Diskuse Elektrika.cz

Např. u kovového lustru je i uzemňovací ochranný vodič.
Co se stane při zapojení nebo nezapojení uzemňovacího drátu ochranného vodiče?


Např. mám zapojený u kovového lustru uzemňovací ochranný vodič. Jak silný velký mnou projede proud a jak dlouho?
Jaké mám následky, když se dotknu uzemňovacího ochranného vodiče a zároveň fáze?

A potom vezmu příklad u nezapojeného uzemňovacího ochranného vodiče, pokládám ty samé otázky. Je lepší např. u kovového lustru nezapojovat uzemňovací kabel ochranný vodič?  
Tyto otázky rozšířím na všechny spotřebiče v domácnosti.

Ochranný vodič je na neživou část připojen právě pro to, že když se při poruše stane živou částí, tak dojde k tomu že vybaví ochrana před NDN.

Když bude ochranný vodič nezapojený, tak se na neživou část dostane fázové napětí, a jakmile se této neživé části dotknete, tak ji v podstatě uzemníte a bude vámi protékat poruchový proud.

Jak bude velký a jak dlouho bude trvat záleží na několika věcech:
 - jaká je impedance sítě v místě dotyku
 - jaké je předřazené jištění
 - je na daném okruhu instalován proudový chránič

Ochranný vodič u nových instalací zafunguje až při poruše. Je to pasivní ochrana.

Při doteku na ochranný a fázový vodič dostanete pořádně za vyučenou, je mezi nimi plné fázové napětí. Nezkoušet, prosím.

Má-li spotřebič svorku pro připojení ochranného vodiče, je rozhodně dobré jej připojit.

Ochranný vodič (u spotřebičů s kovovými částmi přístupnými dotyku) zprostředkováv á výrazně lepší cestu poruchovému proudu (upadl drát, porucha izolace) zpět do zdroje, než je vaše tělo. Měla by být tak dobrá, aby poruchový proud donutil jistič nebo pojistku včas vypnout, než vám stihne ublížit.

Míra rizika, že dojdete k úrazu při dotyku s napětím je přímo úměrná času, po kterém se části pod napětím dotýkáte (než se stihnete pustit nebo vypne jištění) a dokonce přímo úměrná druhé mocnině proudu, který vámi prochází.

Velikost proudu tak snadno omezit neumíme, ale dobře umíme omezit čas, po který riziko trvá.

Dobře to vystihuje přiložený graf. Osy jsou logaritmické, procenta znamenají pravděpodobnos t, že zásah nepřežijete. Popisuje situaci, kdy je zasažen dospělý zdravý člověk, obě nohy na zemi a dotýká se levou rukou. Střídavé napětí do 1000V.

V reálných podmínkách má lidské tělo odpor plusmínus 1,5 kOhm, to je asi 150 mA proudu. Samozřejmě, může to být daleko více i daleko méně.

Na něm je vidět, kdy se dostanete do "červené",  tedy do nepřijatelného rizika. Je to docela brzo.

Elektrické zařízení je vyhrazené technické zařízení.
Stejně tak jako plynová a zdvihací zařízení. Na všech těchto zařízeních mohou pracovat pouze kvalifikování pracovníci. Proto nepřemýšlejte o tom, k čemu je tam ochranný zeleno/žlutý drát a zdá není luxusem jej připojovat.

Z vašich otázek vyplývá, že nemáte elementární znalosti o elektrickém zařízení.
Snaha vám to vysvětlit bude pravděpodobně velice obtížná. Kolega Rotrekl je zkušený pracovník a snažil se vám to polopaticky vysvětlit, jenže myslíte, že těm větám rozumíte?

Elektrické zařízení musí být instalováno bezpečně. Vaše otázky chtějí jej degradovat na stav nebezpečný.

Kolega Švejkovský byl rychlejší a vysvětlit to opravdu velice odborně.
Přesto můj pohled pro laiky přiložím také. Podtrhnu jen to, že tyto otázky směřuji do nepřijatelného rizika, které může končit smrtelným úrazem.

Desítky let je tu více a více využívám elektrický proud, elektrickou energii, je to několik generací elektrikářů i uživatelů, kdo se setkali s nebezpečnými stavy, našli bychom i případy, kdy někdo zaplatil i cenu nejvyšší
I takové nebezpečné stavy a nepříjemné události nasměrovali vývoj ochrany před úrazem, zapálením,... tam, kde dnes je.
A dovolím si tvrdit, že dnes je takový stav jak technických, tak legislativních opatření nastaven tak, aby riziko úrazů, zapálení,... bylo co nejvíce minimalizováno .
A jakékoliv ignorovaní bezpečnostních opatření a snaha o využití "vlastních nápadů" je v bezpečnosti velký a hloupý krok do nebezpečného prostoru

Na mnoho otázek mnoho odpovědí: :D


Pokud je ochranný vodič nezapojen, tak v běžném provozu (tzv. za normálních podmínek) se samozřejmě nestane nic. Když ale dojde k poruše, konktrétně když se fázový vodič dotkne kovové kostry lustru, nevypadne (tzv. nevybaví) ochranný prvek (jistič, pojistka, proudový chránič) a na kostře spotřebiče se objeví plné fázové napětí. Při následném dotyku, např. při výměně žárovky nebo jiné manipulaci, vámi může projít elektrický proud. Velikost tohoto proudu je závislá na mnoha faktorech a není zde příliš prostoru to podrobněji řešit. Metody pro teoretické určení velikosti proudu jsou uvedeny v příslušných technických normách. To samé se týká přesných účinků proudu na živý organismus.

Pokud je ochranný vodič připojen (jak píšete) a impedance smyčky (zjednodušeně řečeno odpor ochranného vodiče) je dostatečně nízká, tak při poruše nějaký proud teoreticky člověkem proteče, ale bude z hlediska účinků na živý organismus zanedbatelný. Doba průchodu závisí na reakci ochranného prvku. Doba reakce pojistky nebo jističe (a taktéž velikost napětí, které se objeví na kostře) je taktéž závislá na odporu ochranného vodiče. Tohle vše samozřejmě platí pro případ, kdy k poruše a dotyku dojde ve stejnou chvíli.


Projde vámi elektrický proud. V případě dvoupólového dotyku (dotknete se jednou rukou fáze a druhou ochranného vodiče) bude velikost tohoto proudu záviset zejména na velikosti odporu lidské kůže, který závisí hlavně na vlhkosti kůže, ploše dotyku, přítlaku a době dotyku. Dvoupólový dotyk je obecně považován za nebezpečnější než dotyk jednopólový.

Pokračování:


V tomto případě se bude jednat o dotyk jednopólový. Ten závisí, vedle již zmíněného odporu kůže, také na odporu mezi člověkem a zemí (podlahou nebo stěnami). Následně tedy do výpočtu vstupují další veličiny, např. impedance podlah a stěn, obuvi atd. Horší podmínky se předpokládají samozřejmě v průmyslu nebo ve venkovním prostředí. Pokud se budete zároveň držet něčeho dobře uzemněného, tak bude důsledek podobný jako o dotyku dvoupólového.

Doba průchodu proudu při jednopólovém a dvoupólovém dotyku může být ovlivněna reakcí proudového chrániče, pokud je tedy instalován. Velikost proudu vám ale chránič neomezí.


Určitě ne! Problém s připojeným ochranným vodičem však může nastat u starých instalací s nulovacím vodičem (PEN),  když někde v instalaci dojde k jeho přerušení.


U ostatních spotřebičů je to v podstatě stejné jako u toho lustru. Nechtěl bych zde řešit míru rizika pro různé spotřebiče (u lustru můžete po zásahu proudem ještě např. spadnou ze žebříku).

Toť z mé strany vše.

Nikdo se zde nezmínil o jedné možnosti. Jsou spotřebiče, které jsou konstruovány v tzv. dvojité izolaci a ty nemají ochranný vodič ani připojovací svorku. Jejich provedení je takové, že nemůže za žádných okolností dojít k proniknutí síťového napětí vně. Tyto spotřebiče jsou celé z izolantu nebo mají sice část kovovou, ale oddělení je zajištěno vnitřní konstrukcí. U nich se naopak nesmí ochranný vodič připojovat, bezpečnost by se zhoršila. Mezi tyto spotřebiče patří např. většina el. ručního nářadí - vrtačky, brusky ...

Tyto spotřebiče jsou obvykle označeny znakem v podobě dvojitého čtverečku. Také může být použit nápis Class II.

U spotřebičů, kde výrobce použil třížilový přívodní kabel, nebo v přívodní svorkovnici je kontakt označený PE, E, (u zařízení z USA může být též G) nebo na špičku postaveným stromečkem je potřeba provést spojení tohoto kontaktu s ochranným vodičem.

Jaké mohou být zdravotní následky při probití nechráněného spotřebiče?  Různé, úlek a případný pád z výšky, poškození srdce -  fibrilace, arytmie a smrt.

P.S. Z původního dotazu na nezapojení ochranného vodiče k lustru se dá též vydedukovat zaobalený dotaz na jeden velice nebezpečný stav, který se občas objevuje. Ve dvojvodičových  instalacích velice starých (zhruba nad 60 let),  kde jsou všechny vodiče téže barvy (obvykle černé) bývá zapojen vypínač ve vodiči N. V tomto případě nelze spínaný vodič N za vypínačem použít jako PEN. Tudíž nelze provést propojení tohoto vodiče na kovové části lustru, přes vlákna žárovek by byly spojeny s fází. V takové situaci je nezbytné provést ihned opravu nebo rekonstrukci této části rozvodu. Nedoporučuji ani náhradu svítidla typem ve dvojité izolaci, protože úraz hrozí i při výměně žárovky bez ohledu na polohu vypínače!

By som doplnil, že až tak zanedbateľný ten úrazový prúd byť nemusí...ono počas doby skratu sa úbytky v obvode rozdelia približne tak, že na spotrebiči bude v taký čas dačo pod 100V, no a to celkom stačí na slušnú a i nebezpečnú šupku
Podľa tabuľku čo tu dal p. Svejkovský je po zaváhaní ochrany človek už po 1 sekunde v červenom riziku...stačí pár prechoďákov, slučka bude na hrane, a časy budú hneď dakde inde jak pri plnom skrate...síce len teoreticky, ale jak s možným rizikom by som s tým pri teoretickom rozbore rátal

Priamy dotyk na plný potenciál 230V už ale normy bezpečne riešia vlastne len tak, že taký stav je zakázaný...,nie je dovolený...dal o by sa povedať, že taký dotyk pre človeka normy bezpečne neriešia... len izoláciou, krytom zábranou.. atď