Diskuse Elektrika.cz

A čo si myslíte chlapi o revízkach podľa cenníkov stavebnej výroby? U nás je taký najznámejší myslím že Cenkros, ale určite sú všelijaké iné, špecifické...

Podľa môjho by tie ceníky mali byť aspoň orientačný cenový strop pre všetkých serióznych RT z ktorých sa samozrejme furt dá zľavniť... a tí neseriózní aj tak budú furt skúšať kto čo dá, a často aj oveľa viac jak skutočne stojí ich robota, a jak je v cenníkoch...
Ale myslím, že keď sa úkony z revízky poriadne  rozrátajú podľa pravdy, tak vyjde aj celkom slušná suma...a vlastne aj aspoň zhruba potrebný čas práce, aby revizák nebol hodinu tam, kde sa podľa rozsahu odhadujú 3 dni..

Si ale myslím, že s rozpočtami podľa projektov sa veľa elektrikárov netrápi, a to ani s dajakým jednoduchým, len orientačným a aspoň kus serióznym výcucom z cenníka.. ono ale keby mal zákazník naozaj seriózny rozpočet na realizáciu a i revízku, tak by aj jeho kontrola elektrikárov často vyzerala celkom inakšie jak sa to robí bežne dneska....

Lenže keď zákazník všeobecne netuší svoje práva a čo má požadovať, tak to bude tak jak bude aj ďalej, a len občas sa dakto ozve jak teraz..

Ne, ne a znova ne. To bychom se vrátili před rok 1989. A to snad nechceme. Nebo jo?

Přesně tak! Ceníky jsou v tržní ekonomice pouhým přáním! Skutečná cena se odvíjí dle poptávky a nabídky v daném místě a času. Je smutné, že to lidi ani po 31. létech po revoluci ještě nepochopili :-(

Z ceníky na revize jsem se setkal za posledních 30 roků pouze u velkých výběrovek na revize. Dlouho nám vždy trvalo zjistit podle jakého ceníku mají provedené kalkulace a vzorce. Pokud jsme to jádro a princip objevili, tak jsme většinou výběrovky vyhráli.

Jenže ty rozdíly byly obrovské. Na příklad na prvním místě cena 100 kkč a na druhém místě 600 kkč. Z toho mi vyšlo, že podle ceníku byly v konečném součtu úkony velice nadhodnocené. Tyto vzorce na VŘ obvykle dělali právníci ve spolupráci s IT pracovníky. Prostě potřebovali nějaké srovnávací měřítko.

Myslím si, že použití ceníku v úkonech okolo revizní činnosti je nesmysl. Je zde spousta HW úkonů a ještě více SW úkonů. Je to komplexní záležitost a jak již bylo psáno, je to věcí poptávky a nabídky v daném místě a v daném čase.

Když jsme začali před 30. léty podnikat, tak jsem se chtěl na něco zeptat referentky na finančním úřadě. Ale předešla mne otázkou proč podnikám? A hned odpověděla, podnikáte proto, abyste vytvořil zisk. Máte ještě nějakou otázku? ....jen jsem poděkoval.

Nie celkom ste ma asi pochopili chlapi,... ja s tým čo píšete samozrejme súhlasím, no skúsme chvíľu debatovať čisto o cenníkoch, a o tom čo je v nich,  a nie o jednej vytrhnutej vete z kontextu, o zmluvných cenách či o dajakej cenovej politike...i keď aj tá musí byť v dajakej miere aby nebola v štáte anarchia

Kebyže to celkom zjednoduším, tak mi ide doslova len o to, že cenník na revízky jednoducho existuje,  používa sa, a má dajaké pravidlá, i keď svoje, a ja dobre viem že nie sú povinné..netre ba ma o tom poučovať

Som našiel v jednom rozpočte podľa cenníka (píšem to len jak príklad),  že jedno meranie izolačného stavu stojí cca 1 euro, a má trvať dačo cez 3 minúty, čo dáva na hodinu asi 20eur, na mesiac i cez 3000 keď je dosť roboty....
Ja tie 3 min na jedno meranie chápem tak, že je v nich všetko, vrátane doby merania, vyhodnotenia, písania revízky, ale i času stráveného napr. na WC.... a primerane mi to sedí aj na ostatné úkony

Ja sa pýtam na jednoduchú vec: sú v cenníkoch aj dneska v demokracii uvedené práve slušné a seriózne ceny?

A keď sú v našej brandži za podvodníkov tí čo ceny veľmi podliezajú, tak prečo nie aj tí čo ich zas veľmi predražujú?

Ja viem že peňazí nikdy nie je dosť, ale.. keď sú v našej brandži za podvodníkov tí čo ceny veľmi podliezajú, tak nepatria k nim aj tí čo ich zas veľmi predražujú?

Ja samozrejme súhlasím s tým že podnikateľ tvorí zisk, no nemal by byť ten zisk aj primeraný?


Sa šušká že vraj budeme mať časom v robote Cenkros, tak ma to celkom zaujíma že jak sa hodnotia sami elektrikári, či len podľa vlastného pocitu, trhu, alebo či dakto používa aj cenník..

Osobně mám velký, ale fakt velký problém s vaším prohlášením. Nejvíce s tím cenovým stropem a pak s tím, že ti co si řeknou o více peněz jsou dle vás neseriozní.

Jsem přesvědčen o tom že ceník je etalonem průměrných. Pak je několik  skupin. Levní kteří šidí a Levní kteří optimalizují postupy aby byli levnější, přesto si udrželi kvalitativní standard. Pak ti co nabídnou lepší služby a nechají si je i lépe zaplatit. Třeba revize do druhého dne. = 100%  příplatek, velmi podrobné zmapování situace s velmi podrobným výstupem a podobně. Samozřejmě i ti co budou za standard požadovat cenu odpovídající doplňkovým službám.
Vždycky je výsledná cena dohodou mezi dvěma stranami, do které mi nevidíme a tedy do ní nemáme co mluvit, natož ji posuzovat. 

A co vy? V které skupině jste? V průměru nebo umíte pomocí standardů nabídnout minimální cenu, či si umíte nechat zaplatit za  služby nad rámec standardů?

Pravda je taká, Anonymus, že ma zaujíma čo si myslia elektrikári o cenníku stavebnej výroby, a nie že jak vidia svoje ceny, či môj názor (žiadne prehlásenie to nie je..)...to je mi vcelku jedno...ale i tak díkes za vašu aspoň jednu vetu k tejto debate
Inakšie mám fakt kus problém s vašimi skupinami, ja sa teda určite nevidím ani v jednej z tých vašich :)...ale o tom nie je debata.

Nadštandardy sú na trhu fajn, aj na farebný fotopapier sa dá tlačiť revízka, i rovno na mieste... nič proti tomu nemám....každé ho vec čo chce predať

Jednoduchá otázka na cenník, ja si poviem svoj názor, a bolo by celkom fajn keby som sa v odbornej debate na odbornom fóre dozvedel dajaké odborné názory na elektrikárske cenníky, a nie len na môj názor... ;),  díkes

Ve všech cenících jsou rozpitvané úkony činnosti úplně do detailu a k těmto činnostem jsou přiřazený časy. Každý ceník má svůj časový vývoj a svoji historii.
Proto se pracuje s normohodinami. Nh se používaly na příklad při výrobě rozvaděčů, při montážních pracích v průmyslu. Prostě při činnosti, kterou lze nějak popsat.

Pokud je takto "ceník" vytvořený, lze k jednotlivým Nh přiřadit nějakou cenu, která bude jiná v roce 1980 a jiná v roce 2020.

Aby to nebylo chapano jako poučování, ale jen příklady z praxe.

Budu mít malou firmu na výrobu rozvaděčů. Aby byla firma efektivní ( aby vytvářela zisk) musím nastavit nějaká pravidla. Jedním z pravidel bude normovaná práce. V rámci přípravy práce musí konstruktér připravit nejen perfektní výrobní dokumentaci, ale i "normohodiny",  prostě časový prostor k výrobě. Pak je pro přípravaře takový vymazlený ceník velice dobrou pomůckou. 

Anebo jiný příklad z oblasti revizní činnosti. Dostal jsem zakázku na revize mnoha poboček stejného charakteru. Potřeboval jsem k tomu dalších 5 RT. Tak jsem měsíc objížděl pobočky a revidoval a také vytvářel podklady pro Nh. Z toho vznikl paušální ceník na jednotlivou revizi. Několik Rt tuto cenu odmítlo ( zdála se nízká). Ale ti, kteří to zkusili, zůstali několik roků...tím jsem jen chtěl ukázat, že normohodiny mají stále své místo v každé činnosti. No, v každé ne, na příklad nešla normovat práce poruchařů, sevismanů. Ale montážní činnost a to jak v rámci přípravy tak na pracovišti lze normovat. A k tomu jsou normo tvorné "ceníky dobrou pomůckou.

Ten příspěvek se mi líbí.

Normohodiny obsažené v ceníku jsou a budou jen vnitrofiremní pomůckou. Nemají moc společného s výslednou cenou za dílo, která vzniká dohodou.

Revize podle ceníků mohu uplatňovat pro zaměstnance ve firmě a k jejich odměńování. Myslím ale, že to rozumný podnikatel nepoužije. RT musí být jinak motivován k tomu, aby sám obhájil svoje příjmy. Předpokládám, že je ve firmách málo "čistokrevných revizních techniků",  kteří by pracovali podle nějakých ceníku.

A já to zase chápu, protože se dokážu podívat z obou úhlů pohledu bez nějakých emocí, že mi bolševik chce omezovat.
Když si objednám RT elektro, tak si ho ohlídám a dokážu posoudit, jestli mně má za hejla k oškubání, nebo si ty peníze zaslouží.
Jenže když jsem objednal RT spalinových cest a topných zdrojů, tak jsem na něj tak nějak tupě civěl, zatímco on něco napsal opřený o kotel, vyfotil si ošuntělý štítek, napsal účtenku na 2000 a za týden přišla doporučeně revizní zpráva.
Byl jsem nadšen, ovšem jen do chvíle, než si kamarád udělal kotle k topenařině a ukázal mi, jak se to má dělat, přičemž on si za revizi účtuje 1500 do 10m komínu + doprava 20 za km a používá manometr na tah, boroskop a dokonce kouká i do komína kamerou na špagátu.
A je podle vás blbej a kuví správným kapitalistům ceny, nebo je jen poctivej a soudnej, protože za těch ca 30  minut odborný práce na místě a vyplnění mustru v tabletu a tisk zprávy rovněž na místě je vcelku rozumná cena?
Proto chápu, když se lidi ptají, kolik stojí revize v bytě, chalupě a tak.
Samozřejmě, že bude úplně jinde cena v chalupě plný automatizace, ale když stejnou cenu zaplatí někdo za 2+1, nemá se kam odvolat a právem se cítí ošizen, zvláště když nemá ani páru, zda platil za odvedenou práci, či jen za autogram nějakého razítkovače, kterých bohužel přibývá s tím, jak je snazší získání oprávnění, protože i tam je to o vytvoření zisku pro onu slavnou organizaci.
S obrovským rozmachem developerské výstavby jde do kopru řemeslo i ty revize.
V průmyslu a  podnicích jsou ty revize někde jinde, ale občanská výstavba je mnohdy děs.

V podstatě s tím co zde v diskusi zaznělo souhlasím a plně chápu význam cenotvorby a ceníků. Sám je používám a potkávám se s kvalitními i nesmyslnými ceníky už řadu let. Nicméně prohlašovat že ten co si řekne o větší odměnu, než je cena z buhvijakeho ceníku na internetu, za neseriozní, je samo slušně řečeno silně neseriozní. Nehledě k tomu že každá práce s ceníkem začíná u stanovení ceny za práci a konkrétního člověka. Nic si nebudeme nalhávat. Jeden bude za 50 Kč drahej a jiný za 2000 Kč na hodinu levnej. Ale kdo z nás je oprávněn to posoudit? Cenový strop?  Co je to za kravinu? Jsme v komunismu?

Může být pouze cena obvyklá, což rozhodně není dogma a navíc hrozně rychle stárne a mění se  s místem i mnoha dalšími okolnostmi.

Bez urážky kohokoliv. Pokud zaplatím někomu jen za papír aniž by provedl prohlídku měření a další úkony, jsem vůl. Je jedno kolik mu dám. Jestli 200 Kč, nebo 2000 Kč. Když platím, tak za skutečně odvedené služby. Jestli za stejnou službu dám jednomu 1000 Kč a druhý požaduje 2000 Kč, ptám se proč to tak je. Jednou objednám prvního, jindy druhého. Záleží na tom čím mne konkrétní řemeslník přesvědčí.
 Jde o smluvní vztah dvou stran a žádný ceník z internetu s tím nic nevede.

Já v konci s cenotvorbou taky zásadní problém nemám, ale jako laik nejsem sto rozpoznat, zda ten odborník odvádí odbornou práci, nebo mu tam ta krabička s displejem pípá jen tak.
Ten problém je mnohem širší, protože to, čemu se kdysi říkalo stavovská čest, už dávno vzalo za své a spousta rychlokvašek jak na montáži tak při revizi nemá zábrany ani v cenotvorbě (poptávka po řemesle jakémkoli zkrátka je),  tak při vědomém nenápadném žulení zákazníka za jeho současného neustálého přesvědčování, že jedině on je ten největší machr. No a pak se rozkřikne že není, jako jeden lepič izolací na chalupy, co lepil vatu na parotěsný lepidlo, protože stojí třetinu co propstný a účtoval za propustný. Jenže zapoměl uklidit jedinej pytel dřív, než se vrátil domácí, kterej nebyl náhodou úplně blbej...
To samý se děje v našem oboru, rozvaděče plný čínskýho shitu, za cenu renomovaný značky, jeden kabel na všechno a s revizí all inclusive.
Těžko se vybírá, když poptávka je velká a trh se přizpůsobil a v nabídce je i šméčko, co se dobře tváří. A recenze? Jedině od dobrých známých (jako za toho bolševika),  protože stejně jako některé e-shopy si je píšou ti největší šizunkové sami.

Nesouhlasím. Je mojí volbou, zda si nějaké informace dopředu zjistím, nebo s důvěrou to nechám na pozvaném řemeslníkovi. V době internetu to není složité. Zdejší fórum je toho důkazem. Netřeba hledat problémy tam kde nejsou,  nebo mají snadné řešení. Podobné stesky lidí  jsou především o jejich lenosti

Ale  shoda je v tom, že to není jednoduché a celá problematika je mnohem širší.

Samostudium je fajn, ovšem když je někdo úplně mimo, nezbývá mu, než důvěřovat, že se svěřil do rukou odborníka, obdobně jako při operaci mozku po autonehodě nemá "zákazník" moc možností si vybírat metodu opravy a specialistu a doufá, že to klapne.
Osobně mně vynucené samostudium dohnalo tak daleko, že si dělám krom plynu a lékařských zákroků všechno. Kdyby to tak dělal každý, možná by se ledy hnuly.
Ano, zdejší fórum je plné rad, nejběžnější je sežeňte elektrikáře, nechte udělat projekt. To je samozřejmě vpořádku, jen ti odborníci, co to píšou, nejsou v dostatečném počtu, aby uspokojili poptávku, čímž se zase dostávám k tržnímu prostředí, ve kterém se ta mezera rychle zaplnila špatnými projektanty a špatnými elektrikáři a pak je to zase loterie.
A upřimně, proč by tu měl dobrý projektant/RT/mntér dávat celé své know-how do placu, když z toho nebude mít nic a nepřímo nechá vydělat neschopnou konkurenci.
Kdyby byl někde rozepsán seznam úkonů při revizi řekněme 3+1, 8 zásuvkových, 4 světelné, co se má kontrolovat, co měřit, co se rozebírá a podobně, bylo by to jisté vodítko pro zákazníky, jenže tam by zase hrozilo, že to bude sklouzávat k nacenění úkonů, což není žádoucí.
Prakticky bych si uměl představit rozumné řešení problému tak, že se vrátí hodnota razítka před rok 89 a jeho získání bude na základě zkoušek u státní, nikoli soukromé organizace. Zrovna tak padesátka, alespoň občas by se někteři dokopali k učení, kdyby jim hrozilo, že budou bez práce a zrno by se oddělilo od plev...

To zůstane jen zbožné přání ...... (dance)
Nemyslím si, že v době tržního hospodářství se to změní!! Naopak!
Trend je za peníze získat certifikát bez účasti!
Jak to vidím za posledních 31 let!! :'(

Zamyšlení nad tématem.
Jen aby to zcela nezapadlo. Je zde mnoho krásných myšlenek. Rozdělení do skupin...

0. ceník jako etalonem průměrných...z ákladní minimální výkony ( bez režie a zisku)
1. levní kteří šidí .....
2. levní kteří optimalizují postupy aby byli levnější, přesto si udrželi kvalitativní
    standard.
3. ti co nabídnou lepší služby a nechají si je i lépe zaplatit.

V první dekádě podnikání jsem vytvořil desítky ceníku jako etalony pro stanovení ceny pro výběrová řízení. Úspěšnost byla asi 50% pro získání zakázky ve druhé skupině.
V další dekádě desetiletí jsem přešel do třetí skupiny a přestal vyhledávat výběrová řízení. Začal jsem si sám vybírat zákazníky. Již mnoho firem pochopilo, že není jediným kriteriem cena a riziko, že se jedná o první skupinu. V oblasti revizí VTZ rapidně ubývá zákazníku, kterým se jedná pouze o papír. Chtějí mít své zařízení bezpečné a spolehlivé. A to znamená nabídnout i lepší služby.

U elektrické instalace je standardem technická dokumentace skutečného stavu, její součásti je výchozí revizní zpráva, anebo dokumentace o shodě.To obvykle první skupina nenabízí....

Pěkné.
U nás kdysi převedli ceníky na čas potřebný k provedení a z toho pak odhadují cenu nabídek.

Cenkros je silný nástroj. Bežne ho používane na tvorbu výkazov, cien a plánujeme podľa neho aj realizačné časy. Ceny v Cenkrose sú viac ako seriózne. Súvisí to s tým, že normočasy sú ešte z čias Cenekonu z sedemdesiatych rokov - pracnosť bola iná. Stačí porovnať niektoré položky, napríklad rozdeľovaciu hlavu na kábel v normohodinách vtedy a dnes. Eprosinová bola záležitosťou pol hodiny dnešná 5 minút. Podobne so spojkami, zalievacie, lisovacie dnes zmršťovacie, trhacie spojovače. Problémom el. cenníkov je že sú málo modifikované ( na rozdiel od stavebných) a treba vedieť, čo k čomu priradiť. Výhoda je že v Cenkros-e môžete naceniť stavbu v normohodinách a jej cenu si určiť sám a pložke priradiť materiál z databázy ( je tam priemerná cena mat.)  alebo vlastnej databázy. Viete si vytvoriť aj vlastné cenníky.
Viete čo vás to bude stáť v nákladoch a viete si určiť zisk a výslednú cenu. Pokiaľ ide o drobné stavby, zrejme nie je potrebný, u veľkých sa nepohnete ďalej. Napríklad energetické závody  a väčší investori používajú práve tieto cenníky a uvažujú s cenou diela podľa nich ako s cenou konečnou. Ako inak chcete odhadnúť náklady stavby keď si ešte nerozbije ústa?

Skúsim takú úvahu:
Budem  predpokladať že existuje profík (žiadny priemerák),  ktorý používa skutočne kvalitný a aktualizovaný ceníkový softvér za ktorý si zaplatil veľké peniaze, že je to zároveň špičkový revizák, a že ponúka veľmi kvalitné naceňovanie stavebných prác za dohodnutú úplatu.

Dám príklad:
Dajmetomu že som starosta na malom úrade v malej obci, chcem si v tom úrade nechať zodpovedne zrevidovať EI, a s tým špičkovým odborníkom sa dohodnem že mi urobí rozpočet na revíziu mojej EI z podkladov ktoré mu dodám.
Predtým ale nechám svojho elektrikára urobiť podrobný súpis celej EI s tým, že v nej podľa jednotlivých prostredí zráta všetky EZ od prípojky až po poslednú zásuvku... (všetky rozvádzače aj s výzbrojou, svetlá, zásuvky, vypínače i pevne pripojené spotrebiče...,  alebo budem pán Dokonalý, a dám mu PD skutočného vyhotovenia)
Ďalej budem predpokladať, že mi z takého podrobného podkladu dokáže špičkový odborník určiť, že aké úkony podľa 2000-6 treba v mojej EI vykonať, a tiež že koľko ich má správne byť aby bola revízka aspoň podľa predpisov
No a nakoniec mu za tento podklad (odborný opis a stanovenie ceny zákazky) zaplatím čo si zapýta, a cenu z jeho nacenenia potom použijem vo verejnej súťaži ako maximálnu cenu diela, čo bude vlastne môj a nepriamo i jeho cenový strop.

No, a dajmetomu že mi to nacení na 3000e a 150Nh.
No a keďže predpokladám že živnostník má nižšie réžijné náklady jak veľká firma (napr. neplatí upratovačky či vrátnika atď...),  tak ponúknem na trh cenu 2000e
A keďže mám špičkový rozpočet, a v ňom rovnaké zadanie pre všetkých revizákov bez výnimky, tak furt musím dostať čo si objednám, a teda napr. 200 meraní Riso ...atď...keď sú uvedené v odbornom a špičkovom rozpočte

Takže keď si objednám presne čo potrebujem, a presne to aj dostanem bez ohľadu na cenu, tak čo robím zle, resp. načo je dobré platiť viac za to, čo všade a každému zo zákona celkom stačí?

Alebo je snáď jedno meranie Riso zo superdrahého meráku automaticky a logicky drahšie jak z lacného, keď sú obidva rovnako kalibrované?


Osobne si myslím, že keď dneska dakto dokáže urobiť revízku bez jedinej chyby a za ceníkovú cenu, tak nie je priemerák, ale špička...teda aspoň ja zatiaľ dajakú chybu zrobím furt...a kto nijaké nerobí a je špička, nech to tu kľudne napíše

Akýkoľvek pokus o stanovenie cenového stropu, alebo nejakej štandardizovan ej ceny za daný úkon je návratom k totalite, prípadne vznikom kartelu.

Cenník úkonov - nech sa páči, pre účely tvorby cenových ponúk a podobne. Je pochopiteľné, že každý si inak cení svoj čas, je inak (ne)šikovný, má iné hardvérové a softvérové vybavenie a ponúka k svojej práci rôzne pridané hodnoty.

Ako by ste chceli stanoviť cenu od toho "tutti-frutti" profesionála a prečo by ho ostatní profesionáli nemohli cenou predbehnúť smerom nahor? Trh sa stále mení, prístroje sa vyvíjajú. Nie je možné žiť podľa päťročnice.

Ak požadujem službu, bežne to riešim tak, že vytvorím podklady čo najlepšie informujúce o tom, čo požadujem. Ak už nemám stabilného overeného dodávateľa, oslovím mnohé firmy so žiadosťou o cenovú ponuku a popis/výrobcov použitého materiálu. Často sa najdrahšej firmy pýtam, prečo si vybrať práve ich. A už sa to viac krát stalo.

Za seba poviem, že si zákazníkov našťastie už môžem vyberať a na bežné pomery som sakramentsky drahý. Lacnejší, ako technik od OEM výrobcu stroja za 2000 EUR/deň, za ktorým stojí OEM podpora, prístup k originálnemu programovému vybaveniu atď atď, ale aj tak.

Moja špecialita je, že dokážem pracovať s extrémne obmedzenými možnosťami diagnostiky a od stroja odchádzam, až keď je opäť funkčný. Nemôžem si dovoliť to, čo OEM technik - "Vášmu stroju skončila podpora pred 2 rokmi, odporúčame kúpu nového za 4M EUR".

Majitelia stroja bývajú za môj prístup veľmi vďační a neviem si predstaviť, že by niekto, kto sa do môjho podnikania vôbec nemá pliesť (štát, odbory, cechy, ...),  chcel mať pokusy o stanovenie maximálnej ceny, ktorú môžem pýtať.

Jenže je zásadní rozdíl mezi prací specialisty a otrockým strkáním měřáku do deseti zásuvek a zkouknutím rozvaděčíku o deseti modulech.
To první jsou opravy a revize průmysl, rozlehlé objekty, složitější instalace s automatizací, stroje a strojní zařízení. Tam se platí za know-how a přístup.
Ale netuším co je za výrobní tajemství revizi na 3+1 v paneláku, kde jediná automatizace je doběh větráku na wc.
Tam je to jen o tom, že zákazník potřebuje nebo chce revizi a rád by měl nějakou představu.
Ne jako když jsem poptával střechu a místo rozpočtů přišly jen nabídky od 350 do 500 kKč. To je jak na arabským tržišti, nehodné profesionála.
Onehdy jsem potřeboval řešit pohony AUMA. Poslal jsem dotaz a objednávku servisu.
Přišla nabídka s cenovým odhadem, spočívajícím v ceně za dopravu, ceny za komponenty, cenu za jejich montáž, plus dovětek, že další práce a materiál budou připočteny dle skutečného provedení.
Další, kdo se tak chová a dá mi předběžnou cenu dle tabulek,  je autoservis, kupodivu stejnou v čechách i na moravě, kde si troufám tvrdit se jedná o neméně odbornou a zodpovědnou práci, když se jedná o strojní brzdy.

Mohli by (mi) ti, co zde píší, že nepoužívají při revizích ceník (jakýkoli) prozradit jak k nějaké ceně za revizi dojdou?
Samozřejmě myšlenku na nějaké cenové stropy (ať už "nahoru" nebo "dolů") taky odmítám, ale nechápu jak jinak bych se k nějakému výsledku vůbec dostal.

Osobně jako základní rozpis revizních úkonů používám poslední ceník ze "socíku" (který vycházel z nějakých normohodin, později z hodinové sazby). Samozřejmě jsem číslovky na pravé straně od té doby několikrát plošně navyšoval a i doplnil pár dalších položek.
Ale ani za těch víc jak 25 let jsem nedospěl k lepší a hlavně kdykoli prokazatelné tvorbě ceny.

Několikrát se mi stalo, že se zákazníkovi zdála cena vyšší, než předpokládal. Ostatně jako mě třeba někdy v autoservisu.
Pak nebylo nic jednoduššího, než vzít revizní zprávu a v ní dohledat jakoukoli položku a tu porovnat s výčtem v ceníku. A bylo po problému.

Navíc jsem přesvědčen, že např. v části s měřeními je ten původní ceník i výhodný. Když si jen vzpomenu, že jsem v začátcích musel vzít QUčko na měření impedance, pak PUčko kvůli izol.stavu a pak Digiohm na "přechoďáky"... A i s těmito manipulacemi bylo tehdy počítáno.
Dnes pro požadované veličiny jen otočím voličem nebo navolím na dospleji, takže to zabere násobně kratší dobu...

Asi dochází ke špatné interpretaci některých příspěvků.

Předpokládám že ceník používá každý. Osobně se ohrazuji k tvrzení že má existovat cenový strop a k tomu že když někdo žádá více než jiný, je to podvodník.
Nicméně tvrzení některých zde že si najdu na webu ceník někoho o kom nic nevím a chci dle jeho cen posuzovat ceny dalších, je také silně k pláči. Pokud mají něco jednotlivé ceníky společného, bude to určení časové náročnosti na jednotlivé úkony. Vše ostatní bude rozdílné. Ať se jedná o ceny materiálu, tak především o odměnu za 1h práce.
Tedy v tomto považuji práci s ceníky za kravinu. Má cenová nabídka je dle mého ceníku a mých podmínek. Za stejnou práci může být velmi odlišná výsledná cena u dvou firem, nebo živnostníků. Ani jedna cena nebude špatná, nebo dobrá.
Napadám jen zvolený způsob srovnávání cen, kdy ceník z nettu slouží někomu jako etalon. To nevíme nic o tom kdo ho připravil, jak je ceník starý, nebo k čemu má sloužit.

Myslím že se bavíme o tom samém, jen si nerozumíme.

Normoceník je skvělá pomůcka pro určení hodinové náročnosti práce. Teda pro toho, kdo má s touto prací zkušenosti.

Reálná náročnost se ladí koeficienty, výsledná cena pak hodinovou sazbou za jednotlivé úkony.

Počítat cenu podle normohodin na drobnou zakázku nedává smysl. Cena se určí "pohledem z okna" (podle zkušenosti).

Počítat cenu za velkou zakázku podle normohodin se vyplatí, usnadní to odhad a člověk na nic nezapomene.

Samozřejmě, jiná situace je u eráru. Tam vám pošlou čísla položek a ceňte. Že tam toho půlka chybí, no, tak začnete čarovat.

Pokud zapátráme v archívu, budeme siž trapně opakovat, že jsme to tu už řešili. Přesně jak to popisuje Jirka to uváděl Milan Karvánek. Jeho propracované extelové tabulky s jeho zkušeností dělali úžasné odhady. Další kdo by o tom i dnes mohl psát romány je Radek Červený. Ten pro změnu uchopil pardubický OBIS PRO se vším všudy. Jedna věc jsou normohodiny, druhá věc je pořizovací cena materiálu a třeba třetí je reálná cena zakázky na trhu.
Cenotvorba je dovednost jako každá jiná, ovšem je to docela zásadní know-how každého dodavatele. Jak udělat cenu abych vydělal? No někdy se to povede, jindy ne ... ale jak jsem psal, to už tu bylo.

Jen jsem si vzpoměl ...

Tak dajak to myslím s tým cenovým stropom, akurát si myslím že s ceníkom sa má riadiť ten čo službu kupuje a nie ten čo ju predáva...ten čo svoju službu predáva, tak ten nech si píše svoje vlastné neoficiálne ceníky jaké sa mu zachce, a čaká kto si ho vyberie a zaplatí mu...toto je celkom určite v poriadku.

Ja ale píšem o oficiálnych ceníkoch ktoré majú zmysel len pre toho kto si služby na trhu kupuje, je ekonomicky gramotný a zodpovedný, a chce vedieť odbornú a nezávislú slžbu názor tretej nezaujatej strany ktorá sa oceňovaním živí

Dajme tomu, že som kúpil drahý elektro ceník 2020 a vyznám sa v ňom
Potom mi príde celkom normálne že zaplatím tomu kto pýta cenu z roku 2020 alebo nižšiu, jak tomu, čo už dneska vie ceny z roku 2030

Podľa môjho keď sa revizák vyzná dneska v ceníkoch, a vie ich aj na trhu zodpovedne používať, tak to tiež len zvyšuje jeho kvalitu poskytovanej služby


Celkom by ma zaujímalo, či už si dakto prerátal dajakú svoju revízku podľa ceníka...len tak pre seba, že jak sa trafil do svojej ceny a do Nh...
Bo ja si furt myslím, že keď sa dakto vyzná v elektrorevízny ch cenách a položkách, a vie si poctivo zrátať rozsah svojej EI, tak ten má aj právo položiť všetkým revizákom cenový strop z aktuálne platného ceníka,...a tí nech si to potom porovnajú so svojimi cenami a slobodne sa rozhodnú ... to nemá nic spoločne s diktovaním ceny za kolľko majú robiť, a tak som to aj myslel

Jistě, zákazník si může určit cenový strop. A taky to často dělá (nekoupím kolo za víc peněz, než tisícovku). Pak by se mu taky mohlo stát, že nikoho za takové peníze nesežene (nebo bude chodit pěšky).

No a ja tu vlastne od začiatku píšem o tom, že by na ten strop mal byť použitý cenník....a určite nie o tom, že jak majú vyzerať jednotlivé ponuky na súkromných weboch, jak si to daktorí vysvetlili.... tam nech si každý o sebe píše čo sa mu zachce..
Akurát som napísal, že keď si dakto oceňuje sám seba, tak by mal najprv aspoň vedieť koľko je ten "zlatý stred" aby nevyzeral celkom "mimo" keď si potom náhodou jeho ponuku dakto oficiálne overí...to ho potom ťažko osloví (celkom iné je keď už sa zmluvne spolupracuje, jak napísal p. Bocek že už má svojich klientov, tam je dohoda na cene jasná)

Mňa napr. dosť štvú všelijakí objednávatelia čo nemajú ani páru o robote revízaka, majú revízky len od podvodníkov čo opisujú z posledných a podliezajú ceny, no a potom takí obstarávatelia chcú "šetriť" podľa zákona o verejnom obstarávaní, a napíšu do zákazky tzv. "obvyklú" cenu, ktorá je aj 10x nižšia jak tá ceníková...no a šmejd je na svete >:(

Si preto myslím, že keď sa povinnosti na jednotlivé úkony z 2000-6ky správne rozrátajú podľa ceníkových položiek, tak že toto je ten správny základ (opis zákazky) na revízku, a že cena je až druhoradá keď je revízia spravená v zákonom požadovanom rozsahu jak má správne byť

Presne toto som napísal keď som dal za príklad toho starostu....
Keď vie, že revízka stojí 3000e, tak nech ponúkne,2000e...no a keď sa nikto neozve tak nech zdvihne cenu, a teoreticky aj nad ceníkovú.... no len to potom už kus kope tunel za naše dane  ;)

Starosta nemá čo ponúkať, pokiaľ ide o verejné obstarávanie. Podmienky musia byť v súťaži rovnaké pre všetkých. O cenu sa potom férovo pobijete s ostatnými uchádzačmi.
Inak cena práce nie je to, za koľko to chcete predať ale to, za koľko je ochotný objednávateľ kúpiť.

Hej...toto tu celý čas vysvetľujem  :)