Diskuse Elektrika.cz

Na starších vedeních vn (22kV) je často k vidění nevyužitý pár izolátorů, podle velikosti zřejmě navrhovaných pro nižší napětí. Nejedná se o lokální specifikum, přídavný pár izolátorů, někdy i po části linky osazen lany jsem pozoroval napříč Českem.

Není zde nějaký pamětník ,    který by věděl, k čemu se tento pár využíval?

Přílohou je fotografie sloupů vn, nyní již bez lan, v oblasti severního okraje Prahy.

Služební telefon

Pokrok nezastavis, teraz je tam optika, sem tam so solarnym panelom, ktory napaja opakovac / zosilnovac.

Ten služební telefon nikdo nechtěl používat. To už je dávno zrušené, pokud jsou někde ještě vodiče, tak vedou obvykle od nikud nikam, vidí se na úsecích vedení, kde ještě nebyla provedena rekonstrukce

 Co pamatuji, tak už  na začátku 70. let mívali vysílačky a nebo si chodili zatelefonovat ve vsi třeba z krámu nebo hospody, když potřebovali komunikovat s rozvodnou.

Tady v mém okolí dělali asi před dvěma léty rekonstrukci některých linek 22kV a na nových stožárech, které osazovali jsou namontované konzoly na optiku, ale žádný kabel tam nezavěsili. V dnešní době je trend bezdrátovvého přenosu všech informací, buď se použije solární panel nebo se pro účely měření a ovládání namontuje malé trafo pro napájení rovnou z 22kV a informace jde radiovou cestou.

Okolo roku 1991-93 jsem je jako zaměstnanec STE Praha pomáhal odstřihávat a tedy rušit. Nicméně v této době jsem občas využil tohoto telefonu k šetření peněz. NA každé rozvodně byla mapka (pavoučí síť) kdy jsem se provolával z rozvodny na rozvodnu a pak volal třeba do Brna za cenu místního hovoru. Sice se to nesmělo, ale bylo to tolerováno. Mladí už nechápou jaký byl rozdíl mezi místním a mezimětským voláním a mnoho dalších věcí, které byly v té době běžné. Například doba před mobilním telefonem je pro ně už pravěk.

Nejsem si úplně jist, ale mám dojem že to pak nahradila komunikace po vn, kdy pomocí oddělení nějakou tlumivkou, komunikovaly vn rozvodny mezi sebou. Dnes je jistě tato komunikace nahrazena jinými technologiemi. ALe přiznávám že jsem si prozatím nevšiml toho, že by po vedeních byl někde tahám optický kabel. Ale již se v tomto prostředí nepohybuji, tak samozřejmě nevím.

Tak trochu teoreticky - existovalo zařízení NTZ, které umožňovalo přenos některých provozních stavů nebo nějaké ovládání. Byly tam kanály v "nadhovorovém pásmu",  takže to mohlo jít po stejných vodičích jako telefon.
Ale v praxi se to pro omezenou spolehlivost snad nikde nepoužívalo

Vedenia VVN majú často optiku v zemniacom lane.
Používa sa nie len na riadenie siete ale aj komerčne,
vlákna sa prenajímajú.

V škole nás učili aj o rozdielovej ochrane pre vedenia napájané
z dvoch strán - tam mali tiež byť potrebné prídavné vodiče.

Ten telefón sa mi trocha nezdá, muselo to byť hodne rušené
a pri takomto súbehu aj nebezpečné. Aj keď by tam pravdepodobne
boli transformátory ako na drážnom telefóne.

Som tiež zvedavý, dúfam že sa ozve pravý pamätník.
Tie ktoré som videl, boli na vedeniach ešte z doby TGM,
na novších už nie.

Všechno mělo nějaké výhody a nevýhody. Když člověk odešel od telefonu, měl klid, dnes mi někdo volá i do míst, kde se mi to nelíbí. Nejraději vzpomínám na doby, kdy jsme měli doma telefony zapojené pouze na pobočkovou ústřednu a když mi telefon zvonil v dílně, znamenalo to pouze dvě věci, že děti moc zlobí a mám je přijít srovnat a nebo, že mě žena volá na jídlo - lepší verze.

                                                       :)

Jak vypadalo použití v terénu, používaly se nějaké (teleskopické?) tyče s háčky, nebo se očekávalo, že montér vyleze k páru a připojí se pomocí svorek? Nebo poblíž, např. trafostanic, byly přípojné svorky s ochranou  realizovanou např. oddělovacím transformátore m?


na Karlovarsku jsem tento pár přídavných vodičů  viděl i na sloupech typu (vizte přílohu),  který se podle mne používal až po válce.

Protože se mi nechce vysvětlovat rozdíl mezi přisedacím prutem a konzolí optiky a popisovat jak to bylo a je v reálu, doporučuji těm, kteří mají o tuto problematiku zájem tuto https://publi.cz/books/256/Cover.html velmi dobře zpracovanou publikaci, která obsahuje výtah z vynikající literatury J. Svobody.

Kol. Hrubý mě navedl, abych si prostudoval něco z vn, kterému se jinak nevěnuji. Pročetl jsem si tedy PNE 348601. Přisedací prut mě nenapadl, mylně jsem se domníval, že to má být konzola pro optiku. Pravda, nezabýval jsem se tím natolik precizně, měl jsem si vzít dalekohled a prohlédnout si lépe konstrukci a možná bych pochopil, že je to bidélko pro ptáky. Ještě se poptám mého známého, odborníka na ptačí říši, který zná velice dobře zvyky volně žijících druhů v naší přírodě, protože je chodí pozorovat a kroužkovat, jak budou tuto pomůcku využívat. Před časem jsme probírali různé novější úpravy na vedeních vn, které mají za úkol chránit ptáky před zabitím a myslím, že o tomto vylepšení nevěděl.

Pracovně jsem tomu říkaly "ptákosedy" a namontovali jsme je v rámci rekonstrukcí vedení vn na mnoha kilometrech. Rekonstrukce spočívala ve výměně původní dřevěné konzole, za ocelovou a samozřejmě nátěř kovových konstrukčních částí vedení. Tedy je jasné, že šlo o desítky kilometrů vedení, mnoho kilogramů hráškově zelené barvy a velké množství provedených vyvázání vodičů AlFe k izolátorům. Přesto že šlo o dost těžkou práci, vzpomínám na to opravdu velmi rád i díky dobré partě lidí, se kterou jsme strávili mnoho hodin ve výškách.

Pod těmito vedeními se často nacházeli dravci, kteří měli popálená křídla. Jejich přirozeností bylo a je sedat na vyvýšené body a z těch sledovat potenciální kořist a lovit ji. Právě při dosedání, nebo vzletu docházelo k tomu, že se dotlkli svými křídky dvou vodičů, což je stálo život, nebo poškození křídel. Tímto opatřením se distributor snažil tomuto zabránit. Asi ne náhodou jsme s tím začínali v chráněném území podblanicka. Vzpomínám si i na okamžik a konkrétní vedení nedaleko Jesenice, kdy jsem byl poprvé vedoucím práce na vn, právě během těchto prováděných rekonstrukcí.

Ale to už úplně nesouvisí s původním dotazem.

Já jsem také neuvažoval, že to má být bidélko pro ptáky proto, že je to umístěné pod vedením, což si myslím není zrovna v souladu s chováním  ptáků, kteří bývají nejčastěji oběti vn. Velcí dravci se zraní nejen elektricky, když se dotknou dvou vodičů, ale též mechanicky nárazem na vodič a k zranění křídel pak stačí pouze jeden drát. Pak se již nemají šanci uživit a také zahynou, ovšem hladem.

Jeden z dvaceti preferuje prut před konzolí. Dodatečná izolace rovinných a delta konzol ta rizika trochu sníží, náraz samozřejmě ne.

Je to sice OT, ale už jsem docela zapomněl na volání z velínů rozvoden.
Někde se dokonce vytvářely pořadníky a po odchodu od takto zneužitého služebního telefonu bylo zvykem nechat vedle položený balíček cigaret. Obvykle v hodnotě 4-5,-Kčs /tedy Startky nebo Marsky).  ;)
Díky za připomenutí!