Diskuse Elektrika.cz

V rámci rekonstrukce nám elektrikář předělával kuchyň, varná deska je nově na jiném místě a přívod je vyvedený v husím krku pod skříňkami (aby se minimalizovalo sekání do zdi). Varnou desku nám zapojil, vyzkoušel, ale pak zase odpojil, protože ještě čekáme na dodání pracovní desky, takže ji nebylo kam usadit - s tím, že kabel vedoucí z desky si pak v připravené krabičce už zapojím sám do nachystaných wago svorek s páčkou (typ 221).

Jde mi o to, že z desky jdou slaněné vodiče a na nich jsou nakrimpované dutinky - přikládám radši i foto, není to klasická dutinka, ale nevím, jak to jinak nazvat (takto je to z výroby). Elektrikář to zapojoval i s nimi a taky mi to tak ukazoval. V tu chvíli mě to nenapadlo řešit, ale jak jsem se nad tím zamyslel, tak můj (amatérský) instinkt mě vede k tomu, že bych to nad dutinkami střihnul a do wago svorek zapojil vodič bez nich - jsou to přece svorky vhodné pro slaněné vodiče, tak se mi zdá jako nesmysl tam nechávat de facto další spoj, navíc mi přijde, že plocha spoje by s těmi dutinkami byla menší.

Zrovna u té varné desky tam nepoteče úplně malý proud, tak se chci raději poradit - je moje úvaha správná? Má to smysl řešit, nebo to v praxi nemá žádný významný dopad?

Ze svého pohledu bych to zapojil do té svorky i s dutinkami a nic bych nepředělával. Výrobce kabelu (varné desky) konec upravil, aby šel připojit univerzálně do jakékoliv svorkovnice.

V případě použití dutinek na slaněných vodičích ve WAGO se často argumentuje, že je to zbytečná práce a plýtvání materiálu. V tomto případě ale již "dutinky" nalisovány jsou. Práce navíc je to předělávat.

Problém by možná mohl nastat s délkou připojovací části vodiče (délka dutinky). Dle fotografií však nepředpokládám .

Neviem teraz najst krabicku presne z tych svoriek, ale je tam tusim obrazok, ako to zapojit a dutinka na lanku je preskrtnuta.

Vaše úvaha v tomto punktu správná není.
Elektrikář, který to bude zapojovat, zajisté bude vědět, jakou Wago svorku použít a jak případně upravit konce vodičů tak, aby z toho například nevyrobil nerozebírateln ý spoj.

Dutinky od výrobce budou nejspíš upravené tak, aby to šlo. Informace najdete v montážním návodu.

Obecně jsou svorky 221 vhodné pouze pro slaněné vodiče bez dutinky, plné vodiče a pro stříbrné náušnice. Pro plné vodiče Al pouze při použití pasty.

Spíš si myslím, že je to to nejlevnější řešení. Před nedávnem jsme řešili, jak a čím se tyto dutinky vlastně lisují. Jestli ručně nebo strojně. Samostatně prodávat jsem je nikde neviděl a lisovací kleště také ne.


Na krabičce (řada 221) je zobrazeno to, co se nachází v technických informacích na wago.com:

Plný vodič              0,2 až 4 mm²
Vícedrátový vodič   0,2 až 4 mm²
Jemně laněný vodič   0,14 až 4 mm²
Délka odizolování   11 mm

U řadových svorek, které používají stejný princip klecové svorky (CAGE CLAMP),  však WAGO  specifikuje i vhodné průřezy pro použití dutinek. Maximální předepsaný průřez je ale o stupeň nižší.

Přesně tak, osoba s vyšší kvalifikací je svéprávná a není nutno uvažovat za ni. Tedy pokud je to skutečný elektrikář a ne retard, který to o sobě tvrdí.

Někde v podrobných specifikacích jsem viděl, že klecové bezšroubové svorky otevírané nástrojem nebo páčkou (cage clamp) lze osadit měděným plným i slaněným nezakončeným vodičem, dále i slaněným vodičem v lisovací dutince izolované i neizolované, v lisovací dutince kolíkové izolované i neizolované. Dutinka má nevýhodu, že při jejím nalisování se musí použít vodič o jeden stupeň nižšího průměru, než je maximum svorky (to napsané na svorce, ne to co tam narvete).

Strojně zakončené vodiče speciálními dutinkami jaké uvádíte na fotce jsou dělané konfekcinovací mi stroji se zaručeným a obrovským lisovacím tlakem a v podstatě jsou za studena bodově svařeny mezi povrchem dutinky a povrchem lanek vodiče. Jde tedy o kvalitní lisovaný spoj, kterého je zbytečné a kontraprodukti vní se zbavovat.
Spoje z takovýchto mašin se pravidelně sledují na kvalitu lisování, slis se příčně řízne a jde na metalografický výbrus a mikroskopickou kontrolu kvality.

Existují i speciální kroužková zakončení slaněného vodiče, kdy je lisovacím prstýnkem spojen pouze konec proti roztřepení a do  kontaktního místa svorky se chytá laněná část.
Obdobný systém je svaření konečku laněného vodiče.
U jemně laněných konfekčních vodičů se též používá vysokotlaké zhutnění konce vodiče, které je téměř ekvivalentní nalisované dutince. Zhutněné se dělají i odpichy vodiče na průběžném vodiči. Zejména v automobilním průmyslu pro malé napětí.


Nasouvací instalační bezšroubové svorky s demontážním uvolňováním vykrucováním vodiče (klasické instalační Wagíny např.Wago 2273)  jsou určené výhradně pro plné vodiče.

Řadové push in svorky uvolňované tlačítkem pro nástroj jsou určeny jak pro plné vodiče, tak pro slaněné ale pouze s nalisovanou koncovkou.



Pokud je mi známo na hliníkové pevné vodiče má pro bezšroubové svorky atesty jen Wago a jen podle montážního návodu s pastou
Wago 249-130   pasta
pro svorky
Wago 2273-203 3x2,5mm2 krabicová
Wago  2273-202 2x2,5mm2 krabicová
Wago 2273-204 4x4mm2 krabicová
Wago 222-413   3x4mm2 krabicová páčková
Wago 224-114 2x2,5mm lustrová smyčkovatelná
Wago 279-901 2x 1,5mm2 řadová
Wago 281-685 3x4mm2 řadová
řada Wago 279 až 281

Pro hliníkové poměděné vodiče jsem nikde neviděl návod, jak se k jejich zakončování stavět, zatím jsem viděl jen jejich zakončení pájením do oka pro hobby startovací kabely.

Osobně vždy lisované koncovky odstřihnu a do wago dám jen čistou měď. nikde jsem ani nevyděl od výrobce aplikaci s dutinkou. v datashiels je jen plný, slaněný a jemně slaněný vodič

Přečtěte si článek kolegy Kurky a zjistíte, že ostřižením velice kvalitního zakončení vodiče spíše získáte kontraprodukti vní řešení. Možná bude lepší váš postup přehodnotit.
Mě docela zaráží odvaha tazatele "davem". Kvalifikovaná osoba na připojení z nějakého důvodu hodila bobek a nechá vše na laikovi, který evidentně bez dalších rad není schopný připojení správně provést. Toto přece není správné!

Souhlasím s Pavlem H.

Pokud jde o spoj, který bude někde "v nábytku",  v nepříliš přístupném prostoru, a bude někdy zatížen delší dobu, mělo by to být udělané korektně...
To není na bastlení nebo nějaké experimenty. Výrobce ví co a proč připravil...

Jistě to může být kvalitní koncovka. Jenže ve varné desce je šroub s podložkou a druhá strana je pro výrobce neznámá a proto tam dá koncovky. někdo může použít šroubovací svorky, i 5p přívodky mají čokoládu.

Kolega Trasoň žádnou technologickou chybu připojení neudělá. Jím provedené spojení je kvalitní.

Má jen složitější postup práce. navíc musí

odstřihnout
odizolovát na předepsanou délku
provést kontrolu nebo úpravu na mírný přirozený zkrut drátků
provést kontrolou na fantomové a nalomené drátky

Vložení do svorky, zaklapnutí a vizuální kontrola plného zasunutí a správného zachycení je stejná práce
Ale zase navíc musí po zaklapnutí i kontrolovat vizuálně, zda se neohnuly fantomové drátky.

Pokud se pracuje ve stísněném prostoru a špatném osvětlení, nebo jen po hmatu, tak zakončení slaněného vodiče oceníte a dokonce bez něj správný spoj nezaručíte.
Kdo od těchto roztřepenců dostal ránu ví své a zbytečně nestříhá strojně udělané zakončení... Nehledě na to, že o fantómové drátky snižujete průřez připojovaného vodiče.


Mimochodem, uvědomili jste si že se šroubovacím připojením se nedá spoj v problematickýc h stísněných prostorách ani provést?  že nám tato technologie přinesla nové možnosti?


Kolega Trasoň si jen přidělává práci a možnost elegantně vodič vyndávat a zandávat bez nutnosti pracné kontroly fantomových drátků ohnutých zpět.

Už dávno tvrdím, že toto by měl být přímo trestný čin.

Když tak nad tím přemýšlím tak úvaha tazatele není od věci. Prakticky jde o nadbytečný přechodový odpor. Na druhou stranu by měl mít rozhodující slovo závazný návod výrobce, respektive jeho dodatečné vyjádření. Takže kdo zavolá do Waga? Myslím, že to může být celkem zásadní informace, ne?

Myslím, že kolega Kůrka, v jednom z předešlých příspěvků, přípojil obrázek s logem WAGO, na téma co může být připojeno do CAGE CLAM svorek, což wago 221 je.
Takže podle mě je to vyřešeno.
Do páčkové vagíny jde dát všechno. :)

Sice obecně je možné vše uvedené do 221 svorek připojit, technologicky to bude i dobré spojení, ale v rámci úspor výrobci často neprovedou testování na všechny druhy zapojení. Většinou ne proto, že by to ony svorky nezvládly, ale protože schvalování a typové zkoušky jsou drahé a  protože ony 2 základní typy připojovaných vodičů pokryjí třeba 95% použití a na těch 5% jsou otypovány třeba obdobné starší páčkové svorky z řady 222, které mají navíc atest i na hliníkové vodiče.
Takže kolega Yossarian má v tomto pravdu, poslední slovo má výrobce. Já jsem nenašel  o novější řadě 222 nic závazného o připojování zadutinkovanýc h vodičů. Je i možné, že se již bere podle nějaké nové normy zakončení dutinkou pro klecové svorky za rovnocenné s pevným vodičem a třeba jsou tyrto testy a uvádění do katalogu zbytečné.
 Koho to zajímá, je možné se zeptat přímo pana Jiřího Ticháčka z Waga. Něco může vyplavat i z výlučně německy psaných dokumentací.

O jaký odpor se jedná ?
Měřil sto?

Odpověděl bych slovy klasika "Vaši ... jsem také neviděl a věřím, že ji máte". Měřit jsem to přece nemohl. Je to pouze moje úvaha. Dutinka je dutinka. Kdo ji nakrimpoval je otázka. V každém případě na malé ploše tečou velké proudy. A ve špatně nalisované dutince cítím přechodový odpor.

Toto téma je zajímavé. Ani ne tak tím zda může být dutinka ve Wagosvorce, ale to, zda nejde o dvě místa s přechodovým odporem.

Když jdete do výtahu, nebo šlápnete na brzdu v autě, také se neptáte, kdo utahoval lanovou svorku nesoucí klec, nebo kdo a jak pertloval konce brzdových trubek u brzdy. Prostě profik musí odvést profi práci, na tom je naše civilizace od doby prvobytně popolné založena.

V dutince netečou proudy malou plochou, ale celou plochou povrchu. A v klecové svorce nepřenáší proud jen břit, celá záda jsou vodivá. V přetažené čokoládě bez plíšku bývá co se týče styčné plochy situace mnohem horší.

Od elektrárny ke spotřebiči je míst s přechodovým odporem možná stovky a s dvojitým přechodem v jednom místě je možná třetina. Třeba připojení pojistek kabelovými oky v RISce, vnitřky jističů, řadové a přístrojové svorky s plovoucími třmenovými svorkami...

 Jde o technologickou a časovou stabilitu spojů, aby se přechodový odpor udržel v přijatelných mezích. A aby technologická kázeň příliš neovlivňovala kvalitu spojení.
(Když vzal Honza Franěk na spojku kontrolní momentový šroubovák na svorky jističů, myslím že se nikdo klasickým šroubovákem netrefil do rozsahu správného momentu předepsaného výrobcem).
Pružinové svorky mají vynikající stabilitu připojení v čase i ve složitějších podmínkách - vibrace,  teplotní změny, koroze.
Lisovací dutinky správné se správným přiřazením průměru a lisované správným nástrojem s blokací nedomáčknutí je také velmi kvalitní a stabilní spoj.
Když po čase rozpářete dutinku pracující v korozivním prostedí, jsou vlákna vodiče zkorodovaná až kus pod PVC izolaci, ale povrch vláken v dutince je čistý, což je známka hermetického spojení lisováním dutinky. A pocínovaný povrch dutinky je korozně odolnější než čistá měď.
Když silně a plynule zatáhnete za vodič s dutinkou v klecové svorce, musíte při docela brutální síle vytáhnout  vodič i s dutinkou. Buď povolí břit svorky, nebo se zničí klec svorky, ale správně nalisovaná dutinka z vodiče nesjede.

Myslím, že nerozporuji práci elektrikáře. Psal jsem o zbytečném kontaktu navíc. Kolik je přechodových odporů od elektrárny k zásuvce nad sporákem je mi celkem jedno. To přechodový odpor nedotahovaného spoje hliníkového vodiče zabil vaši zásuvku. Pane Kurko, váš rozbor je tradičně perfektní. Doufám, že si z tohoto vlákna bastlíři vezmou to správné poučení.

Přiznám se, že jsem také ustřihl dutinky u vážně desky při zapojení vodičů do páčkových wagovek typ 221. Zdálo se mi, že dutinka ve dvorce nějak divně viklá.
Také by mně zajímalo, jak to má být správně.