jen pro ty kuchyně.  ;)

Pěkná výzva pro Dvořáčka, nebo pro Kříže na rok 2021.

Hezky jsi to Honzo sestavil. Všechny tyto normy má ovládat spolupracující elektrotechnik s nábytkářskou firmou dodávající kuchyně na klíč. Anebo řečeno jinak, měla by mít smlouvu s projektantem elektro, který by usměrnil některé zoufalé pokusy o EI v nábytku.

A ono se řekne elektrická instalace v kuchyni, co na tom může být složitého? Pokud není vymázlený projekt mezi budoucím zařízením kuchyně a návrhem elektrické instalace, tak vzniknou vždy problémy.

Je taková norma v EU?
Pokud je ,  proč není u nás?
Pokud není, jak to dělají v dalších státech (my jsme ministát) ....
Nebo norma není potřeba?? ;D  Jak dělají kuchyně v EU?

(Jen dám otázky, já odpověď nevím.)

V EU možná nějaká norma na kuchyně je, něco jako norma národní. Evropská norma na el.instalace v kuchyni ale není.
Nemyslím si, že norma na "elektriku v kuchyni" u nás někdy bude. Je pravda, že v kuchyni je z celého bytu el.spotřebičů nejvíc, ale jinak nebezpečí úrazu elektřinou zde není větší než jinde (dříve posuzováno jako prostor normální).
El.instalace v nábytku, podle ČSN 33 2000-7-713, se v kuchyňských linkách téměř nevyskytuje. Elektrické spotřebiče vestavěné v kuch.lince se připojují přímo do vývodů nebo zásuvek, které jsou součástí pevné elektrické instalace.

Z tohoto pohledu je velmi zajímavý rozsah platnosti té normy, viz příloha.

Z posledního odstavce vyplývá, že vestavěné spotřebiče připojované do zásuvek (pokud tedy jsou tedy určeny opravdu do nábytku) opravdu do specifikace nepatří. Mohou ovšem platit specifické požadavky. To mohou být nejen prostory dle 7-701, ale také umývací prostory nebo jiné vlivy, např. teplota tepelných spotřebičů, vlhkost atd.

Dle mého názoru do rozsahu patří zásuvky, pokud jsou instalovány přímo do dřevěného obložení a ve většině případů také osvětlení kuchyňské linky, i když se ve finále zapojuje vidlicí do zásuvky, pokud má charakter instalace.


Kuchyním se věnuje již TN 33 2130:2017. Jedná se tedy o provedení instalace v průmyslových kuchyních. Z hlediska bytové výstavby je však zajímavý čl. 6.1.1:

Pro bytové a čajové kuchyně s běžným kuchyňským vybavením (myčka nádobí, elektrický nebo plynoelektrick ý sporák, vařič, pečicí a/nebo mikrovlnná trouba, drobné elektrické spotřebiče a podobně) určeným pro laické použití a není-li v této kuchyni další vnější vliv,  který je nutno vzít v úvahu, není třeba vypracovávat protokol o určení vnějších vlivů.

Promiňte, ale vy jste někdy viděl, že by nábytkáři, konkrétně zabývající se kuchyněmi, měli nějakého elektrikáře? Já se občas okolo kuchyní motám, ale ještě nikdy jsem se tam s žádným elektrikářem nepotkal. A projektant elektro?

Je skoro zázrak, když nábytkáři používají pod zásuvky a vypínače krabice. Často strojky šroubují jen do otvorů v laminu. Ideálně do hranatých děr vyřízlých "přímočarkami",  takže tam pak ani nejde udělat vykružovákem díra pro běžnou krabici, Umisťování a upevňování zdrojů pro LED pásky je taky kapitola....  (zle)

Pomineme-li fakt, že TNI není nic víc než názor jejich autorů (při vší úctě k nim),  tak co je na tom, že zde budou zpravidla vlivy normální a tudíž Protokolu netřeba, tak zvláštního?  :-\

Vždyť i ve "velkokuchyni" mohou být a občas i bývají, stanoveny vlivy normální.
Záleží jen na kapacitě vzduchotechnik y a způsobu úklidu.

Nikdy mne nenapadlo zjišťovat, jestli je u dřezu v kuchyni klasická baterie nebo "vytahovací". Ostatně tuto povinnost jako RT asi ani nemám.
Ale je to detail oproti situaci, které jsem si všiml koncem roku v jedné zrenovované koupelně.
Ani elektrikářům (a byli tam skuteční elektrikáři) ani obkladačům nepřišlo nic divného. A údajně je vše provedeno podle vizualizace koupelnové firmy (neviděl jsem ji).
Tak co chceme řešit ?

Poziare byvaju skor zo starych TN-C, kde pracka vyhreje pripojenie hlinikoveho kabla. Ano, nova zasuvka priamo v drevorieske je zapojene neodborne, s istym malym rizikom, ale celkova bezpecnost instalacie je uz len samotnou rekonstrukciu a samostatnym privodom k umyvacka / pracke / sporaku vyrazne vyssia.

Vzhledem k tomu, že laminované desky patří do tříd reakce na oheň E nebo F (dříve stupeň hořlavosti C3),  a tedy mezi ty nejhořlavější materiály, tak já to za "jisté malé riziko" rozhodně nepovažuji.   :o

A co jste tím chtěl říci? Něco ve stylu že je to o něco lepší než totální prasárna, tak máme přehlížet požadavky platných norem? S tím velmi tvrdě nesouhlasím. Mužu si oněkterých požadavcích myslet své, s některými dokonce i nesouhlasit. Nicméně jako RT se musím držet platných předpisů a norem. Jinak nejsem RT, ale razítkovač papírů které nemájí žádnou vypovídající hodnotu.

Osobně jsem docela zklamám rozsahem 7-713 normy. Domnívám se, že je zde mnohem více protoru k řešení.

Po kuchyňářích se často najde mnoho prasáren a vypisovat je zde, by bylo na velmi dlouho. Rád si je občas vychutnám, obzvlášť pokud je u nich někdo velmi "chytrej" ,    co začne rozporovat závady a ohání se tím, že to tak běžně dělají a nikdo si nestěžoval a nikdo ještě nevyhořel. To ve mě bouchají saze.
Nicméně jak zde už bylo uvedeno, práve díky tomu že většina spotřebičů bývá do zásuvky instalované na zdi, je většina závad na osvětlení kuchyně. Také se většina těchto závad nechá poměrně snadno a rychle odstranit. Osobně vnímám i drobný posun k lepšímu, nicméně se někdy dají najít opravdové prasárny, kdy nad tím úplně zůstává rozum stát.

Pri uvahach o riziku poziaru odporucam zohladnit aj chranic 30mA, ktory by tam mal byt. Ak v drevostavbe staci 300mA ... Kolko poziarov v kuchyni ma ako pricinu zasuvku bez krabice v drevotrieske ? Vacsina je od alkoholikov, ktorym hori jedlo, ked su pod tazkym vplyvom.

Asi mluvíte jazykem jiného kmene a já vám nedobře rozumím.  Možná by neškodilo používat háčky a čárky a pak také lépe vysvětlit co chcete říci. Nějak mi z vašeho textu vychází že na zásuvky v dřevostavbě stačí 300mA chránič, což je blbost. Stejně jako nějaké zohledňování PCH 30mA, který je stejně jasně předepsán. Asi ale chcete říci že při použití PCH 30mA se nemusíme bát požáru a nemusíme použít správnou instalační krabici, která je v souladu hned s několika normami, které je zapotřebí vzít v úvahu při instalaci el. zařízení do hořlavých materiálů. To je další pitomost. Jsou jasně předepsány krabice s jasně deklarovanými vlastnostmi (850°C) Vaše řeči nejsou ničím podloženy a jen vnášejí zmatek do hlav laiků, kteří se v oboru neorientují.

Vysvetlenie : v drevostavbe sa ako ochrana pred poziarom vyzaduje chranic 300mA central a nasledne 30mA na okruhoch. V kuchyni bezneho bytu bude 30mA, co zabezpeci celkom slusnu ochranu pred poziarom. Krabicu tam neda len fuser, to je jasne, ale riziko bez nej je male. To sa snazim vysvetlit. Povazovat krabicu testovanu horucou sluckou na teplotu 800 stupnov za opatrenie vyrazne zvysujuce bezpecnost nemozem, ta skuska sluckou hovori len o nesireni plamena / samozhasani. Po  chvili sa krabica aj tak zdeformuje / roztopi a sme tam, kde bez krabice. Zhrnutie : ak prechodovy odpor na kontakte vodic - zasuvka alebo vidlica - pruzinovy kontakt v zasuvke sposobi ohrev na vysoku teplotu, tak horiet moze zacat aj plastik vidlice, tam ziadna krabica nepomoze. Jedine u mna fungujuce riesenie je povrchova montaz a tepelne izolacna nehorlava podlozka. Tenucky plastik krabice to nesplna - je to len take "siditko" na splnenie normy a psychologicka barlicka.
Mozno namet na dalsie testy, ako ked ste pretazovali rozne svorky : namontovat zasuvky bez a s krabicou a poriadne pretazit, ci zacne drevotrieska horiet.

Takže jestli dobře chápu vaše vyjádření, tak když je zásuvce (nebo čemukoli jinému) předřazen RCD (a je jedno jaký),  tak není zapotřebí použít odpovídající ochranu proti zahoření, protože ten RCD to vyřeší?

Myslím, že to Peter Munka myslí tak, že považuje za účinnou ochranu krabici+ chránič 30mA.

Nie, vsetko ma byt vykonane profesionalne, vratane prislusnej krabice, ale : chranic aj krabica su opatrenia na znizenie rizika, kazde opatrenie znizuje riziko o nejake % a jeho absencia ho zase zvysuje, tu by som rozlisoval medzi vaznou a menej vaznou zavadou. Chybajuca krabica je aspon u mna zavada menej vazna a riziko poziaru je velmi male (napokon ak by stolari chodili 5x rocne na sud kvoli poziarom, asi by sa poucili). Krabica z plastu sa pri teplote, ktora moze zapalit drevotriesku zdeformuje a ochrana skoncila.

Co vás vede k tomu psát takové nesmysly?
Instalaci zásuvky nebo vypínače do dřevěné kuchyně bez krabice je vrchol fušerství a navíc je to hrubá bezpečnostní závada.

Přitom píšete, že všechno má být vykonáno "profesionálně".
Tyto dizkuse sleduje stovky lidí a jsou potom zmatení.....

Podľa môjho p. Munka len píše o rozdieloch v rizikách, a nie o tom, že zásuvka určená na montáž pod omietku v drevotrieske bez krabice je ešte prijateľné riziko...to určite nie je..a ja ani neverím žeby bol až taký amatér, to ho je asi v tom čo píše o rizikách len kus ťažko chápať..

Inakšie chránič 30mA nie je prioritne určený na ochranu proti požiaru automaticky pre každú zásuvku (i keď prakticky vyhovie až až, a podľa 4-42 občas musí byť),  v podstate na drevostavbu celkom stačí ten 300mA...a myslím to tak, že ani v drevostavbe nemusia byť furt pre zásuvky povinné chrániče 30mA, no 300 byť musí...záleží od spôsobu využitia takej drevostavby


A ten umývací priestor v kuchyni vidím kus inakšie jak v kúpeľke aj podľa toho obrázku v norme..a podľa môjho by bolo dobré ho dneska pre kuchyne kus upraviť..
Na tom obrázku v norme pekne vidno že do umývacieho priestoru patrí aj rám umývadla (je to jeden kus),  no keby sa tak mal rátať aj drez s odkvapkávacou plochou tak to mi nedáva logiku, bo nad odkvapkávacou plochou dakde 40-60cm od umývadla nevidím zásuvku jak problém..

Blahořečím každého, kdo se ptá zda je vše v pořádku. Majitel toho na obrázku neměl skoro deset roků ani ponětí, že je v nebezpečí. (@proelectrician)

Nakolik tenká stěna krabice zabrání požáru nevím........
Riziko vidím spíše v "neukostřených" chasis přístrojů.

To neví asi nikdo, nicméně její použití patří mezi správné technologické postupy a tak je to potřeba chápat. Jejich nepoužití prostě riziko požáru logicky zvyšuje, vzhledem k jejich vlastnostem (850°C) oproti dřevu (180-300°C zápalnost dle druhu dřeva),   nebo dřevotřísce ( dle různých testů od 240-480°C) ,   podstatně snižuje riziko zahoření. Dle mého pak díky "smradu" máte více času zjistit problém a řešit ho. U některých dřev postačuje pouhých 40minut k zapálení zmiňovanou teplotou.

Tedy jejich absenci vnímám jako technologický a bezpečnostní problém.


A jaké? U většiny kvalitních přístrojů, jako jsou například vypínače, bývají kovové části velmi dobře izolačně odděleny, od živých částí Co se týká zásuvek, tak mnohé kovové část, jakou jsou rámečky, bývají spojené s kolíkem, tedy PE. Nebo o nich platí to samé co jsem psal o vypínačích. Tedy úplně nechápu co jsi tím myslel a co to má společného se vzdáleností zásuvky od digestoře.

Trochu rozvinu...
Vodič se základní izolací - kovové šasi-izolace načnuta.
V případě montáže mimo kuchyň/koupelnu se tolik neděje, další izolace rámečkem vše zachrání.....
V případě vody kolem rámečku se okolí stává kopajícím územím.
Co se týče rizika požáru, neplést si tepelně izolační materiál a materiál "nehořlavý".

Nevšiml jsem si, že bych si to někde pletl.  :-\


To už je trochu strašením lidí Milane. Ne že bych se s podobným problémem nesetkal, ale bylo to špatným výběrem přístroje a okolí nekopalo, ale došlo rovnou ke zkratu na PE a vypadnutí jističů světel a hlavního.  Bylo to po zatečení vody vysrážené na obkladu, vedle konvektomatu (plno vodní páry) a vypínač byl obyčejné Tango, bez krytí.  po jeho výměně za vypínač IP44, dodnes bez problémů.

Několik šasi spojených s fáz vodičem (proražená izolace při montáži, či ujetá vlivem oteplení svorek v provozu) jsem už zažil, v "mokru" bych se toho celkem bál.

Materiál krabice byť zkoušený na 850, neznamená, že dřevo pod ním nezačne doutnat v zásadě stejně rychle jako při přiložení zdroje tepla přímo na dřevo, kdo nevěří, může zkusit např. odporovou pájkou.
Tím neříkám, že tam slepě normově krabice nemá být, ale tipnu si že se nároky budou v budoucnu dále snižovat, není to tak dlouho a správná montáž byla možná pouze dvouplášt krabicí.,  u které dávala v6duchová mezera smysl.

To je ale pouze půlka informace. Další částí je to, že se dnes většina zásuvek vyrábí z plastu nepodporujího hoření. To platí i o krabicích. Tento fakt, spolu s legislativní úpravou ohledně změn tříd hořlavosti a reakce na oheň, to vše vedlo ke zmírnění tohoto požadavku. Vynuceno to bylo Evropou, kdy se jednalo o sjednocení požadavků na výrobky v Evropském prostoru. Jinak ty dvouplášťové krabice byly peklem pro montážníky, jak asi víš. Nicméně jsem si vědom jejich přínosu pro bezpečnost.

Mě dává smysl i současná situace, po změně požadavků na přístoje jako jsou zásuvky a vypínače, co se použitých plastů a provedení týká.

Naopak mi nedává smysl ohánět se vodou v okolí vypínače, který není na styk s vodou konstruován. Pokud se to někde stává, bude chyba někde jinde, než v konstrukci vypínače. Například ve vybraných přístrojích vzhledem k VV, nebo v uživateli instalace.

Ještě připomenu, že je již přes sto let lidem do hlavy vtloukáno, že voda a elektřina nejdou úplně dohromady.

Dejme příklad zásuvky zapojené průběžně.
Teplo bude vznikat na svorkách vlivem přechoďáčku, vodiče budou u svorky žhaveny, a budou se dotýkat jak plastu zásuvky, tak krabice.
Pro požární bezpečnost potřebuješ:
Aby nevzplála zásuvka jako taková - je zajištěno modern. plasty.
Aby nevzplála krabice jako taková - je zajištěno modern. plasty.
Aby se ono teplo nedostalo na hořlavý materiál obkladu - to dnešní krabice nijak moc nezajistí, jelikož nejsou tepelně izolační.
Je to jak zajištovat auto v kopci namísto klínem propiskou....
Ano dvoupláštovky jsou na montáž poněkud náročnější, nicméně člověk má pocit, že pro věc udělal něco, co funguje alespoň v omezené míře.
Historicky se krabice do dřeva vkládali do sádrového lože, pokud bylo provedeno kvalitně, dřevo přes krabici zapálit prakticky nešlo.

Ještě doplňující dotaz.
V 70-80 letech móda obkladových panelů z lamima, člověk na ně naráží dodnes, tenkrát se muselo jednat o statisíce předělaných vyp. a zás.
Jaké měl elektrikář možnosti profesionálně pozvednout strojek ze stávající krabice ve stěně?

Jen se snažíš kalit vodu Milane. Jednak sama krabice velkou část tepla rozptyluje a pohlcuje, tak při vyšší teplotě spoje, která může začít být problémovější, se na na okruzích z této zásuvky a dalších následujících, začína projevovat problém se spojem a to například problikáváním světel, nebo kravením elektroniky. To je fakt nesčetněkrát ověřený praxí. A to ještě nejde o teploty, které by začaly něco zapalovat.
Dalším průvodním efektem velkého zahřívání je smrad spáleniny, který už donutil nejednoho uživatale zavolat elektrikáře. Mezi ty další patří i změny na samotném krytu zásuvky. Jak tvarové, tak někde i barvy. Občas bývá tento spoj i v noci slyšitelný.

Pokud tyto všechny průvodní děje uživatel ignoruje, tak je to problém, jenže jeho. Ale nedovedu si představit jak to udělat úplně blbuvzdorné, ale zároveň cenově a technologicky dostupné. Kvůli jednomu ignorantovi, by jsi citelně zdražil instalaci všem ostaním. I když vnímám podobný trend, vlastně tlak na bezpečnost v Evropské společnosti, nedomnívám se, že je nutné zabývat se každou podobnou píč...u a řešit to do podrobna coby kdyby. VLastně se tím dále nechci zabývat ani já.

Je doporučeno nechat každou instalaci kontrolovat RT alespoň jednou za 5 let. Pokud chce někdo za každou cenu šetřit protože nemusí a je to jen doporučení, tak prostě jednou dojde čas, kdy se mu to draze vymstí. Ne vždy, ne každému. ALe mě je to ve výsledku úplně jedno. Je to odpovědností každého jednotlivého uživatele. Ne mojí. Tečka.  ;)

Zde je vidět krásně paradox, kdy bruselstréc sníží bezpečnost instalačních krabic aby vzápětí nařídil např. AFDD.
Obdivuji zejména jeho neúplatnost od výrobců.

A jsi tím jistej, že nám jejich používání Brusel nařizuje? Prosím odkaz na konkrétní dokument. Nebo je to jen výkřik?


Ale já se nedomnívám, že snížil bezpečnost krabic. Jen změnou výrobkových norem a zpřísněním požadavků na jiné výrobky a hlavně použité materiály, si mohl dovolit "drobný ústupek" ,   který ve finále celkovou bezpečnost nesnižuje.
Mohu se samozřjmě plést, ale takto to vnímám.

Na západě je afdd již mnohdy povinný, do našich končin je tlačen pomaleji s ohledem na jeho cenu a riziko švejkovizmu.

Co se krabic týká, tak vlastnost tepelně izolační není snížena, ale zrušena.

Tak znovu.

To, že to některé státy mají již AFDD normativně předepsáno víme. ALe já chci vidět jakým předpisem to nařizují z Bruselu. Jak jsi o tom psal ve svém příspěvku.


Stále máš možnost jít o krok dále, než je normativní minimum. Produkty dostupné jsou. Nikdo ti v tom nebrání.

https://www.kopos.cz/cs/produkt/10753-protipozarni-pristrojova-krabice (https://www.kopos.cz/cs/produkt/10753-protipozarni-pristrojova-krabice)

S tou hořlavostí jste se výrazně odklonili od tématu, je to ale hodnotná diskuse a měla by být zachována, třeba v jiném vlákně. Nedá se klást rovnítko mezi tím, jakou teplotu vydrží krabice, a tím, že se má docílit tepelná izolace mezi krabicí a okolím. To jsou dvě různé věci a tady musím dát Milanovi za pravdu. Žhavou smyčkou 850 st.,   pokud vím, musí být zkoušeny všechny krabice bez rozdílu.

Domnívám se že nikoliv. Musí být zkoušeny 650°C krabice do dutých příček, ale pokud jde o hořlavé materiály, tak 850°C.  ALe přiznávám že si tím nyní nejsem 100% jist.

Navíc koukám že krabice dvouplášťová, má stejné vlastnosti ohledně ohně, jako nová krabice s jedním pláštěm. Asi to bude o pocitech.

https://www.kopos.cz/cs/produkt/1187-krabice-izolacni (https://www.kopos.cz/cs/produkt/1187-krabice-izolacni)

https://www.kopos.cz/cs/produkt/3109-krabice-univerzalni (https://www.kopos.cz/cs/produkt/3109-krabice-univerzalni)

Kdepak pocit...…... :)
Rozpálený vodič dotýkající se dvoupláštovky roztaví vnitřní stěnu, ale od vnější zůstane vzdálen, tj. přenos tepla do hořlavého okolí krabice je zprostředkován pouze vzduchem, či kouskem taveniny z krabice.
U jednoplášťovky teplo působí na hořlavé okolí přímo z vodiče.