Diskuse Elektrika.cz

Můžete mi prozradit proč by měl být spotřebič (který je zapotřebí prověřit) někde, kde pro něj není možnost napojení?

V každém případě bez síťového napájení nelze provést měření např. unikajících proudů přímou metodou.
A ta se asi nedá v některých případech plnohodnotně nahradit, takže tady vidím docela problém.

Jedná se jen o jednoduché spotřebiče většinou třídy II. jako jsou nabíječky telefonů, tabletů, fény, holící strojky atd. Musíte chodit z místnosti do místnosti a všude je jeden nebo dva spotřebiče, tak dostat se k zásuvce 230V je někdy obtížné a na baterie je to prostě rychlejší a když takhle projdete třeba 500 spotřebičů za den ta úspora času už je znát. Stačí většinou všude měření spojitosti, izolačního odporu 250V nebo 500V a náhradní unikající proud.

Zajímalo by mne, zdá jste již při revizi objevil spotřebič, který má velký unikající proud měřený náhradní metodou?

To čumím.  :o  Projít 500ks spotřebičů za den, je výkon hodný Supermana a obdivně by pokrčil obočí i Chuck Norris. I kdyby jste měl jen minutu na jeden spotřebič (při procházení budovy nereálné),  vychází to na cca 8,5h, bez minuty odpočinku a bez oběda.
Možná bych uvěřil pokud by jste dělal periodickou revizi (ani jeden nový spotřebič=v praxi se mi to nestalo) a místní by vám to nanosili na jednu hromadu a ještě vám to podávali do ruky. Nelze ani pomyslet na nějaké náhradní metody měření a důkladnou prohlídku spotřebiče.

V reálu mám odzkoušené cca 50-80 spotřebičů při procházení v kancelářské budově (lezete pod stoly jednotlivých pracovišť, s čárovými kódy 80 až 100ks) a když mi to nanosili na hromadu, tak někde okolo 250-300ks, dle spotřebičů.

Jinak souhlasím s Kamilem. Ne všechny vychytávky nutně znamenají větší přínos. Pokud celý den běháte s MP, je důležitým parametrem i váha přístroje, což bateriové přístroje znevýhodňuje. Aby nedošlo k mýlce, nemám proti nim nic a měření bez zásuvky si dovedu také představit k využití v praxi. Nicméně to pro mne není tak zásadní, aby mne to limitovalo při výběru MP. Je ovšem samozřejmé, že každý má priority posunuté kousek jinam. Jde pouze o můj subjektivní pocit a pohled na výběr přístroje. Vy si vyberte co vyhovuje konrétně vám.

Čemu se dívíš?
To je přece normální revize stylu Johnnie Walker. / Jenda Chodec /

Jak se měří u spotřebičů třídy II. R_is a o jaké spojitosti se mluví a jak se měří?
(Prosím, neodkazujte mne na ČSN 331600 v aktuální edici, dotaz je čistě praktický)

Vladimír to napsal trefně, čemu se divíme? Metoda JW, super.

Právě že jich stihnu také maximálně 100, protože musím v každé místnosti najít zásuvku do které připojím měřák, který se musí zapnout a to je zdržování a možná to nedělá ani přístroji dobře když ho za den zapnete a vypnete 100x. Na baterie je pořád zapnutý a jen bych připojoval spotřebiče a na těchto měřácích ze kterých vybírám je doba měření izolačního odporu a náhradního unikajícího proudu hotová do půl minuty. Máte z některým zkušenosti? Jinak také vlastním Revex profi II a ještě starší PU 184.

Také mě to zaujalo  ;D. Musím o tom říct u kolegy ve firmě, tyto revize provádějí a stále nestíhají, takový pracant by mohl nedostatek pracovních sil vyřešit.  ;)

Revize (ověření bezpečnosti) má zůstat u klidu, popřemýšlení nad věcí atd.
Chápu, že revize spotřebičů málokoho baví, nicméně dělat z toho sport kdo a jak rychleji je v zásadě konec zamýšleného bezpečnostního schematu věci.

Ono nepůsobí úplně profesionálně, když kávovar, u kterého byly naměřeny "ideální" izolační stavy a prakticky nulový unikající proud náhradní metodou, občas při reálném provozu shodí chránič, protože je tam závada až "za nějakým relátkem",  které při měření náhradní metodou nepřipojí vše...

Původní dotaz byl, jaké máte zkušenosti s měřícími přístroji na revize spotřebičů, které jsou na baterie a který doporučujete. Nevím z jakého důvodu otázku moderátor nesmyslně rozdělil, ale nedověděl jsem se nic o měřících přístrojích, ale zato jsem dostal hodně rad jak měřit spotřebiče a to jsem opravdu nepotřeboval. Přístroj na bateriový provoz by byl lepší pro revize domovů mládeže a domovů seniorů, protože tam je 90% spotřebičů třídy 2 a jedná se jen o zdroje pro nabíjení telefonů, tabletů a podobných věcí a na to by to mělo stačit. Příště budu rozumnější a zeptám se raději někde jinde.

Můžete sdělit co a jak měříte na zdroji mobilního telefonu (ať bude měřák jakýkoli)?
Prosím nějak polopaticky abych to pochopil.

Izolační odpor a unikající proud. Nic jiného tam měřit nejde a i toto měření mi připadá zbytečné, ale když si to přejí tak se nedá nic dělat.

Revízie spotrebičov tak jak sú predpísané dneska by bolo najlepšie zrušiť
Bo keby sa naozaj chcelo, tak sa nájde dosť spôsobov jak zachovať ich bezpečnosť na doterajšej úrovni aj bez dôležitých RT, čo len zbytočne šalia prevádzkovateľ ov.... môj pohľad :)

Jak ty veličiny měříte (kam přiložíte hroty?,  obalíte zdroj alobalem......)

Alobal se má dávat na ruční nářadí třídy II. Při měření nabíječky žádné hroty nepoužívám. Strčím zdroj do zásuvky měřáku, změřím izolační odpor a náhradní unikající proud. Na to nepotřebuji hroty ani alobal. Taky jsem toho názoru, že by všechny nabíječky a zdroje měli vyjmout z povinných revizí. Podle mého je to nesmysl.

Tato diskuse je k malému zastavení a zamýšlení a také k otevření pro to určené pomůcky normy 33 1600

Předně je tato norma podskupinou ČSN 33 1500
Vysvětlivky k textu  ČSN 33 1600 ed.2 uvádí, že:
Tato norma doporučuje řešení bezpečnosti elektrických spotřebičů ověřováním....
přitom je třeba, aby metody ověřování bezpečnosti byly dostatečné účinné a zároveň jednoduché a rychle proveditelné.

Nikde se neuvádí, že by ověřování měla být také "škola měření".
Revize je souhrn úkonů, kde prohlídkou, měřením a zkoušením zjištujeme.... .a jsou spotřebiče, kde stačí jen prohlídka. Na příklad spotřebiče tř.II, kde nejsou přístupné žádné vodivé části. Jak chcete změřit isolační stav a unikající proud? Proti čemu?
Norma doporučuje různé měřící metody a také doporučuje používat zdravý elektrikářský rozum.
Je dobré znovu prostudovat postup revize spotřebičů třídy II a III podle přílohy B
a nepsat naměřené hodnoty tam, kde to není proveditelné.

Pokud již provádíme revize spotřebičů, skoro jako hlavní náplň své živnosti, měli bychom používat profesionální měřící přístroje k tomu určené a provádět revize i výstup také profesionálně.( Když již je někdo ochoten za to zaplatit).

 Na příklad jsem si oblíbil Revex profi hlavně proto, že je bez baterek a také proto, že má úžasnou uživatelskou profesionální podporu prodejce. Uživatelská příručka a všechny odborné články od Illko na téma revize spotřebičů, tvoří objemný šanon jako zdroj informací.

Viděl jsem mnoho karet od monitorů, kde byl uváděn unikající proud 30-50 mikroampérů. Ptal jsem se RT proti čemu to měří.....no přece proti té svicaté liště dole. Jenže to není kovová část, je to ozdoba tvářící se jako nerezová lišta. To je jen příklad, kdy se zamění prostředek s cílem. Anebo, kdy se blbne na kvadrát.

U nabíječky mobilu, tabletu,...
Tedy s spotřebiče, který nemá přivedený PE vodič ani není nikde spojený se zemí?
To se jako naměří "free energy" nebo co?

Pokud bych to chtěl seriozně změřit, musel bych měřit proti vývodu výstupního malého napětí, ale na to každý nemá odvahu. Tam by mělo měření nějaký význam, protože by ukázalo jestli se mi právě na ten vývod, na který se mohu sáhnout, nedostane nebezpečné napětí

Přečtěte si návod https://www.illko.cz/images/dokumenty/navod-revexprofiII.pdf, to nemá tady cenu vysvětlovat. Jen říkám, že je to zbytečné, bohužel povinné. Původní dotaz stále nic.

Revize, ať již ty "velké",  nebo jen revize spotřebičů, nejsou o konkrétním měřáku, nejsou jen o přečtení nějaké hodnoty na displeji...
Je to především o správné interpretaci naměřené hodnoty, o znalosti funkce spotřebiče, o posouzení ochrany před nebezpečným dotykovým napětím,...
Nechci polemizovat o tom, co je rozumné nebo zbytečné dělat. Pokud si někdo objedná a zaplatí revizi, ale je provedena jen nějaká část úkonů, není ověřeno vše, co nějaký dokument požaduje, je možné takový přístup označit za podvod. 

Pokud jde o napájecí adaptéry ve tř. II, měřím izolační odpor a náhradní unikající proud (Isub, Ialt eq),   a pokud má 3-vodičovou vidlici, tak unikající proud rozdílovou metodou (Idif /inv/. Idifeq /inv/)

Na kontrolu zdrojů s USB konektorem sem měl přípravek, kde jsem měl na jednom konci vidlici USB A a na druhém konci všechny 4 vodiče spojené přes odpory 10k. Způsobují chybu měření << než chyba přístroje a měřený zdroj se nedá přetížit

Jak už psal kolega:
na výrobní lince 40 - 60 zařízení za směnu, v kanceláři o trochu víc

Jaký máte názor na SW Illko studio? 
Já si myslím, že proti předchozímu Revize Profi se ztratily některé užitečné funkce.
Není tam už graf Plánovač revizí a není možné provádět aditivní aktualizaci databáze (a proto je potřeba otrocky přetahovat spotřebiče metodou Ctrl-C  -  Ctrl-W)

Pan Soukupp patrně hledá něco, co neexistuje. Neslyšel jsem o měřáku na revize spotřebičů, podle ČSN 33 1600 ed.2, který byl na baterky a nepotřeboval by ke svému provozu síťovou zásuvku 230V. Tímto měřákem nemyslím různé multimetry, těmi se ale revize el.spotřebičů dělat nedají. Multimetry, ty jsou na baterky.

Přesně.
Přístroje "existují",  ale je to pro nějaké zkoušky, např. podle VDE...
Ale není to pro plnohodnotnou revizi podle ČSN

https://www.revizeshop.cz/BENNING-ST-710-Tester-pro-spotrebice

Megger PAT120, Megger PAT150, Metrel MI3309, VDE tester GMW TG basic 1, Beha Amprobe GT-400-D, Tester spotřebičů Testboy TV 465.

:o To jako vážně?


MI3309 má, myslím, Olda Morávek (snad se nepletu),  tak se třeba podělí o zkušenost.

https://www.revizeshop.cz/Megger-PAT120

Ano, pan Hruda má pravdu, ILLKO skutečně nabízí. Také se na jejich stránky někdy dívám, ale ne na měřidla pro spotřebiče, REVEX PROFI již nějakou dobu mám. Určitě bych nesháněl měřidlo pro spotřebiče, které by nemělo připojení na síť. Nechtěl bych měřák závislý na baterkách a přitom jsem se dosud nesetkal a věřím že nesetkám, že by nebylo měřák kam do sítě připojit.

Sice nevím v čem mám pravdu, ale to že ji mám se mi stává pořád...  :)

Zajímavý je vývoj vašich myšlenek. Nejdřív tvrdíte, že přístroj bez napájení neexistuje, když zjistíte, že ano, tak byste takový nikdy nechtěl, jsem zvědav, jestli bude ještě nějaký posun.  ;)

Někteří lidé sami sebe chválí. U sebe to nechávám na druhých, nevyhledávám to a nečekám na to. S měřáky pro el.spotřebiče, které fungují na baterky, jsem se nesetkal, neslyšel o nich a pro mě dosud skutečně neexistovaly,. Nevím co je na tom k nepochopení. MI 3309 dodávané ILLKem má obě možnosti napájení. Pokud bych takový měřák používal, tak zcela jistě bez baterek a s napájením ze sítě.

Jenom žasnu, jak se na nabíječce na telefon a podobné dá změřit Riso a unikající proud.
TIČr by měl trochu přitvrdit při zkouškách.

Skôr naopak, kontrolný orgán povoliť pri kontrole dokladov o revíziách a nebuzerovat za chýbajúce hodnoty pri nevykonateľnýc h meraniach.

Předně revize spotřebičů je lobistická záležitost od roku 1994.
Dělá se jen proto, že státní úřad SUBP při kontrolách udílí za neprovedení revizí pokuty.
A tak všichni si hlídají aby jednou za dva roky měli revizí spotřebičů. Pro RT je to zajímavá výzva a lze na tom postavit slušně etablovanou firmu. Firmám se především jedná o ten papír.

A tak jsou zde po technické stránce dva extremy.

Ten první se soustředí na inventuru spotřebičů a jejich označení a max. na prohlídku.
Ten druhý bude vymýšlet "školu měření",  když již mi dávají stovku za spotřebič.....
a v normě to "chtějí".

Norma ve své podobě vznikla v akademickém prostředí, navázali na to výrobci měřících přístrojů a vznikla velká skupina RT, kteří dělají jen spotřebiče. Je to i zajímavý biznys.

Na druhé straně je zde paradox, kdy v průmyslové zoně většina firem dělá jen revize spotřebičů, ale revize strojů a dalšího technického zařízení nedělají vůbec. To znamená ani kontroly podle 378/2001, ani revize ve lhůtách. Jednou za pět roků udělají revizi budovy a hromosvodů.

Někde v systému je chyba.....

A proto můžeme jen žasnou nad ptákovinami při měření isolačního odporu tam, kde se to změřit vůbec nedá, rovněž nad unikajícím proudem, když nemá kde unikat. Technicky jsou to ptákoviny a prakticky " no, co tam mám do té kolonky napsat, přece nemůže zůstat prázdná...". Ale ani ty kolonky již nikdo nekontroluje. Jednou při kontrole, když to dělal ještě TIČR se mne inspektor ptal, to by mne zajímalo jak ten unikající proud měří u těch monitorů. Tak jsme zavolali RT a předvedl nám to. Pak jsme se hodně smáli....jenže i inspektor se divil, kdo takové ptákoviny vymyslel v normě pro spotřebiče. Oba jsme věděli své....oficiál ně ale tvrdíme, že norma je dobrá, jen se volí špatné aplikace. Jsou lidé, kteří si 10 x denně měří tlak a někteří i 10 x denně impedanci sítě. Je to jejich volba

Jeden inspektor mě říkal ,  že u několika firem viděl při kontrole doklad i o měření klávesnice, myši a podobné ptákoviny..... A to byl celý revizák E4!! (dance)

Spíše je potřeba se zamyslet nad pár věcmi. Jedna věc je co měřící přístroj dokáže a druhá, která měření jsou u kterého přístroje třeba provádět.  (norm)

Osobně nemám problém s MP na baterky, nicméně lze tím provést dle mého jen část měření a zkoušení. Rozhodně je potřeba aby se k tomu vyjádřil někdo z RT, který už podobný přístroj vlastní a popsal své zkušenosti z prováděných revizí spotřebičů.

To Jonáš - to že někdo něco nezná, neznamená že to neexistuje  ;)

To Soukup
Zajímalo by mne, jaké provádíte měření na nabíječece s USB výstupem, pro nabíjení telefonu.  Můžete zde prosím popsat postup revize s tím co měříte a kontrolujete. Jen abychom se bavili o stejné záležitosti. Také kolik toho pak provede na té nabíječce s MP napájeným baterií. Čím více informací dostaneme, tím lépe zde mohou kolegové odpovídat.

Myslím, že se předejde mnoha dalším nedorozuměním v diskusích z obou stran. To pak vyvolává pocit že je zde všude vše shazováno, což není pravda. ALe často je pro někoho snažší než se lépe a přesněji vyjádřit, jen prostě "bouchnout dvěřmi" a prohlásit že jsou zde jen pitomci. Pak se nechat plácat po zádech na jiných fórech a společně pomlouvat zdejší odborníky.


Sám to potkávám u svých zákazníků.  :D  Čím více toho "změří",  tím více peněz  :D

Přesně tak.  (jednicka)
Měření izolačních odporů u většiny dnešních spotřebičů nemá smysl a může být nakonec i ku škodě. Ještě tak prodlužovací šňůry nebo nějaká "neelektronická" svítidla.
Pakliže má být výstupem revize spotřebiče objektivní zpráva o jeho stavu, pak se bez zjištění velikosti unikajících proudů neobejdeme. A to ideálně zjištěných přímou metodou.
A ty se bez připojení na napájecí napětí zjistit nedají.  (no)
Tudíž se mi zdá, že měřící přístroje na bateriové napájení jsou pro revize el. spotřebičů prakticky nepoužitelné.  (plc)

 

Proud uniká i z napájení přes baterii. Nebo si myslíte že proud uniká jenom ze zásuvky na 230V?

Jestli to myslíte vážně (téma je o revizích !),  tak je další debata bezpředmětná.  (zle)

Samozřejmě, že přes napájecí adaptéry se spínaným zdrojem něco projde z "primáru" na "sekundár".

Typicky to jsou desítky mikroampérů, ale citliví jedinci už takový proud dokážou nepříjemně vnímat.

Vyrobil jsem měřicí přípravek, co měl kovovou plochu spojenou s jedním pólem zdroje a operátorky, co s ním pracovaly, si stěžovaly, že to probíjí. Technik změřil multimetrem s vnitřním odporem 10 megaohmů napětí mezi přípravkem a zemí asi 110 voltů. Proud mezi výstupem ze zdroje a zemí byl asi 70 mikroampérů.

Ono je pak takovým chytrákům (co možná věří na chemtrails, ufony a nevěří na přistání američanů na měsíci) těžké něco vysvětlovat, třeba, že neumí vyhodnotit měření etc..  

Tak ještě jednou k tématu, protože srovnáváním pindíků se nikam neposuneme.

Jaká měření je potřeba na uvedeném spotřebiči vykonat ? (ne ta co měřící přístroj dokáže) Samozřejmě v souladu s normou  (norm)

Umožní mi je bateriový přístroj všechna řádně provádět?

V tom je schována celá odpověď na položenou otázku jestli má, nebo nemá smysl si bateriový měřící přístroj pořídit.

Tak poprosím opravdu k tématu. Nezajímá mne kde kdo kolik naměřil. Sám mám za sebou dost měření a fakt mne to nezajímá.

Když už, tak úplně od začátku:
1.splňuje uvažovaný přístroj normu na přístroj dle 1600?
2.nebudou mě chybět u bateriového nějaké funkcionality?
3.vyhovují me u bateriového rozsahy a přesnost měření?
Pokud odpovím ano, ne, ano mohu takový přístroj směle používat.

No u nás máme pomaly už 20 ročnú normu na spotrebiče, a sú tam všelijaké "zaujímavosti"

Napr. takých 10A pre odpor ochr. vodiča je napísaná len jak horná hranica, takže baterkovému meráku stačí aj spodných 200mA, a ostatné by mal zvládnuť aj s normálnou výdržou

Dosť zvláštne mi príde podľa tej normy revidovať spotrebič II. triedy na 230V, ktorý je celý v izolácii
Izolačný stav sa podľa tej normy na takom spotrebiči ani zmerať nedá, bo taký spotrebič nemá nijakú prístupnú vodivú časť
Takže asi koniec revízie, a stačila prehliadka.

No ale keď chce dakto pokračovať aj tak, potom mu norma dôrazne doporučuje z hľadiska prevádzky overovať ďalšie vlastnosti, bo Rizo sa robí s DC a prevádzka je v AC
No a keď dotyčný potom ide merať napr. dotykový prúd, tak podľa tej normy prikladá hrot na izoláciu, a vraj tak zmeria prúd prechádzajúci človekom pri používaní takého spotrebiča.... no to sa potom ani nečudujem že dakto balí spotrebiče do alobalu jak na grilovačku, keď netuší kde na izoláciu má vlastne ten hrot správne priložiť.. :)

Oveľa zaujímavejšia debata by bola o tom, že čo by sa asi tak stalo keby sa revízie na spotrebiče už konečne zrušili (pozor, nepíšem ale nič o tom, že sa má zrušiť overovanie ich bezpečnosti, to je dačo celkom iné)

Mě to téma přijde dost zajímavé, protože vidím že někteří ani nevědí co a jak měřit, proč měřit a možná pak ani jak správně vyhodnotit zjištěné údaje. Ti co na začátku nejvíc křičeli, nyní když mají jasně popsat postup jak a co měřit, raději mlčí.

Pojďmě si tedy popsat co se měří a případně jak, na jednotlivých spotřebičích.

tak že co se měří u spotřebičů tř.I ?
          co se měří u spotřebičů tř.II?

Splňuje tyto požadavky můj bateriový přístroj, nebo ne?

Tak kdo začne?  ;)

Počkám do zítra a když tak se nikdo nenajde, odpovím si sám. Nebojím se prezentovat zde svůj názor i s vědomím, že budu některými znalejšími kolegy opraven, nebo doplněn.  8) ::) o:-) (dance)  Jinak se asi dál neposuneme.

PS: nebudu řešit oprávněnost požadavků na revize. To úplně s tímto tématam nesouvisí. ZDe se bavíme o tom jak naplnit současné požadavky, z čehož pak už bude jasné jaká měření je potřeba provádět a tedy ve výsledku i to, zda bateriové MP těmto požadavkům vyhovují, či nikoliv. Sám jsem zvědav na výsledek  ;)  Svůj typ mám, ale nechci nikoho ovlivňovat  :)

A co tak v místě krytu, kde se drží rukou nasimulovat fólií 100x200 mm což simuluje plochu
lidské dlaně. Místo může být izolačně zhoršeno špínou, chemikáliemi a dalšími věcmi.  (dance)  Tam může být slabé místo IZO odporu celého spotřebiče.Neb o dotyk proudu  spotřebičem.
Samozdřejmě jsou kryty dobře vyrobeny, tento postup použít jen u části spotřebičů, kde si nejsme jisti!

Napřed jsem se učil na zkoušky, pak jsem se učil co umí nový měřák...
Takže podobných pokusů s alobalem jsem pár udělal.
Jen jednou jsem naměřil dost špatný stav, u starší vrtačky, když jsem dal alobal do místa, kde jsou větrací otvory v blízkosti uhlíků. Stačilo rozebrat, lehce vyčistit a vše bylo opět "neměřitelné"
Pak jsem tu měl různé napájecí adaptéry. Třída II. Ale na konci nějaký vývod malého napětí, na které si mohu sáhnout. Tak jsem na těch vývodech zkoušel měřit dotykový proud. Jeden adaptér se mi podařilo měřením "odprásknout". Jinak vesměs naměřeny nějaké hodnoty pod 0,1mA. Ale pokud se vám nějaký ten kryt  adaptéru "rozpadne",  u některých je problém uvnitř identifikovat co je ještě primární část nn a co už by mělo být na sekundární straně malé bezpečné napětí.
Jak už jsem nejednou naznačil, zvláštní kapitolou a tak trochu "školou" jsou některá kuchyňské spotřebiče, především kávovary, ale i některé myčky. Spotřebič třídy I, ale není žádnou vyjímkou, že je bez rozebírání problém kam se připojit při ověření spojitosti ochranného vodiče, ale vedle toho je tam pár kovových částí nebo částí z pokoveného plastu, které s ochranným vodičem spojené nejsou. Měřit u nich izolační stav? A zkoumat jestli podle výrobce mají nebo nemají být spojené s PE?
A pak jsou tam elektrické komponenty, které se připojují jen při některém z funkčních kroků celého procesu. Zkoumat unikající proud po celou dobu běhu spotřebiče? Pokud je např. myčka do zásuvky, koukat na měřák po celou dobu mytí? Nebo znáte přístroj, kde by se dalo u měření unikajících proudů dát nějaké hlídání a záznam maximální hodnoty?

Laskavé čtenáře odkazuji na

https://www.illko.cz/odborne-clanky

a na návod v příloze tohoto příspěvku (budete to muset dekomprimovat a složit - omezená max. velikost přílohy)

Hmmmm. Krásné odkazy, které taky známe a laskavě děkujeme. Ale co s tím?  :-\  Mohu sem vložit mnoho dalších článků od L. Koupého, kterého považuji v tomto za TOP. Nicméně jsou to jen články popisující mnoho různých postupů měření. Vyhledávat a číst zvládáme kupodivu také.

Co kdyby jste místo toho raději napsal, co a jak u těch spotřebičů měříte v praxi vy? To by mělo vyšší vypovídací hodnotu, než tisíce odkazů na učivo o různých měřeních.

Co a jak se měří u jednotlivých spotřebičů tř.I a II v praxi, tedy dle 33 1600 ed.2? Co je na té otázce nepochopitelné ho?

Tento výčet není úplný, podle potřeby volím i jiné vhodné kombinace měřicích postupů

Spotřebiče tř.I

Prodlužky bez filtru a přepěťovek : Odpor ochranného vodiče proudem 200mA mezi zdířkou vidlice a kolíky zásuvky + Izolační odpor mezi spojenými vodiči L, N a vodičem PE napětím 500V
Prodlužky složitější : navíc proud vodičem PE v obou polaritách
                            pokud jsou přepěťovky, izolační odpor napětím 250V

Spotřebiče na 230V : Odpor ochranného vodiče proudem 200mA mezi zdířkou vidlice přívodu a přístupnými kovovými částmi (hlavně kryty) + Izolační odpor mezi spojenými vodiči L, N a vodičem PE napětím 500V + unikající proud rozdílovou metodou v obou polaritách
  U napájecích zdrojů navíc izolační odpor a unikající proud mezi "primárem" a "sekundárem"

Spotřebiče na 100V : Odpor ochranného vodiče proudem 200mA mezi zdířkou vidlice přívodu a přístupnými kovovými částmi (hlavně kryty) + Izolační odpor mezi spojenými vodiči L, N a vodičem PE napětím 500V + unikající proud náhradní metodou

Spotřebiče tř.II

Napájecí adaptéry s dvouvodičovým přívodem :  Izolační odpor + unikající proud náhradní metodou mezi spojenými vodiči L, N a vodiči na "sekundární" straně


Napájecí adaptéry s třívodičovým přívodem : (Izolační odpor + unikající proud rozdílovou metodou) mezi (spojenými vodiči L, N a vodiči na "sekundární" straně + mezi spojenými vodiči L, N a vodičem PE přívodu)

spotřebiče tř. II s dvouvodičovým přívodem : Izolační odpor + unikající proud náhradní metodou mezi spojenými vodiči přívodu L, N a přístupnými vodivými částmi (anténa radiopřijímače, konektory ...)

Napájecí adaptéry s třívodičovým přívodem : (Izolační odpor + unikající proud rozdílovou metodou) mezi (spojenými vodiči L, N a  přístupnými vodivými částmi + mezi spojenými vodiči L, N a vodičem PE přívodu)

Spotřebiče tř.III kontroluji, pokud je to nutné, ve spojení s napájecím zdrojem třídy I nebo II (např. elektrický šroubovák s driverem, mikropáječku s napájecím trafem ... )

Používám Revex Profi II a teď začínám s Revex Max W, interval kalibrací 12 měsíců

Nepíšu zde o prohlídce a zkoušce chodu, to by vydalo na delší článek a návody jsou k dispozici, zkušenosti jsou obtížně sdělitelné a pocit když se všechno daří je k nezaplacení ...

Myslím, že by to bylo na delší pokec  s tužkou a papírem k dispozici ...

To Matuška.   Zatím díky  :)

No, my takú možnosť s obaľovaním spotrebičov v norme nemáme, i keď dobre chápem čo tým chcete povedať

Ja som hlavne upozornil na to, že keď spotrebič II.tr. nemá na sebe nikde nijakú dotyku prístupnú neživú vodivú časť ,  tak podľa našej normy sa Rizo nemá jak zmerať, takže načo potom vymýšľať dajaké meranie čo ho aj tak norma nevyžaduje?
Alebo vy máte v norme že musíte merať Riso v II triede priložením hrotu na izolačný materiál v miestach, kde je dovolené spotrebič počas používania držať rukou?
Napríklad že treba merať aj hadicu od vysávača?

taky nejsu moc pevný v kramflekách při měření vysavače. Hlavně je potřeba udělat pořádně prohlídku a zkoušku chodu. Měření izolačního stavu s použitím staniolu jen tam, kde jsou pochyby. Neumím si představit, že bych měl dvakrát týdně rozbalit a sníst tabulku čokolády (preferuju Studentskou pečeť). To bych brzo místo nadváhy měl pořádnou obezitu ...  ;)

Lekce 1

Je to výzva k opakování těm, kteří mají první deseti tisíce spotřebičů za sebou. Pro nové adepty v oblasti revizí spotřebičů, budeme předpokládat, že již mají slušný MP, prošli normu 1600 a všechny manuály pro Praktické provádění revizí všech skupin spotřebičů.

Prošli a osvojili si vyvojáky v příloze A a B a prakticky vyzkoušeli doporučená schémata pro měření obr. 1 - 10 v normě živitelce.

A při té své zkoušce ve Škole měření při proměřování prodlužky narazili na několik problému. První je zcela nepraktické používat měřící hrot kterým se dotykáme kolíků PE na prodlužce. Existuje dobrý adaptér zástrčky s ouškem. Navíc rozdíl v naměřeném přechodovém odporu je značný proti použití jen hrotu. Dále zkoušíme různé délky prodlužek s různými průřezy a porovnáváme R_p.
Kontrolní otázka: jaká může být max. hodnota odporu ochranného vodiče?

Podobně zkoušíme dostupné spotřebiče a zapojujeme je do našeho MP. Na příklad žehličku, remosku, pájku tř.I, PC, konvice, vařiče, lampy a lampičky.....p rostě vše co najdeme doma.

A jak budeme postupovat u spotřebičů, které nelze při revizi odpojit a potřebujeme změřit to základní, odpor ochranného vodiče. Podle obr.2 máme dvě možnosti. Když máme asistenta, tak MP zapojíme do některé zásuvky a prodloužením s hrotem "šamráme" pod stoly na pevně připojené spotřebiče.
Pokud ale jsme sami, tak tahat MP s prodlužkou je na zbláznění. V tom případě používáme obyčejný ohmetr na měření odporu do 1 ohmů, který píská. Některé prozvoňovačky nepískají při odporu větším než 0,5 ohmů. Exaktní hodnota není zajímavá. Je to propojené s PE a odpor je vyhovující. Navíc to má i psychologický efekt, když něco houká. Je to jen rychlá zkouška.

Škola měření, lekce 2

Měření isolačního odporu

Podle obr. 3 a 4 jednoduchá záležitost ( ale jen na první pohled).
Je zde několik podmínek k tomu, abychom vůbec mohli tento parametr změřit.
Dokonce vyvojáky se nás ptají zda je, nebo není možné Risolační změřit.

Pokud jsem schopen změřit proud protékající ochranným vodičem, anebo dotykový proud, je to jen převrácená hodnota odporu isolačního. Pokud nepřesáhnu mezní hodnoty, tak se spotřebič považuje za vyhovující ( z hlediska izolačního odporu)

Měření izolačního odporu je problematické již z důvodů vstupních filtrů a vložené elektroniky. proto využíváme substituční metody protékajícího proudu isolací.
Pokud proud PE vodičem nebude větší než 0,75 mA, je R_iso v pořádku.
U dotykového proudu se hodnota jemně snižuje na 0,5 mA

Proto tam, kde lze změřit proud PE a dotykový proud tak odpor izolační neměřím.

Norma napovídá, že metody ověřování bezpečnosti ES prováděné podle této normy mají být dostatečně účinné a zároveň jednoduché a rychle proveditelné.

S Revexem, dobrou prozvoňovačkou a pomůckami zvládnu většinu měření.

Pokud je na konci hadice v držadle ovládání, tak je třeba věnovat velkou pozornost nejen nějaké naměřené hodnotě, ale celkovému stavu hadice, zda tam nejsou prošoupaná nebo popraskaná místa, kde už chybí málo k tomu, aby se obnažily živé vodiče

Přesně to jsem očekával a Milan Hudec udeřil přímo na hlavičku. Ono totiž kapitola 6.4 moc nerozlišuje fyzikální hodnotu použitého vodiče, to je jeho délku a průřez a k tomu přechodové odpory spojů. Ono to tam je, ale komplikovaně napsáno.

Na příklad pro odpojitelné přívody s délkou 3 m vytvořím tabulku pro běžné průřezy od 0,5 do 2,5 mm². Ten vzor pro výpočet odporu vodiče se učí v základech elektrotechnik y. Vzpomínaný měrný odpor vodiče o délce 1 metr a průřezu 1 mm²,  kde R je přímo úměrný délce a nepřímo úměrný průřezu.

A norma je hodně tolerantní, když doporučuje mezní hodnotu mezi dvěma body OP PE-PE  až 0,2 ohmů pro standardní délku 3m. Přitom hned doporučuje na každých dalších 3 m délky připočíst 0,1 ohmů ( to je v pořádku, protože zde nejsou žádné přechodové odpory, jen fyzický vodič) . Neboli řečeno jinak, na oba přechodové odpory je max. hodnota 0,1 ohmů.

Poznámka pod 6.4.3 doporučuje právě tyto výpočty.
Norma na tuto otázku odpovídá, že v žádném případě nesmí být překročená hodnota odporu ochranného obvodu 1 ohm. Přitom je to hodnota strašně veliká i pro dlouhou prodlužku. Ale to by mohla být zase další lekce....lekto rů je zde hodně.

PS V tom vzorečku je jen malý překlep, to každý technik pochopí, že tam má být místo d písmenko s. To jen proto, aby z toho zase někdo nedělal velkou vědu
 

To hej, toto mi je jasné, len ja som nepísal o prehliadke, ale o meraní Rizo na izolačných, umelých, a vlastne na všetkých nevodivých povrchoch
To naozaj máte v českej norme dajaké meranie izolačného stavu s obaľovaním spotrebičov a s originálnou obaľovacou sondou, alebo je to len taká ľudová tvorivosť s alobalom aby revizák vedel viac bo si len dakedy celkom neverí?
Mne sa tomu nechce veriť, bo podľa môjho je meranie na izolácii kus nezmysel. To jak keby som meral izolačný stav v inštalácii prikladaním hrotu na kábel alebo na prívodnú šnúru spotrebiča

Podľa môjho výrobkové normy pre spotrebiče do 16A o tom dobre vedia, a podľa toho aj robia prívody
A tých 0,3ohm do 5m jak máme my je aj s dostatočnou rezervou i na prechoďáky, bo keď sa toto prekročí tak musí byť celkom jasné že je dakde problém


Keď sa už ale debatuje o odpore PE, tak by ma celkom dosť zaujímalo, že jak overujete chlapi  odpor vodiča PE pri pevne pripojenom spotrebiči, keď nemáte dokumentáciu od tej časti jeho prívodu ktorý je už súčasťou pevnej inštalácie do ktorej sa spotrebič pripája...
A či na toto má alebo nemá vplyv vypínač dakde pri spotrebiči

Za překlep průměr/průřez se samozřejmě omlouvám.
Dále téma přechoďáky u vodiče PE:
Bez možnosti změřit spojitost 200mA, 10A a znovu 200mA (výsledky stejné, jiné,  o kolik?) se zamyšlením zdali 10A náhodou neprorazil zahnívající spoj......,  je ověření polovičatá práce.

Obecně dle mých praktických zkušeností norma již nerespektuje obrovský nástup dvojek bez kovových částí, kde mimo prohlídky jsou další předepsané činnosti poněkud úsměvné.

Pokud se jedná o nářadí ve tř.II, má smysl obalit alobalem rukojeť z izolantu - drží se to obvykle holou rukou a nějaký ten pot a špína mohou časem zhoršovat izolační stav.
O zdrojích malého napětí SELV, PELV, FELV (pořád tř. II) jsem psal - kontrolu izolace mezi primárem a sekundárem je potřeba provádět pravidelně.  To nemá nic společného se spolehlivostí (spousta těchto zdrojů co jsem revidoval pak odešla věkem a nemocí zvanou souchotě elektrolytů)
U spotřebičů tř. II kde jediná přístupná kovová část je vidlice přívodu je kontrola izolačního stavu diskutabilní, zvlášť, když jsou v prostředí bez nečistot.
Prostě používat hlavu nejenom na nošení klobouku a udržování těla ve vegetativním stavu

Na to je někde opora v normě? Již to zde v jednom příspěvku zaznělo ve smyslu lidové tvořivosti.


Pokud hledám oporu v normě, tak 6.5.4 pro spotřebiče třídy II v bodě b) doporučuje měřit R_iso mezi živými částmi a přístupnými vodivými částmi.

a ten něšťastný bod e)  mezi živými částmi vstupu  a živými částmi výstupního obvodu u transformátorů .

Jenže mám před sebou desítky adaptorů na mobily, notebooky, čtečky....a nikde nemohu zjistit, zdá se vůbec jedná o transformatory a navíc nikde nemohu najít přístupný výstupní obvod. Konektory USB, mini USB a mnohé další. A proto volím doporučení normy v bodě e) abych to řešil podle bodu b). Nemá to žádnou přístupnou vodivou část. Adaptér má navíc CE a tak končím prohlídkou. Anebo chcete měřit spotřebu naprázdno a při nabíjení?
Postup revize v příloze B je dobrý. Končí u měření dotykového proudu dle 6.7.,  ale jen v případě přístupných vodivých části.


Je to krásná teorie a zbožné přání. Za prvé ve většině případu neproveditelná a za druhé k čemu to bude dobré? Adaptér bud funguje nebo nefunguje. Ale že by při poruše byl nebezpečný? Ještě jsem se v praxi s tím nesetkal od roku 1994, kdy se narodilo toto akademické šílenství 33 1600

Ano, velice úsměvné, až trapné. Revize spotřebičů se povýšily nad ostatní revize elektrického zařízení. A tak jsme svědky paradoxu, kdy se revize spotřebičů dělají každé dva roky a u prodlužek dokonce každý rok a na druhé straně revize elektrického zařízení se nedělá vůbec, anebo v nesmyslně dlouhých lhůtách.

Dovolím si tvrdit, že revize EZ na strojním zařízení dělá v republice tak 50% firem.
Na druhé straně revize spotřebičů cca 90% firem. Ve stejném poměru jsou pak RT pro spotřebiče a pro to ostatní. Snad nový zákon o bezpečnosti VETZ to upraví, kež by.

Je měření a měření...... (dance)
Na hrot patřičně nepřitlačíte a hodnoty jsou úplně jiné...! :o
Má na mysli "nějaký" alobal, který má každý jinou míru vodivosti....

Já taky ne, ale čert nikdy nespí. Idea je taková, že by se neměla během času výrazně zvětšovat hodnota unikajícího proudu. Ale jinak máte pravdu, že je to jako dávat prezervativ na svíčku - co kdyby .. ?  Tzv. princip předběžné opatrnosti, na základě kterého je celá 331600 ed. 2 a legislativa, která ji vyžaduje plnit

Máte pravdu. je potřeba se vyjadřovat přesně.
 Měl jsem napsat, že se rukojeť obaluje alobalem při měření izolačního odporu a unikajícího proudu. 
Při měření izolačního odporu a unikajícího proudu jsou kiloohmy zanedbatelně malé. takže mě je jedno, jestli ten alobal má přechodový odpor 10 nebo 100  nebo 1000 ohmů. Rozlišení je na rozsahu 100MOhm velikosti 10kOhm, chyba měření je nějaký 3% z měřené hodnoty + pár digitů => pro 10MOhm hodnota 0,3MOhmu.

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!)... teď jsme tady dlouho rozjímaly, jak udělat měření na adaptéru od iphonu a jelikož kolega je zdatný elektronik, tak jsme přišli na to, že nijak.... bez toho, aby se to odpalilo... tam prostě prohlídka je jediná logická volba... Riso proti třeba 5V výstupu z USB nabíječky je smrtelná záležitost... unikající proud Isub pokud tedy zapíchnu trn opět na vodič z výstupu je také riziko... a hlavně spínaný zdroj bude velmi ovlivňovat hodnotu... takže... pokud je to celé v plastu a je to spínaný zdroj, tak není co měřit...

No jo, mezi námi děvčaty...

Co takhle ho ponořit do rtuti ?  :) :) - No vidíme, že je to blbost.

Ale speciálně u zdroje (teda pokud je SELV) by se to dalo asi měřit vstup - výstup. Nebo ne ?

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

PS.: Teď koukám, že už se to tady rozebírá.

Také nevycházím z údivu, jak na sociálních sítích dostává pravopis na frak. Ale snažím se přehlížet to s nadhledem. Stejně tak, jak to bývá zpravidla přehlíženo u stálých a verifikovaných diskutujících zde v diskuzi Elektriky.cz. Proto mi docela vadí, pokud jsou pravopisné úlety vytýkány tomu, kdo se zde objeví jen občas nebo tomu, kdo nepatří k místní komunitě odborníků.

Vezmu zdroj, zapojím do zásuvky, výstup malého napětí si pomocí nějakého protikusu konektoru připojím k měřáku a změřím dotykový proud.
Opravdu má někdo strach, že při tom "odprásknu"zdroj?
Tak to já bych zase měl strach něco takového použít...  Protože co tam může, být čemu by mohlo vadit spojení na PE (zem) přes odpor 2 kiloOhmy? Nějaké napětí proti zemi? Pak by to nebylo SELV, a protože ty zdroje zpravidla nemají PE přívod, nemohlo by to být ani PELV, takže jedině FELV, ale to bych si neuměl představit bezpečnostní opatření aby to někoho nezabilo při připojování, kdy je možné se na nějakou kovovou část sáhnout!
 

Obvykle to také neřeším, i když to vidím, my jsme měli ještě kantory, kteří češtinu uměli a také jí učili. A to se nezapomíná. Když jsem si přečetl první větu příspěvku, tak jsem měl před očima dvě děvčata ,  jak mudrují nad adaptérem od mobilu. Tak mi to nedalo.

Moderátor: Držte se prosím pravidel a piště příspěvky dle nich. Morseovka sem fakt nepatří.

Opravdu se omlouvam za pravopisnou chybu... :) bohuzel moje materstina je mizerna... a uz jsem starej na to to vylepsit,snad umi manglickou gramatiku lepe... Iphone je klasicka SELV usb nabijecka, celoplastova.. . neni tam tedy kolik... pokud se podivam na mereni pres 2kohmy odpor - tak schema v norme je klasika - usmernovac... a hrotem u meho revex profi bodam do bakelitu... pak udelam reverzi L a N a bodam dal... muzu bodnout do USB oplechovani - to je jedina vodiva cast na tom adapteru... U usb je vystup +5V a zem a veprostred jsou data... Prikladate hrot i na tyto 4ri kontakty ? pokud si sezenu nakou vhodnou snuru asi by to slo... jsem zacinajici revizak... na bakelitu to samo nenameri nic...

Dovolím si trochu oprášit toto staré téma a poprosím o názory praktiky, kteří provádí revize spotřebičů. Protože nemám zájem ty revize šidit.
Okolnostmi jsem byl donucen začít dělat revize spotřebičů - jako "bonus" ke své normální pracovní náplni ve firmě. Respektuji to, mám měřicí přístroje, dá se to v menším měřítku dělat. Nyní se mi jedná o tyto 2 případy a jak se k nim postavit prakticky:
1) revize vestavné myčky nádobí
Abych korektně změřil unikající proud, bylo by třeba myčku odpojit od kovové hadice přívodu vody. Abych mohl korektně provést prohlídku, musel bych jí z linky vysunout/demontovat. Děláte to tak? Pokud jsem někdy byl přítomen revizi vestavné myčky, vždy proběhla za minutu-dvě (revize externí firmou typu "25 Kč za spotřebič").
2) revize rychlovarné konvice viz příloha
Konvice je zánovní (v záruce),  celá kovová. Unikající proud vodičem PE vyhovuje, unikající proud z povrchu konvice vyhovuje, izolační odpor vyhovuje, odpor ochranného vodiče v podstavci konvice vyhovuje. Nicméně odpor PE na samotném povrchu konvice nevyhovuje.
Je to logické, otočný kontakt v základně je, jaký je a je mírně opotřebovaný (viz obrázek).
Jaký by měl být závěr? Spotřebič vyhovuje/nevyhovuje? Nemám informaci, zda má být samotné kovové tělo konvice spojeno s PE.
Budu rád za poznámky z praxe.

ad 1
Má myčka pevném připojení nebo přes zásuvku?
Ono asi není úplně košer se chlubit že mám krátký prodlužovací kabel, kde je veden mezi vidlicí a zásuvkou PE vodič samostatně, takže není problém klapnout kleště Eurotestu jen na ten ochranný vodič a měřit při různých provozních režimech proud ochranným vodičem, nebo tam, kde tento proud může být ovlivněn jiným "spojením na zem",  klapnout kleště na kabel s N a L vodičem a měřit rozdílový proud

ad 2
Pokud kovový předmět má přívod napájení a nenajdu na něm jakékoliv označení dvojité izolace, chci aby ta kovová část byla spojena dostatečně kvalitně s ochranným vodičem.
A když je to konvice se skleněnou nádobou, která má jen kovové dno, i tam chci dobře vodivé spojení

Jednou se tomu jeden uživatel divil proč tak přísný pohled, tak jsem začal rozvíjet teorii o tom, jak někdo během ohřevu vody bude dolévat vodu kovovým hrnkem...
Paní asistentka se usmála a pravila:"...tak si to přece už udělal..."

Vestavná myčka není přenosný spotřebič, ani nářadí. Na té se dělá revize společně s budovou.

To co měříte na konvi je běžné, mám Revex profi a přepnu na měření 10A a další měření zpět na původní nastavení a většinou to vyjde. Pokud ne tak se konev vyřadí.

V případě, ze nebude napojována pohyblivým přívodem ze zásuvky, pal máte pravdu. Ale to jsou myčky v průmyslu nebo ve zdravotnictví.
Ale "klasická" myčka nádobí pro domácnost není spotřebič ve smyslu ČSN 33 1600 ed.2?  (ssur)
Můžete mne nasměrovat kde to tam najdu?  (norm)

Vestavná myčka je sešroubována s kuchyňskou linkou, není přenosná.
33 1600 ed2 - 3.2.3 připevněný spotřebič
Tabulka 1 uvádí pouze spotřebiče nepřipevněné a držené v ruce

1) pojmy přenosný a nepřenosný spotřebič už v ed.2 nejsou, takže se s nimi nemusíme zabývat
2) ano, máte pravdu, že "vestavná" myčka je upevněná. Já si to nějak zaměnil s "podstavnou" myčkou, která se nijak neupevňuje a tab.2 pro ni platí. Moje chyba ...  (poklona)

Jestliže máte pocit, že sloupec vody v přívodní hadici je tak vodivý, že by vám zkresloval výsledek měření Iun, tak použijte "rozdílovou metodu",  kterou nabízí snad všechny měřící přístroje spotřebičů. Ta je pro případ, že spotřebič nelze izolovaně oddělit od okolí (např. když je pospojený) přímo určena.

Když už se mám konvicemi občas zabývat, tak předpokládám, že nikdo "normální" s ní počas ohřevu nijak nemanipuluje.
Takže když je R.př. proti kovovému tělu konvice nebo v případě plastové proti topnému dnu nebo u starších proti topné spirále vysoký, tak si ho změřím i proti ochrannému kontaktu v podstavci.
A když ta druhá hodnota vyhovuje, tak nic neřeším... (whist)

BTW: Prozradil byste mi, jak měříte unikající proud "z povrchu konvice"? Předpokládám plastové, protože u kovových je přeci Iun ochranným vodičem totéž jako krytem.
 

Dobré_ráno_kol egové a_děkuji za názory.
Revize spotřebičů provádím přístrojem Eurotest XE, protože, jak jsem psal, mám to jako "bonus" v malém měřítku a specializovaný přístroj pro revize spotřebičů nemám a nevyplatí se mi.
1) Myčka - neuvedl jsem, že je sice vestavná/upevněná, ale připojená normální flexošňůrou do zásuvky. Zásuvka je přístupná, takže jsem byl schopen snadno změřit kleštěmi jak rozdílový proud, tak proud ochranným vodičem. Uznávám, že odpojovat hadici od asi plastového rozvodu vody je už trochu paranoidní. Dal se změřit i odpor PE mezi zdířkou v kabelu a přístupným předkem myčky.
Nicméně i tak zůstává problém prohlídky. Provést jí korektně by znamenalo prakticky rozebrat kuchyňskou linku a myčku vytáhnout (představte si: skřípnutý kabel, který neodhalí měření, poškozená vývodka...) Neviděl jsem, že by to někdo někdy dělal.
O smyslu měření unikajícího proudu v rámci různých programů (nejen) tady bylo napsáno dost, o tom se bavit nechci (těžko změřím myčku během všech režimů, které ani neznám).
2) Konvice
Bavím se o konvici na obrázku (kovové). Oblíbené téma obalování plastových krytů alobalem zde také řešit nechci;)
A to z tohoto důvodu. Představte si závadu, že v přívodním kabelu (vidlici, připojení do spotřebiče, připojení na kryt apod.) bude přerušený PE vodič. Proud PE vodičem pak změřím 0 mA. Rozdílový proud vodiči L-N bude také 0 mA, pokud bude spotřebič uložen izolovaně, a to i když bude mít na krytu fázi (nebo jenom nějaký svod na kryt).
Takže pokud "cvaknu kleště" na PE a MP mi ukáže 0 mA, tak to může podle mého názoru znamenat více věcí. Proto mám ve zvyku "osahat" proti zemi i dotyku přístupné vodivé části, k čemuž používám sondu Illko IP3070.
Možná to je nad rámec požadavků, ale dělám to tak - lze namítnout, že když změřím dostatečně nízký odpor mezi PE v kabelu a krytem, unikající proud při dotyku nemůže být (velký). Pokud ale dostatečně nízký odpor nezměřím a nevím, zda má být kryt/kovový díl spojený s PE nebo ne, nebo je hodnota nadnormová - považuji to za vhodné.

PE potenciál měřit na tom nejvzdálenější m místě, budto vyjde nebo ne, o tom je revize.
Úlitby typu nějak se vadný kontakt snad prorazí osobně neberu.

Vaše myčka není přenosný neupevněný spotřebič a revize spotřebičů se na ní nevstahují. I když je do zásuvky. Proto ji nemusíte demontovat. Ani na ní dělat tuto revizi.