Diskuse Elektrika.cz

Vzhledem k momentální domácí situaci padnula stavba 20m příhrady za domem a musím rozjet alespoň zmenšenou variantu na domě. Jedná se o dům z roku 1968 s plechovou dříve rekonstruovano u střechou s pozinku. Střecha má tvar blížící se k pyramidě v jejímž vrcholu je komín a do dvou stran jsou umístěny dvě místnosti s okny vyčnívající z pyramidy.

Jedná se o vztyčení celkově 5,5m dlouhého stožáru  průměru 85 skrze hřeben sřechy. Upevněný mezi trámy na nově instalované konstrukci. Na něm by pak s pomocí rotátoru byla umístěna soustava Yagiu antén chycených středem o délce 2 případně 3 metry.

Vrchol střechy tvoří pouze dva použitelné hřbeny, oba o délce cca 3m z čehož v jedné části zasahuje komín vložkovaný nerezí. Ve sice jsou naznačeny rádiusy otáčení obou variant antén.

Vzhledem k absenci původní hromosvodné soustavy mám možnost instalovat tyčové zemniče zadní - na skice horní části, mezi nimi pásek, poté teoreticky v levém dolním rohu, nicméně se blížíme oknům. V pravém dolním rohu je nachystaný rozvaděč pro novou přípojku - současně běží akce na přemístění přípojky do země a provedeno bude tak, že přepěťové ochrany v mém případě třídy I + II budou umístěny v samostatném malém rozvaděči na patě budovy, kde bude taktéž ekvipotenciáln í svorkovnice a odtud bude pokračováno kabelem do rozvaděče s jištěním za roh. Pracovna s aparaturou poté bude mít svůj malý podružný rozvaděč s ochranami třídy III.

Vzhledem k instalované drahé radioamatérské technologii bych celé zařadil do LPS II.

Napadá váš nějaké rozumné řešení ? V dwg je i hrubý pokus o siluetu domu a protažení valící se koulí o poloměru 30m. Stožár by se dal v případě nouze zkrátit na venkovné délku 2m.  Kolem domu je v minulosti uděláno obetonování a před ním ještě soustava drenáží, tudíž se k němu  krom zadní části blízko nedostanu.
Co se týká podloží, tak je zde dokonalý jíl na výrobu hrnců a spodní voda už v hloubce cca 1-1,5m. Nadmořská výška 380 m n. m. a lokalita Zlín, potažmo nejbližší kopec. V dwg je pak přidána ještě jedna přímka, a to 40m vzdálený vodojem vysoký taktéž 40m pro porovnání výšek.

V první řadě je třeba vypracovat analýzu rizika dle ČSN EN 62305-2 ed.2, ze které zjistíte potřebnou třídu LPS a hladinu LPL. Třeba nebude ani LPS II nutná a vystačíte s třídou LPS III, ale můžete se zase dostat třeba do hladiny LPL I (může to ale vyjít i podle vašeho odhadu)
Instalovat v rámci možností co nejlepší uzemnění typu A, použitím zemnicích tyčí propojených páskem, vzhledem k přítomnosti vody, bych doporučil provedení v nerezu V4A. Za dobré uzemnění je možno považovat hodnotu menší než 10 ohm bez připojených vodičů PE a PEN.
Plechová střecha a střechou procházející stožár z el. vodivého materiálu je nejhorší kombinace, kde bude možno seriózní vnější ochranu zajistit pouze izolovaným hromosvodem za použití HVI. Každopádně je třeba zpracovat projekt a možná by stačil (samozřejmě pouze pro izolovaný hromosvod) i jeden jímač a jeden svod.
Při návrhu ochrany vnitřní koordinovanou SPD, krom ochrany silové části instalace, nezapomenout na ochranu slaboproudu.
Podobná stavba s jímačem GFK/Al 3200+2500 na obr.

Toto provedení, obzvlášť s plechovou střechou je hodně nepříjemné a bude dost komplikované.
Pokud by to nešlo udělat jak navrhuje kolega Friedrich, tak snad jedině vysoké sloupy kolem.

Varianta s připojením na jímací soustavu nebude představovat nic jiného, než zmenšení problému.
Připojení povede k tomu, že se bleskový proud rozdělí spíše v neprospěch hromosvodu a většina ho poteče dovnitř do domu.

Kupodivu bude menší problém s ochranou Vašeho zařízení, než s ochranou Vašeho života či zbytku domu.

Zařízení půjde ochránit jednoduše, prostě se instalují svodiče jak na stranu co vede na střechu na anténu, tedy jak na koaxy, tak na pohon atd. a  pak na stranu napájení. Pokud byste umístil všechno na ideálně kovovou základnu, tak je velká šance, že po zásahu bleskem a průchodu bleskového proudu bude zařízení v pořádku.
 
Je to podobné jako je v přiložené přednášce o ochraně serveru z roku 2014.

To samé nepůjde říci o zbytku domu, protože všemi těmito cestami poteče bleskový proud a pokud se k této cestě přiblíží cokoliv s jiným potenciálem, dojde k přeskoku a škodě.

Dá se říci, že pokud se budete tuto situaci snažit vylepšit, dostanete se k vybudování Faradayovy klece z celého domu a to by mělo být komplikovanějš í a dražší, než ta první drahá varianta :-)

Z osobní zkušenosti s podobným řešením stožáru na střeše a provozováním antén na KV, kde je rozpětí prvků cca 10 m, bych se vrátil k původnímu řešení. Existují teleskopické stožáry, které unesou VKV antény i bez kotvení.

Prostě stožár mimo dům a ubyde vám mnoho problému k řešení.
Opravdu je daleko menší problém s ochranou vysílacího zařízení v ceně 50-200 tisíc,
než s ochranou domu za 3-4 mega a nevyčísletitel nou hodnotou lidského života.

Radiomatérské hobby je většinou velká droga a jde se často do velkého rizika. Prostě ta vášeň pro spojení je neuhasitelná. To je jen moje zkušenost po 60 létech této činnosti. Napsal jste výzvu, zdá nás napadá nějaké "rozumné" řešení"....nejsem zdaleka taký odborník na ochranu přepětím a bleskem, jako zde diskutující kolegové, ale anténám a stožárům rozumím dobře. OK2BNG
 

Bohužel, radioamatérské hobby je opravdu až přílišnou motivací k extrémním řešením.

Předpokládám a doufám, že to nakonec nějak vyjde, i když za cenu snížení výšky stožáru např na 2m, stejně tak délky antény na 2m a posunu třeba na druhou část hřebene. Včera mi zavdal myšlenku jeden projektant, že by použil HVI kabel protažený středem tohoto stožáru a posléze pokračoval nějakým způsobem přes vrchol výše tak, aby byla výška dostatečná pro pokrytí všeho.. takže řekněme něco na způsob již zmiňovaného provedení s fotkou.

A to raděj nezmiňuji jistou myšlenku o instalaci KV vícebandového dipólu, což by znamenalo ze středu stožárku vytáhnout vodič ve tvaru invertovaného V řekněme 20m na každou stranu.. od toho jsem raděj upustil a ponechám to do budoucna, až bude možná situace stavby příhrady za domem - tedy řekněme cca 8 - 10m  od hrany domu.
Zde už by to nebyl takový problém pro KV, ale při myšlence tahat 40m svodu od antén do hamovny  pro pásmo 70cm. 23cm a podobně už mi to moc neštymuje.. Ve malé variantě na domě je to 10 - 15m.

Tak mám patrně malý posun - rozkreslil jsem metodu ochranného úhlu při použití jímače 105331 od DEHNu o celkové výšce cca 14m. Při použití kabelu HVI I Long v šedém provedení mi to vychází na cca 17-18m svodu.  Ve skice jak varianta stožárku 2m + 3m tak délka antény 2m + 3m a jak LPS II, tak LPS III. Skica je jiný pohled - ze zadní strany. Uvažovaná je výška 14m a tedy nižší úhel, než když je anténa v zákrytu s hřebenem a tudíž by se patrně mohlo počítat pouze těch cca 5m jímače.

Ten kabel HVI Long je vzhledem k ceně patrně plátovaný zlatem, nicméně i tak mne to zatím neodradilo.. příhraďák za domem je zatím daleko..

Nebude ten jímač rozlaďovat anténu?

Čistě teoreticky jímač, který je delší než zářič, bude fungovat v podstatě jako reflektor a trochu změní vyzařovací charakteristik u vertikální antény.
Jak moc, to záleží na tom pro jakou vlnovou délku anténa je a jaká je vzdálenost mezi anténou a "dalším kovovým předmětem"

Já bych to neviděl tak tragicky. Nejhorší případ - tedy když bude anténa v ose směrem příjmu prakticky nikdy nenastane, a kdyby bylo nejhůř, tak se to posléze dokompenzuje - tedy z hlediska elektrických parametrů soustavy.