Diskuse Elektrika.cz

U živých částí s vysokým kmitočtem, galvanicky spojených se zemí (dovolují-li to předpisy) ochrana před nebezpeč­ným dotykem:

a - je nutná
b - je zakázána
c - není nutná

Viz: Ochrana živých částí (https://zdroje.elektrika.cz/?q=ochrana+%C5%BEiv%C3%BDch+%C4%8D%C3%A1st%C3%AD&rok_od=&rok_do=&facet=Skripta&facet=U%C4%8Debnice&facet=Z%C3%A1kon%2C+vyhl%C3%A1%C5%A1ka)

Tak jsem se obrátil s takto položenou otázkou a třemi možnostmi odpovědí na sedm elektrikářů a kromě slepého tipování odpovědi a, b, c zatím nikdo neodpověděl. To je mi záhada, že by to opravdu nikdo neuměl vysvětlit? Ano, jsou to 30 let staré testy ale tehdy na to u zkoušek někdo reagovat přece musel!

Ochranu živých částí není třeba provádět u zařízení s vysokým kmitočtem, pokud to dovolují předpisy pro tato zařízení.

Dobře a ví někdo proč?

Že by v těch předpisech pro tato zařízení byla stanovena taková bezpečnostní opatření, po jejichž splnění není třeba provádět ochranu živých částí?

Mám dojem (asi bych to někde doma dohledal) u vysokých frekvencí klesá riziko úrazem elektrickým proudem, a od nějaké frekvence dokonce nehrozí.
Jde o to že ionty v živé buňce, a iontové kanály při vysokých frekvencích přestávají na elektrické pole reagovat

Otázka je co je to pro lidské tělo a účinky proudu na ně vysoká frekvence.

Impedance suché neporušené kůže je na 50Hz prakticky činný odpor cca 2kOhm, která se zvyšující se frekvencí přechází na skoro čistě kapacitní reaktanci - na 1 kHz je impedance kůže šestinová a na 10kHz šedesátinová.

Ve hlubší vrstvě kůže a v tkáni střídavý proud s vysokou frekvencí přemosťuje buněčné membrány, které mají nízkou kapacitní reaktanci a proud prochází skrz ně snadno.

Dráždivý účinek proudu do 100Hz roste, pak klesá s frekvencí, nad 10kHz mizí a nad 100kHz už nic necítíte.

Na vyšších kmitočtech se projevuje ztrátový úhel kapacity a nastává diatermický ohřev tkání, který může být svým ohřevem tkání škodlivější než vliv průchodu elektrického proudu na lidské tělo.

Pro informaci krátkovlnná diatermie běží na 27MHz, ultakrátkovlnn á na 433MHz (vyhražené průmyslové kmitočty na 11m a 69cm pásmech).
 Mikrovlnná terapie běží na 2400, 2450MHz (12cm pásmo pro mikrovlnné trouby).

Prostě když si strčíte ruku do vlnovodu, kde v kmitně může být několikokilovo ltové napětí a několika kiloampérový proud, asi nic necítíte, proud vámi prochází a dokud nezačnete zavánět, nebo vám snubní prstýnek neuřízne prst asi nic nepozorujete.
Lidi od radarů a vysílačů vědí své...

V minulosti se k nám dostaly MW trouby "ze země, kde ...) a tak když se otevřela dvířka a časovač běžel, magnetron vesele "vysílal".
Údajně když se opakovaně sáhlo do prostoru s mikrovlnami, mělo to negativní vliv na stav kloubů
Takže u výkonnějších VF zařízení je třeba řešit ochranu před "zbytečným přiblížením",  takže "když se nepříblížím, tak se ani nedotknu!...

Mikrovlnka je prevít. Dokonce zmátla i astronomy (https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/astronomy-matly-zahadne-signaly-vydavala-je-mikrovlnka.A150510_110121_zahranicni_vez).

Myslíte, že je v této zmínce (https://elektrika.cz/terminolog/eterminolog2definition.2020-09-14.3932129688/eTerminolog2definition_view?portal_status_message=Changes%20saved.) opravdu dostatečná a všem jasná odpověď? Nebo byste něco doplnili?