Diskuse Elektrika.cz

Stykač s DC cívkou - maximální ovládací proud?
Je někde definovaná MAXIMÁLNÍ  hodnota proudu, kterým lze ovládat cívku u DC stykače (DC ovládání, spínání i AC zátěže)?

Proč se ptám .. hraji si teď s částí domácí automatizace a při jednom zapojení jsem zjistil, že stykače, které chci použít pro spínání zátěže, se opravdu hodně zahřívají.
Zkusil jsem jednoduché zapojení stykače pouze na zdroj a ano, pokud stykač má sepnuté kontakty, prostě má (dle mého laického názoru) hodně velký odběr (bavím se o ovládací části, vlastní zátěž není zapojená).

Co přesně a jak mám zapojeno (zkušebně, nejjednodušeji jak to jde):
- zdroj napětí je Meanwell HDR-30-20 (vstup AC, výstup 24V 1.5A) - trimmrem nastavený na 24V +-0.1
- stykače jednofázové ABB ESB 20-20 (cívka 24V, AC1/AC7 20A),   případně MERLIN GERIN 15377 (cívka 24V, AC1 20A)
- zapojení zcela triviální, dvoužílová licna 0.75, ze zdroje plus na A1, mínus na A2 (prohození polarity problém neřeší, je to stejné)

Pokud takto zapojím stykač na zdroj, dojde ke sepnutí kontaktů, potud vše v pořádku. Ale stykač se začne zahřívat, opravdu dost. Pokud změřím odběr, je to cca 0,6A a postupně klesá při zahřívání až k 0,5A.
Což už jako ztráta okolo 12-14W na stykač mi přijde jako hodně vysoká, navíc zahřívání stykače je extrémní..
Zkoušeno na pěti kusech ABB a jednom Schneideru, které mám k dispozici, všechny stykače se chovají stejně.

Doteď jsem pracoval pouze se stykači ovládanými AC, zde je maximálně občas 'brum' (jsou starší a 3F),   ale nehřejí.
Na DC ovládání jsem chtěl přejít právě proto, abych se vyhnul co nejvíce silovým rozvodům v rozvodnici, zdroj je stejně k dispozici pro napájení Siemens Logo! a dalších prvků. Možná to byla chyba :) ..

Prostě jsem uvažoval selským rozumem, pokud na ovládání stykače přivedu DC napětí s dostatečným proudem, aby utáhnul cívku, bude to fungovat. Ochráním tím relays v PLC, které jsou v porovnání s cenou stykače už dražší záležitost.
Dotaz tedy zní, když třeba ze Siemens S7 jsou analogové výstupy 0.5A, nemůže být 1.5A přivedených na stykač už moc? Anebo je prostě ta ztráta nad 12W na stykač a zahřívání normální věc?

Dovolím si doplňující dotaz. Proč krmíte AC cívku DC zdrojem?

Aha, takže v tom je problém, moje neznalost .. stykače jsou z rozvodnic pro průmyslové automatizace, protože většina ovládání v tomhle směru je DC, ani mě nenapadlo, že ovládání cívky může být AC a ještě s takto nízkou voltáží. Ale těch 50Hz mi asi mělo napovědět, uznávám.

Díky, problém asi vyřešen, pro mě bohužel další zdroj na DIN.

Měl bych ještě doplňující dotaz, ne že bych chtěl šetřit na nesprávném místě, ale dá se pro napájení cívek uvedených stykačů použít třeba zvonkový transformátor, například KTF-8-24, cena třeba u Paloučka je docela příznivá.

Opět díky za info! :]

Doporučoval bych stykače s cívkou na 24 V DC
Na příklad LC1DTBD20A-24V DC
anebo stykače od Findera, které mají ovládání 24 V jak AC tak DC

Tam, kde je to možné upřednostňuji ovládání DC. Cívky mají
nižší spotřebu v řádu wattů. A jsou velice tiché.....naví c proč
si komplikovat ovládání, kde mate na příklad LOGO nebo PLC
s dvojím ovládacím napětím a ještě k tomu 230 V a 24 V

Na zvonkové trafo zapomeňte. AC ovládání má větší záběrový proud a když
budete mít více stykačů, tak vznikne hazardní stav. Chce to jen změřit záběrové
proudy a obyčejná matematika ukáže, že tady cesta nevede.

Odpor cívky, nebo spíše její impedance je pro AC napájení mnohem vyšší než pro DC napájení. Proto vám stykače hrozně hřejou.....něk dy není vhodné vyrábět eelktrické obvody z toho, co šuplík dá....výsledke m je bastl a ne spolehlivé zařízení.

Stykače určené na ovládání  stejnosměrným proudem mají jeden z pomocných kontaktů upravený tak, že těsně před dosednutím jádra rozepne. Tímto kontaktem je blokovaný pomocný předřadný výkonový resitor tak, aby v době přítahu byla cívka přitahována plným napětím (též proudem),  po přitažení se proud sníží zařazením tohoto resistoru do serie s cívkou. Tím se výrazně sníží spotřeba a oteplení cívky stykače, ovšem nějaké menší teplo se vyvíjí zase na resistoru, proto má být namontován tak, aby se mohl chladit a nezahříval ostatní prvky v rozvaděči. Využívá se principu, že přítažný proud je třeba výrazně vyšší než proud potřebný k přidržení již sepnutého stykače. Stykače pro stejnosměrné (DC) napájení dodává v širokém sortimentu náš tradiční český výrobce Elektropřístro j Modřany, také jsou ochotní a schopní své výrobky modifikovat podle potřeby zákazníka. V areálu závodu mají podnikovou prodejnu.

Na fotografii ve vašem příspěvku je stykač určený výhradně pro provoz na střídavý proud (AC 50Hz). Cívky stykačů v provedení AC mají jiné počty závitů a průměry vodiče než pro stejné DC napětí a navíc mají na jádře závit do krátka, který je potřebný pro správnou funkci  se střídavým proudem a při použití na stejnosměrný proud bude způsobovat zpoždění odpadu stykače.

Díky vám oběma za podrobné informace, asi je vše jasné. Prostě chyba na mé straně, s nízkými napájením AC jsem se nesetkal (resp. jen jednou v nějaké zabezpečovačce od Jablotronu a tam jsem to bral jako kuriozitu :)..).
Kdyby stykače na DC napájení nefungovaly, asi by mi to došlo hned, bohužel spínaly i na DC. Bude tedy pro mě jednodušší vše zapojit na AC, včetně ovládání cívek. Chtěl jsem jen jít cestou větší spolehlivosti a nepoužívat relé v PLC, je to Logo!v8. Má čtyři výstupy do 10A neindukční zátěže, při plánovaných zátěžích připojených spotřebičů do 400W bych je mohl připojit i přímo do PLC. Stykače chci jen jako ochranu PLC, přeci jen se v případě problému mění jednodušeji než celé PLC.

Takže ještě jednou díky! :]

Až zjistíte, že u vašeho instalačního stykače jedna cívka potřebuje na rozběh 8VA a na držení 3,2VA a přepočtete si to na proudy 0,33A/0,13A a vynásobíte nejhorším případem při sepnutí všech 4 stykačů najednou vyjde vám potřebný výkon trafa 32VA a proud 1,33A. Pak zjistíte, jak velké je takové trafo, že k němu musíte přidat jistič na primár a pojistku na sekundár a dáte na kolegu Bocka.

Naprosto shodné stykače od ABB 20-20...N   (jen s N na konci) jsou vybaveny inovovanou cívkou, která má možnost připojení na AC i DC a odběr jen 2,5W jak přítahu tak i držení. Cena prakticky shodná. Ušetříte si prostor pro trafo a jeho jištění a využijete DC zdroj na plno.


DC cívky stykačů jsou nejen tišší, ale stykače s nimi mají i vyšší životnost.




Tento způsob řešení je skoro prehistorie. Byla to v podstatě nouze, jak AC obvod přizpůsobit pro DC řízení. Dnes mají stykače s DC cívkou moderní magnetické materiály takže u stykačů do 40A neberou na DC cívky více než 3-10W. Cívky na AC již prakticky u nových řad stykačů vymizely. Pro AC je DC cívka je opatřena usměrňovačem a takové stykače mají ovládání duální značené AC-DC nebo někteří výrobci to značí UC.  

Stykače na 40-1000A mají cívky s řízením příkonu, elektronický obvod si měří proud a přídržný proud klesá opět na hodnoty odběru malých DC stykačů. A tak vymizelo spálení cívky když nesedne jho stykače, obvod má i ochrany. Obvod umožňuje i napájení cívky třeba v rozsahu 100-250V DC/AC 50-60Hz . A to za příkonu třeba  25W přítah a 2W držení u 65A stykače. Takové obvody stykačů významně snižují tepelné ztráty. Což je příznivé jak pro oteplení rozvaděče (tím třeba odpadá nucené chlazení rozvaděčů),    tak cívky (tím jsou možné vyšší hodinové četnosti spínání).

Na tak malé zátěže bohatě stačí malé relátka.

např: RM85-5021-25-1024

+ patice na DIN

např: GZT80

Pořizovací cena zanedbatelná a příkon cca 0,5W.

Čo sa týka ceny, Phoenix Contact robí krásne "interface relays" za skvelú cenu. V cene je všetko, dajú sa pekne spájať lištami.

V popise relé z linku síce figuruje 230V cievka, ale reálne je 24V DC.

https://uk.rs-online.com/web/p/interface-relay-modules/1348728/

Otázka: Existuje max. hodnota proudu, kterým lze ovládat cívku u DC stykače?

V katalogu výrobce obvykle najdete záběrový a přídržný proud cívky. Pokud není k disposici katalogový údaj, tak každý elektrikář má za sebou "Školu měření" v rámci výuky ve škole. Práce s ampérmetrem a voltmetrem se učilo již ve fyzice na základní škole ( u mne v roce 1954).
Každý elektrikář by měl mít regulační zdroj s voltmetrem a ampérmetrem. Obvykle mne zajímá i minimální napětí, při kterém stykač spolehlivě sepne. To je dobré také vědět, že nepotřebujete  drahý stabilizovaný zdroj, ale stačí "tvrdý" zdroj.

Často jsem se při uvádění do provozu různých automatik setkal s tím, že byl zdroj pro ovládání poddimenzovaný . Ať již projektantem, nebo montéry. Pak stykače jednou skačou a za chvíli některé neskačou. Vzniká hazardní stav a hned vás to nenapadne....

Také bych raději volil malé průmyslové relátka než instalační stykače....

Nevím co přesně chcete spínat, ale já osobně pro "drobné" 1f věci používám relé Finder konkrétně řadu 40.61. ... dokáže sepnout 30A trvalý proud má 16A. AC1 - 4000VA, AC15 - 750VA, AC3 - 0,55kW. Je ovšem otázka, kam to montujete. Pokud potřebujete kompletní "kapotáž",  tak musíte patici s relé umístit pod kryt a nebo použít instalační relé.

Konkrétně 40.61.8.240.00 00 mám na své elektro udírně na 2kW těleso a jede to skvěle, bohužel teď budu přecházet na 3x2kW (větší udírna),  tak budu muset najít větší relé a nebo už přejdu na stykač.

Jinak mám ověřené stykače od OEZ s cívkou označenou -X230 opravdu jsou bezhlučné jen jsou asi o 20-30% dražší.

Fidler 40 je dobrá volba.
Léta používáme na softstarty s trafem 3500 W a drží snad 10 roků při velmi častém spínání.
Z katalogu lze vyčíst velice široký rozsah napětí cívek a navíc i velkou toleranci ovládacího napětí 0,8-1,1 Un. V praxi často až 0,6 Un. A proud cívky 40 mA....

Dříve se s oblibou používaly do 4 kW Teplické vakuové relátka se dvěma přepínacími kontakty. Byly sice určené do DPS, ale skoro nezničitelné.

Máte opět pravdu, děkuji, řeším věci zbytečně složitě. Jen jsem netušil, že pro relátka jsou tyto patice na DIN a jsou až do 16A :)

Jedná se o osvětlení kolem domu, spínání zdrojů Meanwell, nejsilnější je HLG-320H (do 350W). Pomocnou rozvodnici pro tento účel mám jištěnou na vstupu 16A jističem (připojení do hlavního rozvaděče CYKY2.5),  nevím, jaké mají zdroje náběhové proudy, snad nebude tedy chyba zvolit raději silnější 16A relátka s paticí:

- Finder 1P/16A 24VDC 46.61.9.024.00 40
- Patice Finder 97.01 pro relé 46 1P 16A

Obojí se dá koupit na objednávku v 'místním elektru' (cca 180Kč dohromady za set),  smůla je jen v tom, že jsem chtěl vše vyřešit během dovolené v těchto dnech. Má to drobnou nevýhodu, všechno je zavřené. Tak holt počkám..

A to jsem si myslel, že největší problémy budou s vlastní automatizací, propojit Siemens Logo! s čidly, na řídící Raspberry s node-red přes TSAP a další srandy. To se nakonec ukázalo jako to nejjednodušší, to už šlape jak hodinky! :)

Tož ještě jednou díky všem!

Na spínání kapacitních zátěží, což je i v podstatě i spínaný zdroj, pozor. jejich "startovací proud může být klidně 10ti násobek jmenovitého, a některá obyčejná relátka to nemusí zvládnout - sepnou jednou, dvakrát, třikrát a pak zůstanou slepené.
Finder nemám vyzkoušený, takže nevím, ale na takovéto aplikace používáme od Schrack tzv. Inrush relé RTS3T024-- + patice RT78725--,  relé umí "startovací" proud až 800A.
Možná ty Findery budou obdoba.

Jedná se o pulzní zdroj, sežeňte si data sheet zdroje. Tyhle zdroje jsou pěkné potvory, mají závěrný proud i 20x jmenovitý. Stačí to špatně navrhnout a zapnete jen jednou. Bohužel jsem teď mimo internet, ale večer se schválně podívám na parametry.
Nedávno jsem od "Findra" doporučoval relé za zapínání stykače 400A. Originál od nejmenované firmy co "designovala" DCS to nevydržel, dala klasiku a myslela si, že to vydrží. :)

Přesně tak. Na ty startovací proudy bacha. I pokud budeš řešit osvětlení pomocí LED světel. Jedině ty relátka ve verzi INRUSH. Dělaji je skoro všichni výrobci relátek.

BTW: Napiš mi na email. Asi řešíme momentálně stejné věci (S Logo a spol)  :)

No, už jsem se bál, že všichni zde začali dělat účet bez hostinského - výběr relé či stykače bez konkrétní znalosti zátěže.

Rozběhový proud impulzního zdroje udává každý slušnější výrobce.  HLG-320H má tento proud v první milisekundě 70A. Což se může zdát hodně, ale jsou méně slušní výrobci, jejichž zdroje berou při rozběhu více, ač mají desetinový výkon. Správně je tedy důležité projít všechny zátěže individuálně. Někdy je lacinější pořídit kvalitnější zdroj, než superodolné, drahé relé.
Z toho vidíte, jak jste udělal dobře, že jste nepoužil přímo interní relé LOGO!. Ta by dlouho nepřežila.

Prakticky musíte relé vybrat hlavně podle kritéria spínací schopnosti rozběhového proudu.
Dnes je v této oblasti velká nabídka jak v relátkách tak v instalačních stykačích.

Jestli máte zařízení v oblíbeném instalačním rozvaděči, budete při výběru relé a patice omezen i výškou sestavy relé v patici nad DIN lištou, aby se relé i s paticí vešlo  pod kryt. V tmto ohledu je instalační stykač výběrově jednodušší, má formát jističe.

Patice relé pro váš účel jsou vhodnější typu se šroubky svorek pro cívku na jedné straně a kontaktů na druhé, protože lépe oddělíte 24V ovládání od siloviny.
Vzhledem k tomu, že napojujete 24V komunikaci na nějaké RPi, je pro vás kritické důkladná izolace obvodů 24V od 230V. Musí být i prostorově oddělená, abyste dodržel izolační vzdálenosti a povrchové cesty. Je tam spousta konstrukčních nuancí, jako je svazování vodičů, aby uvolněný vodič nevypadl a nedotknul se druhého obvodu, přídavné izolace při křížení siloviny s 24V atd.
 
Není vyloučeno, že vhodné relé nenajdete a budete se muset vrátit k instalačnímu stykači, který by již z hlediska rozběhového proudu vyhověl. Tam je pravděpodobnos t úspěchu větší, odolnost proti spečení kontatů proti rozběhovému proudu je dána jak materiálem kontaktů, tak jejich geometrií a velikostí. V miniaturním relé se velké kontakty realizují hůře. Ale protože staré typy stykačů a relé na tuto vlastnost příliš nehleděly, musíte vybrat z nových řad relé a stykačů, které mají tuto pro vás podstatnou vlastnost konstrukčně upravenu. Prodejci mohou mít problém se staršími řadami spínacích přístrojů, které se mnohokrát liší jen v jednom písmenku označení a proto buďte při výběru ostražitý.

Opět díky všem!

Ani ve snu by mě nenapadlo, že u kapacitní zátěže a navíc kvalitního zdroje může být náběhový proud až 50x vyšší, než běžný příkon. A pak Kurka má pravdu, teď jsem se díval do datasheetu a je to tak, je z něj onen obrázek (díky!).

Co se týče oddělení, je to naštěstí v pořádku, PLC Logo! zde funguje na výstupech v podstatě jen jako spínač (interní relé),  vše ostatní už běží po TP komunikaci. Proto jsem také volil řešení od Siemens, kvůli spolehlivosti. Relátka (výstupy) na Logo! budou spínat pouze 24VDC pro ovládání cívek.

Velikost je lehce ošemetná, ale pokud půjdu cestou Finder relé s paticí, mělo by se to vejít do běžné rozvodnice, mám připravenou 2x 12pozic. V podstatě stejné, jako stykače. Které ale asi také padají z úvah, neb cenově rozumné jsou tak do 25A. Budu muset tedy případně zjistit, jaké krátkodobé zatížení zvládnou. Zatím jsem na testech spínal zdroj přes Moeller DIL ER-40 stykač, zatím se nic nespeklo, ale třeba to je jen otázka času. Mám pár starších jetých kousků k dispozici, ale jsou 3F a navíc už bručí, takže je mám jen na testy.
Já tohle celé mám čistě jako hobby projekt, bohužel cenová návratnost je záporná :].

@Vít Rotrekl: děkuji za info, v ČR se to asi hůře shání, ale našel jsem dva prodejce relé i patic, není to cenově ještě nic tak nepřekousnutel ného.

@Tomáš Žabka: už jsem zjistil, náběhový proud je .. brutální, budu to muset řešit.

@Libor Skýba: poslal jsem SZ

Prolezl jsem teď datasheety od Finderu a asi je možné řešení. Prosím o posouzení tohoto relé:
- relé Finder 46.61.9.024.40 40 - až 80A po dobu 5ms (datasheet https://www.e1.cz/api/products/1197530/images/O/s46cs.pdf)
- patice Finder 97.01 pro relé 46 1P 16A

Relé se od toho v předchozím příspěvku liší v kontaktech, zde jsou z AgSnO2. Zátěž 16A, náběhový proud snad vyřešený, mohlo by to takto být bezpečně provozované?

Dík za info!

ps: ono fórum maže slova jako d_ěkuji z z_dravím (bez těch podtržítek)? Už jsem si toho všimnul při předchozím příspěvku, to je normální? Chápal bych vulgarity, ale pozdravit a poděkovat beru jako věc slušného vychování ..

Patice bude asi moc vysoká. Nemusíte brát patice jen od Finderu. Lze použít i patice jiných výrobců, jen dodržet rozteče a počty kontaktů použitého relé, jsou normalizovány prakticky cca 3 tvary...
Vzhledem k tomu, že LOGO! má klopotnou indikaci stavu výstupů, mohou se hodit indikačně-odrušovací moduly vkládané do patice relé.

Co se týče relé, není dobré vybrat spínací proud na hranici. Zejména pro vyšší četnosti spínání. Ačkoliv zde, pro domácí použití to asi bude stačit a s nejvyšší pravděpodobnos tí i bohatě stačit.

Pokud hledáte něco co vydrží časté spínání velkých inrush proudů, jsou tu speciální relé s obětovaným předkontaktem z wolframu a hlavním přenosovým kontaktem AgSn02. Třeba Schrack (TE-Connectivity) typ RTS3T024.
Relé i patice je dobré objednávat u velkých dodavatelů elektroniky - Farnell, Mouser.,   TEM..
Farnell umí dodat i do druhého dne.

Co se týče izolace, je důležité nic nepodcenit, pokud se kolem elektroniky motá síťové napětí. Jak píše Siemens, zemnit svorku LOGa "FE",   použít stíněný FTP kabel pro Ethernet atd. A pokud nebude vadit funkčnosti uzemnění jednoho (-) pólu napájení na PE, uděláte pro bezpečnost také hodně.

 


 

Opět dík za cenné zkušenosti, jsem vážně rád, že jsem se tady raději zeptal a že mi s tím pomáháte! :)

Díval jsem se na rozměry patic od Finderu, varianta 97.01 spolu s s relé by měla být v podstatě totožná rozměrově jak zkoušené stykače, mělo by se to vejít do rozvodnice bez problémů a raději zůstanu u jednoho výrobce, jistota je jistota.
Mohu se zeptat na příklad zmiňovaných odrušovacích modulů? Asi špatně hledám, s tímhle nemám zkušenosti žádné.

Ohledně spínání, tipuji to tak v průměru na jedno sepnutí za den (v létě více, v zimě skoro vůbec),  při tomhle 'zatížení' to snad jako řešení bezpečně a spolehlivě vydrží.
Uzemnění Logo! na FE kontakt beru jako samozřejmost, zvážím ještě FTP kabely, možná to není špatný nápad. Jen pak budu muset koupit stíněné konektory i kabel, plus velmi nerad zrovna tyhle krimpuji :D

Pokud z DC zdroje vyvedu minus (zem) na PE v rozvodnici, asi by se nic nemělo stát, sice tím pól zdroje propojím na celý dům, vadit by to ale nemělo. Co se tím dá pokazit? :]

Zkusím ještě poptat relé od TE Connectivity, pořád mě lehce straší ten náběhový proud u MW zdrojů, ale asi se spolehnu na datasheety, přeci jen relé od Finderu má kontakty ze stejného materiálu, dá se za rozumnou cenu sehnat i na českých eshopech a pokud ve specifikacích ručí za 80A, mělo by to být v pohodě, i když na hraně.

... všem!

Relé v patici má tu výhodu, že když s ním budou problémy, jednoduše je vyměníte.

Když koupíte FTP patch kabel a keystone zásuvky, je to bez piplavé práce a často za stejnou cenu. FTP kabel střihnete a druhý konec nastrkáte do datové zásuvky s uzeměním. Pak už můžete jet nestíněným UTP.
Nebo jde-li protáhnout s konektory, necháte FTP patch kabel celý a naspojkujete RJ45 dvojksichtovou spojkou, nebo v patch panelu či přímo ve switchi.

Jsou to takové nasouvací modulky do patice relé, speciálně určené pro konkrétní typ patice relé konkrétního výrobce. Na 24V je sice dioda ve svorkách neskonale levnější, ale tohle je profi řešení, které obstojí proti dotyku i v silovém rozvaděči.
Musí se vložit dříve než relé.
Mají výhodu při oživování technologie v tom, že když vyjmete relé z patic, vidíte, jak vám běhají povelové signály bez nebezpečí skutečného zapínání silových výstupních zařízení.

Dovolte mi ještě jedno zamyšlení - svědčí o tom "rozběhové proudy" uvedeného zdroje "mluví" o tom, že výrobce nepočítá s příliš častým připojováním zdroje k napájení - a tyto proudy mají docela vliv i na spolehlivost (jsou zdroje, které mají zapínání ošetřené, někdy i "duty cycle" a "zelený" klidový proud).
Je otázka, pokud jde o výkonové 24DCV, zda by nebylo lepší použít jeden dostatečně dimenzovaný zdroj pro vše (i pro PLC, čidla,...),  který by byl trvale připojený. Vím, že toto není příliš "zelený" názor, ale ohledně analýzy rizik.....
Je sice pravda, pokud má něco zatěžovatel pod 5E-4, je těžké rozhodnout, co je spolehlivější, jestli krátké denní zapnutí, nebo trvalý chod, ale vycházím z toho, že PLC a  čidla budou také trvale napájené ......

@Martin Kurka: síťařinu mi raději nepřipomínejte, i tohle mě léta živilo, ještě bych pár glejtů třeba od Solarix asi našel :]. Samozářezné konektory moc nemusím, krimpování s minimálním rozpletem párů je prostě spolehlivější, i když u CAT5 to, pravda, vychází skoro nastejno.
Ale díky za info.

Na odrušovací moduly jsem se díval, pro patice 97.01 a 24VDC to jsou varianty 99.02.x.024.xx . Opravdu nejsou drahé, na dodání bych musel chvíli čekat, takže je jen pro klid duše osadím dodatečně :) - pokud se rozměrově vejdou do rozvodnice. Asi variantu 99.02.9.024.99, má EMC ochranu a LED. Nevím, jestli v tomto případě by varianty s varistorem nebo RC členem nějak situaci zlepšily. Cena je slušná.


@Petr Petr: dík za info, také zajímavý pohled na věc, řešit jenom výstupy ze zdrojů, místo vstupů. Podle specifikací by měly mít tyto zdroje ve standby pouze 0.5W, což už by bylo zajímavé. Zdroje pro napájení LED bohužel mají na výstupu 42V (resp. budu využívat pouze okolo 40V a výkon proudově regulovat),  řídící část v rozvodnici je na "průmyslových" 24V (a Logo! která mám, jsou všechna 230RCE, takže tam je napájení AC - kromě 24V v případě CMR2020 pro dálkové ovládání přes GSM). Řešením my byl nějaký step-down driver, ale připadá mi to jako zbytečná komplikace. Stále pod napětím bude tedy Logo! a 24VDC 2.5A zdroj od MW, ten je na tento režim navržený.
Ještě v reálu proměřím jeden ze zdrojů bez zatížení a uvidím jak je na tom se spotřebou.
Dík za tip, ještě to zvážím, i když relé i s paticemi jsou už na cestě.