Diskuse Elektrika.cz

Musí mít každý světelný obvod svůj proudový chránič?
To znamená, že už nemohu za každý PCH zapojit např 1 světelný + 5 zásuvkových obvodů, ale musím mít 2 PCH kde za první dám 1 světelný a za druhý 5 zásuvkových?

Každý světelný obvod musí být za samostatným chráničem.

Poznámka č. 1: To neznamená, že za stejným chráničem nesmí být X obvodů jiných, než světelných. Třeba zásuvky. Logicky se to doporučit nedá, strčíte žehličku do zásuvky a je tma.

Poznámka č. 2: Týká se to prostorů, které norma nazývá jako "domácnost". Definice domácnosti najdete v čerstvě vydané TNI 33 2000-4-41. Pozor, není to jenom byt.

Miesat chranice svetelneho a zasuvkoveho obvodu nie je dobry napad. Asi by sa vam nepacil vypadok svetla v polovici bytu / domu pri poruche zahradneho cerpadla.
Teoreticky to mate mat v projekte rozvadzaca, prakticky by to mohol rozumne navrhnut aj prakticky elektrikar, ktory to bude zapajat.
Vo vacsom objekte min 2 chranice na svetelne okruhy, aby nebola vsade tma a zasuvkove obvody podla poctu okruhov, kupelnu samostatne, kuchynu tiez a izby dalsie 1 - 2 ks, pripadne vyuzit isticochranice .
Usetrit na vybave rozvadzaca stovku alebo dve je nezmysel pri celkovych nakladoch na rekonstrukciu alebo stavbu. Pozor tiez na rozne cinske smejdy.

Tak jinak - kde se to zakazuje?

Nezakazuje.
Ale dá se najít něco o tom, že porucha v jednom okruhu nemá mít vliv na funkci jiného okruhu

A kdyby kvůli zatečení vody do venkovního světla zareagoval chránič, zhasl dům a někdo si v té tmě natloukl při pádu ze schodů, možná by se na tom dobrý právník se správně napsaným posudkem soudního znalce docela pěkně "vyřádil"

A z praktického pohledu - Asi není rozumné, aby drobná závada "zhasla" celé patro nebo celý dům.
A vůbec už není praktické, když chránič pro více okruhů nasčítá tolik unikajících proud, že chránič občas zareaguje při nějaké špičce v síti,...

No bylo mi řečeno od revizního technika, že od 1.7.2020 je v normě změna a musí to tak být a každý světelný okruh musí mít svůj chránič za který už nemůže být nic jiného připojeno.

Nikde se o tom nepíše ,  že každý světelný okruh musí mít extra chránič. Je to jenom mýtus, který nikde není ničím podložený. To že, že porucha v jednom okruhu nemá mít vliv na funkci jiného okruhu jak píše pan Schwarz je zcela zavádějící, protože potom by ani zásuvkové okruhy nemohly být na 1 chránič.
Vymýšlet si zde katastrofické scénáře, když vypadne RCD je zbytečné. Zcela určitě statisticky dojde dříve k výpadku ze strany distributora, nežli výpadku RCD.

Uz se to tu řešilo mockrát - přeberte si to jak chcete  :) :) ;D

ČSN 33 2130 ed.3 - Elektrické instalace nízkého napětí – Vnitřní elektrické rozvody

5.2.9 Jištění světelných obvodů
Vedení světelného obvodu se jistí jističi nebo pojistkami nebo jiným jisticím prvkem se jmenovitým proudem nejvýše 25 A; vedení musí mít takový průřez, aby bylo předřazeným jisticím prvkem jištěno proti přetížení i zkratu, viz též čl. 5.2.2.

Je-li v prostorech bytových domů, občanské výstavby a na pracovištích užito proudových chráničů, pak žádný proudový chránič nesmí chránit více než jeden světelný obvod.

ČSN 33 2000-4-41 ed.3 - Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem

411.3.4 Doplňující požadavky pro světelné obvody v sítích TN a TT
V prostorech určených pro samostatnou domácnost) musí být doplňková ochrana pomocí proudového chrániče (RCD),  jehož jmenovitý reziduální pracovní proud nepřekračuje 30 mA, zajištěna pro AC koncové obvody napájející svítidla.

Tomáši trefa. ;)
Co je na tomto ustanovení ČSN 33 2000-4-41, ed.3, nejasné?

Týká se to i dalších prostorů:

ČSN 33 2000-7-718:2014 Prostory občanské výstavby a pracoviště
718.559 Svítidla a světelná instalace
718.559.101
Je-li užito proudových chráničů, pak žádný proudový chránič nesmí chránit více než jeden světelný obvod. Dle poznámky 3 požadavek platí pro vnější vlivy BD2 až BD4.

Takže RD se to netýká, když v normě nejsou uvedeny? A mohu mít k jednomu světelnému obvodu připojen na jeden chránič několik zásuvkových, to tam taky nečtu nikde?

Uvedené články ale vůbec neuvádějí, že by musel být každý světelný obvod na svém samostatném chrániči. Je to tak, jak tu již bylo napsáno. Jeden světelný okruh mohu mít na společném chrániči s několika zásuvkovými okruhy.
V praxi je to tak, že se do rozvaděče zvolí 3ks RCD např. 25/2/30mA/A. Na tyto se napojí vybrané zásuvkové okruhy + po jednom světelném okruhu. Na další samostatné chrániče se pak dají citlivější okruhy.
Já navrhuji na světelné okruhy samostatné chrániče z důvodu, který tu uváděl kolega Schwarz a to právě z důvodu bezpečnosti osob. A o bezpečnosti je celé naše řemeslo. No ni?  ;) :)
Příspěvky o jakési pravděpodobnos ti katastrofickéh o scénáře jsou hodny diskuse na FB. Tam je dost takových šulinů, kteří jsou schopni o takové kravině diskutovat řadu dní.

To chcete v ČSN podrobnej manuál?
Co takhle používat svůj mozek.

Podle výkladu "bytových domů, občanské výstavby a na pracovištích" asi ne, ale je to o přesných definicích. Já osobně to projektuji tak, že mám jeden světelný okruh na jednom chrániči, a nebo jističochránič i, tím se nic nepokazí. Nemusím se s nikým hádat. Cena jističochránič e je asi 1000-1300kč. To není nic závratného v porovnání s tím, když musím někam jezdit, hledat v normách a vysvětlovat, jestli to je a nebo není v souladu.

Je fakt, že "kolenovrti" to mohou vzít zase opačně, proč je připravuji o peníze, když to není potřeba, ale na to se dá říci jen to, že já jsem projektant, jsem odpovědný za technické řešení a toto je moje technické řešení. Pokud máte problém oslovte někoho jiného.

Lépe to napsat už snad ani nejde. Naprostý souhlas. Ať si pegasové a jim podobní plácají co chtějí.

Také to tak vnímám....Hlav ní a konečný problém bude asi cena!! (dance) (dance)


Podrobně to máte rozepsáno v nové TNI ....vydané 8/2020.

Tak mi to nedalo a našel jsem si:

TNI 33 2000-4-41 - Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Komentář k ČSN 33 2000-4-41 ed. 3

6.2 Použití proudových chráničů ve světelných obvodech v sítích TN a TT
Článek 411.3.4 normy stanovuje požadavek na zajištění doplňkové ochrany AC koncových světelných obvodů pomocí proudového chrániče (RCD),  jehož reziduální pracovní proud nepřekračuje 30 mA v prostorech pro samostatnou domácnost.

Tento požadavek navazuje na požadavek stanovený v ČSN 33 2130 ed. 3, který rozšiřuje o nově definované prostory. Zároveň je v ČSN 33 2130 ed. 3 stanoveno, že je-li v prostorech bytových domů, občanské výstavby a na pracovištích užito proudových chráničů, pak žádný proudový chránič nesmí chránit víc než jeden světelný obvod.

Z ustanovení norem přímo vyplývá, že každý koncový světelný obvod je chráněn svým proudovým chráničem (RCD).

Použití skupinového třífázového proudového chrániče pro ochranu jednoho světelné obvodu a více zásuvkových obvodů sice normami zakázané není, ale takovéto řešení se nedoporučuje z důvodu nemožnosti vyloučit možnost vzájemného ovlivňování koncového světelného a koncových zásuvkových obvodů při aktivaci chrániče, např. při aktivování chrániče unikajícími proudy při použití ručního nářadí může zároveň dojít k vypnutí světel, což vytváří
nebezpečnou situaci z hlediska obecné bezpečnosti.

Z hlediska bezpečnosti se důrazně doporučuje použití samostatného proudového chrániče pro každý jednotlivý koncový světelný obvod.

Kdyby normotvůrce důrazně a jasně uváděl požadavky přímo v normě, nemusel by snad ani vydávat TNI.

Od tohoje čeština tak široká! (dance)
Slovo "důrazně" není slovo "musí". ;)
Proto to každý přkládá  jinak.  :o

Keby tie články okolo chráničov mali platiť pre všetky prúdy, tak by sa v nich muselo dačo písať aj o selektivite pre skratové prúdy
Oni však vo vzťahu ku chráničom podľa môjho platia len pre unikajúce prúdy do 30mA, no a také prúdy skratové určite nie sú
Inakšie mi nedáva logiku, žeby jedna strelená žiarovka v dome bez selektivity mohla kedykoľvek zneplatniť všetky tie články o ochrane iných obvodov pri poruche v jednom z nich

A ešte tam čítam, že pri mrazáku s mäsom a dokonca že ani pri počítači netreba laika chrániť s chráničom, takže podľa čl. 415.1.1 sa pri takých zásuvkách na prvý pohľad jak keby zlyhanie základnej ochrany a neopatrnosť neuznávalo a vylučovalo.... čo je teda dosť čudné..

Ono je to ale v skutočnosti celé inakšie keď sa na také veci elektrikár furt pozerá cez základné pravidlo o bezpečnosti pri prvej poruche, a keď si zároveň uvedomí, že druhá porucha sa už v normách nijak nerieši
Teda aspoň mne nedáva logiku, že keď zruším na dajakom spotrebiči najprv kryt, potom ešte aj základnú izoláciu, a do toho mi ešte zo spotrebiča odletí vodič PE, tak že je akože ešte furt všetko v pohode len preto, bo je tam ešte chránič.... mne také dačo teda dosť nesedí na to, aby v takom stave ešte platilo pravidlo o bezpečnosti EZ počas jednej poruchy

A proto máme chrániče selektivní, aby nám zkrat nezhasnul celý dům.

Tohle je samozřejmě svatá pravda. O tom zřejmě nikdo nepochybuje, že si projektant může dovolit jít nad normu, pokud to uzná za vhodné. Tazatel "Slon11" ale hledá normativní minimum bezpečnosti, ne minimum bezpečnosti podle svého uvážení. A normy se po vydání TNI k 4-41 ed. 3 mají tak, jak je to pro ČR obvyklé: TNI obsahují jiné texty než ČSN, protože vydavatel TNI si to holt tak přeje. Nic víc bych v tom nehledal. Je to asi jako kdyby někdo vydal zákon a někomu jinému, kdo však nemůže vydávat zákony, se nelíbil. Tak si vymyslí institut "TNI",  aby mohl ty "chybné" texty v zákoně uvést "na pravou míru". Tím vůbec nechci říct, že texty v TNI jsou vždycky jen nějaké špatné, chybné, neodborné apod. To vůbec ne. Jenom vidím tu všudypřítomnou legislativní snahu obcházení pravidel typu nažraného vlka a nedotčené kozy. 

Píšete o skrate, ale podľa môjho skrat a unikajúci prúd sú dva veľmi rozdielne pojmy
Bežný domáci skrat do PE (PEN) bude okolo 300A, a ten pošle istič 25ku pred ER (podľa výrobcu) von do 10ms
Podľa vás selektívne chrániče tomu dokážu dajak predísť, že aby pri tvrdom skrate nevypadol celý dom či byt??

A myslím, že takú strelenú žiarovku so ""skratovým"" nadprúdom medzi L a N si chrániče ani poriadne nevšimnú




Mňa by ale viac zaujímalo, že čo si chlapi myslíte o tomto:

To : Lovacký

Nevytrhávej věty c celého článku.
V té poznámce 2, v ČSN 33 2000-4-41, ed.3, je uvedeno  cituji konec druhého odstavce „jehož nežádoucí vypnutí by mohlo být příčinou značných škod“

Co je značná škoda?

Cirka škoda 250 000,- Kč.
 ;)

Trošku jsi to podcenil.

Jedinou definici značné škody jsem našel pouze v zákoně č. 40/2009 Sb. (Trestní zákoník) v § 138:


Jiná definice pravděpodobně neexistuje.

Tak to semse překouk, Jiří.

Může mít v lednici lanýže

Mne je v podstate lauter jedno že jaká je hranica značnej škody, ja sa len čudujem že vôbec taká hranica existuje.....ž e podľa normy od určitej sumy už život laika nemá prednosť pred škodami  :(
To naozaj sa toto dá brať jak správny výklad toho článku v norme?

Dalo by se napasovat na ten pragraf to, když zásuvka pro lednici bude bez RCD, že neprojde revizí z hlediska bezpečnosti? Když se někdo (investor) odvolá na normu, že mu to umožňuje, tak já se zase odvolám na zákon.

To by asi šlo jenom v případě, že by se jednalo o trestný čin.

Zásuvku pro lednici bez chrániče pustím, protože to norma umožňuje. Ale nezapomenu k tomu připomenout případ, kdy porouchaná lednice bez chrániče zabila hned tři lidi najednou.

No a my máme jeden chránič (fíčko NDR) na celou bytovku u hlavního vypínače a taky fungujeme a vypadne cca 1x měsíčně, když se někdo rýpe v elektřině v bytě. A taky to vyhovuje normám, protože rekonstrukce byla prováděna v roce 1982. Revize bytovky bez problémů. V dílně mám totéž na celou dílnu (bez rekonstrukce - kolaudace 1977). Kamarád profesionální autoservis, rekolaudace 1995, také pouze jeden německý chránič u elektroměru u hlavního jsitiče (tam ale chodíme častěji ven ho zapínat). Je to bezpečné??

Rozmyslam : jeden svetelny okruh = jeden chranic. Vraj bezpecnost pri vypnuti. Nuz ale vo vacsom rodinnom dome bude napr okruh svetiel 1. pivnica, 2, prizemie, 3. poschodie. Ak nastane porucha napr v pivnici, aj tak bude v celej pivnici tma. To by sme potom museli ist v uvahach dalej a zapojit to napriklad na striedacku : kotolna v pivnici na okruh 1, chodba v pivnici na okruh 2 ...

To dělám běžně už roky. Například pokud spadne okruh světel na chodbě, musí svítik pokoje, aby bylo možné tam rozsvítit a otevřít dveře, nebo naopak.

Viděl jsem několik lednicí, které byly příčinou požáru v domácnosti, po poruše na kompresoru. Navíc je to velký vodivý spotřebič a mnohokrát stojí i na napájecím kabelu, což bývá velmi rizikové. Za mne jedině za chránič. Pokud to pustím při revizi (je to dle projektu),  tak s jasným a podepsaným varováním ohledně možných rizik a doporučení úpravy.

Pokud se někdo bojí o data při práci a brání se tak PCH na zásuvku u PC, tak má mít logicky u PC i UPSku. Pokud ji nemá, je to blbec.

Nevím, kdo dal do normy lednice a mražáky bez FI?
Já osobně v RD mám mražáky a lednice (dříve jsem porážel vepře i dva ročně) a cca 20 let nikdy nevypadlo FI?? Tak nevím proč to z normy dali mimo??

Jednou jsem dělal posudek pro vyhořelý mzažák ve sklepě RD-škoda v místnosti asi 205 000.-Kč (různé sportovní věci)...Příčinou byla automatika a LCD s teploměrem na vrchu mražáku.Od něj chytlo zateplení sklepa a jelo to dál.(Polyš zateplení)
Kdy tam měl FI ,  určitě by to zachránil!! ale podle normy to měl dobře ,jen ze zásuvky 16A/B jištění.

Toto by ma takisto zaujímalo
Ono chránič je uvedený len jak doplnková ochrana, a podľa môjho je v normách na použitie doplnkovej ochrany furt dajaký špeciálny a konkrétny dôvod, napr. laici, vonkajšok, mokro a pod.
Kebyže bol podľa normy dôvod použiť chránič aj na ochranu života pri dotyku na 230, tak potom by musel byť chránič úplne všade kde je 230V, a to aj kvôli neopatrnosti používateľov (preseknúť krompáčom prívod v daždi nemusí byť scifi)
Ono ja si myslím, že tá hmotná škoda asi nebude pre projektantov dôvod aby vynechávali chránič v domácnosti,  to s vami súhlasím jak píšete o tých zabíjačkách

Možno by bolo dobre nájsť dajaký príklad, kedy chránič podľa normy sám funguje pri prvej poruche, (a to pod poruchou nemyslím dajaký klinec v zásuvke, bo to nie je porucha v EI, ale nedovolené používanie či obsluha)
Mňa nijaký taký príklad pre EI ktorá je v prvej poruche v klasickej TN-S nenapadá

To najskôr hej, len uviesť chýbajúci chránič jak príčinu požiaru by asi nešlo.... ten mrazák mohol kľudne chytiť aj v TN-C, takže príčinou mohol byť len spotrebič a možno aj jeho poškodenie, to len tipujem..

První co napadlo mě: přerušený vodič PE

Sa asi nerozumieme... ja sa nepýtam na dajaký typ prvej poruchy, tých poznám dosť, ale na toto:On keď odletí PE jak píšete tak je na spotrebiči v TN-S ešte furt kryt a izolácia, a chránič nemá nijaký dôvod reagovať...zob erem jak príklad bežnú žehličku
Kebyže myslíte ale nato, že sa objaví fáza na kostre, tak to už nemôžeme debatovať o prvej poruche, to už musela nastať minimálne druhá...

Inakšie odletený PE v spotrebiči ale i v EI patrí práve medzi jedny z mála nevýhod TN-S bo sa práve tento typ prvej poruchy počas normálnej prevádzky nijak viditeľne neprejavuje

To:Lovacký
Pračka mi po cca 15 minutách vyhodila chránič. Potom po 5 minutách. Po vysušení po pár dnech mi rovnou vyhodila jistič, i ten v ER. Příčinou byl 5vývodový filtr na vstupu napájení. Patrně měl malý unikající proud a reagoval pouze chránič a opětovným zapínáním se prorazil až do tvrdého zkratu. Takže chránič reagoval na první poruchu.

Aj ja si pridám práčku.
 Bývam v byte, ktorý som kúpil s rekonštruovano u inštaláciou, ale ešte v TN-C.
Po asi štyroch rokoch fungovania sa motor znečistil prachom z uhlíkov. Je komutátorový a otvorený. Práčka padala do poruchy "chyba motora".
 Uhlíkový prach vytvoril zvod na kostru, čo riadiaca jednotka vyhodnotila ako poruchu. Keby tam bol chránič, zareaguje tiež. Po vybratí motora a jeho vypratí v benzíne sa už porucha neobjavila, lebo znížený izolačný stav zapríčinený vodivým prachom, bol odstránený.

Pardon chlapi, sa ospravedlňujem, pozerám že som to napísal  úplne zle s tou prvou poruchou
Šak ona sa vlastne vzťahuje len ku bezpečnosti neživých častí prístupných dotyku pri poruche, takže upresním čo som myslel

Mne vlastne len nie je celkom jasné, že jak môže chránič ochrániť človeka pri dotyku na živú časť bez toho, aby pritom nebolo porušené základné pravidlo z úvodu 4-41tky na ktorom je vlastne postavená celá ochrana pred úrazom
Ja to pravidlo totiž chápem jak úplný základ celej bezpečnosti ktoré sa nikdy nesmie porušiť, bo keď sa tak stane, tak už sa o bezpečnosti podľa normy vlastne vôbec nedá hovoriť

Čo sa týka napr. tých práčok a prvej poruchy, to máte chlapi samozrejme pravdu

Živej časti sa viem dotknúť napríklad pri výmene žiarovky. Je tam samozrejme porušenie základných bezpečnostných pravidiel týkajúcich sa vypnutia obvodu, ale laikom to často nedochádza.

Chrániče sú podľa môjho skromného názoru vyvinuté najmä na ochranu laickej verejnosti.

To hej, podobná výnimka je myslím že aj pre výmenu závitových poistiek laikmi, no ja myslím že tie výnimky platia i v TN-C, a považuje sa to za bezpečné pri dodržaní správnej obsluhy tak jak píšete

Ale žeby sa dával chránič len pre laikov, tak na toto zas tak celkom neverím, šak on sa predsa predpisuje napr. aj pre osoby poučené a znalé, napr. keď to vyžaduje nebezpečné prostredie alebo dajaká sedmičková norma
Ja len rozmýšľam že jak sa dostať k živej časti hoci aj neopatrne v normálnej prevádzke bez porušenia toho základného pravidla tak, aby mi pritom ešte furt platila norma

Dačo som našiel o neopatrnosti používateľov v 415.1.1, no i tu by to bolo na debatu že jak ten článok napasovať na to základné pravidlo, alebo že či používateľ = laik.... podľa môjho je používateľ úplne každý a nielen laik

První a druhá porucha se řeší v sítích IT, viz ČSN 332000-4-41 ed.3, část 411.6.

Podmínky normální a podmínky jedné poruchy se uvádí jako základní pravidlo bezpečnosti v ČSN EN 61140 ed. 3, část 4

Máte pravdu p. Matuška, je to jak píšete, v norme sa pri IT druhá porucha spomína, a mne to príde také, že jak keby pre IT platilo základné pravidlo dvakrát, takže porušené nijak nie je, a je to ok

Na bežnú TN-S sa ten predpoklad o druhej poruche ale asi preniesť nedá(inak myslím že by to v čl. 411.4 bolo spomenuté tiež),  i keď istá podobnosť tu je...
Napr. keď v obvode TN-S s PCH klesne Riso L-PE na 0,9 Mohm, tak je taký obvod už v prvej poruche (nevyhovuje),  ale chránič na unikajúcich 0,25mA ešte nijak reagovať nebude, čo je podobný (nie taký istý) stav jak prvá porucha v IT.... a  v IT sa dokonca kvôli kapacitným prúdom už ráta s vypnutím PCH
Chránič mi v taký čas príde v TN-S kus podobný sledovaču izolačného stavu, keď „dovolí“ prvej poruche aby sa postupne nezhoršila až do skratu či do rizika požiaru, ale len na hodnotu dakde okolo 15kohm

Ma napadlo, že s istým nadhľadom by sa možno aj dalo povedať, že napr. v domácnostiach chránič stráži Riso inštalácie a spotrebičov namiesto RT, keďže sa tam revízie nerobia... :)
Keď ale PCH reaguje napr. na človeka v kúpeľke pri dotyku na 230V, tak vôbec nechápem prečo, ale norma so svojimi povolenými 200ms max. času na vypnutie a s odporom mokrého človeka okolo 1,5kohma či menej, teoreticky pripúšťa do človeka až 20x Imax i vyše 200mA
Mne osobne sa to vidí dosť veľa :-[..... to už musí byť riadna sila taký zásah, a to ešte furt podľa normy.. (o realite nepíšem, tam čo meriam, tak to vychádza oveľa menej)

"První porucha" (IT - ochrana je stále funkční a potenciál je na NČ) není totéž, co "první porucha" (obecně - ochrana selhala, ale nic se zatím neděje).

To, co je u IT první porucha, je obecně už vlastně porucha druhá.

Je v tom binec a je potřeba si na to dát pozor.

Snížení izolačního odporu na 0,9 MΩ bych za první poruchu nepovažoval. Porucha v podstatě znamená, že musí být aktivována ochrana (druhá izolace, vypnutí nebo indikace). Čili v případě dvojité izolace musí výhradně fungovat druhá izolace a v případě tř.ochrany I zafunguje vypínací prvek. Kdejaký nenormový stav ještě neznamená automaticky poruchu. Taky by se dalo říct, že například u hlídače izolačního stavu si můžete určit stav první poruchy tím, že si zvolíte nastavením hraniční izolační stav. Teprve od tohoto nastavení bude hlídač indikovat první poruchu.

Ano, dá se to tak říct. Chránič je v podstatě trvalý monitor reziduálního proudu, který nic neindikuje a rovnou vypíná. Sám vidíte, že je rozdíl mezi 0,9 MΩ a 15 kΩ, které jsou potřeba na vypnutí chrániče 30 mA.  Ty domácnosti bych do toho netahal. Revize se tam neprovádí a tím spíš zkoušení tlačítkem. Bezpečnost je tak nastavena výhradně počátečními podmínkami a je náhodná díky kvalitě výrobku a příznivým vnějším vlivům. Nikdo nepozná, kdy chránič ještě hlídá a kdy už je zatuhlý.

Tady mícháte jablka a hrušky. Chránič v koupelně je doplňková ochrana, která nemá stanoveny žádné podmínky (protože se právě ty podmínky s ohledem na svod nedefinovanou zemní cestou nedají předpokládat) a není to ochrana při poruše, pro kterou je předepsán maximální čas (mimochodem nikoliv 200, ale 400 ms v síti TN).   

Aha... toto má celkom logiku, že kým EZ dajakým spôsobom nesignalizuje poruchový stav (strážič, RCM..),  alebo kým rovno nezačne fungovať automatické odpojenie či naplno zaberať jedna z dvojitej izolácie, tak dovtedy sa vlastne nejedná o poruchu, ale len o nevyhovujúci stav
To by mi aj sedelo so základným pravidlom, že dotyk na neživú časť EZ v taký čas ešte nebude nebezpečný, ale EZ už bezpečné nebude, a musí sa opraviť alebo vyradiť
Taký pohľad sa mi celkom pozdáva, a bolo by fajn vedieť dajakú definíciu poruchy, možno dakto iný vie...

Podľa môjho aj predpísanou obsluhou i podľa návodov, a keď dakto neskúša chránič, tak ide o nedbalosť a isto nie o nedostatočnú úroveň ochrany, tá musí stačiť jaká je aj v TN-C bez chráničov, jak píšete


S tým čo píšete samozrejme súhlasím, že chránič má reagovať na všetky cesty unikajúcich prúdov, napr. i na plaziace prúdy po drevostavbách, ale na vodivej neživej časti EZ sa pritom nesmie objaviť nebezpečné dotykové napätie, a do človek môže unikať max. 30mA, ale určite nie viac
Keď ale chcem dodržať základné pravidlo, že „ nebezpečné živé časti nesmú byť prístupné“,  tak to už len z princípu krytia vylučuje dotyk na fázu, okrem toho na fáze isto nebude dotykové napätie do 50ACV, a prúd do človek tiež nebude unikajúci do 30mA, ale poriadne vyšší...,  čo mi furt vychádza, že chránič na dotyk s fázou sa podľa normy nesmie použiť
V praxi je to iné, tam zachráni veľa, i mne nedávno vypadla predlžovačka keď som ju ťahal vo vysokej tráve po daždi :)

Hej, 0,4s  :)

30mA = 7,6kOhmu
15mA od poloviny reaguje chránič = 15,3kOhnu
Chránič je doplňková ochrana při selhání ochrany základní, to znamená pokud se dotknu živé části při porušení izolace, tak mnou proteče max 30mA. Ale mA není to nejdůležitější .
Důležitější je čas vypnutí.

Žijete ve velmi nebezpečném omylu. Proteče vámi tolik, kolik si v tom okamžiku zasloužíte. Jenom to ten chránič včas vypne.

Ano, jinak máte pravdu, u ochran se hraje především o čas.

Myslim, že za těch pár výjimek ještě můžeme být rádi. Nevidím absolutně nejmenší důvod pro to, strkat všude kýble chráničů, než poněkud extrémní poslednost některých osob absolutní bezpečností (což je stejně jen hloupoučky naivní představa) a na to se samozřejmě ráda přidá lobby výrobců.

Takže pro ochranu proti požárům a podobným jsem teď v domě vytvořil podružný rozvaděč s chráničem 100 mA na vstupu. Zvlášť problémové prostory/zařízení kde se dá očekávat vlhkost a poruchy, tzn. spotřebiče pracující s vodou/ve vlhku (pračka, myčka, sušička, zásuvka venku/samozřejmě krytá pod přístřeškem, zásuvky kolem dřezů, v koupelně apod.) mají ve skupinách svoje vlastní chrániče 30 mA typ A. Ostatní zásuvkové okruhy jsou zásuvky pro chladničky, mražáky a počítačová síť a nazdar, zrovna tak světelné okruhy samostatně chráněné nejsou, nejsem idiot. I tak má tendle PR z fleku 36 modulů, kdybych tam měl srát (jističo)chráničů eště víc (zhola zbytečně),  tak tam tu bednu snad ani nedám! A to časem přibudou ještě další dva PR. A v HDR je samozřejmě mimo hlavního jištění i část s rozvody pro několik místností nejblíž němu opět chráněná 100 mA.

Mohl by jste nám prozradit jméno projektanta, který toto řešení navrhl?

Řekl bych, že máte i nemáte pravdu.

Chrániče jednoduše zvyšují bezpečnost instalace. Bez diskuze. Tak jak evropská společnost bohatne, tak si může vyšší bezpečnost dovolit. Je to přirozený stav. Bránili jsme se chráničům v době, kdy stály tisícovku a průměrný plat byl tisíce tři. Dnes jsou několikanásobn ě dostupnější a není důvod je nepoužít.

Samozřejmě, je dobré použít rozum, aby chrániče nepřinesly víc problémů, než užitku. U bytu nebo běžného rodinného domu ale fakt nevidím důvod, je nenasadit všude. Těch pár stovek navíc? Větší skříň? To jsou jenom výmluvy.

Neumím posoudit, zda jste nebo nejste idiot, já si jenom myslím, že nevidíte souvislosti.

S tím vám těžko někdo pomůže. Kouzlo všech ochran spočívá například i v tom, že vlastně ani nevíte kolikrát vás zachrání. Navíc to chcete po lidech, kteří nemají k podobným informacím přístup.


A kdo určí zda je normotvůrce bolševik, nebo odborník? Vy? Nechápu vůbec to o čem a o kom píšete. Souhlasím s názorem že se zvedá společenská poptávka po vyšší bezpečnostní úrovni a normy na to prostě jen reagují. Otázkou je jen ta hranice kde je to ještě rozumné, a kde už ne. Nicméněpo mnoha zkušenostech z praxe jsem si doma insdstaloval více chráničů a vůbec nelituji.

Jestli je snaha o zvyšování bezpečnosti dobroserství, pak jsem tedy dobroser.

Už několik desetiletí se bezpečnost neřeší až po tom, co nastane průšvih, ale ještě před tím.

Princip je ve vyhledávání rizik, jejich popis a návrh opatření na odstranění nebo alespoň minimalizaci těchto rizik na přijatelnou míru. A to ještě před tím, než se něco stane.

Pokud instalace představuje požární riziko, pak je instalace chrániče vhodným opatřením s prokazatelným účinkem.

Nevidím na tom nic bolševického. Je to obvyklý postup nejenom v instalacích.