Diskuse Elektrika.cz

Nedávno jsem četl článek o problémech s pokračováním českých firem, založených v 90-tých letech. Velká část potomků nemá zájem, buďto si založili vlastní byznys v jiném oboru nebo je pro ně vedení podniků moc těžké a chtějí se věnovat něčemu snadnějšímu nebo zábavnějšímu.

Třeba nechtějí pokračovat ve výrobě zboží v České republice a raději jej přeprodávají z Číny, nemusí zaměstnávat tolik lidí a na maržích si vydělají více.

Tak mne napadlo, jak je to s elektrikáři? Mají komu předat žezlo?

Pokud by například potomek místo náročné práce elektrikáře raději seděl v kanceláři nadnárodního korporátu a programoval, za což by dostal mnohem více peněz, byl by to důvod ke smutku že utekl z řemesla nebo k radosti, že je šikovný a bude se mít lépe?

To je takový přežitek. Některý rodič vidí ve svém dítěti svůj odlitek. Jiný si naopak přeje aby by se měl lépe než on sám. Ale v dnešní době, kdy se informace nedědí šuškandou od rodičů a prarodičů, přestává mít tradice to, co mívala kdysi.
Domnívám se, že nejsme odpovědní za to, pro co se děti rozhodnou. A manipulovat jimi aby byly vedené ke konkrétnímu oboru, to se nemusí podařit. Vím o tom své.

Ako prijímateľ absoventov rôznych odborov sa snažím, aby moje potomstvo
bolo lepšie ako to čo sa mi hlási do práce.
Aby mali aspoň nejaký záujem, aby sa nebáli a neštítili práce, primerane skromnosti.
Čo zvládnu, aj robia, primerane veku.
Ukazujem im všetky možné remeslá a profesie, často o budúcnosti rozprávame,
tiež sa požívam videá typu "ako sa robí",   výber však ešte nepadol.
To my sme museli už v škôlke vedieť odpovedať na otázku:
Čím chceš byť ? S plochou baterkou vo vrecku som hrdo hlásil, že elektrikár.
Skončil som ako odevný elektrikár/mechanik/technológ/ vedúci výroby.
Rodičia nás vtiahli do hry skôr než sme stihli mať niečo proti.
Syn sa začína trocha zaujímať o techniku,  uvidíme, dievčatá sú skôr umelecké,
ale v našom obore sa aj to využije.
Priznám sa, že by sklamalo, ak by ohrdli rodinnú živnosť, budovanú už druhou
generáciou. No mám tri pokusy :)

Jedno je isté, každé remeslo si zaslúži úctu a vždy je lepšie byť majiteľom malej firmy,
ako zamestnancom vo veľkej.

Dcera po manželce zdravotnictví (někdy se to může hodit)
Syn se mi zvrhl na strojařinu, ale parní turbíny jsou v podstatě sousedi od elektrikářů  :)

U našich dvou synů je zatím ještě velmi brzy toto odhadovat ( a u čekaného už tuplem ).  Nicméně dopředu s tím raději napočítám a budu dětem chtít ukázat vše, co bude možné. Jestli pak bude elektrikář, nebo zedník už je asi na každém z nich. Jen doufám, že bude dobrý

Jedna dcerka vystudovaná právní asistentka, druhá studentka a budoucí pedagožka v jedné osobě......tak že nic takového nehrozí  ;)

U mě také ne, dvě dcery se vydali na dráhu ve zdravotnictví. ..
Elektro u holek se dnes nenosí ! ::)
--------------
Ale znám kolegy z okolí, co mají zavedené elektro firmy od 10-70 zaměstnanců (elektrikářů)
a pouze jeden pokračuje ve firmě, co mu zavedel jeho otec! Ale co se s ním setkám, vždy řekne že se (sekl)  ;D....Moc práce a málo je doma, hodně starostí....!
Další elektrofirmy ani náhodou nikdo z mladých nechce převzít, všichni jsou odborníci na PC
HW+SW.....A to jsou velké zavedené elekrofirmy s hodně pracovních zakázek po celé ČR i v zahraničí!!Jeden z majitelů těchto firem má už 81 let a stále to vede!

Mám tři syny a dva jsou už na vysoké škole. Jeden IT technologie a druhý aplikovaná elektrotechnik a. Obávám se, že ani jeden z nich nebude mít chuť honit se jako jejich otec a věnovat tolik energie mojí firmě, byť jim pomohla na studie a na brigádách si vydělali nejen na několik prázdnin, ale třeba i na nové telefony a podobně. Až mě to jednou přestane bavit potom co mě nějaká lama zase bude chtít ojebat a tak podobně, nebo až mi to dále nedovolí zdraví, nebo třeba až mě přestane bavit buzerace státu, prostě ukončím činnost a hotovo. Pokud by náhodou některého ze synů (kdoví co bude dělat ten třetí) napadlo v činnosti pokračovat, ale třeba po svém, ochotně vyklidím pozici a "předám klíče". Očekávám ale spíš tu první variantu  o:-)

Starší syn je Frikulín (Free-Cool-In),  jeho maminka ho dala vyučit na Prodejce osobních automobilů. (no comment)
Ten mladší už ale ví, že ač vystudovat si může cokoliv, elektrikařinu stejně bude muset umět.. Jeho máma si koupila byt v Dejvicích, tak se snažím, aby, když už to má na ČVUT 10 minut pěšky, aby tam i jednou skončil.. Obě holky jsou marné, ale ta mladší by mohla být jednou paní architektka. Malovat umí, děda stavební inženýr, babička také stavařka, to by se mohlo povést.. Od architektury k elektrikařině je to jen kousek..

U nás 0 ze 4 má zájem o tento obor! (IT, zvířata, učitelství a poslední animace)
Je otázkou, zda bych někoho z nich hnal do této džungle :-) Jejich světy jsou také hodně zajímavé.

I když znám pár žen co dělají náš obor, nějak mi k tomu prostě nesedí.
Žena je křehké stvoření a proto by měla dělat vždy to, co její křehkost podtrhuje.
Třeba vařit pivo a tahat pluh  (dance) (drinks)

Protože mám předky sedláky, tak vím, že když se oralo koněm nebo volem, tak zorat jeden hektar znamenalo po poli nachodit 30 km, ovšem nejen nachodit, ale také vést - tlačit ručně pluh do brázdy, což byla setsakra těžká práce.

Tak já pevně doufám, že jste pochopil, že šlo z mé strany jen o humor a ženy bych po staru určitě nenechal orat.  (drinks)

Aktualizace :

Nejstarší - ještě študýruje a u toho píše sw k testování čipů. Elektrika je moc daleko
Prostřední - programuje pro jednoho výrobce různých linek (například pro Amazon) . Má k elektrice celkem blízko, ale raději píše příkazy pro různé roboty a podobně.
Nejmladší - se konečně rozhodl a pokud se to podaří, bude z něj autotronik - možná automechanik.

Už jen najít termín ukončení činnosti mou budované firmy  o:-) (dance) (norm) Asi to bude první možný termín odchodu do důchodu  (drinks)

Ani nevím ale už jsem se s tím víceméně smířil a necítím žádné zklamání, nebo něco podobného. Mnohem důležitějším pro mne je to, že si všichni svobodně vybrali svou cestu, s manželkou jsem jim u toho mohli trochu pomoci a že je vybraná cesta bude (snad) naplňovat. Jsou to jejich životy a jejich odpovědnost za svá rozhodnutí i vybraný směr.

Tak podle mě je testování čipů celkem značně provázáno s elektrotechnik ou. :)

(Spíš mě děsí ten Amazon.)

Já mám dva kluky, oba už jsou na výšce (VUT Brno). Starší se od mala zajímal co to tatínek dělá s těmi dráty a snažil se pomáhat, v domácím labu trávil hodně času, místo Playstation si hrál se součástkami a EZS uměl ve třinácti konfigurovat pomalu líp jak jeho táta. Raději jako kiloampéry a  miliampéry ale honí po drátech jedničky a nuly. Docela ho baví sítě, teď si dodělává certifikaci na Cisco ale baví jej  i bezdrátové komunikace a chytré baráky. Jednou by se chtěl živit jako systém integrátor pro smart world...  

Docela mne ale překvapuje jak se dnes všichni mladí už ve škole stále víc specializují na stále užší obory a často pro stromy nevidí les a unikají jím souvislosti, které jím už nevysvětlují ani vyučující. Synovu spolužákovi co studuje automatizační techniku nepřišlo vůbec nic blbého na tom, navrhnout ve školním projektu senzory komunikující přes WiFi do kobky vn trafostanice a ještě se divil proč se chytám za hlavu. Další by byl nejraději kdyby každý vypínač i každá žárovka měla svou IP a všechno bylo řízeno centrálním serverem. A pak na otázku co udělá až třeba prasklé potrubí vytopí serverovnu a nepůjdou otevřít ani dveře jen smutně koukal a nechápal proč by měl být takový systém schopen provozu i bez "CML".
 
Mladší nikdy na elektriku nebyl. Ten je po mámě. Hlavně si neušpinit ruce. Jeho představa je sedět za počítačem a "menežovat". Ale alespoň jsem jej přesvědčil ať si vybere něco pro praxi takže skončil na informačním managementu.  

Kdoví. Snad jednou přeberou žezlo. Jeden ekonom a druhý technik... Možná se jim společně povede vybudovat kvalitní firmu...

Tak já myslím, že ženy jsou prakticky ve všech oborech elektrotechnik y stejně dobré, jako muži.

I když to není klasická elektrikařina, tak jeden příklad - hledejte na YouTube "Jeri Ellsworth".
(Chtěl jsem vložit video, ale nedaří se mi to.)

Otázka se může podat i z druhého konce. Jste první kdo v rodině nastartoval práci v elektro oboru takže nejste ten zmiňovaný potomek co to převzal, ale ten co to začal?

Proč? Dělá ve velké zajeté firmě, která dodává pro Amazon určité části automatického skladového  systému. Díky tomu cestoval po celé Evropě, nejčastěji po Itálii a Německu. Nicméně Amazony jsou i u nás. Nyní pracuje na dalších projektech. Má celkem zajímavou a různorodou práci která jej baví. Za mě prostě OK

Táta mne nikdy nevnucoval co mám dělat, ale že tom, co mám dělat mám dělat pořádně a poctivě.
A tak jsem to předal i svým dětem. Proto si šly svojí cestou a mám z nich radost. Některé zkušenosti rodičů jsou nepřenositelné .

Založí-li někdo firmu která pár desítek let přežije, je osobnost. A jeho děti budou asi po něm. Při převzetí firmy potomkem mohou nastat názorové střety které škodí firmě, tak že skončí (firmy kde se (spolu)majitelé hádají před zaměstnanci a zákazníky),   nebo se rozvrátí rodinné vztahy.
Riziko je tak veliké, že si moudré děti zvolí vlastní cestu a moudří rodiče je v tom podpoří.
Pokud složitá chemie a šťastná konstelace převzetí firmy potomkem zafunguje, je to pro pokračovatele výhoda, dostane do vínku těžce nabyté zkušenosti, zákazníky, zaměstnance a výrobní prostředky. Nakonec i z minulosti je vidět že častěji než synové pokračovali v rodinných firmách šikovní synovci, nevlastní bratři apod.

Narazil jsem i na mnoho technických firem od nichž odešli otci zakladatelé. Najednou neplatilo dané slovo, z firmy utekli odborníci a pracovití lidé. Nové vedení se dívalo jen na rychlý zisk, ne na roky dopředu a na to že největším bohatstvím firmy jsou kvalitní pracovníci.
Ale také jsem narazil na firmy, kterým omlazení vedení náramně prospělo a prorazily konečně se svými solidními výrobky do světa. Tam ale firemní kultura zůstala, "jen" se zlepšili a více zprofesionaliz ovali.  

Takže nezáleží na tom, zda děti firmu převezmou či ne. Ale na tom, jestli si vychováte, nebo jestli chcete vychovat pokračovatele firmy a to nemusí být zrovna potomek.
I mne si vzali nezištně do parády lidé, od kterých jsem cítil, že mi s nadšením a láskou předávají znalosti a zkušenosti jako vlastnímu synovi. A byli to skvělí odborníci v elektrotechnic e a skromní a všeznalí a kulturní lidé jako třeba RNDr. Ivan Šolc, Csc. slušný člověk v socialistickém marasmu. Zkouším jeho dar vracet jako půjčku jiným mladým, ale tolik jako on neznám.

Martine,
musím se k té zkušeností přidat. RNDr. Ivana Šolce, Csc jsem znal osobně a léta jsme spolupracovali na programech pro radiotechnické kroužky. Byl skvělý technik, radioamatér se značkou OK1JSI. Vyvíjeli jsme spolu Audion pro krátké vlny. Byl skvělý fyzik, matematik i astronom. Mám od něj na památku knihu Vzpomínky a příběhy malých postaviček Turnova a desítky dlouhých dopisů nejen o radiotechnice.

U mě je to tak, že můj otec byl elektrikář, já jsem elektrikář a můj syn je také elektrikář.
Stalo se to tak nějak přirozeně, jako kluk jsem chodil se svým otcem na různé "fušky",  nějakým způsobem jsem se v tom našel, později jsem stejně tak brával na různé akce i svého syna ...

Tak vzniká řemeslná tradice a mistrovství. Musí to být nenásilnou formou, prostě to vznikne skoro samo od sebe, syn nebo dcera se od mala dívá na rodiče, co dělají, jak to dělají a zaujme ho to. Nemůže to tak být vždy, to by neměla šanci vzniknout nová řemesla, dnes je to spíš vyjímka, nových "řemesel" je mnoho, někdy až příliš...

Pane koilego, ať vám to vydrží!

Já zálibu v našem oboru chytil od mého strýce. Táta zedník, strýc elektrikář...o d malička jsem s nimi jezdil po stavbách, kde jsem jim "pomáhal" a vždy jsem obdivoval strýce v jeho umění, které jsem se chtěl naučit. Směr byl tedy dán, jen vydržet. A já vydržel  (dance)  Následovníka však již nemám.

Jeden dnes už mrtvý můj kolega a kamarád měl také pouze dceru a ten říkával, že elektrikáři mívají více dcer než synů a že je to důsledek řemesla. Nikdy jsem se ho bohužel nezeptal, jak k tomu dospěl, zda si dělal nějakou statistiku. Pravda je, že já jsem znal také dost kolegů, kteří měli jen dceru nebo dcery. Geneticky je dáno, že o pohlaví dítěte rozhoduje muž, tak by nějaký vliv mohl být. Já sám ovšem do této kategorie nepatřím, sice jako první jsme měli dceru, ale nakonec to vyšlo ve prospěch vítězství 3:2 pro syny.
Bylo by možná zajímavé udělat průzkum mezi kolegy.

Traduje sa (nemám dôkaz),  že pracovníci pohybujúci sa okolo vysokého napätia najú viac dcér.
Môj otec bol strojár/údržbár v 400/220kV transformovi a mám dve sestry :-)

Ja osobne mám jedného syna a ten bude ekonóm. Verím, že výborný, škola ho baví, vybral si ju sám.

Na letištích se říká, že ti, kteří jsou vystaveni záření z radiolokátorů (zejména těch pozemních s vysokým výkonem, ale i palubních) mají jen dcery.
Počítali jsme to s kolegy a nevycházelo to...  o:-)

To isté sa tradovalo v energetike, len vztiahnuté na silné elektrické pole VVN sietí :-)

Děda truhlář (dýmkař),táta truhlář, brácha truhlář, až do cca 12 let jsem si taky myslel že půjdu v jejich
šlépějích, ale pak mě zkroutila amatérská prodlužka dědy dýmkaře, že jsem byl týden ve špitále.
Tak jsem si řekl, ža tu mrchu elektriku musím zkrotit a děje se tak do dneška (také díky bezvadné mladé
učitelce na základce).
Jinak k těm potomkům: v el.polích se pohybuji téměř neustále a přesto mám 6 synů (4 elektrikáři)

Sloužil jsem 26 měsíců u velkých radarů PVOS v 60. létech. U techniků se to tradovalo také a vycházelo to asi na 80%. Ale ten statistický vzorek byl malý. U těch mikrovln bych to ještě připouštěl (možná),  ale u toho VVN s 50 Hz ? I když jsem se setkával se silným elmg polem DC  a tam působení nějaké bylo..... ( 1000V a 10 000 A, válcovací motory )

Tedy, mít 6 synů a z toho 4 elektrikáři... ..klobouk dolů pane Čermáku

Když již to tak rozebíráme, tak u mne také díky učitelce ve fyzice na ZŠ jsem šel na elektrikáře. Otec řezník a můj syn také elektrikář a převzal firmu. Ale jeho synové i když nám do 20 roků pomáhali, tak pak šli svoji cestou. Dnes mají více než 30 a mají své firmy. Ale ne elektro....

Bavil jsem se o tom s příbuznou, co dělá kolem medicínských výzkumů  a ta mi tvrdila, že čistě teoreticky na tom něco pravdy může být. Kombinace chromozomů XX způsobí, že se narodí holka kombinace XY že se narodí kluk. Nositelem chromozomu Y je pouze muž a jelikož jej nemá jako párový, je tento chromozom citlivější na vnější vlivy jako zářeni, elmag. pole, chemie v potravinách a pod. Tak se může stát, že muž pravidelně vystavován těmto vlivům může mít chromozom Y poškozen a tak s větší pravděpodobnos tí zplodit dívku než kluka. Jelikož ale organizmus stále vytváří nové spermie, je tento vliv i časově limitován. Takže třeba kluk co byl u radaru na vojně může mít za rok klidně kluka i holku 50:50,  lampasák co je u těch radarů každý den má vysokou pravděpodobnos t že bude mít jen samé holky.

Čistě teoreticky má vysokou pravděpodobnos t. Tak určitě...  o:-)

Takže kdo chce kluka, nesmí nosit mobil v kapse kalhot  (surprice).

Tak to asi nefunguje. Nosím ho tak od toho co jsem měl první (mobil, někdy 1998-9),  tak ve 20, kdy se na nějaké vyzařování vůbec nehledělo, telefony měly 10 centimetrový vysouvací antény a nějak se ani na tři pokusy tato teorie nepotvrdila.

Hlásím, že jsem v době tvorby obou dcer mobily ještě neužíval. Teorie o záření byla právě shrnuta ze stolu  (drinks) (dance)