Diskuse Elektrika.cz

Jaké všechny normy platí především pro rozvody elektřiny v průmyslových prostorách kromě 34 1610?

Stáhněte si Návrh EI průmyslového objektu, Jan Cabal, 2013.
Podstatná informace je hned v úvodu.
https://zdroje.elektrika.cz/book/navrh-elektroinstalace-prum-objektu/

Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je rozložena
do pěti kapitol. Kapitoly pojednávají o činnostech a termínech spojených s projektováním, o
povinnostech a výkonu projektanta při vytváření projektové dokumentace, dále o
legislativních a normativních předpisech pro projekci elektrických instalací. Následující
kapitola bezpečnost elektrických instalací se zabývá ochranami před úrazem elektrickým
proudem, respektující normy ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, ČSN EN 61140 ed. 2 a poslední
kapitola dimenzování, jištění vodičů, motorů problematikou návrhů elektrických rozvodů,
především z hlediska norem ČSN 33 2000-4-43 ed. 2, ČSN 33 2000-4-473, ČSN 33 2000-5-523 ed. 2 a ČSN 34 1610

ČSN 34 1610 byla ve své době již v roce 1958 unikátním dílem a učili jsme se z této normy na průmyslovce Užití a rozvody elektrické energie. Dnes je ale nutno používat více norem, ten záběr je širší.

Těch norem je hodně....Mimo základní bezpečnost.
namátkově:
- nouzové osvětlení a únikové cesty
-intenzita osvětlení v průmyslu (počet svítidel a jejich rozmístění)
 další a další....... ;)
 všechny při instalaci rozvodů budete potřebovat!

:( Neplatná.

To víme asi všichni, kteří s normami pracujeme....

V době vydání Bakalářské práce v roce 2013 byla ještě platná, zrušena 24.1.2014
Kdo v tomto oboru pracuje, tak používá 5-52 ed.2 od 1.3.2012 jak již bylo uvedeno
na https://elektrika.cz/data/clanky/nova-norma-csn-33-2000-5-52-ed-2-1-cast

A co to trochu upřesnit. Dotčených norem je vagón i z důvodu nejasného pojmu/zadání - průmysl. Je to hutní průmysl? Automobilový průmysl? Nebo snad potravinářský průmysl? Jistě chápete že v tom jsou velmi podstatné rozdíly.
Také by bylo dobré napsat, že o této normě a této normě víte a zajímá vás třeba tento směr a podobně. Nikomu se evidentně moc nechce vypisovat xxx norem.

 (norm) Jinak ta Bakalářská práce je velmi dobrá, jen poplatná době vzniku.
https://zdroje.elektrika.cz/book/navrh-elektroinstalace-prum-objektu/
Nicméně podstata zůstává a každý si snadno aktualizuje normy i předpisy, platné v této době. Odkaz (studijní materiál) uložen  ;)

Abych upřesnil o jaké průmyslové prostory se jedná, tak je to výrobní hala pro chemické účely. Nejsou zde žádné toxické výpary, provádí se míchání látek, není to ex. Dalším místem pod jednou firmou je zámečnická dílna. Součástí jsou kanceláře v průmyslovém objektu. V mnoha normách narážím zmínku o rozvodech v bytové/domovní výstavbě, ale nepřijde mi, že normy zmiňují průmyslové objekty. Jak je to s použitím RCD pro takovou zámečnickou dílnu. 30mA je pro některé stroje málo a je potřeba dát 100mA. Jenže 3x400V 16A by měla mít RCD 30mA.

A to jste vyčetl kde?
Vy jste tu Bakalářskou práci ještě nestudoval.
Je spousta další literatury, ne jen ta Bakalářka.
To byl jen příklad pro vaše usnadnění orientace.
Ke strojům obvykle RCD nepoužíváme.
Od nepamětí používáme ochranné pospojování.
PVV vám napovídá, že je tam zvýšené nebezpečí....
RCD je jen jednou z možností...... pro průmysl obvykle méně vhodná.

Jene souhlas. :)
Né u každého ST, lze osadit FI do přívodního napájení.
Ono je třeba si uvědomit, že u ST, obzvlášť tam, kde je osazeno vícero FM, je běžnou praxí, únik proudu do vodiče PE. Je to dáno konstrukcí  FM. Zrovna nedávno jsem změřil unikající proud ve vodiči PE, 350 mA.

Taky myslím že RCD je jedním z možných opatření, nikoliv jediným.

Můžete se s námi podělit o vnější vlivy z jednotlivých provozů? Také by to usnadnilo cestu (výběr) ke konkrétním normám.

Stroje starší výroby stejně nejsou přizpůsobeny na zapojení na FI!
Většinou (100%  ;)) mají přívod 3+PEN.

I u "sto let" starých strojů končí PEN na přívodní svorce.

Je to jednoduchá věta pro mnohé naprosto jasná.
Když rozvineme diskusi okolo tohoto oznámení, tak přívodní svorky tvořily hranici, neboli tlustou čáru, za kterou již PEN nemohl vstoupit. Musel se oddělit PE, který pokračoval dále. Vodič N mohl pokračovat do stroje jen u jednoduchých řešení, spíše výjimečně a to ještě za zpřísněných podmínek. Slušný výrobce strojů vodič N nepoužíval.

Vodič PEN nemá ve stroji co dělat.
Proto rozvody v průmyslu se dělají 3+N+PE, neboli pětivodičové.

Někteří "projektanti" kopírují v průmyslu domovní rozvody, které jsou v distribuci 4 vodičové. Rozdělení PEN navrhují až v hlavních rozvaděčích rozvodu ke strojím. Myslím, že je to projekční chyba, která se ukáže při prvních potížích s EMC. Pak nezbývá, než od stroje natáhnout kabel s funkcí PE až ke zdroji. Je to pak nákladné, ale vyřeší to "problém",  který zastaví výrobu.

Považuju tě za velkého odoborníha Honzo, ale tohle se mě nějak nezdá. Za svoji (oproti tobě) jen krátkou kariéru, jsem se nesetkal s tím, že bys se v průmyslu používalo TN-S i na hlavního rozvodech. Vždy TN-C, do rozvaděčů po hale, a až odtud, ke strojům, zásuvkovým skříním, zásuvkám, menším technologiím.. .,  rozvody v TN-S.
Ale netvrdím, že je to správně... :)

Já už potkal i továrnu s "čistokrevnou" TN-S. Už od transformátorů se tahaly kabely 5x Cu 240, často i několik žil na fázi. Bylo to ovšem v západní části Německa.

Je to několik let zpátky, kdy jsem prováděl dozor nad elektromontážn ími pracemi. Fabrika rozšiřovala výrobní prostory, a po hale byl proveden sběrnicový rozvod,(zapouzdřené měděné šíny),  průřezu 400 mm2, a vše 5 x. :)

Samozřejmě, že v praxi se setkáváme s různými varianty konfigurace sítě. Jeden způsob spočívá v rozvodu TN-C co nejdále ( na konci) a pak rozdělení na N+PE.
Druhá varianta spočívá v oddělení PE na počátku rozvodu.

Kterou variantu zvolí projektant, záleží na výsledku analýzy celé sítě. A zde rozhodující bude, jaké spotřebiče budou připojeny. Také zdá je siť na vlastní trafo, nebo na veřejnou distribuci.

Pokud bude předpoklad, že budou připojeny stroje s větším příkonem a řízení pomocí FM, tak jsem moc opatrný. Pak musím analyzovat ekonomiku a technické problémy. A ekonomické navýšení je pak zanedbatelné, oproti problémům s provozováním drahého stroje.

Také u nás je mnoho průmyslových center, které mají Bus Bary pětivodičové. Málokdy se ví, co v těch halách bude za technologie. Proto 5 vodič a OP je samozřejmosti při výstavbě haly. Prostě čistokrevný TN-S.

Dosti často se jde při konfiguracích hlavních rozvodů do rizika. Ekonómika to přebije a staří borci říkají, vždy byl 4 vodič a fungovalo to. Mají pravdu v tom, pokud budou nové stroje ošetřeny tak, že nezpůsobují sobě a jiným zařízením problémy v síti. Pak je to riziko nízké. Jenže praxe je trochu jiná. Některé firmy, které dodávají technologii dávají do smlouvy nenápadnou poznámku, že napájecí síť musí být připravená v TN-S. Samozřejmě to obchodníci přehlédnou, protože jim to nic neříká. A je malér, po spuštění se zhroutí IT síť firmy. A je poplach....

Rozšíření hlavních rozvodů v průmyslu musí být připraveno projektantem, který provede kompletní analýzu konfigurace sítě. Pak navrhne bezpečné řešení.

Moudřejší je TN-S

Podobné to je u některé německé technologie u nás, např. výroba netkaných textilií. Trafo 1600 kVA a již od jeho svorek TN-S.